98 C 317/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Sylvou Mašínovou jako samosoudkyní v právní věci: žalobce: zastoupeného: ; název žalobkyně , IČO , se sídlem adresa žalobkyně proti; žalovaným: ; 1) právnická osoba , IČO , se sídlem ulice a číslo , PSČ obec a číslo 2) celé jméno žalovaného , IČO , se sídlem adresa žalovaného zastoupeni: Mgr. jméno příjmení , IČO , advokát, se sídlem adresa , obec o určení neplatnosti výpovědi z nájmu, rozsudek

I. Žaloba, aby výpověď dohody o užívání pozemků, kterou učinil insolvenční správce dlužníka [právnická osoba], [IČO], se sídlem [ulice a číslo], [PSČ], [obec a číslo] - [celé jméno žalovaného], [IČO], se sídlem [adresa], [obec], vůči [právnická osoba], spol. s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa], [obec a číslo], dne [datum] zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 2) náhradu nákladů řízení ve výši 11 268,37 Kč k rukám právního zástupce žalovaného 2), a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný 1) nemá nárok na náhradu nákladů řízení vůči žalobci.

1. Žalobce se svým návrhem doručeným zdejšímu soudu [datum] domáhal určení neplatnosti výpovědi dohody o užívání pozemků a přiznání náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tak, že žalovaný 2), insolvenční správce žalovaného 1) uzavřel dne [datum] dohodu o narovnání, na základě které vzniklo žalobci právo podnikatelsky užívat pozemky parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce], [územní celek] za měsíční nájem 30 000 Kč, když budovu stojící na pozemku parc. [číslo] která je ve vlastnicí [právnická osoba] má žalobce rovněž v nájmu. Žalobce budovu i pozemky užívá pro prodej a servis obytných vozů a na pozemcích váznou zástavní práva exekutorské ve prospěch věřitele [anonymizována čtyři slova], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále [anonymizována tři slova]“) k zajištění pohledávky ve výši 1.217.347,82 Kč s příslušenstvím (sp. zn. katastrálního řízení: Z [číslo]) zástavní právo exekutorské ve prospěch věřitele [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále [anonymizována dvě slova]“) k zajištění pohledávky ve výši 18.752 Kč (sp. zn. katastrálního řízení: [anonymizováno] [číslo]) [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo]. Dále žalobce uvedl, že dne [datum] žalovaný 2) učinil právní jednání, kterou dohodu bez udání důvodu vypověděl, když nájem měl dle výpovědi zaniknout po uplynutí tříměsíční výpovědní doby. Výpověď byla učiněna výlučně na základě pokynu společnosti [anonymizována tři slova], dle § 230 odst. 2 IZ, který byl odůvodněn porušením závazků v článku 3 odst. 3.2. písm. c) dohody, což se nezakládá na pravdě a je tedy důvodem ryze účelovým a zástupným. Nelze podle žalobce pominout ani fakt, že majetková podstata výpovědí přijde o příjem nájmu do majetkové podstaty. Žalobce tak považuje výpověď rozpornou s § 580 odst. 1 a § 588 OZ. Nakonec uvedl, že k pokynu zajištěného věřitele - společnost [anonymizována tři slova] nebyl připojený souhlas ostatních věřitelů, že není jasné v jakém rozsahu je dohoda vypovězená, a že sice dne [datum] zaslal žalovanému 2) námitky dle § 2314 OZ, ovšem bez odezvy a že žalobce nabídl žalovanému 2) dne [datum] placení vyššího nájmu.

2. Dne [datum] nabylo právní moci usnesení č.j. 98 C 317/2020 – 15 o zamítnutí žalobcova návrhu na osvobození od zaplacení soudního poplatku.

3. Žalovaný 2) dne [datum] navrhl soudu žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Jednak namítal nedostatek pasivní legitimace žalovaného 1) neboť insolvenční správce jedná svým jménem na účet dlužníka. Dále, připustil že mezi účastníky byla uzavřena dohoda o narovnání o užívání žalobcem uvedených pozemků, která ovšem obsahovala článek 3.2. a to zejména písmena c): [právnická osoba], spol. s r.o. se zavazuje, že neumožní bez předchozího souhlasu insolvenčního správce jakékoliv třetí osobě další užívání pozemků, a to vyjma užívání pozemků osobami se [právnická osoba], spol. s r.o. spolupracujícími, a vyjma využití krátkodobého parkování vozidel zákazníků [právnická osoba], spol. s r.o., kteří navštíví provozovnu [právnická osoba], spol. s r.o. umístěnou ve stavbě, přičemž doba takového parkování zákazníků nepřesáhne 24 hodin po sobě jdoucích. Obsahovala také i písmeno g): smluvní strany se dohodly, že užívání pozemků lze ukončit na základě dohody smluvních stran nebo výpovědí, když každá ze smluvních stran je oprávněna vypovědět užívání pozemků reps. dohodu o užívání pozemků sjednanou v dohodě o narovnání, s tříměsíční vypovědění dobou, která počíná běžet prvního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi, takže z dohody vyplývá, že každá ze smluvních stran dohody mohla dohodu vypovědět bez udání důvodu, a je zcela nerozporné, že žalovaný 2) nevypověděl dohodu z důvodu dle písm. g) (jde o zřejmou chybu v psaní, protože jediné co dává smysl, je písm. c).) jak tvrdí žalobce, ale vypověděl jí bez udání důvodu, což umožňovalo písm. g). Nadto, žalovanému 2) není jasné zpochybňování postupu v insolvenčním řízení, když zajištěný věřitel - společnost [anonymizována tři slova], se k insolvenčnímu soudu vyjádřil tak, že podrobně popsal hrubé porušení žalobcem dohody. K tomu dále žalovaný 2) uvedl, že zajištěný věřitel - společnost [anonymizována tři slova] resp. jeho právní předchůdce přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku ve výši 61 487 507,85 Kč, když tržní hodnota zastavených pozemků ověřená znalcem je jen 23 800 000 Kč, takže proto zajištěný věřitel nepostupoval dle § 230 odst. 1 IZ, ale dle § 167 odst. 3 IZ, což je agrumenace, kterou žalovaný 2) použil v insolvenčním řízení, a proto insolvenční soud usnesením č.j. MSPH 78 INS 27452/2012-B-207 zrušil své předchozí rozhodnutí.j. MSPH 78 INS 27452/2012-B-199, který bylo žalovanému 2) původně soudem uloženo, aby nečinil ohledně vypovězených pozemků žádné kroky k vyklizení. Výpověď žalovaný 2) považuje za srozumitelnou.

4. K ústnímu jednání, které bylo v této věci nařízeno, se žalobce nedostavil a z účasti se omluvil s tím, že výslovně souhlasil s jednáním bez jeho účasti. Soud tak postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal v nepřítomnosti žalobce. Krátce řečeno, žalobce se dobrovolně vzdal jakékoliv možnosti být soudem poučen dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř., neboť to je možné poskytnout účastníkům výhradně na ústním jednání (ÚS ČR I.ÚS 212/06) a naopak se vystavil riziku, že soud zamítne žalobu pro neunesení důkazního břemene.

5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

6. Dne [datum] uzavřel žalobce a žalovaný 2) dohodu o narovnání, ve které se dohodli i na nájmu pozemků parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce], [územní celek] za měsíční nájem 30 000 Kč, od [datum] na dobu neurčitou, za podmínek dle článku 3.2. (mimo jiné): c) [právnická osoba], spol. s r.o. se zavazuje, že neumožní bez předchozího souhlasu insolvenčního správce jakékoliv třetí osobě další užívání pozemků, a to vyjma užívání pozemků osobami se [právnická osoba], spol. s r.o. spolupracujícími, a vyjma využití krátkodobého parkování vozidel zákazníků [právnická osoba], spol. s r.o., kteří navštíví provozovnu [právnická osoba], spol. s r.o. umístěnou ve stavbě, přičemž doba takového parkování zákazníků nepřesáhne 24 hodin po sobě jdoucích a písmena g) smluvní strany se dohodly, že užívání pozemků lze ukončit na základě dohody smluvních stran nebo výpovědí, když každá ze smluvních stran je oprávněna vypovědět užívání pozemků resp. dohodu o užívání pozemků sjednanou v dohodě o narovnání, s tříměsíční vypovědění dobou, která počíná běžet prvního den měsíce následujícího po doručení výpovědi (tyto skutečnosti má soud za prokázané z dohody o narovnání, články 3.1.,3.2. písm. a), b), c), g) č.l. 28).

7. Dne [datum] byla žalobci doručena výpověď podaná žalovaným 2), sepsaná dne [datum], která zněla: insolvenčnímu správci byl doručen dne [datum] pokyn zajištěného věřitele užívání pozemků ze strany [anonymizována dvě slova] – výpověď, kterým společnost [anonymizována tři slova] jako zajištěný věřitel v souladu s ustanovením § 230 odst. 2 IZ, udělila insolvenčnímu správci pokyn, aby byla dohoda vypovězena, a to ve sjednané obecné, tříměsíční výpovědní době, tímto v s souladu s čl. 3 písm. g) dohody, vypovídám tuto dohodu o užívání pozemků. Výpovědní doba ve smyslu č.l. 3 písm. g) dohody je tři měsíce a počítá se od prvého dne měsíce následujícího po doručení této výpovědi dohody o užívání pozemků. Dohoda o užívání pozemků skončí posledním dnem výpovědní doby (tyto skutečnosti má soud za prokázané výpovědi dohody, bodu D, E, a z dodejky do datové schránky dne [datum] č.l. 50 a č.l. 52).

8. Dne [datum] zakázal insolvenční soud usnesením č.j. MSPH 78 INS 27452/2012-B-199 žalovanému 2) činit kroky k vyklizení pozemků parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce], [územní celek], protože společnost [anonymizována tři slova] nedoložila souhlas dalšího zajištěného věřitele, na který dne [datum] reagovala společnost [anonymizována tři slova] vyjádřením, že žalobce hrubě porušil své povinnosti z dohody o užívání pozemků, když uvedl 6 osob, které užívají dotčené pozemky, aniž by žalobce obstaral souhlas žalovaného 2) a současně i předložil výpisy z webových stránek živnostenského úřadu nebo print screeny webových stránek osob, které presentují provozování své vlastní činnosti právě na dotčených pozemcích. Dále, k udělení pokynu tedy není potřeba souhlasu dalších zajištěných věřitelů, protože je namístě volit postup dle § 167 odst. 3 IZ, neboť hodnota zajištěných pozemků je jen 23 800 000 Kč, což je méně než výše přihlášených, zajištěných pohledávek společnost [anonymizována tři slova] (61 487 507,85 Kč), proto insolvenční soud dne [datum rozhodnutí] zrušil usnesením č.j. MSPH 78 INS 27452/2012-B-207 původní usnesení č.j. MSPH 78 INS 27452/2012-B-199, protože přihlášené zajištěné pohledávky výrazně převyšují cenu zástavy (tyto skutečnosti má soud za prokázané z usnesení insolvenčního soudu č.l. 39, z vyjádření k insolvenčnímu soudu č.l.42, z usnesení insolvenčního soudu č.l. 37).

9. Dne [datum] žalobce zaslal námitky k výpovědi žalovanému 2), které byly, že k porušení dohody v článku 3.2. písm. c) nikdy nedošlo, když předmětné pozemky nikdy neužívaly jiné osoby než právě ty předvídané tímto článkem dohody. Tohoto SI ostatně musí být vědom i sám zajištěný věřitel, načež na nás tedy ono odůvodnění pokynu působí ryze účelově, není opodstatněné a pokyn patrně sleduje zcela jiný cíl. Přitom, není-li pokyn opodstatněný, neměla být výpověď nikdy učiněna (tyto skutečnosti má soud za prokázané z námitek k výpovědi vč. dokladu o doručení do datové schránky insolvenčního soudu).

10. Soud vycházel z kopií listin, když účastníci pravost kopií listin nikdy během řízení nezpochybňovali (NS ČR 29 Odo 801/2005).

11. Důkaz provedl důkaz znaleckým posudkem na cenu souzených pozemků soud shledal jako důkazně zcela nepřínosný, jedná sice o důkaz hodnotný pro insolvenční řízení, ovšem za žádných okolností by soud v řízení o oprávněnosti výpovědi z nájmu neměl důvod zkoumat cenu pronajatých pozemků, důkaz vyjádřením insolvenčního správce během insolvenčního řízení, rovněž bylo přínosu, protože obsahovalo ta vyjádření, které žalovaný 2) přednesl zdejšímu soudu jako své procesní stanovisko k žalobě, důkaz LV, kde jsou zapsány jednotlivé pozemky, a na kterých jsou rovněž zapsána i zástavní práva, neměl pro řízení žádnou váhu, protože v tomto soudním řízení je fakt zastavení pronajatých pozemků bez významu, dopis žalobce ze dne [datum], kterým žalovanému 2) nabízí vyšší nájem byl taktéž bez důkazního smyslu, protože soud posuzoval výpověď z nájmu, když pozdější jednání účastníků již nemělo žádný (logicky) vliv na povahu a obsah výpovědi podané v srpnu předchozího roku. E.mailová korespondence v rámci insolvenčního řízení neobsahovala nic, co by bylo možné využít pro náhled soudu na věc samotnou a pokyn zajištěného věřitele k podání výpovědi žalovaným 2) z [anonymizováno] [rok] obsahoval náhled zajištěného věřitele, který byl ve zcela postačující míře dobře prokázaný již z rozhodnutí insolvenčního soudu a z vyjádření tohoto věřitele k insolvenčnímu soudu (č.l.40), soud jej tedy už neprovedl, protože by tím již ničeho důkazně přínosného nezískal (NS ČR 21 Cdo 2682/2013, IV. ÚS 582/01).

12. Z provedených důkazů bylo možné bezpečně usoudit na skutkový stav a ani účastníci po poučení dle § 119a o.s.ř. důkazních návrhů ve věci nečinili. Soud po důkazech nepátrá - v takovém případě by byla porušena ústavně zaručená zásada rovnosti stran (čl. 37 odst. 3 Listiny), která je jako jeden z aspektů součástí práva na soudní ochranu ve smyslu spravedlivého procesu (čl. 36 odst. 1 Listiny), proto tedy za výsledek řízení nese procesní odpovědnost účastník řízení.

13. Žádné opomenuté důkazy tedy v řízení nejsou (ÚS ČR I. [číslo]).

14. Po provedení dokazování, zvážení všech důkazů samostatně i v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, a to že žaloba není důvodná, když soud po právní stránce posoudil věc tak:

15. Soud si nejprve ujasnil pasivní věcnou legitimaci. Soud vyšel především z normativní úpravy postavení insolvenčního správce v § 40 IZ, které vyznívá jednoznačně v tom smyslu, že za dlužníka vystupuje ve všech řízeních, která se týkají majetkové podstaty insolvenční správce ([příjmení] ve [obec] 11 C 232/2019). Řečené znamená to, že žalovaným mohl být výhradně žalovaný 2), protože ze žalovaného 1) zákon přenesl dispoziční oprávnění (a tedy i pasivní legitimaci) na žalovaného 2) – insolvenčního správce. Krátce řečeno žaloba proti žalovanému 1) by byla zamítnuta i za pro žalobce mnohem příznivější procesní situace, kdežto proti žalovanému 2) byla žaloba podána správně.

16. I když strategická litigace je nekompromisní ohledně sledování naléhavého právního zájmu žalob na neplatnost právního úkonu (§ 80 o.s.ř.) a konkrétně u žalob na určení neplatnosti ukončení smlouvy, trvá na tom, že takovou otázku lze řešit jako předběžnou v řízení o žalobě na plnění, popřípadě v řízení o určení práva nebo právního vztahu a nejedná se o konečné řešení vztahů mezi účastníky, protože právní vztahy mezi účastníky mohou být poté ukončeny jinými právním úkonem, takže proto je taková žaloba z hlediska právní praxe zbytečná resp. postrádá naléhavý právní zájem ([příjmení] v [obec] 12 C 375/2013), tak i přesto se soud podstatou věci zabýval a žalobu nezamítl jen z procesních důvodů, tedy jen pro nedostatek naléhavého právního zájmu.

17. Ohledně věci samotné soud vyšel ze systematiky současné právní úpravy nájmu, která akcentuje účel nájmu - tedy nikoliv co je předmětem nájmu, takže je-li předmětem nájmu pozemek za účelem podnikatelské činnosti, tak se vztahy účastníků řídí úpravou nájmu prostoru sloužícího k podnikání (§ 2302 a násl. OZ) (NS ČR 26 Cdo 3721/2019). Dále soud vyšel z judikaturních závěrů, že nájem dle § [číslo] – § 2315 OZ je úpravou dispozitivní, proto si tedy strany nájemní smlouvy mohou sjednat výpovědní důvody a i lhůty odlišně od zákona. Účastníci smlouvy si taktéž mohou platně sjednat výpověď bez udání důvodu a s uvedením jednoměsíční výpovědní lhůty, protože pak oba dva mají stejnou možnost nájem kdykoliv vypovědět, když pro výpověď nejsou stanoveny žádné zvláštní zákonné náležitosti, za předpokladu, že bude patrné jaký nájemní vztah je vypovídán a jaká je výpovědní doba a nakonec byla-li možnost vypovědět nájem bez udání důvodu, pak je vyloučeno zvažovat naplněnost výpovědního důvodu (NS ČR 26 Cdo 3721/2019, 26 Cdo 3609/2019, 26 Cdo 3111/2019, OS v [obec] 8 C 101/2020, 18 C 108/2014).

18. Nyní uvedené se pak do poměrů souzené věci promítlo tak, že jestliže si žalobce a žalovaný 2) sjednali nájemní smlouvu s možností výpovědi bez uvedení výpovědního důvodu ve lhůtě třech měsíců, pak výpověď podaná žalovaným 2) žalobci dne [datum] je platná, protože žalobce měl možnost takto jednostranně ukončit nájem pozemků žalobci. Z výpovědi je naprosto jasné, jaká nájemní smlouva je vypovídaná, protože je zde dlouhý a zcela srozumitelný odkaz na jednotlivé části dohody o narovnání, která (mimo jiné) nájem sjednala, a není pochyb ani o tom, jak dlouhá je výpovědní doba, protože tak je zde přímo uvedená, jinými slovy výpověď je určitá.

19. Žalobce podal námitky proti výpovědi z nájmu (§ 2014 OZ), žalovaný 2) výpověď očividně zpět nevzal, když s ohledem na to, že výpověď byla podána v souladu s nájemní smlouvou bez uvedení důvodu, tak ani žalovaný 2) a ani zdejší soud (logicky) nemohl nijak zvažovat naplněnost výpovědního důvodu, proto tedy samotný fakt, že žalobce podal námitky i tuto žalobu včas nebo co přesně námitky obsahovaly, nemělo pro posouzení věci žádný význam.

20. Jestliže žalobce považoval výpověď z nájmu za příčící se dobrým mravům, tak s tím soud nesouhlasil. Žalovaný 2) si počínal ve smyslu zákona, když vzhledem k poměru zajištěných, přihlášených pohledávek k hodnotě zástavy vyšel jen z pokynu zajištěného věřitele (§ 167 odst. 3 IZ), protože tvrzení o nadužívání pozemků jinými osobami považoval za hodnověrně prokázané, a koneckonců mu uvěřil i insolvenční soud. K tomu je namístě dodat, že žalobce si musel být dobře vědom, že žalovanému 2) velmi záleželo na tom, kdo přesně pozemky zapsané do majetkové podstaty užívá, neboť v nájemní smlouvě je mezi sedmi podmínkami nájmu uvedena právě podmínka písm. g), která skutečně podrobně rozepisuje způsob užívání pozemků, jinými osobami, než je sám žalobce. Jestliže žalobce zavdal příčinu k pochybnostem o způsobu užívání pozemků, pak se sám vystavil riziku (bez ohledu na to, že jí bylo možné dát i bez důvodu – viz shora) skončení nájmu výpovědí. Ze všech shora uvedených důvodů soud rozhodl tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

21. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., žalovaní byli zcela úspěšní, když se žalobě zcela ubránili, ovšem žalovaný 1) neměl možnost se účastnit řízení jinak než prostřednictvím žalovaného 2) (viz výše), proto žalovanému 1) soud žádnou náhradu nákladů řízení nepřiznal (logicky). Náhrada nákladů řízení žalovaného 2) je tvořena tarifní hodnotou věci ve výši 35 000 (§ 9 odst. 3 písm. a) vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb.), takže cena za jeden úkon právní služby je v daném případě ve výši 2 500 Kč (§ 7, § 8 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb.), když při zde uvedených úkonech činí odměna advokáta 7 500 Kč a 3 režijní paušály po 300 Kč (§ 11 písm. a) - převzetí zastoupení, d) - sepis vyjádření k žalobě č.l.24, g) účast na jediném ústním jednáním a 21% DPH), což je celkem 10 164 Kč. Právní zástupce žalovaného 2) na cestu k ústnímu jednání [datum] použil motorové vozidlo Škoda Rapid, když soudu nepředložil velký technický průkaz, ačkoliv mu byla k tomu uložena pětidenní lhůta, takže soud žalobci přiznal sice cestovné právního zástupce dle vyhl. č. 177/1996 Sb. za 2 cesty na ústní jednání po trase [obec] – [obec] (294 km), ovšem podle obecných technických údajů jmenovaného motorového vozidla dostupných webových stránkách, když zákonná náhrada za 1 km jízdy motorovým vozidlem právního zástupce žalobce je 4,40 Kč (§ 1 písm. b) vyhl. Ministerstva práce a soc. věcí č. 289/2020 Sb.), průměrná spotřeba předmětného motorového vozidla na 100 km je 5,1 litrů na jeden kilometr, cena benzinu 95 okt. je 27,80 Kč za jeden litr (§ 4 písm. a) vyhl. Ministerstva práce a soc. věcí č. č. 289/2020 Sb.) s 21% DPH, což je celkem 504,37 Kč. Nakonec soud přiznal i náhradu za promeškaný čas (§ 14 odst. 3 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb.) za 6 započatých půlhodin ve výši 600 Kč, za ústní jednání. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalobci uložena povinnost náklady řízení ve výši 11 268,37 Kč zaplatit k rukám právního zástupce žalovaného 2), když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., jak shora uvedeno ve výrocích II. a III. tohoto rozsudku.