98 C 326/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Sylvou Mašínovou jako samosoudkyní v právní věci: žalobce: osobní údaje žalobce bytem (adresa), (obec) - Mar. (obec) proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem (adresa), (obec a číslo) o zrušení + snížení vyživovací povinnosti, rozsudek

I. Žaloba, aby soud zrušil vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému, o které rozhodl (anonymizována tři slova) rozsudkem č.j. (číslo jednací) a který nabyl právní moci dne (datum) se zamítá.

II. Žaloba, aby soud změnil rozsudek (anonymizována tři slova) č.j. (číslo jednací), který nabyl právní moci dne (datum), tak že by snížil vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši (částka) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svým návrhem doručeným zdejšímu soudu dne (datum) se domáhal proti žalovanému snížení případně zrušení vyživovací povinnosti s přihlédnutím k jeho finanční situaci. Svůj návrh odvodnil tak, že v roce (rok) se přestěhoval do (obec), kde se oženil a začal pracovat, když ze mzdy ve výši cca (částka) platí exekuci (anonymizováno) a pak dluh vůči (anonymizována dvě slova), že manželka je invalidní důchodce, takže nájem ve výši (částka) částečně kryje sociální příspěvek ve výši (částka). Dále uvedl, že dne (datum) vypovídal před (anonymizováno) ohledně dlužného výživného, že neví zda žalovaný studuje nebo ne na konzervatoři.

2. Žalovaný (datum) navrhl žalobu zamítnout jako nedůvodnou. Dále uvedl, že žalobce mu nikdy nic nekoupil, o jeho studiu věděl od své setry, se kterou je matka žalovaného v kontaktu a že všechny jeho potřeby hradí jeho matka.

3. Žalobce se ústního jednání omluvil a výslovně navrhl soudu, aby jedna bez jeho přítomnosti (č.l.60, 104).

4. Vzhledem k tomu, že poučovací povinnost soudu dle § 118a o.s.ř. je upravena jen pro ústní jednání ( (anonymizována dvě slova) (ústavní nález)), poučil soud na ústním jednání žalovaného (žalobce se k ústnímu jednání nedostavil, viz shora) o jeho povinnosti tvrdit všechny právně významné skutečnosti a hodnověrně je i prokázat (§ 101 odst. 1, § 120 o.s.ř., které bylo řádně protokolováno (anonymizována dvě slova) (ústavní nález)), takže aby tvrdil, od kdy studuje konzervatoř, jestliže soud při přípravě zjistil, že žalovaný před (anonymizováno) uvedl, že opakoval ročník, pak z jakého důvodu, jaké má studijní výsledky a jak vysoké platí školné event. zda není hrazeno z dobrodiní třetí osoby (např. studijní grant). Žalovaný ve lhůtě jí soudem uložené se nijak nevypořádal s poučením soudu.

5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 6. (anonymizována tři slova) rozsudkem č.j. (číslo jednací) rozhodl o výživném žalovaného ve výši (částka) (tyto skutečnosti má soud za prokázané z rozsudku (anonymizována tři slova) č.j. (číslo jednací), který nabyl právní moci dne (datum), č.l.21).

7. Žalobce splácí dluh (anonymizována dvě slova), po (částka) měsíčně, když poslední splátka je v (anonymizováno) (rok), a splátky z exekuce č.j. (číslo jednací) ze dne (datum rozhodnutí) na jeho majetek, kde oprávněným je (anonymizováno), a to po (částka) měsíčně (tyto skutečnosti má soud za prokázané kopie splátkového kalendáře uzavřeného se zdravotní pojišťovnou (anonymizováno) č.l.9, ze součinnosti exekutora ze dne (datum) o vývoji exekuce žalobce č.l.40, ze součinnosti zaměstnavatel žalobce o výši mzdy a srážkách č.l.88).

8. Žalobce pracoval od (číslo) do (datum) pro (právnická osoba), kde mu vyplacena mzda ve výši (částka) a byl s ním ukončen pracovní poměr ve zkušební době, v době (datum) do (datum) pracoval pro (právnická osoba), kde mu byla vyplácena mzdy s průměrem (částka) a od (datum) pracuje pro (jméno) (anonymizováno), autodoprava, kde mu byla vyplácena měsíční mzda v průměru (částka), ze jsou měsíčně realizovány srážky ve výši (částka) (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze součinnosti (anonymizováno) č.l. 49, ze součinnosti všech tří zaměstnavatelů č.l.76, 80 – 81, 88)

9. Žalobce není adresátem žádné sociální dávky a není v evidenci uchazečů o zaměstnání (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze součinnosti Úřadu práce č.l. 36).

10. Žalobce nevlastní žádné motorové vozidlo (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze součinnosti odborů dopravně správních činností obcí s rozšířenou působností č.l. 42).

11. Žalovaný ve studijním roce (rok) (rok) studuje (anonymizováno) ročník, denního studia (anonymizována dvě slova) (obec), kde složil i maturitu v roce (rok), když (anonymizováno) ročník opakuje ze zdravotních důvodů, školné platí jeho matka, a to ve výši (částka) ročně - on si přispívá z brigád (tyto skutečnosti má soud za prokázané z potvrzení o studiu ze dne (datum) č.l.56, z podaného vysvětlení před (anonymizováno) dne (datum), ve věci (anonymizováno) – (číslo) (rok) (číslo) č.l.59 – soud autentičnost výpovědi žalovaného před (anonymizováno) neověřoval již výslechem před zdejším soudem, protože se soud důvodně domnívá, že snaha všech vypovídat pravdu před (anonymizováno) je intuitivně motivovaná obavou před trestněprávními následky lhaní, když navíc v tomto soudním řízení by výpověď žalovaného (logicky) byla jen účastnická, takže by na rozdíl od svědků mohl lhát. Jiným slovy výslech žalovaného před soudem by věrohodnost těchto důkazů nijak nezvýšil).

12. Žalovaný nevlastní žádné nemovitosti ani bytové či nebytové jednotky (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze součinnosti (anonymizováno) (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze součinnosti (anonymizována tři slova) (obec) č.l.88).

13. Žalovaný nevlastní žádné motorové vozidlo (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze součinnosti odborů dopravně správních činností obcí s rozšířenou působností č.l. 86).

14. Žalovaný není adresátem žádné sociální dávky a není v evidenci uchazečů o zaměstnání a ani není v evidenci (anonymizováno) (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze součinnosti (anonymizována dvě slova) č.l. 78).

15. Soud zjistil, že kurz EUR ke Kč je (částka) za (částka) (§ 121 o.s.ř.).

16. Doklady o úhradě výživného z roku (rok), předložené žalobcem i (anonymizováno) soud provedl (č.l.3 – 7 a znova v příloze součinnosti (anonymizováno) ze dne (datum)) i úřední záznam žalobce podaného před (anonymizováno) dne (datum) a matky žalovaného podaného dne (datum) před (anonymizováno), obojí ve věci (anonymizováno) – (číslo) (rok) (číslo), když všechny tyto důkazy soud shledal nepřínosnými v porovnání s dalšími důkazy, které soud v řízení provedl, protože zjištění zda žalobce platil nebo neplatil řádně výživné, nebylo předmětem tohoto sporu, proto tedy tyto důkazy soud nepovažoval za důkazně přínosné, tedy jinými slovy, tyto důkazy neměly na skutkový stav žádný vliv a soud jimi v rozsudku již nezabýval ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (ústavní nález)).

17. Jestliže soud vycházel z kopií listin - potvrzení o studiu a rozsudek o stanovení výživného – tak účastníci pravost kopií listin nikdy během řízení nezpochybňovali ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)).

18. Důkazy, které si soud vyžádal dle § 120 odst. 2 o.s.ř., učinil proto, že jejich potřeba soudu vyplynula ze spisu ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)).

19. Žádné opomenuté důkazy tedy v řízení nejsou ( (anonymizována čtyři slova) (číslo)).

20. Podle § 911 OZ platí, že výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

21. Podle § 913 odst. 1 OZ platí, že určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. A dle odst. 2 platí, že při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

22. Z provedených důkazů bylo možné bezpečně usoudit na skutkový stav a ani účastníci po poučení dle § 119a o.s.ř. na ústním jednání důkazních návrhů ve věci nečinili. Soud po důkazech nepátrá - v takovém případě by byla porušena ústavně zaručená zásada rovnosti stran (čl. 37 odst. 3 Listiny), která je jako jeden z aspektů součástí práva na soudní ochranu ve smyslu spravedlivého procesu (čl. 36 odst. 1 Listiny). Za výsledek řízení nese procesní odpovědnost účastník řízení; neoznačí-li potřebné důkazy k prokázání svých tvrzení a to ač byl soudem řádně poučen dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř., nese následky toho, že soud vychází ze skutkového stavu zjištěného na základě důkazů, které byly provedeny ( (anonymizována dvě slova) (ústavní nález), (anonymizována dvě slova) (spisová značka)).

23. Po provedení dokazování, zvážení všech důkazů samostatně i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, když soud po právní stránce posoudil věc tak:

24. Žalobce v závěru žaloby navrhl, aby vyživovací povinnost soud buď zrušil anebo snížil, když soud této obecně pochopitelné formulaci porozuměl, tak že se jedná o tzv. eventuální petit, tedy že žalobce se domáhá primárního plnění (zrušení vyživovací povinnosti) a pro případ, že z důkazního řízení vyplyne nemožnost takto rozhodnout, tak navrhuje jiné plnění (snížení vyživovací povinnosti). Soud tedy upravil žalobní návrh žalobce po formální resp. stylistické stránce odlišně od původního znění v žalobě, a to proto, že žalobce není vzděláním právník a soud neměl přemrštěné nároky na jeho schopnosti formulovat žalobní nárok, když soud si byl jist, že správně pochopil žalobu a úpravou nezpůsobil, že by rozhodoval o něčem jiném, než žalobce navrhoval ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)).

25. Řízení o nároku na zvýšení výživného pro zletilé dítě je ve smyslu ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř. typickým řízením sporným, pro které platí, že účastníci jsou povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a plnit důkazní povinnost, tak aby soud mohl komplexně posoudit poměry, a to jak na straně rodičů žalovaného, a tedy zjistit, zda skutečně ke změně poměrů došlo, pak v jakém rozsahu a od jaké doby došlo ke změně poměrů na straně oprávněného (žalovaného) a na straně povinného (žalobce).

26. Předně soud uzavřel, že žalobce je otec žalovaného, a proto první předpoklad existence vyživovací povinnosti vůči žalovanému splněna je.

27. Pak soud hodnotil, zda je žalovaný schopen se sám živit nebo ne. Vzhledem k tomu, že nalézat právo neznamená jen vyhledávat výslovné pokyny v zákonném textu, ale hlavně formulovat co se konkrétním právem rozumí, soud definoval schopnost se sám živit jako jasnou nemožnost a nikoliv jen neochotu ( (anonymizována dvě slova) (ústavní nález)). Jak bylo v řízení hodnověrně prokázáno, tak žalovaný pokračuje v soustavném, celodenním pomaturitním, uměleckém studiu, kde zvyšuje svou kvalifikaci a tím i šanci vést pestřejší a zajímavější život. Samotná okolnost, že opakuje jeden ročník, sama o sobě nevyvolává zánik vyživovací povinnosti, když nad to v řízení soudu spolehlivě vyplynulo, že prodloužení studia došlo ze strany žalovaného nezaviněně. Krátce shrnuto, žalovaný sice není už malým školákem, jako v době vzniku vyživovací povinnosti určené soudem, ale stále je finančně závislý na svých rodičích, a proto je žalobce povinen jej finančně podporovat, a to po celou dobu jeho soustavného studia ( (anonymizována dvě slova) (ústavní nález)). Soud tedy neshledal důvod pro zrušení vyživovací povinnosti, kterou v roce 2014 pravomocně určil soud.

28. Dále, soud vyšel z toho, že žalovaný s přibývajícím věkem má (logicky) vyšší potřeby odůvodněně sloužící k jeho přímému materiálnímu zabezpečení – pravidelná strava, bydlení přiměřená hygiena, ošacení a obutí, nezbytné náklady na studijní pomůcky a společenské vyžití odpovídající průměru sociální orientace jeho spolužáků. Jestliže žalovaný žije v domácnosti se svou matkou, tak ta svou povinnost k jeho výživě plní jednak tím, že o něj přiměřeně osobně pečuje - což vzhledem k věku žalovaného je díl velmi malý, ovšem kompletně zajišťuje prostředky pro jeho domácí zázemí, zejména bydlení v (obec) a platí i školné. S ohledem na to, že každé dítě má nárok na jisté životní minimum, které jsou mu oba rodiče povinni společně zajistit, tak s ohledem na prokázaný stav věcí, soud uzavřel, že žalobce je povinen přispívat na výživu žalovaného nejméně tou částkou, kterou v roce 2014 soud uznal za vhodnou žalovanému přiznat jako výživné ( (částka)), když nyní je tato částka rozhodně o dost menší než polovina částky, která je nutná na zajištění i docela skromných sociálních poměrů žalovaného.

29. Argument, že žalovaný se sám přiznal, že si při studiu přivydělává, soud hodnotil soud jako obezřetný přístup k životu, a bylo by zcela absurdní přičinlivost žalovaného potrestat nižším výživným s poukazem na to, že si peníze umí sám vydělat. Stejně tak fakt, že žalobce má dluh a dokonce exekuci se jako důvod pro snížení vyživovací povinnosti neprosadil, protože to že žalobce dlouhodobě upřednostňuje svůj vlastní životní standard, je jeho rozhodnutí, které se ovšem nemůže nikdy projevit úkor jeho syna. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že žalobce splácí dluhu i exekuci ve výši (částka), což jen o trochu méně, než je soudem určené výživné, takže kdyby se žalobce nezadlužil, pak by bez problémů tuto částku každý měsíc měl k dispozici pro žalovaného, a pak obecně vzato se výše výživného není částka, jejíž placení by vedla žalobce na okraj bídy. Pro pořádek soud připomíná, že je právem, nikoli povinností člověka, přivést na svět své dítě, ale pokud tak však učiní, musí jej živit a neplnění této povinnosti uráží citlivost většinové společnosti do té míry, že je dokonce trestné, a proto a ze všech shora uvedených důvodů soud rozhodl, tak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku.

30. O nákladech řízení rozhodl sice soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., žalovaný, který byl zcela úspěšný, když žaloba byla zcela zamítnuta, však nebyl právně zastoupen, proto má nárok na náhradu nákladů řízení ve výši zákonem garantovaných paušálních hotových výdajů (částka) (§ 1 odst. 3 písm. a), c), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., ve spojení s § 151 odst. 3 o. s.ř. za úkony: sepis vyjádření č.l. 57 a účast na dvou ústních jednání před zdejším soudem, a přípravu na každé z nich) tedy soud uložil zaplatit žalobci přímo žalovanému. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

31. Řízení bylo osvobozeno od placení soudního poplatku, proto jej soud nevyměřil.