98 C 341/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Sylvou Mašínovou jako samosoudkyní v právní věci: žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně, sídlem Adresa žalobkyně zastoupené: Jméno Zástupce, IČO IČO Zástupce, advokát, Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, trvale bytem Adresa žalovaného, Anonymizováno Anonymizováno – Anonymizováno o zaplacení částky Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný žalobci byl povinen zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky částka od datum do datum se zamítá

III. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši částka, k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného k soudu se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení žalované částky a náhrady nákladů řízení s odůvodněním že původní věřitel uzavřel s žalovaným dne smlouvu o úvěru č. hodnota na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši částka, ve třech částech, žalovaný své povinnosti ze smlouvy neplnil a proto právní předchůdce pohledávku zesplatnil, a to dne datum a nedoplacené částky se domáhá touto žalobou. Ke smlouvě žalobce, který je postupníkem souzeného pohledávky uvedl, že byla uzavřena na rozhraní www.movinero.cz. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení zcela pasivní, když se k žalobě nevyjádřil. Žalobce výslovně souhlasil s postupem dle § 115a o.s.ř. již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, když ani jeden účastník na výzvu usnesením nereagoval. Soud postupoval dle § 115a o.s.ř. (Ústavní soud sp.zn.

I. ÚS 3962/19). Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Žalobce dále předložil smlouvu o úvěru Anonymizováno, která nebyla žalovaným ručně podepsaná. Dne datum právní předchůdce žalobce zaslal žalovanému částku částka, na jeho bankovní účet, který vyplývá ze nepodepsané smlouvy, dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka. Po provedení dokazování, zvážení všech částí soud rozhodl, že žaloba je důvodná, když po právní stránce posoudil věc takto: Soud vyšel z § 561 odst. 1 (věta první) OZ, že k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího, který lze podepsat elektronickými prostředky, a to podle parametrů věty druhé téhož ustanovení. Právní předpis, na který zde OZ odkazuje, je přímo použitelný předpis Evropské unie, a to Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ve spojení se zákonem č. 297/2016 Sb., když dle § 7 zákona č. 297/2016 Sb. k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení EU č. 910/2014 účinky vlastnoručního podpisu má jen kvalifikovaný elektronický podpis. Podle čl. 3 odst. 11 a odst. 12 nařízení EU č. 910/2014 kvalifikovaným elektronickým podpisem je zaručený elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v čl. 26 nařízení EU č. 910/2014, a to že je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje identifikaci podepisující osoby, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou, a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Podpis žalobce (ale ani žalovaného) na smlouvě o úvěru nesplňuje podmínky stanovené pro kvalifikovaný (zaručený) elektronický podpis – protože byl vytvořen ve virtuálním světě, ale způsobem, který zákon neuznává. K tomu soud pro pořádek dodává, že žalobce nikdy ani netvrdil, že smlouva byla uzavřena v listinné podobě, takže nemělo žádný smysl se zabývat jinou než právě touto virtuální verzí smlouvy. Jestliže smlouva o úvěru nevznikla, ale soud přitom jasně zjistil, že právní předchůdce žalobce skutečně zaslal na bankovní účet žalovaného 2 x částka, částka a částka tak se soud povinně zabýval tím zda nejedná o bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobce (Nejvyšší soud sp.zn. spisová značka, spisová značka, sp.zn. spisová značka, sp.zn. 25C do 771/2017). Za takové situace je třeba vyjít z judikaturních závěrů, že žalobce, jenž uplatňuje nárok na vrácení určité částky, s tím, že ji žalovanému předal, tak jeho tíží důkazní břemeno o uskutečnění předání této částky, na žalovaném leží v této situaci důkazní břemeno ohledně existence právního důvodu, na základě, něhož si smí převzaté prostředky ponechat. Nepříznivé procesní následky stavu nejistoty ohledně důvodnosti prokázaného pohybu aktiv jsou proto v obdobných situacích vyvozovány vůči příjemci plnění (Nejvyšší soud sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka). U provedené, první platby - částka na bankovní účet žalovaného, žalovaný, nejen že neprokázal důvod, proč by si peníze mohl ponechat a nevracet je žalobci, ale dokonce ani nic v tomto smyslu netvrdil, takže závěr o tom, že skutková podstata bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu je ohledně žalovaného naplněna – je jediný správný, protože jiný prostě z řízení nevyplývá. Už tato částka stačí k tomu, aby žaloba byla úspěšná – když žaluje méně než částka, takže soud nemusel brát do úvahy ostatní částky, které právní předchůdce žalobce žalovanému očividně vyplatil. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1958, 1082 odst. 1 OZ) byla žalovanému rovněž uložena povinnost z této dlužné částky zaplatit žalobci úroky z prodlení. Splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení je vázána na výzvu věřitele, takže dlužník je povinen splnit dluh až prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. V souzené věci soud považoval za takovou výzvu, až elektronický platební rozkaz odeslaný žalovanému a připravený k vyzvednutí dne datum, takže k doručení došlo po marném uplynutí lhůty k uložení zásilky tj. datum. S ohledem na uvedené soud rozhodl tak jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., plně procesně úspěšnému žalobci (ve větší částí žalovaného nároku) soud v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši částka. Dále žalobci přiznal náhradu nákladů zastoupení advokátem podle § 14b odst. 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., a to za 3 úkony právní služby vč. fixních nákladů za tyto úkony (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a sepsání žaloby), vše včetně 21% DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od datum, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení (srov. čl. II vyhlášky č. 120/2014 Sb.) a jedná se o standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně; jeho podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a údajích týkajících se konkrétních smluv a dlužných částek. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., neboť samotný a zjevný fakt soustavně vysoké inflace celé poslední tři roky a obecně, celonárodně vnímaný fakt zvýšení cen věcí běžné potřeby pro domácnosti, je jen obecným faktem, který bez zjištění zcela konkrétních okolností na straně žalovaného nemůžou vést k prodloužení této lhůty (Městský soud v Praze sp.zn. spisová značka ze dne datum). Žalovaný ničeho v tomto ohledu netvrdil, takže soud v souladu s jmenovaným judikaturním závěrem, uzavřel jak shora. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9. Nebude-li dobrovolně ve lhůtě splněna povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím, může být podán návrh na výkon rozhodnutí.