Obvodní soud pro Prahu 9 · Rozsudek

98 C 350/2025

č. j. 98 C 350/2025-17

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-12-15 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH09:2025:98.C.350.2025.1

Strojový souhrn generováno LLM

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 40 000 Kč s úroky z prodlení ve výši 11,50 % ročně od dne, kdy mu byla výzva k zaplacení doručena. Soud dospěl k závěru, že žalovaný se nezabýval důkazním břemenem ohledně právního důvodu k držbě přijaté částky, a proto je výsledkem bezdůvodné obohacení. Na základě § 1958 a § 1082 odst. 1 občanského zákoníku byl žalovaný povinen zaplatit úroky z prodlení od dne, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení za zastoupení advokátem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. a uložil žalovanému jejich zaplacení.

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Sylvou Mašínovou jako samosoudkyní v právní věci: žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně, sídlem Adresa žalobkyně zastoupené: Jméno Zástupce, IČO IČO Zástupce, advokátka, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 40 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši částka, k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného k soudu se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení žalované částky a náhrady nákladů řízení s odůvodněním že původní věřitel uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, ze kterého žalovaný vyčerpal částka, avšak žalovaný právnímu předchůdci a ani žalobci – postupníkovi, nic nevrátil.

2. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení zcela pasivní, když se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalobce výslovně souhlasil s postupem dle § 115a o.s.ř. již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, když ani jeden účastník na výzvu usnesením nereagoval. Soud postupoval dle § 115a o.s.ř. (Ústavní soud sp.zn. I. ÚS 3962/19).

4. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Žalobce nepředložil žádnou smlouvu o úvěru a ani takový důkaz neoznačil, a dne datum právní předchůdce zaslal žalovanému na jeho bankovní účet částku částka, což soud uzavřel z výpisu z ThePay.

6. Po provedení dokazování, zvážení všech částí soud rozhodl, že žaloba není důvodná, když po právní stránce posoudil věc takto:

7. Jestliže smlouva o úvěru nevznikla, ale soud přitom jasně zjistil, že žalobce skutečně zaslal na bankovní účet žalovaného částka, tak se soud povinně zabýval tím, zda nejedná o bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobce (Nejvyšší soud sp.zn. spisová značka, spisová značka, sp.zn. spisová značka, sp.zn. 25C do 771/2017). Za takové situace je třeba vyjít z judikaturních závěrů, že žalobce, jenž uplatňuje nárok na vrácení určité částky, s tím, že ji žalovanému předal, tak jeho tíží důkazní břemeno o uskutečnění předání této částky, na žalovaném leží v této situaci důkazní břemeno ohledně existence právního důvodu, na základě, něhož si smí převzaté prostředky ponechat. Nepříznivé procesní následky stavu nejistoty ohledně důvodnosti prokázaného pohybu aktiv jsou proto v obdobných situacích vyvozovány vůči příjemci plnění (Nejvyšší soud sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka).U provedené platby částka z bankovního účtu právního předchůdce žalobce na bankovní účet žalovaného, žalovaný, nejen že neprokázal důvod, proč by si peníze mohl ponechat a nevracet je žalobci, ale dokonce ani nic v tomto smyslu netvrdil, takže závěr o tom, že skutková podstata bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu je ohledně žalovaného naplněna – je jediný správný, protože jiný prostě z řízení nevyplývá.

8. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1958, 1082 odst. 1 OZ) byla žalovanému rovněž uložena povinnost z této dlužné částky zaplatit žalobci úroky z prodlení. Splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení je vázána na výzvu věřitele, takže dlužník je povinen splnit dluh až prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. V souzené věci soud považoval za takovou výzvu, až předžalobní výzva ze dne datum doručená dne datum žalovanému (§ 570 OZ, která je vystavěná na tzv. teorii dojití, tedy že sférou dispozice adresáta lze rozumět všechny body, které adresát potencionálně ovládá, a jestliže tak neučiní, pak je to rozhodnutí, které jde jen k jeho tíži, § 573 OZ, který dobru doručení poštou fixuje na tři dny). Takže, žalobce stanovil v žalobě počátek prodlení na den, který následuje (datum) po marném uplynutí třídenní lhůty, kterou žalovanému dal k zaplacení, a která začala běžet poté co měl dle zákona možnost se s výzvou k zaplacení seznámit.

9. Z těchto důvodů soudu nezbylo než rozhodnout, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., plně procesně úspěšnému žalobci (ve větší částí žalovaného nároku) soud v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši částka. Dále žalobci přiznal náhradu nákladů zastoupení advokátem podle § 14b odst. 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., a to za 3 úkony právní služby vč. fixních nákladů za tyto úkony (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a sepsání žaloby), vše včetně 21% DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od datum, neboť žalobce podal svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení (srov. čl. II vyhlášky č. 120/2014 Sb.) a jedná se o standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobce podává v obdobných věcech téže žalobce opakovaně; jeho podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a údajích týkajících se konkrétních smluv a dlužných částek. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne.

11. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., neboť samotný a zjevný fakt soustavně vysoké inflace celé poslední tři roky a obecně, celonárodně vnímaný fakt zvýšení cen věcí běžné potřeby pro domácnosti, je jen obecným faktem, který bez zjištění zcela konkrétních okolností na straně žalovaného nemůžou vést k prodloužení této lhůty (Městský soud v Praze sp.zn. spisová značka ze dne datum). Žalovaný ničeho v tomto ohledu netvrdil, takže soud v souladu s jmenovaným judikaturním závěrem, uzavřel jak shora Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím zdejšího soudu k Městskému soudu v Praze.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.