98 C 353/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Sylvou Mašínovou jako samosoudkyní v právní věci: žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa, obec zastoupená: Mgr. jméno příjmení, LL.M., IČO, advokát, se sídlem adresa, obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného se sídlem adresa, obec a číslo o zaplacení částky 3 742 Kč s přísl., rozsudek

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 742 Kč, -) zákonný úrok z prodlení z částky 3 742 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25%, -) náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč k rukám právního zástupce žalobce, do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného ke zdejšímu soudu ze dne datum se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 3 742 Kč s příslušenstvím a nákladů řízení s odůvodněním, že se jedná o nedoplatek pojistného z pojistné smlouvy s číslo když ve smlouvě se žalovaný zavázal hradit pojistné, což ovšem po celou dobu smlouvy nehradil, a protože na výzvu k nápravě nereagoval, tak pojištění zaniklo. Domáhá se tak dlužného pojistného a kapitalizovaných úroků z prodlení, které odpovídá pojistné smlouvě a je poměrnou částí pojistného za dlužnou dobu.

2. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení zcela pasivní, když se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalobce výslovně souhlasil s postupem dle § 115a o.s.ř. již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, když ani jeden účastník na usnesení č.j. EPR 231595/2022-9 nereagoval. Soud postupoval dle § 115a o.s.ř. (ÚS ČR I. ÚS 3962/19).

4. Návrhem pojistné smlouvy číslo ze dne číslo došlo mezi účastníky k uzavření pojistné smlouvy, což plyne jak z návrhu smlouvy, tak i ze záznamu. Součástí pojistné smlouvy byly pojistné podmínky, s jejichž obsahem se žalovaný, seznámil. Na základě uzavřené pojistné smlouvy vznikla žalovanému povinnost platit každý rok pojistné ve výši 4 612 Kč. Z dopisu žalobce ze dne datum bylo prokázáno, že žalobce oznámil žalovanému, že pojistná smlouva zanikla dne datum žalovaný dluží 3 742 Kč.

5. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když ani účastníci dalších důkazních návrhů ve věci nečinili, a dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný se v pojistné smlouvě o pojištění zavázal žalobci hradit pojistné (§ číslo, § 2861 OZ), dále bylo prokázáno, že pojištění bylo ukončeno, i to že žalovaný dluží žalobci částku, která je poměrná část pojistného za dobu existence pojištění (§ 2782 OZ). Za této situace, soud uzavřel, že žalovaný nárok lze opřít o zásadu, že negativní tvrzení (nebyla zaplacena splátka pojistného) není možné přímo prokázat, pročež nastupuje povinnost žalovaného takové negativní tvrzení žalobce vyvrátit, a protože ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by dlužnou částku zaplatil, nebo že by pojistná smlouva skočila dříve, neboť žalovaný byl po celou dobu soudního řízení zcela nečinným, tak (logicky) žalovaný negativní tvrzení žalobce ničím nepopřel, a tím méně vyvrátil. Žalovanému byla rovněž uložena povinnost z této dlužné částky zaplatit žalobci úroky z prodlení (§ 1970 OZ, § 2 nař. vlády č. 351/2013). Z těchto důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

6. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl ve věci plně procesně úspěšný, když soud se zabýval tím, zda v souzené věci je na místě aplikace § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V souzené věci, poté co si advokát žalobce obstaral typizované doklady od žalobce, podal jednoduché, typizované žaloby, jejichž jedinou zvláštností je změna žalovaného a žalované částky, protože právní vývoj vztahu mezi žalobcem a žalovaným je vždy naprosto stejný, neboť vychází z adhezní smlouvy, jejíž autor žalovaný nebyl. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace § 14b citované vyhlášky. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl ve věci plně procesně úspěšný. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 400 Kč (dva úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., § 11 písm. a), d) cit. vyhl. - příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, když výzvu si žalobce sepsal sám, bez právního zástupce), dvěma režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, a to včetně 21% DPH. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne.

7. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soudu z provedeného dokazování ze stránek ČSÚ vyplynulo (NSS ČR 1 As 30/2009), že aktuální nárůst cen zboží je o 19,7% a služeb o 11,9%, což pro většinu obyvatel je citelná finanční změna k horšímu. Dále soud shledal, že souzená částka znamená pro žalobce jen nepodstatný finanční přínos, takže jestliže žalovaný splatí dluh hned nebo za několik měsíců, žalobce nijak nepocítí. Sečteno a podrženo soud měl za to, že je namístě odložit splatnost přisouzené částky (NS ČR 28 Co 403/96, 32 Cdo 1719/2017). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozsudkem, lze se jejího splnění domáhat cestou soudního výkonu rozhodnutí.