98 C 381/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Sylvou Mašínovou jako samosoudkyní v právní věci: žalobkyně: zastoupené: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno se Anonymizováno – Jméno Zástupce A Jméno Zástupce B, advokátem se sídlem Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o vyklizení bytu,

I. Žalovaná je povinna vyklidit byt č. hodnota o velikosti 1+ kk, 35,08 m2 sestávající se z pokoje a kuchyňského koutu, předsíně, WC, koupelny a sklepní kóje, který je situovaný ve druhém nadzemním podlaží domu č. p. Anonymizováno, k. ú. adresa na adrese: adresa, Jméno Zástupce A, adresa, který je součástí pozemku parc. č. Anonymizováno druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří) zapsaného na listu vlastnictví č. hodnota u právnická osoba pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště adresa, v katastrálním území adresa, obec adresa dle nájemní smlouvy ze dne datum č. Anonymizováno a předat jej vyklizený žalobkyni do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem podaným u Obvodního soudu pro adresa dne datum, žalobkyně navrhla soudu vyklidit žalovanou z bytu uvedeného ve výroku I. rozsudku. Žalobu zdůvodnila tak, mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem byla dne datum uzavřena nájemní smlouva č. Anonymizováno k pronájmu bytu č. hodnota, který je situovaný ve druhém nadzemním podlaží domu na adrese: adresa, Jméno Zástupce A, adresa a žalované byla ze strany žalobkyně dána z důvodu neplacení nájemného výpověď z nájmu ze dne datum. Tato výpověď byla žalované odeslána dne datum a doručena jí byla dne datum. Nájem bytu tak skončil dne datum. Vzhledem k tomu, že žalovaná byt dosud nevyklidila a nepředala, ačkoliv k tomu byla vyzývána již ve výpovědi z nájmu, je žalobkyně nucena obrátit se s touto žalobou na soud.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a na ústní jednání, ač řádně a včas volána se nedostavila.

3. Soud nenařídil přípravné jednání dle § 114c o.s.ř.

4. Soud jednal v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Žalobkyně se k ústnímu jednání dostavila a navrhla soudu vydání rozsudku pro zmeškání.

5. Podle § 153b odst. 1 o.s.ř., zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.

6. Předně, ačkoliv kontumační rozsudek je formální institut, který podstatně redukuje možnost uplatnění procesních práv žalovaného, takže soud pečlivě zvažuje jeho užití, tak na druhé straně soudy jsou povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům a oprávněným zájmům. Soud tedy nemůže chránit zájmy těch, kteří nechtějí participovat na soudním řízení, svá práva nijak nehájí a zůstávají pasivní (Ústavní soud sp.zn. I. ÚS 2656/12, Nejvyšší soud sp.zn. spisová značka).

7. Ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě, ze které kterých soud vycházel, vyplývá že žalobkyně je městskou částí nakládající se svěřeným majetkem hlavního města Prahy (§ 34 odst. 3 zák. č. 131/2000 Sb.) v podobě bytového domu, ve kterém se žalovaná na základě nájemní smlouvy stala nájemcem vyklizovaného bytu. Dále, že žalované byla žalobkyní dána výpověď z nájmu bytu, která je od datum důvodem zániku práva nájmu žalované k předmětnému bytu a žalované tak následující den vznikla povinnost byt vyklidit (§ 2291 odst. 1 OZ). V řízení ze strany žalovanou nebylo ani tvrzeno, že by podala u soudu návrh na přezkoumání oprávněnosti výpovědi (§ 2290 OZ) – ač o takové možnosti byla řádně poučena žalobkyní ve výpovědi, a ani soudu v řízení z ničeho nevyplynulo, že by se tak snad mohlo stát. Dále ze žalobních tvrzení soud zjistil, že žalovaná dosud předmětný byt nevyklidila, a to ačkoliv pro to nemá žádný právní důvod. Vzhledem k tomu, že OZ nepřevzal od datum ustanovení o bytových náhradách a výkon rozhodnutí (§ 257 o.s.ř.) lze provést jen zákonnými způsoby, tak umožnění bytové náhrady by už v době vydání rozhodnutí nebylo možné vykonat – proto je žalovaná povinna byt vyklidit v soudem stanovené lhůtě, a to zcela bez náhrady. Soud tedy uzavřel, že v souzené věci žalobkyně, který vykonává všechna práva vlastníka (§ 17 obecně závazné vyhlášky Anonymizováno. adresa, kterou se vydává statut Anonymizováno adresa) má právo na ochranu svého vlastnického práva (§ 1042 OZ) proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje. S ohledem na shora uvedené, a za situace, kdy skutkové okolnosti líčené v žalobě z pohledu hmotného práva jsou úplná, tak soud rozhodl, jak je uvedeno v I. tohoto rozsudku.

8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náleží jí proto náhrada nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek v celkové výši částka, jako úhradu za návrh ve věci samé (Sazebník soudních poplatků v zákoně č. 549/1991 Sb.), Dále se soud zabýval tím, zda v souzené věci je na místě aplikace § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Předně, soud zjistil, že žalobkyně je městskou částí, a tedy je povinna spravovat svůj majetek ve veřejném zájmu, a proto na něm lze mimo jiné i žádat, aby byl žalobce schopen zajistit kvalifikované a racionální řešení své pravidelné agendy, mezi kterou jednoznačně patří i vymáhání dlužných nájmů, je dostatečně profesně personálně vybaven vlastním právním odborem (Ústavní soud sp.zn. II. ÚS 2396/09, sp.zn. I. ÚS 4229/12, sp.zn. Nejvyšší soud sp.zn. spisová značka, Městský soud v Praze sp.zn. spisová značka). právnická osoba soud zjistil, že poté, co si advokát žalobce obstaral typizované doklady od žalobkyně, podal jednoduchou, typizovanou žalobu, jejíchž jedinou zvláštností je změna žalovaného a identifikace bytu. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení tak byly tvořeny částkou ve výši částka za každý úkon (sepsání žaloby, když výzvu dle § 142a o.s.ř. nepředložil vůbec (Nejvyšší soud sp.zn. spisová značka) a účast na ústním jednání) což je celkem částka, což je částka která byla v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. žalované uložena zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne.

9. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. Odvolacím důvodem proti rozsudku pro zmeškání jsou jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) o.s.ř., t.j., že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud I. stupně, rozhodnutí soudu I. stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud I. stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, a dále skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání dle ust. § 153b o.s.ř.. V takových případech lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení u tohoto soudu. Zmešká-li žalovaný z omluvitelných důvodů první jednání ve věci, při němž byl vynesen rozsudek pro zmeškání, soud na návrh žalovaného tento rozsudek usnesením zruší a nařídí jednání. Takový návrh může žalovaný podat nejpozději do dne právní moci rozsudku pro zmeškání. Proti výroku o nákladech řízení a lhůtě k plnění je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne doručení u tohoto soudu. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.