98 C 402/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl (jméno) (příjmení), vyšší soudní úřednicí, ve věci žalobkyně: zastoupené: ; (ulice) podnik hl. m. (právnická osoba), (příjmení), se sídlem (adresa žalobkyně) Mgr. (jméno) (příjmení), advokátem se sídlem (anonymizováno) (číslo), (PSČ) (obec a číslo) proti; žalované: ; (celé jméno žalované), narozená dne (datum), bytem (ulice a číslo), (PSČ) (obec a číslo) – (část obce) o zaplacení částky ve výši (částka) s příslušenstvím,

I. Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 16. prosince 2021 č.j. 98C 402/2021-31 se ve výroku II., kde je uvedeno: "II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši (částka) k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku." o pravu je tak, že správně zní: "II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši (částka) k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku."

II. V rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 16. prosince 2021 č.j. 98C 402/2021-31 se celé odůvodnění, které patří k úplně jinému řízení vedenému pod jinou spisovou značkou, nahrazuje odůvodněním, které správně zní: „ 1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného k soudu dne (datum), se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky (částka) s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním že žalovaný použil v (obec) dne (datum) a (datum) ke své přepravě prostředky hromadné dopravy - (anonymizována tři slova) (obec) a na výzvu přepravcem pověřené osoby se neprokázal platnou jízdenkou. V důsledku toho vznikla žalovanému povinnost žalobci uhradit přirážku ve výši (částka) a (částka) – za každou jízdu zvlášť.

2. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení zcela pasivní, když se k žalobě nevyjádřil.

3. K ústnímu jednání, které bylo v této věci nařízeno, se žalovaný bez omluvy nedostavil, a to ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Soud tak postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal v nepřítomnosti žalovaného.

4. Ze zápisu o provedené kontrole (číslo) učiněným revizorem přepravce bylo prokázáno, že žalovaný dne (datum) použil ke své přepravě ve městě (obec) dopravní prostředek ve vlastnictví žalobce (č.l.7). Ze zápisu o provedené kontrole (číslo) učiněným revizorem přepravce bylo prokázáno, že žalovaný dne (datum) použil ke své přepravě ve městě (obec) dopravní prostředek ve vlastnictví žalobce (č.l. 8) Z přílohové obálky spisu, z informace pro cestující soud zjistil, že přirážka byla (částka) a běžné jízdné bylo (částka).

5. Důvodem vzniku souzeného závazkového právního vztahu mezi žalovaným a žalobce je smlouva o přepravě, kterou žalovaný uzavřel po každé, když použil jakoukoliv linku hromadné dopravy. Obsahem této smlouvy byla zejména povinnost žalobce žalovaného dopravit do jeho cílové stanice a povinnost žalovaného zaplatit jízdné podle tarifu, předložit jízdenku k eventuální kontrole a dodržovat smluvní podmínky dopravy (§18a zákona č. 111/1994 Sb., § 3 odst. 1, 2 a § 49 vyhlášky č. 175/2000 Sb. vydané na základě § 879a Obč. zákoníku k provedení smlouvy o dopravě), tedy i zaplatit přirážku k jízdnému v případě, že linkový spoj MHD užije bez předchozího zaplacení jízdného.

6. Vzhledem k tomu, že žalovaný prokazatelně použil dopravní prostředek MHD, který provozuje žalobce, bez platného jízdního dokladu, vznikl žalobci oprávněný nárok na zaplacení přirážky jízdného ve výši (částka), když tato výše se rovná zákonem stanovenému maximu přirážky (částka) (§ 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb.). Dále má žalobce (logicky) oprávněný nárok na zaplacení tarifního jízdného. Oba nároky pak má žalobce tolikrát, kolikrát žalovaný jel bez platné jízdenky.

7. Celý žalovaný nárok lze opřít o zásadu, že negativní tvrzení (nebylo zaplaceno) není možné přímo prokázat - pročež nastupuje povinnost žalovaného takové negativní tvrzení žalobce vyvrátit, a protože ze strany žalovaného nejen že nebylo tvrzeno, že by dlužnou částku představující přirážku s jízdným žalobci zaplatil, anebo že žaloba je nedůvodná, protože se jízdy MHD v žalované době neúčastnil, tak soud uzavřel, že negativní tvrzení žalobce nebyla ničím popřena a vyvrácena. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu byla žalovanému rovněž uložena povinnost z této dlužné částky zaplatit žalobci úroky z prodlení (§ 1970 OZ). Soud tak uzavřel, že ze žalobních tvrzení vyplývá odůvodněnost uplatněného nároku. Za této situace soud rozhodl tak jak je uvedeno v I. tohoto rozsudku.

8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl ve věci plně procesně úspěšný, když soud se zabýval tím, zda v souzené věci je na místě aplikace § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V souzené věci, poté co si advokát žalobce obstaral typizované doklady od žalobce, podal jednoduché, typizované žaloby, jejichž jedinou zvláštností je změna žalovaného a žalované částky, protože právní vývoj vztahu mezi žalobcem a žalovaným je vždy naprosto stejný, neboť vychází z adhezní smlouvy, jejíž autor žalovaný nebyl. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení tak byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši (částka), odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce (částka) (tři úkony právní služby po (částka) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, § 11 písm. a), d) cit. vyhl. - příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předchozí výzva k plnění č.l. 10), třemi režijními paušály po (částka) dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne.

9. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.“ 1. Žalobkyně se svou žalobou podanou u zdejšího soudu dne (datum) domáhala na žalované zaplacení částky ve výši (částka) s příslušenstvím z titulu nezaplacení jízdného a přirážky k jízdnému za dvě jízdy bez platného jízdního dokladu dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní.

2. Rozsudkem ze dne 16. prosince 2021 č.j. 98C 402/2021-31 uložil soud výrokem I. žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši (částka) s příslušenstvím a výrokem II. pak náhradu nákladů řízení ve výši (částka), to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

3. Teprve po rozeslání citovaného rozsudku bylo zjištěno, že v rozsudku bylo administrativním nedopatřením uvedeno celé chybné odůvodnění, které patří ke zcela jinému řízení vedenému pod jinou spisovou značkou a v důsledku toho pak i ve výroku II. je chybně uvedena výše náhrady nákladů řízení, neboť ta je v rozporu s vyčíslením náhrady nákladů řízení uvedeným ve správném odůvodnění rozhodnutí. V odůvodnění citovaného rozsudku je totiž přesně popsán výpočet náhrady nákladů řízení a vyčíslen částkou (částka), zatímco ve výroku II. rozsudku je chybně uvedena výše (částka), z čehož vyplývá, že výpočet náhrady nákladů řízení uvedený v odůvodnění rozhodnutí nekoresponduje s výší náhrady nákladů řízení uvedenou v jeho nákladovém výroku.

4. Dle ustanovení § 164 o.s.ř. soud kdykoli i bez návrhu opraví v rozhodnutí chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti, ke kterým došlo zjevným a okamžitým selháním v duševní a mechanické činnosti osoby, za jejíž účasti došlo k vyhotovení rozhodnutí. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům. Dle ustanovení § 165 odst. 1 o.s.ř. pokud odůvodnění rozsudku nemá podklad ve zjištění skutkového stavu, může účastník před tím, než rozsudek nabude právní moci, navrhnout, aby odůvodnění bylo opraveno. Vzhledem k tomu, že odůvodněním rozsudku mohou být dotčeny oprávněné zájmy účastníka, je proto namístě poskytnout mu možnost přezkoumání odůvodnění. Nástrojem k tomu však není odvolací řízení, neboť § 202 odst. 3 o. s. ř. prohlašuje odvolání jen proti důvodům rozhodnutí za nepřípustné, ale oprava důvodů rozsudku podle § 165 o. s. ř. Důvodem pro použití tohoto nástroje je okolnost, že odůvodnění rozhodnutí nemá oporu ve zjištění skutkového stavu.

5. Vzhledem k tomu, že se v daném případě jedná o zcela zjevnou nesprávnost, která byla způsobena administrativní chybou při vyhotovení rozhodnutí, byla podle ustanovení § 164 a § 165 o.s.ř. provedena oprava tímto opravným usnesením. Proti výroku I. tohoto usnesení l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného ve dvojím vyhotovení, kdy jako důvod k odvolání proti opravnému usnesení lze uplatnit v podstatě jen námitku, že zde nebyl důvod k opravě, a tedy ani předpoklady pro vydání opravného usnesení, nikoliv námitku nesprávnosti rozhodnutí, jež bylo opraveno. Proti výroku II. tohoto usnesení není odvolání přípustné (§ 202 odst. 1 písm. i) o.s.ř.), lze však proti němu podat námitky, a to do 15 dnů ode dne jeho doručení u podepsaného soudu (§ 9 odst. 2 zákona č. 121/2008 Sbírky, o vyšších soudních úřednících). V námitkách nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy. O těchto námitkách rozhodne předseda senátu, který rozhodnutí bez jednání potvrdí nebo změní. Doručené rozhodnutí, proti kterému již není možné podat námitky, je v právní moci. Proti výroku II. opravovaného rozhodnutí nelze podat odvolání dle § 204 odst. 1 o.s.ř., neboť odvolání do opravovaného rozhodnutí nebylo přípustné.