98 C 73/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Sylvou Mašínovou jako samosoudkyní v právní věci: žalobce: osobní údaje žalobce bytem (adresa), (obec) zastoupený: Mgr. (jméno) (příjmení), ( příjmení ), advokát, se sídlem (adresa), (obec) proti žalovanému: osobní údaje žalovaného se sídlem (adresa), (obec a číslo) zastoupený: Mgr. (jméno) (příjmení), ( příjmení ), advokátka, se sídlem (adresa), (obec a číslo) 2) (celé jméno žalovaného), (datum narození), bytem (adresa), (obec a číslo) o zaplacení (částka) s příslušenstvím, rozsudek <b>I. Žalovaný 1) a žalovaný 2 jsou povinni společně a nerozdílně žalobci a) částku (částka),</b> <b>II. zákonný úrok z prodlení z částky (částka) od (datum) do zaplacení ve výši 8,05%,</b> <b>III. smluvní pokuta z prodlení 0,05% denně z částky (částka) od (datum) do zaplacení,</b> <b>IV. částku (částka),</b> <b>V. zákonný úrok z prodlení z částky (částka) od (datum) do zaplacení ve výši 8,05% a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>VI. Žalovaný 1) a žalovaný 2 jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši (částka) do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne (datum) se žalobce domáhal na žalovaných (částka) se smluvní pokutou, s úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu žalobce odůvodnil tak, že dne (datum) uzavřel se žalovaným 1) koprodukční smlouvu, podle které žalovanému 1) zapůjčil (částka) bankovním převodem, a to do (datum), když za žalovaného 1) jednal žalovaný 2), který opakovaně dluh uznával a tvrdil jeho zaplacení, k čemuž nikdy nedošlo, takže proto se žalobce domnívá, že žalovaný přistoupil k dluhu žalovaného 1). Vzhledem k tomu, že zápůjčka se týkala výroby filmu (anonymizována tři slova), který byl skutečně dokončen, tak je nevrácení peněz žalobci podivné. V závěrečném návrhu žalobce poukázal na fakt, že bylo prokázáno přijetí žalované zápůjčky žalovaným 1) na účet, i kdyby bylo možné důvěřovat jednatelce žalovaného 1), že se bezhlavě řídila pokyny žalovaného 2), tak i tak bylo jednání jednatelky v rozporu s povinností řádného hospodáře. Žalovaný 2) prokazatelně sliboval žalobci vrácení zápůjčky, což lze posoudit jako přistoupení k dluhu žalovaného 1). A shrnul, že žalovaný 1) se bránil tím, že peníze byly zaslány na jiný, než na jeho účet a že žalovaný 2) nebyl pověřen k podpisu této smlouvy, když tato dvou bodová obrana žalovaného 1) byla spolehlivě vyvrácena důkazy, a žalovaný 2) se nebránil žalobě vůbec.

2. Dne (datum) se žalovaný 1) na ústním jednání vyjádřil tak, že žalovaný nárok neuznává, že si není vědom, že by plnou moc, na základě které byla souzená koprodukční smlouva uzavřena žalovaným 2), mu někdy udělil. Žalovaný 2) zastupoval žalovaného 1) v mnoha případech, kdy žalovaný 1) o tom nevěděl, a proto je žalovaný 2) trestně stíhán. Takže pokud bude prokázáno, že k tomu byl žalovaný 2) zmocněný a ty peníze přišly a bude tedy srozumitelně řečeno, co z té smlouvy vyplývá, pak se k tomu žalovaný 1) postaví čelem, ale nicméně za této situace ten nárok neuznává. V závěrečném návrhu podal námitku promlčení žalovaného nároku, trval na tom, že plnou moc žalovaný 1) žalovanému 2) neudělil a se smlouvou se žalovaný 1) seznámil až po té, co přišly peníze a jednatelka žalovaného 1) chtěla situaci řešit, ale byla vždy obelhána žalovaným 2), že je vše v pořádku, a že vše zařídí. Nakonec uvedla, že smlouva je neurčitá a tedy neplatná.

3. Soud nenařídil přípravné jednání dle § 114c o.s.ř. a k prvnímu ústnímu jednání ve věci, předvolal účastníky předvoláním, ve kterém byli řádně poučeni ve smyslu § 118b odst. 1 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že poučovací povinnost soudu dle § 118a o.s.ř. je upravena jen pro ústní jednání, poučil soud na prvním ústním jednání ( (ústavní nález), (anonymizována dvě slova) (spisová značka)) žalobce o jeho povinnosti tvrdit v žalobě všechny právně významné skutečnosti, jimiž vylíčí skutek, na jehož základě uplatňuje svůj nárok (§ 101 odst. 1 o.s.ř.), takže nechť doplní svá tvrzení o tom, z jakého a také i na jaký bankovní účet byla zápůjčka provedena, zda žalovaných (částka) odpovídá 9.2. koprodukční smlouvě a rovněž z jakého konkrétního důvodu se domnívá, že došlo k přistoupení k dluhu žalovaným 2) a svá tvrzení hodnověrně prokáže (§ 120 o.s.ř.). Žalobce ve lhůtě jemu uložené se vypořádal s poučením soudu tak, že zaslal 1. žalované částku ve výši (částka) dne (datum), tedy v souladu se smlouvou o půjčce, a to na účet (anonymizováno) – (bankovní účet), tedy na účet určený v záhlaví smlouvy, dále že žalovaný 2) nepřekročil plnou moc, protože peníze byly použity na výrobu jmenovaného filmu. Jednak, žalovaný 1) má jednatelku s vysokoškolským titulem z oboru ekonomie, takže není možné, že by byla jen pasivní oběť žalovaného 2), dále struktura finančních zdrojů výroby filmu je povinnou součástí žádosti o dotaci (anonymizováno), a nakonec dcera jednatelky žalovaného 1) ve filmu hrála. Žalovaný 2) opakovaně žalobci sliboval, že dluh sám zaplatí, zejména pak v e.mailu ze dne (datum), což žalobce shledává přistoupením k dluhu. Dle stejného ustanovení pak soud poučil žalovaného 1), a to aby především tvrdil jednací číslo trestního stíhání žalovaného 2), což žalovaný 1) splnil ve lhůtě jemu uložené (č.l.47). Vzhledem, k tomu, že poučení dle §118a o.s.ř. (jak již jednou uvedeno shora), může soud provést jen na ústním jednání, tak procesní konsekvencí nedostavení se na ústní jednání pro účastníka je, že takové právo ztrácí, protože soud není povinen ústní jednání z tohoto důvodu odročovat ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)), takže žalovaný 2) pro svou naprostou pasivitu poučen soudem dle § 118a o.s.ř. nebyl a už proto ohledně své obrany vůči žalobě neunesl ani břemeno tvrzení a ani důkazní ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (spisová značka)).

4. Žalobce upravil znění žalobního návrhu (č.l.49), kde původně uvedl smluvní úrok místo smluvní pokutu, soud o změně nerozhodl usnesením, neboť se jedná o stylistickou úpravu žalobního návrhu, tak aby odpovídala žalobě, a tedy nejedná se tedy o změnu žaloby, takže nebyl důvod k rozhodnutí dle § 95 o.s.ř. ( (anonymizována čtyři slova) (číslo) (rok)).

5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

6. Dne (datum) byla sepsána koprodukční smlouva o podmínkách výroby filmu (anonymizována tři slova), v záhlaví smlouvy je uvedený bankovní účet žalobce (bankovní účet) coby koproducenta a žalovaného 1) (anonymizováno) – (bankovní účet), coby producenta, a podle které žalobce poskytl žalovanému 1) pouze půjčku ve smyslu § 2390 OZ, která je kryta prostředky pobídkového fondu (anonymizováno), nikoliv investiční vklad (1.2. smlouvy) a že žalobce se bude na výrobě filmu podílet půjčkou krytou pobídkovým fondem (anonymizováno) ve výši (částka) (4.1. smlouvy), žalovaný 2) je povinen poskytnout žalobci do tří měsíců od premiéry filmu konečné vyúčtování filmu, včetně kopie zprávy auditora (4.6. smlouvy), zpětná úhrada půjčky včetně úroku ve výši minimálně 10% musí být uhrazena nejpozději k datu (datum) (9.2. smlouvy), bude-li žalovaný 1) v prodlení s úhradou platby výnosu dle bodu 9.4. nebo s vrácením půjčky dle bodu 9.2., má žalobce právo požadovat smluvní pokutu ve výši 0,05% z dlužné částky za každý den prodlení a žalovaný 1) má povinnost tuto smluvní pokutu uhradit (9.5. smlouvy), osobami pověřenými součinností při plnění této smlouvy jsou (celé jméno svědkyně) a žalovaný 2) ( (číslo) smlouvy) (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze smlouvy podepsané žalobcem a žalovaným 2), s poznámkou (právnická osoba) – vz. (celé jméno žalovaného)).

7. Žalobce dne (datum) zaslal ze svého bankovního účtu na bankovní účet žalovaného 1) - na ten účet, který je uvedený v koprodukční smlouvě ze dne (datum) částku (částka) (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze součinnosti (právnická osoba) č.l.38, stejně jako z výpisu z bankovního účtu žalobce, který sám předložil č.l. 51).

8. Dispoziční právo k bankovnímu účtu žalovaného 1) měly po celý rok (rok) svědkyně (celé jméno svědkyně), její manžel (jméno) (příjmení) a (jméno) (příjmení) (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze součinnosti (právnická osoba) č.l.38).

9. Žadatelem na filmovou pobídku u (anonymizována tři slova) pro film (anonymizována tři slova) byla společnost (právnická osoba) a žadatel v rámci finančního plánu předpokládaných zdrojů sdělil financování od (anonymizována dvě slova) s.r.o. ve výši (anonymizována dvě slova) Kč, žalobce 1) ve výši (anonymizována dvě slova) Kč, (právnická osoba) ve výši (anonymizována dvě slova) Kč, (právnická osoba) ve výši (anonymizována dvě slova) Kč, (právnická osoba) ve výši (anonymizována dvě slova) Kč, žádné vklady od fyzických osob nebyly žadatelem předloženy, takže ani vklad od žalobce (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze součinnosti (anonymizováno) č.l. 75, k návrhu žalobce č.l. 49)

10. Dne (datum) žalobce zaslal e.mail žalovanému 1) … (datum) uplynou přesně tři roky od podepsání smlouvy…od tohoto dne bude smlouva považována za promlčenou, musím podniknout jediné možné kroky, abych tomu nyní, na poslední chvíli zabránil a dne (datum) napsal žalovaný 2) žalobci a i notáři e.mail…ano dohoda je taková, že já jako FO, uznávám výši dluhu v plné výši, neboť jsem jako delegovaný producent, zodpověděný za neúspěch filmu, který začne být v plusu teprve za 1-3 roky…proto můžu dluh rozdělit na třetiny a splatit je ve třech splátkách v měsících říjnu, listopadu a prosinci, vždy k pátému dni v měsíci…zítra mohu kdykoliv, takže termín je na žalobci a přidal číslo OP a trvalý pobyt, když dne (datum) žalobce zaslal e.mail svému právnímu zástupci, tom, že plánovanou schůzku na předchozí den zrušil (tyto skutečnosti má soud za prokázané z e.mailů z dne (datum), (datum) a (datum) č.l. 44). 11. (celé jméno svědkyně) jednatelka žalovaného 1) vypověděla před soudem, že žalovanému 2) žádnou plnou moc nikdy neudělila, když na otázku soudu, jaký tedy vztah měl žalovaný 2) k žalovanému 1) odpověděla, no on v podstatě vykonával pro tu společnost, já nevím, jako produkci. Nebo takhle, on napsal scénář a řekl, dva scénáře na filmy (anonymizována tři slova) a (anonymizováno) a pak se podílel na zajišťování financování těch dvou filmů…no on řekl, že to prostě bude zajišťovat. Dále uvedla, že společnost založili na podnět žalovaného 2), když byl přítelem její dcery (což ještě později zopakovala) a že ona byla ekonom a vedla účetnictví a doplnila, že žalovaný 2) zajišťoval finance a že protože byl přítel její dcery, tak mu věřili, když přišel s tím, že to bude mít vlastně na starosti sehnat tu výkonnou produkci, takže kameramana, herce a to všechno, vlastně. To, že žalovaný 1) věřil žalovanému 2) ještě třikrát zopakovala. Na otázku, zda žalovaný 2) obstarával peníze pro žalobce se souhlasem jednatelky, odpověděla, že no tak já jsem nevěděla, jakým způsobem on kdy vlastně přišli, tak řekli, že se o to vlastně nemusíme starat, že on bude všechno zajišťovat, my jsem na začátku do toho dávali své vlastní úspory, pak jsme si půjčovali peníze…a on potom zajišťoval nějaký ty přísuny od lidí, nevím, kde k nim přišel, kde to jako takto vám nebo, kdy se s nima seznámil…na otázku soudu, zda jí tedy zajímalo, kde k penězům žalovaný 2) přišel, odpověděla že to jí jako zajímalo, ale on vždycky říkal, to bylo s nějakým pánem uzavřel s ním smlouvu, asi podepisoval a pak mi vždycky říkal to se všechno splatí, až ten film se dokončí…to později doplnila tak, že když založili společnost, tak do ní nechtěli dávat žádné peníze, ale on právě tenkrát říkal, to vůbec nebudete do toho financovat, to já prostě všechno seženu…takže na začátku nám prostě sděloval, že my prostě vůbec jako finančně, že se o to vůbec nebudeme starat, že jenom je to na nás napsaný…Přisvědčila, že uzavřené smlouvy, ty viděla a má je, dále uvedla, že některým věřitelům peníze vrátili, ale teď je na majetek uvalená exekuce, ale nevěděla, kolik výroba filmu (anonymizována tři slova) stála. Na otázku soudu, co se stalo s penězi žalobce, které prokazatelně přišly na účet žalovaného 1), odpověděla, že z účtu se nevyplácelo nic jinýho, než faktury, jasně uvedla, že žádný finanční plán na výrobu filmu neměla, a to i když pracuje jako ekonomická ředitelka ve společnosti pracující s producenty ovoce. Potvrdila, že do banky dávala příkazy k úhradě jen ona. Pak uvedla, že když se ke mně dostaly tak ty některý uzavřený smlouvy, tak mi bylo jasný, že prostě jako 10%, že je to jako moc a ještě podíly na zisku nebo obratu…on mi říkal, že takhle se to dělá…a na otázku soudu, co na to řekla žalovanému 2) odpověděla, že jsem zvědavá no, jak to tohle dopadne. Přisvědčila, že podepsané smlouvy viděla, protože podle toho potom vlastně podle tý smlouvy jsem dohledávala v bance tu platbu a předloženou koprodukční smlouvu komentovala, že to byla standardní smlouva, a na otázku, zda jí nevadilo, že žalovaný podepisuje smlouvy jménem žalované 1) uvedla, že on mi říkal, že to může podepisovat on, protože ho všichni znají, a protože vystupuje jako producent. Na otázky právního zástupce žalobce uvedla, že odhadem byla finanční, státní pobídka asi (anonymizována dvě slova) Kč, že žádné společnosti, která se podílela na tvorbě filmu, nic nedluží, žalovaný 2) i její dcera dostali zaplaceno. Žalovaný 2) asi (anonymizováno) – (anonymizována dvě slova) Kč za scénář a dcera asi (anonymizováno) Kč za den natáčení. K otázce zda předloženou koprodukční smlouvu někdy rozporovala, uvedla, když mi řekl, že tam přijdou tyhle peníze a že z toho mám zaplatit faktury (anonymizována tři slova), tak jsem to prostě udělala. Slovy ano, přesně tak přisvědčila soudu, že si založila společnost kvůli dceři, v oboru, kterému nerozumí, a na výrobu filmu si dále najala jinou osobu, a protože neměla peníze na výrobu filmu, tak si peníze na výrobu ještě k tomu půjčila, a řízení svěřila osobě, která je partnerem její dcery (tyto skutečnosti má soud za prokázané z účastnické výpovědi provedené dne (datum). Při hodnocení výpovědi jednatele žalované 1) soud vzal v úvahu okolnost, že účastník řízení nemůže být na rozdíl od svědka za vědomě nepravdivou výpověď trestně stíhán, což má význam pro hodnocení tohoto důkazu z hlediska věrohodnosti. Výpověď byla těžkopádná, ne vždy se soudu dostalo jednoznačné odpovědi na položenou otázku, nicméně nakonec se dalo výpovědi porozumět a soudu se nezdálo, že by žalovaný 1) soudu lhal, aby odvrátil pozornost od své odpovědnosti na směřoval jí jen na žalovaného 2) ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (spisová značka), (anonymizováno). (jméno) (číslo)).

12. Svědkyně (celé jméno svědkyně) vypověděla, že se žalovaným 2) měla milostný poměr v době od (anonymizováno) (rok) do (anonymizováno) (rok), který skončil, protože ho přestala mít ráda a také se dozvěděla od své kamarádky, že dluží (anonymizována dvě slova) Kč, což jí zatajil. Dále uvedla, že žádnou funkci v žalovaném 1) neměl, a na otázku co tedy pro žalovanou 1) dělal, uvedl, že natáčel nebo psal scénáře a sháněl na ně peníze, na filmy, když přisvědčila, že podmínky, za kterých si žalovaný 1) půjčoval peníze určoval žalovaný 2) (což ještě zopakovala) že tvořil i smlouvy a že žalovaný 1) inkasoval na účet peníze od investorů, které žalovaný 2) sehnal. Na otázku, zda její matka – jednatelka žalovaného 1) k tomu měla výhrady, svědkyně uvedla, že výhrady ne, ona tomu jako nerozuměla…takže mu věřila. Pak uvedla, že fakt že žalovaný 2) dluží žalované 1) se dozvěděla až po rozchodu, asi v roce (rok), na otázku soudu zda jí nebylo divné, že žalovaný 2) společnost na natočení filmu nezaložil sám, odpověděla, že jim žalovaný 2) řekl, že to bude tak lepší a na otázku, zda jí nepřišlo divné, že žalovaný 2) ovládá za jakých podmínek si žalovaný 1) půjčuje peníze, odpověděla, nepřišlo mi to divný, protože my jsme tomu jako nikdo nerozuměli, jak se přesně ty peníze shánějí…na otázku, zda žalovaný 2) byl určující osobou, ohledně shánění peněz na filmy, opověděla ano, byl, na otázku, zda jej někdo omezoval, odpověděla ne, a na otázku zda její matka věděla že žalovaný 2) peníze shání peníze, odpověděla ano, věděla. Právnímu zástupci odpověděla, že herecká odměna byla asi (anonymizována dvě slova) Kč a že celý film stál asi (anonymizována dvě slova). Kč, že žalovaný 2) jí dluží asi (anonymizována dvě slova) Kč a jeho splátky jsou nepravidelné a ve výši např. (anonymizována dvě slova) Kč (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze svědecké výpovědi před soudem provedené dne (datum). Při hodnocení svědecké výpovědi soud vzal v úvahu, že svědkyně je dcerou jednatelky žalovaného 1) a dva roky byla partnerkou žalovaného 2), což sice automaticky neznamená, že by vypovídala ve prospěch žalovaných, nicméně tuto okolnost soud pečlivě vážil, právě pro dobrý předpoklad nepřátelství vůči žalovanému 2) a naopak hlubokou náklonost k jednatelce žalovaného 1). Svědkyně podala výpověď snaživě a věcně, když nakonec soudu z ničeho nevyplývalo, že aktivně a cíleně soudu lhala, a to nejen proto, že její výpověď byla v podstatném totožná s výpovědí jednatelky žalovaného 1), ale hlavně proto, že způsob, kterým žalovaný 2) vystupoval vůči potencionálním věřitelům resp. investorům se naprosto shodoval s líčením žalobce (viz níže). Soud uzavřel, že svědecká výpověď byla věrohodná ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (spisová značka), (spisová značka), (anonymizována dvě slova) (ústavní nález)).

13. Žalobce před soudem vypověděl, že žalovaný 2) mu volal, zeptal se ho zda by mu nepůjčil peníze, takže mu vyhověl a sešel se s ním, na schůzce podepsali smlouvu a žalobce půjčil peníze, když na otázku soudu, komu peníze půjčil uvedl, že žalovanému 1) a odkázal na koprodukční smlouvu (což ještě jednou zopakoval), k dotazu soudu z jakého důvodu půjčil tak vysokou částku, osobě, kterou neznal, uvedl, že on mi ještě vyprávěl a ukazoval nějaké scénáře a úspěšného filmu údajně, který potom i promítali v televizi o vánocích atd. K otázce soudu nač půjčil peníze, uvedl, že na natáčení dalšího filmu, rozhodně popřel, že by peníze daroval, potvrdil, že žalovaný 2) slíbil, že peníze mu zase vrátí a k otázce právního zástupce, zda viděl nějaký dokument, mimo smlouvy, který by žalovaného 1) a žalovaného 2) spojoval, uvedl, to ne, já jsem věřil té smlouvě, když fakt, zda ověřoval, zda žalovaný 2) je jednatelem žalovaného 1) připustil, že neověřoval (tyto skutečnosti má soud za prokázané, když uvedl, že takže já musím připustit, že jsem se na tolik nesoustředil asi nebo nejsem obezřetný, prostě jsem hloupej (tyto skutečnosti má soud za prokázané z účastnické výpovědi provedené dne (datum). Při hodnocení výpovědi žalobce soud vzal v úvahu i tentokrát, že žalobce nemusí před soudem mluvit pravdu, a to zcela beztrestně. Výpověď byla podána se širokým záběrem životních zkušeností žalobce, ze kterých si soud mohl udělat tak akorát představu, že žalovaný 2) musel být zdatný manipulátor, aby snadno přesvědčil žalobce k poskytnutí zápůjčky. Výpověď v podstatných souvislostech byla přednesena zpříma a bez otálení. Soud neshledal nakonec žádnou snahu žalobce jakkoliv skandalizovat žalované ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (spisová značka), (anonymizováno). (jméno) (číslo)).

14. V řízení soud provedl i důkaz výpisem z bankovního účtu žalobce a bankovní součinností o tom, kdo je vlastníkem bankovního účtu a zjistil, že žalobce dne (datum) poskytl úhradu (částka) na bankoví účet (jméno) (příjmení) - tyto listiny neměly přímý vztah k souzené věci, takže proto se soud těmito důkazy již v rozsudku nijak dále nezabýval ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (ústavní nález)).

15. V řízení dále nebyl proveden důkaz spisem PČR o trestním stíhání žalovaných resp. žalovaného 2), protože ta jej soudu odmítla poskytnout z důvodu, že se jedná o fázi přípravného řízení, když (anonymizováno) (obec a číslo) jako dozorující orgán soudu ničeho neposkytlo a na žádost soudu nijak nereflektovalo (č.l. 66, 69,70). Nicméně, soud tuto situaci neviděl jako důkazní deficit, takže řízení nepřerušil. Vzhledem k tomu, že účastníci sami ani tento důkaz nenavrhovali, tak proto soud o zamítnutí důkazního návrhu (logicky) ani nerozhodoval ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)).

16. Jestliže soud vycházel z kopií listin, když účastníci pravost kopií listin nikdy během řízení nezpochybňovali ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)).

17. Důkazy, které si soud vyžádal dle § 120 odst. 2 o.s.ř., učinil proto, že jejich potřeba soudu vyplynula ze spisu ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)).

18. Při svědecké výpovědi soud přijal opatření, že v jednací síni nebyl svědek přítomen žádného předchozího ústního jednání a nebyl přítomen bezprostředně předcházející výpovědi žalobce 1) resp. jeho jednatelky - čímž soud, v rámci dostupným procesních možností maximalizoval autenticitu výpovědí ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)).

19. Soud všechny výslechy vedl vzhledem ke konkrétnímu průběhu, a to z hlediska opodstatněnosti otázek vzhledem k obsahu řízení, když oba účastníci měli možnost vznést otázky, které oni sami považovali za relevantní a soud žádnou otázku nezakázal položit ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)).

20. Z provedených důkazů bylo možné bezpečně usoudit na skutkový stav a ani účastníci po poučení dle § 119a o.s.ř. na posledním ústním jednání důkazních návrhů ve věci nečinili. Soud po důkazech nepátrá - v takovém případě by byla porušena ústavně zaručená zásada rovnosti stran (čl. 37 odst. 3 Listiny), která je jako jeden z aspektů součástí práva na soudní ochranu ve smyslu spravedlivého procesu (čl. 36 odst. 1 Listiny). Za výsledek řízení nese procesní odpovědnost účastník řízení s soud vychází ze skutkového stavu zjištěného na základě důkazů, které byly provedeny ( (anonymizována dvě slova) (ústavní nález), (anonymizována dvě slova) (spisová značka)).

21. Žádné opomenuté důkazy tedy v řízení nejsou ( (anonymizována tři slova) (číslo)).

22. Podle § 2390 OZ platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

23. Podle § 2392 odst. 1 OZ platí, že peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

24. Podle § 2393 odst.1 OZ platí, že neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.

25. Podle § 71 odst. 1 ZOK platí, že každý, kdo pomocí svého vlivu v obchodní korporaci (dále jen„ vlivná osoba“) rozhodujícím významným způsobem ovlivní chování obchodní korporace (dále jen„ ovlivněná osoba“) k její újmě, tuto újmu nahradí, ledaže prokáže, že mohl při svém ovlivnění v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu ovlivněné osoby. A podle odst. 3 platí, že vlivná osoba ručí věřitelům ovlivněné osoby za splnění těch dluhů, které jim ovlivněná osoba nemůže v důsledku ovlivnění podle odstavce 1 zcela nebo zčásti splnit.

26. Po provedení dokazování, zvážení všech důkazů samostatně i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, když soud po právní stránce posoudil věc tak:

27. Smlouva o zápůjčce je stále považována za tzv. reálnou smlouvu, tedy že k zápůjčce nedochází jen na základě dohody stran, ale až skutečným odevzdáním předmětu zápůjčky vydlužiteli - a to i na bankovní účet, protože zápůjčku lze realizovat i bezhotovostním převodem ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (spisová značka)). Z pohledu strategické litigace, žalobce musí prokázat jednak uzavřenou smlouvu o zápůjčce a pak také skutečnost, že předmět zápůjčky (půjčené peníze) opravdu žalovaný od něj dostal ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)) a tvrdit, že žalovaný mu peníze dosud nevrátil. Kdežto žalovaný pak pro neúspěch žaloby musí tvrdit a prokázat právní důvody, pro které si peníze, převzaté od žalobce může dále ponechat, resp. důvody zániku dluhu ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (spisová značka), (anonymizováno) ve (obec) (spisová značka)). Dále soud vyšel z toho, že u soukromoprávní listiny je účastník, který jí v řízení předložil a dovozuje z ní pro sebe příznivé důsledky je povinen prokázat její správnost a pravdivost ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)). Potom vzal v úvahu i to, že jestliže se žalobci nepodaří prokázat existenci smlouvy o zápůjčce coby právního důvodu pro realizovaný přesun peněz žalovanému, je na žalovaném aby tvrdil a prokázal existenci právního důvodu, na základě kterého si převzaté peníze může ponechat ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)). Nakonec, vzal v úvahu, že při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky a pro případ prodlení i smluvní pokutu, která je platně sjednaná jen tehdy, kdy její výše není nepřiměřeně vysoká, což splňuje smluvní pokuta nižší než 1% denně z dlužné částky ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (spisová značka), (anonymizováno) v (obec) (spisová značka)) a není vyloučené smluvní pokutu sjednat závislou na době porušení právní povinnosti ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)), když nárok na zaplacení smluvní pokuty vniká vedle nároku na zaplacení zákonných úroků z prodlení ( (anonymizováno) v (obec) (spisová značka)). A nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení vzniká vedla nároku na zaplacení úroků, protože každý institut má jiný smysl, a to úroky jsou odměnou za poskytnutí peněz, kdežto úroky z prodlení je sankcí za nedodržení dohodnuté splatnosti ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)).

28. Co se týče žaloby podané proti žalovanému 1). Žalobce dne (datum) uzavřel se žalovaným 1) smlouvu, která zcela srozumitelně v článku 1.2. obsahuje odkaz na zákonné ustanovení upravující zápůjčku, výslovně sjednává, že žalobce poskytuje půjčku žalovanému 1), v článku 4.1. rovněž úplně zřetelně sjednává, do kdy bude půjčka žalobcem žalovanému poskytnuta a k tomu v článku 9.2. je jasné ujednání o době kdy bude půjčka žalobci vrácena, a to včetně úroků ve výši 10%. Ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,05% je naprosto jednoznačným vyjádřením a se vztahuje jen na situaci, kdy zápůjčka nebude vrácena žalobci žalovaným 1) řádně nebo včas. Krátce řečeno, smlouva je zcela slovně i logicky soudržná, takže z ní nelze učinit žádný jiný závěr, než že se jedná o smlouvu o zápůjčce (anonymizována dvě slova) Kč poskytnuté žalobcem žalovanému 1) s 10% úrokem, kompletně splanou (datum), a prodlení žalovaného 1) s vrácením je stíháno smluvní pokutou ve výši 0,05% denně z dlužné částky. Fakt, že smlouva používá starý výraz půjčka místo nového zápůjčka, na věci ničeho nemění. Obsah smlouvy potvrdil žalobce při účastnickém výslechu, svědkyně (celé jméno svědkyně) se vyjádřila, tak že autorem této i dalších smluv o zápůjčce byl žalovaný 2), který pro žalovaného 1) takové smlouvy sjednával, za podmínek, které si tvořil sám, a to bez omezení žalovaným 1), když žalovaný 1) slovy své jednatelky tuto praxi během svého výslechu potvrdil, když vypověděla, že souzená smlouva představuje standardní smlouvu, kterou žalovaný 2) za žalovaného 1) podepisoval s jejím vědomím, a že uzavřené smlouvy viděla, aby si dohledala v bankovním výpisu skutečné poskytnutí zápůjčky. Soud dospěl k závěru, že bylo prokázáno, že mezi žalobcem se žalovaným 1) byla platně uzavřena žalobcem předložená smlouva o zápůjčce. Argument žalovaného 1), že smlouva je pro neurčitost neplatná, soud neuznal ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (spisová značka)). K tomu se hodí poukázat na to, že jednatelka žalovaného 1) během výslechu nejenže obsah smlouvy nijak nezpochybnila, ale uvedla když se ke mně dostaly tak ty některý uzavřený smlouvy, tak mi bylo jasný, že prostě jako 10%, že je to jako moc a ještě podíly na zisku nebo obratu…on mi říkal, že takhle se to dělá, když doplnila, že již tenkrát měla obavu z výsledku, takového půjčování si peněz, a to slovy: jsem zvědavá no, jak to tohle dopadne. Jinými slovy, jednatelce byly obsah smlouvy znám, považovala je za standardní, musela vědět, že ve smlouvách se žalovaný 2) tituluje tak, že je osoba pověřená součinností a jak se vyjádřila, tak bez hlesu o nich na pokyn žalovaného 2) účtovala, což si jsou všechno okolnosti, které součtu nelze vyložit nijak jinak, že žalovaná 1) považovala tyto smlouvy o zápůjčce (nejméně tu žalovanou) za zcela platné, takže dnešní zpochybnění platnosti smlouvy je jen dodatečná změna názoru, ke kterému dospěla až po podané žalobě věřitelem na vrácení zapůjčených peněz. Během celého řízení nebyl předložený žádný důkaz, který by jakkoliv narušil tento jasný, spojitý řetěz důkazů.

29. V řízení bylo hodnověrně prokázáno, že žalovaný 1) obdržel na svůj bankovní účet dne (datum) částku (anonymizována dvě slova) Kč z bankovního účtu žalobce, což odpovídá výši sjednané zápůjčce dne (datum) (viz shora), k tomu jednatelka žalovaného 1) jasně před soudem potvrdila objektivně soudem zjištěný fakt, že měla v roce (rok) přístup k účtu žalovaného 1), takže o příchozí platbě musela vědět, a nadto před soudem uvedla: podle toho potom vlastně podle tý smlouvy jsem dohledávala v bance tu platbu, což rozumně odpovídá její další výpovědi, že žalovanému 1) vedla účetnictví i to, že protože vedla účetnictví žalovaného 1), tak uzavřené smlouvy o zápůjčkách vždy viděla, právě z důvodů párování plateb pro účely účtování žalovaného 1) Fakt, že žalovaný 2) opatřoval peníze pro žalovaného 1) smlouvami o zápůjčkách s vědomím žalovaného 1) naprosto jednoznačně potvrdila jak jednatelka žalovaného 1), tak i svědkyně (celé jméno svědkyně). Soud tak uzavřel, že nejenže bylo s naprostou jistotou prokázáno, že peníze žalobce žalovanému 1) skutečně, dle smlouvy zapůjčil, ale soud měl i za prokázané, že žalovaný 1) o tom, že se jedná o konkrétní zápůjčku, dobře věděl. K tomu se pro pořádek dodává, že žalovaný 1) ani netvrdil a tím méně i prokázal, že by existoval nějaký jiný právní důvod, ze kterého dne (datum) inkasoval (anonymizována dvě slova) Kč od žalobce, a už vůbec netvrdil jakýkoliv právní důvod, pro který by si peníze měl ponechat i v roce (rok). Soud tak stručně shrnul, že jediný právní důvod pro přesun peněz od žalobce žalovanému 1) dne (datum), byla shora uvedená smlouva o zápůjčce.

30. Vzhledem k prokázaným skutečnostem soud uzavřel, promlčecí lhůta (§ 573 OZ) začala běžet dnem kdy zápůjčka nebyla žalovaným 1) řádně a včas vrácena žalobci dle smlouvy ze dne (datum), a to tedy ode dne (datum). Žaloba byla tak podána v otevřené lhůtě, a soud námitku promlčení podanou žalovaným 1) neuznal.

31. Úroky jsou odměnou za zapůjčení peněz a v souzené věci jejich konkrétní výše - 10% ze zapůjčené částky (anonymizována dvě slova) Kč na dobu sedmi měsíců není nepřiměřeně vysokým úrokem, protože judikaturou jsou úroky za odporující obecně uznávaným pravidlům chování, vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, považovány úroky až od 60% ze zapůjčené částky. Soud tak stručně shrnul, že výše úroků kapitalizovaná v souzené věci na dobu zápůjčky na (částka) je zcela legální nárok.

32. Úroky z prodlení, které představují zákonnou sankci za prodlení s placením dluhu (§ 1968, § 1970 OZ), a které žalobce navrhl, aby mu soud přiznal ode dne (datum), protože zápůjčka měla být žalovaným 1) vrácena předchozího dne, zcela odpovídají prokázané situaci, shora.

33. Sjednaná smluvní pokuta svým obsahem plní (i) funkci preventivní, když upozorňuje vydlužitele na zvýšený zájem na náležitém splnění smluvní povinnosti peníze řádně a včas vrátit a motivuje je k tomu, aby se splněním svých povinností vyhnul placení sjednané smluvní pokuty. Soud toto připomíná jednak proto, že to nebyl žalobce, kdo byl autorem smlouvy, autorem smlouvy byl totiž žalovaný 2), a smlouvu připravil zcela se souhlasem žalovaného 1) – jak o tom před soudem vypověděl jak svědek (celé jméno svědkyně) tak i jednatelka žalovaného 1). Tedy, jestliže sám žalovaný 1) naprosto souhlasil se smluvní pokutou ve výši 0,05% denně pro případ prodlení s vrácením zápůjčky řádně a včas, pak nyní nemůže efektivně namítat neplatnost takové ujednání (§ 579 OZ). A dále na toto soud poukazuje také i v té souvislosti, že obava před včasným nevrácením zápůjčky se ukázala jako naprosto správná, protože žalovaný 1) ani po čtyřech letech zápůjčku žalobci nevrátil, a to i když výše smluvní pokuty je v souzené věci závislá na délce doby – což znamená jediné, a to že to je jen žalovaný 1), kdo může konečnou výši smluvní pokuty svým postojem zásadním způsobem ovlivnit. Co se týče vzájemného poměru zajištěné povinnosti (zápůjčky (anonymizována dvě slova) Kč) a sazby smluvní pokuty stanovené za sjednanou časovou jednotku (0,05% denně) tak ten soud zhodnotil jako finanční poměr (18,25% p.a.), který byl v roce běžný např. pro kontokorentní úvěry. Soud tak uzavřel, že smluvní pokuta je zcela přiměřená, protože chráněný zájem a sankce byly vyvážené a smluvní pokuta je splatná od (datum), když zápůjčka včetně úroků měla být vrácena žalobci předchozího dne.

34. Faktem zůstává, že ve zprávě o financování (anonymizováno) se žalobce jako producent nevyskytuje, ovšem v souzené věci proti tomu stojí jednak smlouva o zápůjčce, kterou nikdo z účastníků nezpochybnil, její finanční realizace, které byla hodnověrně prokázaná, a i tak byla jednatelkou žalovaného 1) potvrzena – tedy nebyl žádný důvod, aby jen proto, že žalovaný 1) v žádosti o příspěvek na výrobu filmu žalobce neuvedl jako svého věřitele, nepovažoval za všechny jmenované (přímé) důkazy za dostatečně věrohodné k prokázání poskytnutí zápůjčky žalobcem žalovanému 1) ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)).

35. Co se týče žaloby podané proti žalovanému 2). Soud mimo již shora uvedené závěry strategické litigace, vyšel ohledně pasivní legitimace žalovaného 2) i ze zákonného konceptu ovlivnění chování obchodních korporací a jeho důsledků (§ 71 ZOK), kdy o ovládání korporace se jedná i za situace, kdy osoba skutečně rozhodující vliv má - i to tehdy, když jej dosud nevyužila a může se jednat o právní i faktickou realizaci ovládání ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), přiměřeně (anonymizována dvě slova) (spisová značka)), každopádně normativní situace je taková, že se musí jednat o ovlivnění, které vede ke změně chování korporace, a které má za následek újmu např. v podobě snížení zisků, v takovém případě pak vlivná osoba ručí za splnění dluhů ovlivněné osoby jejím věřitelům, které nemůže ovlivněná osoba v důsledku ovlivnění zcela nebo zčásti splnit.

36. V souzené věci bylo zcela shodně prokázáno svědeckou výpovědí svědka (celé jméno svědkyně), výpovědí jednatelky žalovaného 1), že zaprvé, žalovaný 2) byl strůjcem vzniku žalovaného 1), že za druhé, žalovaný 2) ujišťoval žalovaného 1) o tom, že se nemusí starat o finanční otázky, že všechno zařídí - a také jí předkládal uzavřené smlouvy o zápůjčkách, které byly ze strany věřitelů očividně plněny, což soud má za prokázané z výpovědi jednatelky žalovaného 2): a on potom zajišťoval nějaký ty přísuny od lidí, nevím, kde k nim přišel…ale on vždycky říkal, to bylo s nějakým pánem uzavřel s ním smlouvu, asi podepisoval a pak mi vždycky říkal to se všechno splatí, dále z poznámky, že některým věřitelům peníze vrátili, a také z výpovědi, že…když se ke mně dostaly tak ty některý uzavřený smlouvy, tak mi bylo jasný, že prostě jako 10%, že je to jako moc a ještě podíly na zisku nebo obratu…on mi říkal, že takhle se to dělá…dále uvedla, že smlouvy viděla, protože podle toho potom vlastně podle tý smlouvy jsem dohledávala v bance tu platbu, za třetí, o naprosté důvěře jednatelky žalovaného 1) vůči žalovanému 2), protože filmovému průmyslu nerozuměla, za čtvrté, že žalovaný 2) si smlouvy o zápůjčkách připravoval samostatně a za souhlasu žalované 1) je nechal podepisovat věřitelům žalovaného 1), a za páté, v důsledku těchto zápůjček se žalovaný 1) dostal do situace, kdy nebyl schopen splácet dluhy vůči věřitelům, a tato situace trvá dál. Podrženo a sečteno, je sice nejméně s podivem u osoby tak rozumné, jak se jednatelka žalovaného 1) zdála soudu při výslechu, že naprosto oddaně až slepě důvěřuje cizí osobě ohledně nakládání s milionovými částkami, za jejichž úhradu ponese sama odpovědnost, na druhou stranu ovšem je nutné vážně zdůraznit prokázaný fakt ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)), že žalovaný 2) stejně ohromný nebo kosmopolitní vliv měl i na svědka (celé jméno svědkyně) a dokonce takový dojem zanechal i na žalobci - ovšem ať tak či tak soud neviděl mezeru v úsudku, že žalovaný 2) byl vlivnou osobou na žalovaného 1), který nyní dluží svým věřitelům v důsledku jeho ovlivnění, a proto je žalovaný 2) v tomto řízení pasivně legitimován (§ 71 odst. 4 ZOK).

37. Argument žalobce, že žalovaný 2) k dluhu žalovaného 1) přistoupil e.mailem ze dne (datum) soud neuznal. O přistoupení k dluhu (§ 1892 OZ) musí existovat dohoda mezi věřitelem a třetí osobou, když písemné forma není podmínkou. V souzené věci tedy nebylo na překážku, že e.mail ze dne (datum) je obyčejný a nikoliv s elektronickým podpisem, který jako jediný by zajistil jistotou splnění podmínky podpisu žalovaného 2) ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (spisová značka)). Na překážku ale bylo zjištění, že sám žalobce, který se nespokojil s takovým přistoupením žalovaného 2) ve formě e.mailu, ale žádal o sepsání dohody o přistoupení k dluhu ve formě notářského zápisu, tak stejný den, kdy žalovaný 2) mu zaslal svou představu dohody, tak jednání u notáře zrušil. Krátce řečeno, s náležitým zřetelem ke změně postoje žalobce soud uzavřel, že k žádné dohodě mezi žalobcem a žalovaným 2) o přistoupení k dluhu žalovaného 1) nedošlo. Vzhledem k tomu, že soud je vázán jen narací, nikoliv právním hodnocením ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)), tak neuznání argumentu spočívajícího v právním hodnocení, ničeho na rozhodnutí soudu neměnilo.

38. Pouze pro pořádek soud dodává, že žalobce může podat žalobu proti dlužníkovi i ručiteli současně, stejně jak tak může učinit i dvěma samostatnými žalobami, jestliže si žalobcem vybral první variantu, pak jí vybral zcela legálně ( (spisová značka)).

39. Z těchto všech důvodu soud rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

40. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., protože žalobce byl zcela úspěšný. Vzhledem k důsledkům (anonymizována dvě slova) (ústavní nález) soud nepřiznal náhradu nákladů řízení dle vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., ale dle vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., když odměnou advokáta (dle § 7, § 8, vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb.) (částka) (§ 11 písm. a) - převzetí zastoupení d) - sepis žaloby a pak vyjádření č.l. 49 g) účast na šesti ústních jednání), dále odměnu advokáta za polovinu úkonu právní služby - za zaslání předžalobní výzvy dle § 142a o.s.ř. ve výši (částka) (§ 11 odst. 2 písm. h) jednoduchá výzva k plnění vyhl. č. 177/1996 Sb. ze dne (datum), které jasně pro případ nezaplacení obsahuje varování před soudním řízení) 10 režijních paušálů za každý úkon právní služby po (částka) (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za předžalobní výzvu dle § 142a o.s.ř.) s 21% DPH. Dále soud přiznal cestovné dle vyhl. č. 177/1996 Sb., po trase (obec) – (obec) na každé ústní jednání, neboť v (anonymizováno) je sídlo AK, právního zástupce žalobce. Ovšem právní zástupce neprokázal typ motorového vozidla, proto soud nákladů řízní v podobě cestovného a zmeškaného času žalobci přiznal za cesty busem (částka), a pak i náhradu za promeškaný čas za 24 započatých půlhodin ve výši (částka), žádné jiné náklady, než které vyplývají ze soudního spisu prokázány nebyly ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)). V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovaným uložena povinnost náklady řízení, a to včetně soudního poplatku (částka) zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne.

41. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř..