98 C 74/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Sylvou Mašínovou jako samosoudkyní v právní věci: žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa, obec a číslo – část obce zastoupená: Mgr. jméno příjmení, IČO, advokátka, se sídlem adresa, obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa, obec a číslo o zaplacení částky 10 706 Kč s přísl., rozsudek

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) částku 4 154 Kč, -) zákonný úrok z prodlení z částky 3 854 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,5%, b) částku 2 680 Kč, -) zákonný úrok z prodlení z částky 2 380 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,5%, a to vše do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 3 872 Kč, -) zákonný úrok z prodlení z částky 3 572 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,5%, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 386 Kč do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného k Obvodnímu soudu pro Prahu 4 dne datum, který dne datum pravomocně rozhodl o své místní nepříslušnosti, kterou přenesl na zdejší soud, se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 10 706 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem motorového vozidla nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno, nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno, nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno. Přičemž vozidlo první nemělo v době datum – datum sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, druhé v době datum – datum. Žalobce v souladu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti provozu motorového vozidla vyzval žalovaného k úhradě, ale protože žalovaný svoji povinnost k úhradě zákonného příspěvku nepojištěného motorového vozidla nesplnil, přistoupil žalobce k dalšímu vymáhání s dalšími náklady.

2. Žalovaný zůstal zcela pasivní.

3. Žalobce výslovně souhlasil s postupem dle § 115a o.s.ř. již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, když ani jeden účastník na usnesení č.j. EPR 102136/2022 - 18 nereagoval. Soud postupoval dle § 115a o.s.ř. (ÚS ČR I. ÚS 3962/19).

4. Z upomínky žalobce ze dne datum pro prvé vozidlo soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému výzvu, kterou si žalovaný nevyzvedl v odběrné lhůtě, totéž soud zjistil u upomínky ze dne datum a upomínku ze dne datum žalobce neodeslal, protože neobsahuje žádný čárový kód, který žalobce standardně používá.

5. Z upomínky datum pro druhé vozidlo soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému výzvu, kterou si žalovaný nevyzvedl v odběrné lhůtě, totéž soud zjistil u upomínky ze dne datum.

6. Z upomínky žalobce ze dne datum pro třetí vozidlo soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému výzvu, kterou si žalovaný nevyzvedl v odběrné lhůtě, u upomínky ze dne datum žalobce neprokázal odeslání a upomínku ze dne datum žalobce neodeslal, protože neobsahuje žádný čárový kód, který žalobce standardně používá.

7. Žalobce nesl důkazní břemeno (NS ČR 21 Cdo 1241/2003) k prokázání, že žalovaný byl vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla, u kterého žalobce zjistil, že bylo v žalované době provozováno bez pojištění odpovědnosti – protože to je v hypotéze shora citované právní normy. Takový důkaz pochází z registru motorových vozidel (§ 3 odst. 4 z. č. 56/2001 Sb.), který přesně za tímto účelem je zřízen a vede jej každá obec s rozšířenou působnosti (§ 5 odst. 7 z. č. 56/2001 Sb.) Tomu navíc nasvědčuje i instrukce anonymizována dvě slova ze dne datum, ve kterém se naprosto srozumitelně uvádí, že anonymizována dvě slova není příslušné k vydávání dat dle § 12 z. číslo § 5 odst. 7 z. č. 56/2001 Sb. z. č. 56/2001 Sb., kdy očividně reaguje na neblahou praxi dožadování se součinnosti ohledně vlastnictví motorových vozidel. Takže, proto soud vyšel předně z výpisu z registru silničních vozidel, který si k návrhu žalobce pořídil u příslušného odb. dopravně správních činností a zjistili, že byl žalovaný evidován v souzenou dobu jako vlastník pouze druhého souzeného motorového vozidla (č.l. 45 - 46).

8. Je ovšem pravda, že motorové vozidlo je běžný předmět koupě a z hlediska platnosti smluvního ujednání účastníků o prodeji a koupi vozu není rozhodující, zda k jeho převodu došlo na základě písemné nebo jen ústní smlouvy a podmínkou platnosti této smlouvy není ani zápis změny vlastníka do evidence motorových vozidel. Tedy hypoteticky může vždy dojít k situaci, kdy vlastník vozu neohlásil Odboru dopravně správních agend, že vlastnictví se ujala jiná osoba na základě jejich vzájemné dohody, když vlastnictví vznikne i tak.

9. V poměrech souzené věci soud zjistil, že žalobce předložil kupní smlouvu ohledně prvního motorového vozidla ze dne datum uzavřenou s evidovaným vlastníkem jméno příjmení, a proto uzavřel, že i přesto, že žalovaný není evidovaný vlastník prvního vozidla, tak byl jeho vlastníkem v souzenou dobu. 10. příjmení výpočet příspěvku za souzenou dobu pro první žalovanou dobu je dán součinem počtem dnů - což je 82dnů a vyhláškou danou sazbou pro objem válců souzeného motorového vozidla, což je 47Kč, tedy příspěvek za souzenou dobu činí 3 854 Kč.

11. Soud přiznal žalobci také 300 Kč z důvodu nákladů žalobce na splnění povinnosti žalobcem, která byla takto v souladu se zákonem vyčíslená ve výzvě, a proto její přiznání bylo zcela legální (§ 4 odst. 7 z.č. 168/1999 Sb.).

12. Žalobci náleží i úrok z prodlení (§ 1958, § 1970, § 573 OZ § 4 z.č. 168/1999 Sb.), a to již od datum – nicméně žalobce sám podal žalobu na úroky z prodlení až do datum, a tedy soud nemůže přiznat více, že sám žalobce žaluje, a ani v případě, že z řízení jasně vyplynulo, že má nárok za úroky z prodlení za dobu o dva měsíce delší, než sám žaluje, tak ani tehdy soud nemůže přiznat žalobci správnou (dlužnou) částku o měsíc delších úroků z prodlení (§ 153 o.s.ř.).

13. Dále výpočet příspěvku za souzenou dobu pro druhé vozidlo, kde byl žalovaný evidovaný vlastník je dán součinem počtem dnů - což je 68dnů a vyhláškou danou sazbou pro objem válců souzeného motorového vozidla, což je 35Kč, tedy příspěvek za souzenou dobu činí 2 380 Kč.

14. Soud přiznal žalobci také 300 Kč z důvodu nákladů žalobce na splnění povinnosti žalobcem, která byla takto v souladu se zákonem vyčíslená ve výzvě, a proto její přiznání bylo zcela legální (§ 4 odst. 7 z.č. 168/1999 Sb.).

15. Žalobci náleží i úrok z prodlení (§ 1958, § 1970, § 573 OZ § 4 z.č. 168/1999 Sb.), a to již od datum – nicméně žalobce sám podal žalobu na úroky z prodlení až do datum, a tedy soud nemůže přiznat více, že sám žalobce žaluje, a ani v případě, že z řízení jasně vyplynulo, že má nárok za úroky z prodlení za dobu o měsíc delší, než sám žaluje, tak ani tehdy soud nemůže přiznat žalobci správnou (dlužnou) částku o měsíc delších úroků z prodlení (§ 153 o.s.ř.).

16. Ohledně třetího motorového vozidla žalobce předložil soudu smlouvu ohledně vozidla, která ovšem neobsahuje ani jednoduše formulovaný závazek evidovaného vlastníka jméno příjmení převést vozidlo na žalovaného, neobsahuje žádnou kupní cenu, ani náznak, že se vozidlo převádí za cenu, která bude určená později (§ 2079, 2080 OZ), a možnost že se jedná o darovací smlouvou, je vyloučena faktem, že záhlaví smlouvy obsahuje úplně jasné: kupní smlouva, krátce řečeno smlouva je neplatná pro absenci základních a nutných náležitostí kupní smlouvy, a proto k žádnému převodu souzeného vozidla na žalovaného nikdy nedošlo.

17. Proto soud rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku I. a II. rozsudku.

18. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl ve věci ve většině procesně úspěšný, když soud se zabýval tím, zda v souzené věci je na místě aplikace § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V souzené věci, poté co si advokát žalobce obstaral typizované doklady od žalobce, podal jednoduché, typizované žaloby, jejichž jedinou zvláštností je změna žalovaného a žalované částky, protože právní vývoj vztahu mezi žalobcem a žalovaným je vždy naprosto stejný, neboť vychází z adhezní smlouvy, jejíž autor žalovaný nebyl. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení tak byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 600 Kč (dva úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., § 11 písm. a), d) cit. vyhl. - příprava a převzetí zastoupení a podání žaloby), dva režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, a to včetně 21 % DPH. Soud pro účely náhrady nákladů řízení nepočítal výzvu k úhradě zaslanou žalobcem žalovanému, protože tu si žalobce ve výši 300 Kč již připočítal k žalovanému příspěvku, tedy (logicky) soud nemohl přiznat stejný nárok dvakrát. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne.

19. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soudu z provedeného dokazování ze stránek anonymizováno vyplynulo (NSS ČR 1 As 30/2009), že aktuální nárůst cen zboží je o 19,7% a služeb o 11,9%, což pro většinu obyvatel je citelná finanční změna k horšímu. Dále soud shledal, že souzená částka znamená pro žalobce jen nepodstatný finanční přínos, takže jestliže žalovaný splatí dluh hned nebo za několik měsíců, žalobce nijak nepocítí a jistina dluhu je i po rozhodnutí soudu nadále úročena úrokem z prodlení, který finančně kompenzuje dobu, kdy je žalovaný se splácením v prodlení. Sečteno a podrženo soud měl za to, že je namístě odložit splatnost přisouzené částky (NS ČR 28 Co 403/96, 32 Cdo 1719/2017). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím zdejšího soudu k Městskému soudu v Praze. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozsudkem, lze se jejího splnění domáhat cestou soudního výkonu rozhodnutí.