Obvodní soud pro Prahu 9 · Rozsudek

98 C 78/2025

č. j. 98 C 78/2025-72

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-08-07 · ZAMITNUTI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH09:2025:98.C.78.2025.1

Citované zákony (14)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Sylvou Mašínovou jako samosoudkyní v právní věci: žalobce: Jméno žalobce A , narozený dne Datum narození žalobce A Jméno žalobce B , advokátem se sídlem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti Jméno advokáta , narozený dne Datum narození advokáta , žalovanému: se sídlem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno – Anonymizováno o zaplacení částky ve výši 27 000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 413 000 Kč s příslušenstvím, rozsudkem

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, spolu se: a. zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, b. smluvním úrokem ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, c. zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit úrok z prodlení ve výši 12,00% ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 66 056Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, a to k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce dne , datum, podal žalobu ke zdejšímu soudu na zaplacení, protože dne 20. 11.2023 uzavřel žalobce se žalovaným smlouvu o zápůjčce a jejímž základě poskytl žalobce žalovanému ještě před jejím podpisem částku , částka, . Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit nejpozději do , datum, . Strany se dále dohodly na smluvním úroku o velikosti 15 % p. a. ze zapůjčené částky a na smluvní pokutě ve výši , částka, za každý den prodlení žalovaného s vrácením poskytnuté zápůjčky. Žalovaný dosud nevrátil žalobci žádnou část zapůjčené částky a je v prodlení se splněním svého závazku od , datum, , ač byl k jejímu zaplacení upomenut předžalobní výzvou ze dne , datum, .

2. Žalovaný se k žalobě dne , datum, vyjádřil tak, že žalovaný nárok neuznává, zpochybňuje pravost žalobcem jmenované smlouvy, protože si nikdy od žalobce žádné peníze nepůjčil, protože to byl právě žalobce, který žalovanému platil za společnost a služby, které si u něj objednával. Namítl, že žádnou smlouvu o zápůjčce nepodepsal vědomě a dobrovolně, protože pokud byl nějaký dokument podepsán, mohlo se tak stát v situaci, kdy si nebyl plně vědom a mohl být něčím ovlivněn, protože žalobce mu nabízel určité látky běžně. Nakonec uvedl, že smluvní pokuta , částka, denně je v rozporu s dobrými mravy a že podává tímto návrh na prověření možného trestného činu.

3. Z výstupu insolvenčního rejstříku ze dne , datum, (přílohová obálka) soud osvědčil, že usnesením Městského soudu v Praze, ze dne , datum, č.j. MHPH , spisová značka, – A – 8 byl zjištěn úpadek žalovaného a věřitelé byli vyzváni, aby ve lhůtě dvou měsíců přihlásili své pohledávky, v tomto řízení se však projednává pohledávka splatná po dni kdy mohli věřitelé žalovaného přihlásit své pohledávky do insolvenčního řízení žalovaného, takže žalobce (logicky) nemohl svou pohledávku do insolvenčního řízení žalovaného přihlásit, proto se tedy toto řízení nepřerušuje (§ 408, § 409 IZ)

4. Soud nenařídil přípravné jednání dle § 114c o.s.ř. a k prvnímu ústnímu jednání ve věci, předvolal účastníky předvoláním, ve kterém byli řádně poučeni ve smyslu § 118a odst. 1 o.s.ř., soud ovšem neshledal žádný důvod k poučení dle § 118a o.s.ř., řízení koncentroval jen neadresně dle § 119a o.s.ř., neboť i neadresná poučovací povinnost soudu je upravena jen pro ústní jednání (Ústavní soud sp.zn. I.ÚS 212/06, Nejvyšší soud sp.zn. , spisová značka, ) s upozorněním na důvody i důsledky poučení (Ústavní soud sp.zn. IV.ÚS 3681/18, Nejvyšší soud sp.zn. , spisová značka, , které bylo řádně protokolováno (Ústavní soud sp.zn. IV.ÚS 3681/18, sp.zn. I. ÚS 21/06). K tomu soud zdůrazňuje, že obsah, důvod i důsledky poučení soud žalovanému, který nebyl zastoupen žádným právním zástupcem zopakoval s důrazem na pochopitelnost vyjádření, a nakonec se ujistil, že žalovaný poučení rozumí (§ 5 o.s.ř.).

5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

6. Žalovaný od , datum, až dosud je vedený v evidenci nezaměstnaných a za měsíce květen a až září 2023 mu byla Úřadem práce vyplacena podpora v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci ve v celkové výši , částka, , naposledy se hlásil do zaměstnání dne , datum, a od , datum, není hlášen jako OSVČ (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze součinnosti ÚP č. l. 44, ze součinnosti ČSSZ, č. l. 55, č. l. 57).

7. Žalovaný není adresátem žádného státního dobrodiní v podobě sociálních dávek vyplácených ČSSZ (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze součinnosti ČSSZ č. l. 57).

8. Žalovanému je od , datum, dosud vyplácena dávka – příspěvek na bydlení ve výši od , částka, měsíčně v listopadu 2023 až do , částka, v červenci 2025 (tyto skutečnosti má soud za prokázané z součinnosti ÚP č. l. 47).

9. Dne , datum, účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce, jejíž předmětem byla zápůjčka , částka, , žalobcem žalovanému, když oba potvrdili, že zápůjčka byla poskytnutá žalobcem žalovanému před podpisem této smlouvy (II. odst. 1,2 smlouvy). Splatnost zápůjčky nastala dne , datum, (III. odst. 1 smlouvy). Účastníci si dohodli úrok ve výši 15% ročně ze zápůjčky, který bude zaplacen se zápůjčkou (IV. odst. 1 smlouvy). Účastníci si sjednali i smluvní pokutu ve výši , částka, za každý den, pro případ, že žalovaný nevrátí zápůjčku dne , datum, (IV. odst. 2 smlouvy), oba dva smlouvu podepsali, vzájemně si stvrdili, že smlouva odpovídá jejich pravé vůli (V. odst. 3 smlouvy) a každý dle smlouvy (V. odst. 1 smlouvy) obdržel jeden stejnopis (tyto skutečnosti má soud za prokázané z originálu žalobcem předložené smlouvy o zápůjčce, kterou v kopii předložil již k žalobě, když originál souzené smlouvy soud po ústním jednání dne , datum, žalobci vrátil).

10. Z důvodu námitky žalovaného ohledně pravosti jeho podpisu, vyjádřené již ve vyjádření k žalobě (viz shora), si soud dle § 120 odst. 2 o.s.ř. opatřil originály podpisů a písma žalovaného u všech myslitelných úřadů s cílem vytvořit, co nejširší a nejpestřejší, a přitom časově nejbližší srovnávací vzorek pro porovnání podpisů s podpisem žalovaného na originálu smlouvy z listopadu 2023 (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze žádosti o vydání OP, ze dne , datum, č.l. 21, ze žádosti o příspěvek na bydlení ze dne , datum, č.l. 46, z poučení účastníka správního řízení ÚP ze dne , datum, č.l. 50, z dodatku k poučení ze dne , datum, č.l. 51, z potvrzení o převzetí oznámení dne , datum, č.l. 52, z individuálního akčního plánu ze dne , datum, č.l.53 a ze žádosti o vydání řidičského průkazu , datum, – v obálce spisu).

11. Šest podpisů z nashromážděných vzorků je psáno málo vypsanou rukou, obsahuje vždy jen příjmení a poslední písmeno v podpisu je vytažené přes řádku směrem dolů, takže vypadá spíše jako psací f, než r – což je konečné písmeno příjmení žalovaného. Podpisy nemají žádný sklon i jejich velikost je zcela shodná – krátce řečeno šest podpisů žalovaného z let 2021–2023 vypadají na první pohled úplně stejně jako podpis na smlouvě o zápůjčce z podzimu 2023. Jediný podpis se řečenému hodnocení vymyká, a to je podpis žalovaného z roku 2018. Vzhledem k tomu, že soud nalezl řadu shod v podpisu žalovaného s 6/7 použitých vzorků, a žádný rozpor nebo zjevnou odlišnost, když se od nich liší jen sedmý vzorek, který je ovšem o tři roky starší, než je nejstarší vzorek z dalších šesti, tak soud bez rozumných pochybností nabyl jistoty, že podpis na souzené smlouvě je skutečně žalovaného, neboť odpovídá autentickým podpisům z let 2021–2023 (Nejvyšší soud sp. zn. , spisová značka, , sp.zn. , spisová značka, ). K tomu soud dodává, že znalecký posudek z oboru písmoznalectví (který navíc jako důkaz nikdo nenavrhl) by v tomto případě nic dalšího nepřinesl, protože znalci v oboru písmoznalectví systematicky odmítají vyhovět žádosti soudu na kvantifikaci pravděpodobnosti svých závěrů procentními body, nadto, i kdyby došlo k situaci, že by takový znalec nedokázal vůbec říci, zda žalovaný smlouvu podepsal nebo ne, soud by ani v této situaci nemohl jen z důvodu nerozhodnosti znaleckého závěru rozhodnout o nedůvodnosti žaloby (Nejvyšší soud sp.zn. , spisová značka, ). Lapidárně shrnuto, soud měl za dobře prokázané shora provedenými nepřímými důkazy, že žalovaný dne , datum, podepsal smlouvu o zápůjčce, ze které je v tomto řízení žalováno.

12. Dne , datum, žalobce odeslal žalovanému výzvu ze dne , datum, dle § 142a o.s.ř. (výzva k zaplacení vč. varování podání žaloby, vč. dodejky).

13. Žádné opomenuté důkazy tedy v řízení nejsou (Ústavní soud sp. zn. I. ÚS 50/03).

14. Z provedených důkazů bylo možné bezpečně usoudit na skutkový stav a ani účastníci po poučení na ústním jednání dle § 119a o.s.ř. žádná další tvrzení neměli a důkazní návrhy nečinili. Soud po důkazech nepátrá a vychází ze skutkového stavu zjištěného na základě důkazů, které byly provedeny (Ústavní soud sp. zn. IV. ÚS 3681/18, Nejvyšší soud sp. zn. , spisová značka, ).

15. Po provedení dokazování, zvážení všech důkazů samostatně i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, když soud po právní stránce posoudil věc tak:

16. Podle § 2390 OZ platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

17. Podle § 2392 odst. 1 OZ platí, že při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

18. Podle § 2048 odst. 1 OZ platí, že jednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

19. Za prvé, každá smlouva o zápůjčce je reálným kontraktem, takže k jejímu naplnění je nutné, aby došlo k přenechání zastupitelné věci zapůjčitelem vydlužiteli. Za zásadní důkaz v souzené věci o tom, že došlo nejen k podpisu smlouvy účastníky (viz shora), ale i ke skutečnému poskytnutí zápůjčky (předání peněz), soud spatřoval v tom, že účastníci svými podpisy na smlouvě dne , datum, výslovně a jednoznačně potvrdili, že k předání zápůjčky ve výši , částka, došlo dříve, než smlouva byla podepsána. Nelze si totiž dost dobře představit, že by osoba normálního rozumového tempa a obvykle sociálně kompetentní – což žalovaný podle svého písemného vyjádření k žalobě je, podepsala převzetí částky, kterou ale nedostala. Jiný výklad zjištěných skutečností soud považoval jen hledající překážky pro rozumnou aplikaci práva, kdy nelze přehlédnou, že žalobce se snažil pragmaticky předejít právě sporu o tom, že žalovanému peníze skutečně zapůjčil, a soud tedy nemůže poskytnout ochranu žalovanému, který jen popírá existenci smlouvy, namísto toho aby nesl následky jejího neplnění (Nejvyšší soud sp.zn. , spisová značka, , Nejvyšší soud sp.zn. , spisová značka, , OS pro , adresa, sp.zn. , spisová značka, ). Soud tak uzavřel, že účastníci dne , datum, uzavřeli platnou smlouvu o zápůjčce, když žalovaný zapůjčenou částku - , částka, převzal od žalobce v hotovosti přede dnem uzavření smlouvy, a oba dva toto potvrdili svými podpisy na smlouvě.

20. Za druhé, právní úprava zápůjčky výslovně dovoluje sjednání úroků, coby cenu za přenechání peněžních prostředků. Vzhledem k tomu, že ujednání účastníků ohledně jejich výše – 15% ročně za zápůjčky, je tak jednoznačné, že nevyžaduje použití žádných interpretačních pravidel, aby bylo zcela jasné. Výše úrokové sazby není omezena žádným právním předpisem a nárok na smluvní úroky mají může existovat vedle nároku na úroky z prodlení, což je dáno naprosto rozdílnou funkcí (Nejvyšší soud sp.zn. , spisová značka, ). Takže sečteno a podrženo, toto ujednání o smluvním (obchodním) úroku je zcela legální. Jinými slovy žalobce má nárok na smluvní úrok ve výši 15 % p.a. z částky , částka, od , datum, , kdy byla smlouva sjednána, a to až do vrácení zápůjčky žalovaným žalobci.

21. Za třetí, účelem smluvní pokuty je sankcionovat tu smluvní stranu, jež neplní své povinnosti, které ve smlouvě ale předtím na sebe převzala (Nejvyšší soud, sp. zn. , spisová značka, ). Je-li tedy ujednání o smluvní pokutě zařazeno do smlouvy, lze z logiky věci usuzovat, že bylo vůlí smluvních stran za pomocí tohoto institutu postihnout pochybení jedné smluvní strany, a proto tedy samotné podání žaloby na zaplacení smluvní pokuty, není zneužitím práva (Nejvyšší soud, sp. zn. , spisová značka, ).

22. Co se týče (ne)přiměřenosti smluvní pokuty, tak její výši nelze považovat za nepřiměřenou jen z důvodu délky trvání prodlení s plněním povinnosti, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení a s tím spojeným navyšováním o jinak přiměřenou denní sazbu smluvní pokuty (Nejvyšší soud sp.zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , sp.zn. , spisová značka, ). Nepřiměřená vysoká smluvní pokuta nemůže zakládat neplatnost tohoto ujednání pro rozpor s dobrými mravy, ale tato nepřiměřenost může být důvodem k použití moderačního práva soudu (Nejvyšší soud sp.zn. , spisová značka, , sp.zn. , spisová značka, , sp.zn. , spisová značka, ). Otázka přiměřenosti smluvní pokuty se zodpovídá za pomoci zjištění účelu, okolností, nebo hodnoty zajištěného závazku – ale zákon žádné striktně stanovená pravidla pro takovou úvahu soudu nestanovuje (Nejvyšší soud sp.zn. , spisová značka, ). Ovšem v této souvislosti podstatné je, že strategická litigace opakovaně dospěla k závěru, že smluvní pokuta, která i několikanásobně převýšila celou zajištěnou pohledávku ročně, je stále přiměřená smluvní pokuta - naprosto konkrétně se tento závěr týkal smluvní pokuty , částka, denně (Nejvyšší soud sp.zn. , spisová značka, ) a pak hlavně závěru, že smluvní pokuta ve výši 3% denně z nevrácené částky je stále ještě přiměřená smluvní pokuta (Nejvyšší soud sp.zn. , spisová značka, ). Splatnost smluví pokuty, v případě, že se nedohodli účastníci jinak, tak následující den po výzvě k její úhradě (Nejvyšší soud sp.zn. , spisová značka, ).

23. Řečené v poměru souzené věci znamená tolik, že žalovaný ani netvrdil, natož že by prokázal jakékoliv specifické a jasně pojmenované okolnosti uzavření smlouvy o zápůjčce, které by alespoň v náznaku mohly soud vést k úvaze, že smlouva o zápůjčce je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy, právě pro okolnosti, za kterých byla uzavřena.

24. Soud tedy podle tvrzení žalovaného o nepřiměřené výši smluvní pokuty mohl jen zvažovat její moderaci. V řízení bylo dobře prokázáno, že žalovaný si půjčil peníze od žalobce v době, kdy již půl roku nepracoval a na jeho bydlení mu významně přispíval stát, když ani jedna z těchto věcí se za rok a půl nijak nezměnila, a to přesto, že stát v roce 2023 také investoval do pracovní rekvalifikace žalovaného. V součtu lze tedy shrnout, že žalovaný si v listopadu 2023 počínal bez jakékoliv predikce budoucího vývoje, vzhledem ke svému nulovému pracovnímu příjmu, v fázi běžícího řízení o oddlužení, když si půjčil od žalobce , částka, , aniž by následně začal pracovat. Na druhou stranu žalobce žalovanému zapůjčil , částka, na dobu dvou měsíců, a to přes Vánoční svátky, což při zohlednění běžné logiky se jeví soudu tak, že zápůjčku poskytl žalovanému v naivní představě, že žalovaný peníze potřebuje na oslavu Vánoc a negativnímu, konkrétnímu dopadu opožděného vrácení se žalovaného snažil odradit sjednanou smluvní pokutou ve výši , částka, denně – tj. jsou 3% denně ze zapůjčené částky. Jestliže soud vezme v úvahu shora uvedený smysl smluvní pokuty, tak musí uznat, že splněn nebyl, když žalovaný ani po více než roce zápůjčku žalobci nevrátil a dále nepracuje. Proto tedy smluvní pokuta v souzené věci plní svojí druhou funkci, spočívající v přiměřeném zabezpečením žalobce při výpadku včasného vrácení peněz, které zapůjčil. Soud tak uzavřel, že sjednaná smluvní pokuta ve výši 1 000 denně je s ohledem na prokázané skutečnosti, a i s ohledem na dlouhodobě ustálenou judikaturu přiměřeně vysoká, a ujednání o ní je tedy také platné.

25. Ohledně splatnosti smluvní pokuty si účastníci nesjednali ve smlouvě nic, takže platí obecné pravidlo dle § 1958 OZ, podle kterého je dlužník povinen splnit dluh až prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. V souzené věci soud považoval za výzvu žalovaného k zaplacení smluvní pokuty až žalobu (Nejvyšší soud sp.zn. , spisová značka, ), protože smluvní pokuta, která je žalobou uplatněná je za dobu 413 dnů, tedy za dobu od , datum, až do , datum, - nikoliv jen do dne doručení výzvy dle § 142a o.s.ř., což bylo dne , datum, (§ 573 OZ, které obsahuje vyvratitelnou právní domněnku o dni, kdy dojde k dojití zásilky, prokazatelně odeslané dne , datum, ). Krátce řečeno, splatnost smluvní pokuty nastala až dne , datum, , kdy byla žalovanému doručena žaloba (č.l. 18), což má zásadní průmět do doby, po kterou je žalovaný povinen platit úroky z prodlení z nezaplacené, ale přitom splatné smluvní pokuty. Žalobce se tedy mýlí, když žaluje úroky z prodlení ze smluvní pokuty od , datum, místo od , datum, .

26. Za čtvrté, soud žalobci přiznal i úroky z prodlení, které představují zákonnou sankci za prodlení s placením dluhu (§ 1968, § 1970 OZ) tedy s vrácením zápůjčky ve výši , částka, , sjednané ve smlouvě dne , datum, , takže úroky z prodlení běží od následujícího dne, když jejich přiznání nejenže není nijak komplikováno smluvními úroky (viz shora), ale nárok na úroky z prodlení vzniká vedle vzniku nároku na smluvní pokutu, aniž na sebe měly tyto nároky nějaký vliv (Krajský obchodní soud v Brně sp.zn. , spisová značka, ).

27. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., protože žalobce byl zcela úspěšný. Vzhledem k důsledkům Ústavního nálezu Pl. ÚS 25/2012 soud nepřiznal náhradu nákladů řízení dle vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., ale dle vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. Odměnu právního zástupce žalobce tvoří právní úkony : dle § 11 písm. a) - převzetí zastoupení d) - sepis žaloby g) - účast na ústním jednání před zdejším soudem, které nepřesáhlo dvě hodiny, dále odměnu advokáta za polovinu úkonu právní služby - za zaslání předžalobní výzvy dle § 142a o.s.ř. (§ 11 odst. 2 písm. h) jednoduchá výzva k plnění vyhl. č. 177/1996 Sb., Okresní soud v , adresa, C 131/2020, a k tomu nakonec 4 režijních paušálů za každý úkon právní služby po , částka, (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. totiž spojuje paušál jen s celým úkonem právní služby -takže dojde-li k poskytnutí byť jen polovičního úkonu právní služby musí tomu odpovídat zase jen celý paušál), vše s 21% DPH, což tedy je , částka, . V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost náklady řízení, a to včetně soudního poplatku , částka, zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když žádné jiné náklady, než které vyplývají ze soudního spisu prokázány nebyly, a to ani po poučení dle § 118a odst. 1,3. o.s.ř. (Nejvyšší soud sp.zn. , spisová značka, ) a na vykonatelnost rozhodnutí ve výroku III. rozsudku nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne.

28. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.