10 C 227/2017

Plný text

Okresní soud Praha – východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného bytem adresa žalované a žalovaného 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o splnění povinnosti - uvedení plotu do předchozího stavu <b>I. </b> Žaloba s návrhem, aby 1. žalovaný, 2. žalovaná byli povinni společně a nerozdílně na své náklady: -) z obou plotů žalovaných v místě napojení na plot žalobkyně (jedná se o dvě místa napojení plotu, která jsou specifikována v zaměření provedeném dne 20. 2. 2018 zakázka [číslo] [právnická osoba], [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa]), odstranit betonové střešní tašky, jejich podmaltování, které zasahují do plotu žalobkyně -) vyměnit veškeré trhlinami poškozené tašky na plotě žalobkyně v místě napojení plotu žalovaných do plotu žalobkyně a následně na obou dvou místech napojení plotu žalovaných na plot žalobkyně po celé výšce plotu ze strany žalovaných provést odsekání (odříznutí) omítky a zdiva tak, aby po celé výšce plotu, tj. od základu plotu až po korunu plotu žalovaných vznikla konstrukční spára o tloušťce cca 10 mm mezi odpojenými ploty, konstrukční spáry následně vyplnit materiálem, a to stavební letenkou, polystyrénem, nebo plechem, aby došlo ke kluzkému styku plotu a ploty se nedotýkaly -) u základu plotu v místě napojení plotu, provést odsekání (odříznutí) základu plotu žalovaných od základu plotu žalobkyně po celé ploše betonového základu, a to i v podzemní části a následně vzniklou konstrukční spáru vyplnit stavební lepenkou, polystyrénem nebo plechem, aby došlo ke kluzkému styku základu plotu a ploty se nedotýkaly -) provést doložení stříšky svého plotu v místě napojení na plot žalobkyně, tvarově upravenou betonovou taškou, která nebude zasahovat nad plot žalované, přičemž ukončení této betonové tašky musí být provedeno oplechováním takovým způsobem, aby došlo k zamezení stékání dešťové vody do shora uvedené konstrukční spáry mezi ploty -) opravit trhliny plotové zdi ze strany žalovaných tak, že žalovaní po celé ploše plotu v nadzemní části zdi žalobkyně mezi ploty žalovaných provedou přebandážování pomocí stavebního lepidla a perlinky (jedná se o plot žalobkyně ze strany žalovaných mezi místy napojení plotu, která jsou specifikována v zaměření provedeném dne 20. 2. 2018, zakázka [číslo] [právnická osoba], [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa]), před provedením této nové vrstvy odstranit z trhlin ve zdivu okraje trhlin, které vystupují nad rovinu tzv. lepidla (šedá barva stěrkové hmoty) před tímto jsou žalovaní povinni z plotu žalobkyně ze strany žalovaných odstranit obklad soklu zdi, který provedli žalovaní, se zamítá. <b>II. </b> 1. žalovaný, 2. žalovaná jsou povinni společně a nerozdílně na své náklady doložit zámkovou dlažbu, která je položena mezi ploty žalovaných směrem k plotu žalobkyně a je ukončena stávajícími betonovými obrubníky, a to až k plotu žalobkyně, takže nejprve žalovaní provedou odstranění současných betonových obrubníků a následně doloží zámkovou dlažbu k plotu žalobkyně na štěrkové lože (v celé šíři plotu žalobkyně ze strany žalovaných, a to mezi místy napojených plotu, která jsou specifikována zaměřením provedené dnem 20. 2. 2018 zakázka [číslo] [právnická osoba], [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa]), dále jsou žalovaní povinni zámkovou dlažbu podél celého plotu žalobkyně mezi ploty žalovaných při pokládce vyspárovat v 1% sklon v délce 50 cm, a to směrem od plotu žalobkyně, žalovaní jsou před tímto povinni zrušit stávající zásyp mezi zámkovou dlažbou a plotovou zdí, a to tak, že zásyp vykopou, odstraní a nahradí štěrkovým ložem po celé délce plotu žalobkyně mezi ploty žalovaných, a to do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku. <b>III. </b> Na náhradě nákladů řízení je žalobkyně povinna uhradit 1. žalovanému, 2. žalované částku 22 150 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalovaných. <b>IV. </b> Na náhradě nákladů řízení jsou 1. žalovaný, 2. žalovaná povinni uhradit žalobkyni částku 2 834 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně s tím, že v té části, v níž je plněno jedním z žalovaných, zaniká povinnost k plnění druhého z žalovaných. <b>V. </b> Na náhradě nákladů státu je žalobkyně povinna uhradit České republice částku 8 500 Kč, kdy tato částka byla plněna složením zálohy na vypracování znaleckého posudku vedené pod položkou rejstříku [číslo], [variabilní symbol]. <b>VI. </b> Žalobkyni se vrací záloha uhrazená na vypracování znaleckého posudku ve výši 6 500 Kč, vedená pod položkou rejstříku [číslo], [variabilní symbol], a to prostřednictvím účtárny Okresního soudu Praha – východ do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhala splnění povinnosti uvedení plotu do předchozího stavu z titulu náhrady škody, a to ve znění uvedeném ve výrokové části tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdila, že žalovaní svojí stavební činností, výstavbou zděného plotu, způsobili zásah do jejího vlastnického práva, když tímto došlo k poškození zděného plotu ve vlastnictví žalobkyně. Žalobkyně zdůraznila, že se domáhá náhrady škody způsobené neoprávněným zásahem žalovaných, kteří porušili úmyslně svoji povinnost danou jim zákonem, když vědomě a úmyslně zasáhli svojí činností do sféry žalobkyně, konkrétně jí způsobili škodu svojí stavební činností na oplocení domu. Nadto žalovaní neumožnili vstup na svůj pozemek za účelem možného smírného řešení věci. Pokud žalovaní prováděli stavební činnost, prováděli ji bez příslušného povolení. Tímto úmyslným jednáním způsobili žalobkyni škodu. Odkázala na znalecký posudek Ing. Petra Hlásného, CSc., který uzavřel, že plot žalobkyně a plot vybudovaný žalovanými jsou spojeny, z hlediska své odborné erudice učinil závěr, že ploty jsou spojeny i pod úrovní země. Dle jmenovaného soudního znalce je plot podkopán, což má vliv na statiku plotu. Obranu žalovaných v řízení žalobkyně neuznala s následujícími tvrzeními. O stavební povolení k výstavbě předmětného plotu žádala žalobkyně na jaře roku 2015, kdy žalovaní ještě neměli vlastnické právo k pozemku. Při kolaudaci byl kolaudován dům, garáž i dotčený plot žalobkyně, když stavební úřad se ve vztahu k plotu při kolaudaci negativně nevyjádřil. Pokud Stavební úřad [obec] dne 24. 3. 2017 pod čj. MUMN/2043/2017 uvedl, že neeviduje žádné řízení ke stavbě plotu žalobkyně na par. [číslo] tak není-li stavba plotu v uvedeném vyjádření uvedena, jedná se o pochybení stavebního úřadu, neboť při kolaudaci domu byl již plot postaven. Žalovaní tvrdí, že svůj plot stavebně neprovázali s plotem žalobkyně. Toto tvrzení však opírají pouze o nepodložené tvrzení, že je mezi ploty dilatační spára, s čímž žalobkyně nesouhlasí a odkazuje na fotodokumentaci plotu, kde je zřejmé, že ploty jsou stavebně provázány. Ohradili-li se žalovaní vůči tvrzení žalobkyně, že měli být opakovaně žádáni bývalým manželem žalobkyně o zastavení prací spočívajících ve výstavbě plotu, tak s tímto žalobkyně nesouhlasí. Dle žalovaných nelze dovodit odpovědnost za škodu na věci, která právně neexistuje, a tudíž dle jejich názoru nemůže požívat právní ochrany. Žalobkyně k tomu uvádí, že plot fyzicky i právně existuje, požívá právní ochrany, vlastnické právo je chráněno zákonem. Nahlížením do spisového materiálu stavební úřadu zjistila, že žalovaní nepožádali příslušné povolení ke stavbě svého plotu a nekolaudovali jej. Je nesporné, že v době žádosti žalovaných ke stavbě domu byl plot žalobkyně postaven, tedy pokud by žalovaní žádali o stavbu plotu, součástí projektové dokumentace by musel být uveden postup (způsob) ukončení plotu žalovaných u plotu žalobkyně, aby se mohla mj. se k této otázce ve stavebním řízení vyjádřit. Před stavební činností žalovaných byl plot bez poškození. Žalovaní tvrdí, že odvod dešťové vody je proveden do vsakovací jámy, žalobkyně dne 1. 2. 2017 byla nahlížet do spisové dokumentace, žalovanými odkázanou fotodokumentaci nenašla.

2. Žalovaní s návrhem žalobkyně nesouhlasili. Vlastnické právo žalobkyně k označeným nemovitostem, jejich vlastnické právo k pozemku č. parc. [číslo] zahrada v k. ú. [obec], který má společnou hranici s pozemkovou parcelou č. parc. [číslo] zahrada, v k. ú. [obec], učinili nesporným. Sporným však učinili tvrzení žalobkyně, že vlastnické právo ke svému pozemku nabyli v době, kdy měl již být zděný plot žalobkyně vybudován. Předmětný plot byl žalobkyní vybudován až po 28. 7. 2005, to jest poté, kdy žalovaní nabyli vlastnické právo ke svému pozemku. Žalobkyně předmětný plot vybudovala bez řádného stavebního povolení, jedná se o tzv.„ černou stavbu“, tedy stavbu vystavěnou v rozporu se stavebně právními předpisy, což je zřejmé i z vyjádření [stát. instituce] – stavební úřad ze dne 24. 3. 2017, čj. MUMN/2043/2017, kde stavební úřad konstatuje, že neeviduje žádné stavební povolení nebo ohlášení, ani územní rozhodnutí nebo územní souhlas se stavbou zděného oplocení [parcelní číslo]. Žalobkyně předmětný plot vybudovala v rozporu se stavebními předpisy a žalovaní nikdy neměli možnost se k této stavbě vyjádřit, když je zjevné, že v opačném případě, tj. v případě řádného stavebního řízení by měli, jako účastníci tohoto řízení, právo se k této stavbě vyjádřit, případně vznášet námitky. Žalobkyně, mimo jiné, tvrdí, že žalovaní zděný plot na dvou místech stavebně provázali s jejím plotem. Toto tvrzení je nepravdivé, k údajnému provázání zdí ve smyslu stavebnětechnickém nedošlo. Mezi předmětnými zdmi je vytvořena dilatační spára tvořená asfaltovým pásem. Toto stavební opatření rozhodně nelze považovat za tzv. provázání staveb. Ohrazují se proti tvrzení žalobkyně, že měli být opakovaně žádáni prostřednictvím bývalého manžela žalobkyně o zastavení prací spočívajících ve výstavbě jejich oplocení. I kdyby tomu tak bylo, je toto v projednávané věci irelevantní. Žalobkyně stále poukazuje na to, že měla a má nadále zájem na mimosoudním vyřízení věci, opakovaně žádala žalované o odstranění škod, žalovaní neprojevili dostatek pochopení pro její požadavky. Žalovaní žalobkyni opakovaně sdělovali, že necítí odpovědnost za závadný stav, nicméně byli připraveni, z důvodu zastavení eskalace vzájemných vztahů a zklidnění celé věci, provést určité úpravy, ačkoliv necítí jakoukoliv odpovědnost za závadný stav. Žalobkyně však považovala navržené úpravy za nedostatečné, neumožnila jejich provedení, nadto vznesla požadavek na zaplacení částky 40 158 Kč. Toto bylo žalovanými odmítnuto. Žalovaní opakovaně popírají, že by úmyslně zasáhli do vlastnického práva žalobkyně, stavební činností způsobili škodu, která trvá a zvětšuje se. Žalobkyně se domáhá uvedení předmětného plotu do původního stavu před údajným neoprávněným zásahem žalovaných, plot žalobkyně však vykazoval poškození ještě před výstavbou plotu žalovaných. Lze tedy uzavřít, že současný stav plotu žalobkyně odpovídá jejímu původnímu stavu a žalovaní popírají jakoukoliv odpovědnost za způsobenou škodu a nejsou si vědomí žádné porušení právní povinnosti. Navíc nelze dovodit odpovědnost za škodu na věci, která právně neexistuje, vlastnického právo zde nemůže požívat právní ochrany. Se znaleckým posudkem Ing. Petra Hlásného, CSc., jeho závěry, žalovaní nesouhlasí a vytýkají mu, že neobsahuje doložku dle § 127a o. s. ř., tudíž lze jej použít pouze jako listinný důkaz, zejména však, že znalec neměl k dispozici všechny potřebné informace a listiny, vycházel pouze z místního šetření, fotografií žalobkyně, jejího čestného prohlášení. Soudní znalec by ovšem měl zejména vycházet z projektové dokumentace předmětného plotu, posoudit, zdali byl postaven v souladu s touto projektovou dokumentací. Stavba plotu však byla provedena v rozporu se stavebními předpisy, žádná schválená projektová dokumentace k této stavbě neexistuje, byla provedena neodborně, příčinou jejího poškození není stavební činnost žalovaných, ale způsob realizace výstavby. Poškození plotu žalobkyně je způsobeno zřejmě nedostatečným základem plotu, případně nedostatečným armováním. V době, kdy byla realizována výstavba plotu žalovaných, již plot žalobkyně jevil známky poškození, popraskání. Žalovaní odmítají tvrzení žalobkyně, že k základům jejího plotu je odváděna dešťová voda z nemovitostí žalovaných. Odvod dešťové vody je proveden do vsakovací jámy. Nejsou podložena tvrzení žalobkyně, že došlo k úmyslnému a neoprávněnému zásahu do jejího vlastnického práva, není zřejmé, v čem má tento údajný úmyslný a neoprávněný zásah spočívat. Způsobení škody žalovaní odmítají, žalobkyně neprokazuje protiprávní jednání žalovaných, příčinnou souvislost mezi protiprávním jednáním a vznikem škody. Obrací-li se žalobkyně na soud, není to z důvodu negativního postoje žalovaných, ale z důvodu zcela neoprávněných požadavků z její strany. Je tak na straně žalobce prokázat, že stavba předmětného plotu je řádnou stavbou, vybudovanou v souladu se stavebními předpisy, souladu se schválenou projektovou dokumentací, žalovaní porušili zákonné či smluvní povinnosti, mezi tímto porušením a vznikem škody je příčinná souvislost. <b>3. Skutková zjištění:</b> 4. Dopisem ze dne 10. 5. 2013 adresovali žalovaní žalobkyni sdělení k dopisu ze dne 27. 5. 2013 s tím, že si nejsou vědomi žádného poškození cizí věci ani obohacení nezákonným způsobem. (dopis ze dne 10. 5. 2013 - příloha žalobkyně)

5. Právní zástupce žalobkyně adresoval žalovaným dopis ze dne 23. 3. 2016, Návrh na postup opravy poškozeného plotu u domu na adrese [adresa žalobkyně], [okres] s tím, že žalobkyně má zájem na opravě svého plotu, předkládá tak návrh na provedení opravy plotu dle znaleckého posudku [číslo] 2013 Ing. Petra Hlásného, který uzavřel, že špatným napojením zdi dochází k provlhání zdi žalobkyně a následnému praskání. (dopis ze dne 23. 3. 2016 - příloha žalobkyně)

6. Dne 14. 4. 2016 adresoval právní zástupce žalovaných právní zástupkyni žalobkyně dopis s tím, že mají zájem na smírném řešení věci, avšak poukazují na to, že poškozená zeď byla vystavěna v rozporu se stavebními předpisy, bez jakéhokoliv povolení správního orgánu, je na ni nutno nahlížet jako na„ černou stavbu“. Odmítají odpovědnost za poškození zdi, jsou však připraveni učinit určité úpravy, které měly v minulosti zájem provést, čemuž však žalobkyně bránila. (dopis ze dne 14. 4. 2016 na čl. 27 – 28 spisu)

7. Dopisem ze dne 6. 5. 2016 právní zástupce žalobkyně adresoval právnímu zástupci žalovaných reakci na dopis ze dne 14. 4. 2016 s tím, že s návrhem oprav uvedených v dopise žalovaných žalobkyně souhlasí, jsou však nedostatečnými, nebudou-li provedeny další opravy, bude i nadále docházet k sesedání zdi. Je třeba provést drenáž podél zdí směrem k žalovaným, z okapových svodů žalovaných je odváděna dešťová voda směrem ke zdi žalobkyně, dále došlo k odbagrování zeminy podél zdi směrem k žalovaným, což se taktéž negativně projevilo na zdi žalobkyně. Napojení zdí na dvou místech do zdi žalobkyně způsobuje zásadním způsobem sesedání a praskání. Dále žádné opravy nenavrhuje. (dopis ze dne 6. 5. 2016 - příloha žalobkyně)

8. Dopisem ze dne 19. 12. 2016 adresoval právní zástupce žalobkyně právnímu zástupci žalovaných rozpočet na provedení opravy plotu na částku 40 158 Kč s DPH. (dopis ze dne 19. 12. 2016, rozpočet – příloha žalobkyně)

9. Právní zástupce žalovaných adresoval právnímu zástupci žalobkyně dopis ze dne 16. 1. 2017, kdy žalovaní odmítli poškození zdi žalobkyně v důsledku své stavební činnosti, která by měla být v rozporu se stavebními předpisy a bez stavebního povolení. Navrhli provedení úprav, ač nárok neuznávají. Úhradu částky 40 158 Kč odmítají pro neoprávněnost. Zaslaný rozpočet je nadto nepřezkoumatelný. (dopis ze dne 16. 1. 2017 na čl. 26 spisu)

10. V reakci na dopis ze dne 16. 1. 2017 adresoval právní zástupce žalobkyně právnímu zástupci žalovaného dopis ze dne 1. 2. 2017 s tím, že plot vybudovaný žalobkyně není„ černou stavbou“, v roce 2006 byla jeho stavba [stát. instituce] oznámena jako drobná stavba, otázkou je, zdali žalovaní mají řádné stavební povolení pro stavbu plotu. Žalovaní plot napojili na plot žalobkyně, tímto došlo k poškození plotu žalobkyně, které trvá. Opakovaně byli žádáni o možnost posouzení poškození plotu a vzniklé škody, řešení věci odborníkem, na což nereagovali. Žalobkyně je připravena po provedení prohlídky plotu odborníkem doplnit rozpočet. Na svých nárocích trvá, žádá o úhradu částky 40 158 Kč, umožnění prohlídky plotu. (dopis ze dne 1. 2. 2017 – příloha žalobkyně)

11. Právní zástupce žalobkyně adresoval právnímu zástupci žalovaného dopis ze dne 8. 8. 2017 s tím, že žalobkyně opakovaně žádala o smírné řešení věci, avšak bez adekvátní reakce žalovaných, pouze dopisem ze dne 14. 4. 2016 nabídli provedení oprav, ovšem zcela nedostatečných, což nadto žalobkyně považuje za uznání odpovědnosti za poškození plotu. K provázání plotů žalobkyně nikdy žalovaným neudělila souhlas, jedná se o úmyslný zásah do jejích vlastnických práv. Nechť je okamžitě uveden plot do původního stavu, jsou odpojeny stavebně ploty žalobkyně a žalovaných, odstraněny drenáže na odvod dešťové vody, a to na náklad žalovaných do konce měsíce srpna 2017. Pokud do sedmi dnů nebude sděleno ničeho, je tato výzva výzvou předžalobní. (dopis ze dne 8. 8. 2017 – příloha žalobkyně)

12. Dne 13. 5. 2010 vydal [stát. instituce] rozhodnutí veřejnou vyhláškou po přezkumu žádosti o umístnění a provedení stavby podanou [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalované], kdy vydává rozhodnutí o umístění stavby, stavební povolení na stavbu rodinného domu včetně přípojek domovních rozvodů vody, kanalizace, elektro, rozvodů ÚT, zpevněných přístupových a parkovacích ploch, odpadní jímky, vsakovací drenáže dešťových vod na pozemku [číslo] [obec] (rozhodnutí na čl. 49 – 52 spisu)

13. Dne 7. 2. 2011 bylo [stát. instituce] vydáno oznámení o zahájení řízení o změně stavby před dokončením [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalované], a to pro stavbu rodinného domu včetně přípojek domovních rozvodů vody, kanalizace, elektro, rozvodů ÚT, zpevněných přístupových a parkovacích ploch, odpadní jímky, vsakovací drenáže dešťových vod na pozemku [číslo] [obec], kdy stavebním úřadem bylo dne 13. 5. 2010 na stavbu vydáno povolení. Je tak zahájeno řízení o změně stavby před dokončením s tím, že nebude-li do 10 dnů ode dne doručení oznámení uplatněno žádných námitek, nebude k později uvedeným námitkám, důkazům přihlédnuto. (oznámení o zahájení řízení o změně stavby před dokončením na čl. 47 – 48 spisu)

14. Fotografie označené datem 26. 1. 2011 zobrazují 2x zděné oplocení, celkový pohled, dále fotografie bez označení data zachycují spojení dvou stěn zděného oplocení v úhlu, napojení dvou částí zděného oplocení. (fotografie na čl. 53 – 56 spisu) 15. [stát. instituce] dne 19. 9. 2017 sdělil 1. žalovanému, že v roce 2013 obdržel ústní podnět k prošetření stavby zděného oplocení pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec]. V archivu nebylo dohledáno žádné povolení na tuto stavbu, nebylo zjištěno povolení této stavby. Pro podjatost úřednic stavebního úřadu byla věc postoupena Krajskému úřadu [územní celek] (sdělení k žádosti o informace k řízení týkajícího se oplocení pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] na čl. 24 spisu)

16. Dne 24. 3. 2017 vydal [stát. instituce] vyjádření ke zděnému oplocení u domu na adrese [adresa žalobkyně], ke stavbám plotových zdí na pozemku domu [ulice a číslo], [obec]. Není evidováno žádné stavební povolení, ohlášení, územní rozhodnutí, území souhlas pro stavbu zděného oplocení pozemku p. [číslo] zahrada rodinného domu [adresa], [obec]. Součástí projektové dokumentace ke stavbě rodinného domu tato stavba nebyla, projektová dokumentace stavebním úřadem schválena nebyla. V žádosti o změnu stavby před dokončením na stavbu rodinného domu, [adresa], [obec], pozemek [číslo] [obec], vlastník [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalované], bylo v popisu změn stavby uvedeno oplocení. Projektová dokumentace byla doplněna o výkres č. [anonymizována dvě slova], OPLOCENÍ, č. [anonymizováno] – SITUACE, v řízení o změně stavby ověřené. Oplocení je vedeno na hranici mezi pozemky [číslo] [číslo] [obec]. (vyjádření na čl. 25 spisu) 17. [jméno] [příjmení], narozený dne [datum], podal dne 2. 11. 2012 vysvětlení ve věci vedené pod sp. zn. KRPS [číslo] 2012 [číslo] PČR, KŘ policie [územní celek], ÚO [obec] venkov – jih, OO [obec], možné poškození oplocení, [obec]. Uvedl, že označuje neznámého pachatele, který v době od 27. 10. 2012 do 29. 10. 2012 poškodil zděné oplocení rodinného domu [adresa] na pozemku [číslo] [obec], vlastníka [celé jméno žalobkyně]. Cca 50 m2 plotu bylo natřeno oranžovou barvou a vkresleny obdélníky, čímž vznikla škoda cca 30 000 Kč. K tomuto došlo na straně pana [celé jméno žalovaného], s nímž bylo hovořeno, který sdělil, že byla dohoda o natření plotu, což však není pravdou. Vlastnice domu volala na dělníky, kteří plot natírali, aby toho nechali, tito neuposlechli. (úřední záznam o podání vysvětlení na čl. 57 – 58 spisu) 18. [územní celek] nechalo vyhotovit Právní stanovisko ve věci [celé jméno žalovaného] – [příjmení], Advokátní kanceláří [anonymizováno] & [jméno], kdy zadáno bylo vyhotovení právního stanoviska k posouzení problematiky realizace stavby rodinného domu, oplocení a tepelného čerpadla na pozemku parc. [číslo] parc. č. st. [anonymizováno], k. ú. [obec], vlastníků [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalované] z pohledu stavebního práva a uplatňování práv vlastníka sousední nemovité věci, pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] součástí je stavba [adresa], rodinný dům [celé jméno žalobkyně], vedeno stavebním úřadem, [stát. instituce], odbor stavební. (právní stanovisko ve věci [celé jméno žalovaného] – [příjmení] na čl. 143 – 147 spisu)

19. Žalobkyně podala Krajskému úřadu [územní celek] Podnět ke kontrole přenesené působnosti [územní celek] dle § 129, odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Tvrdila, že stavební úřad opakovaně a zásadním způsobem porušil povinnosti stanovené mu zákonnými předpisy, čímž podatelku významně poškodil na jejích právech, přičemž se nejedná o ojedinělou a nahodilou chybu, jednorázové selhání lidského faktoru, ale úmyslné porušování právních předpisů na úkor podatelky i dalších účastníků řízení v natolik závažné a intenzivní míře, že jsou naplněny znaky trestného činu. Mimo jiné uvedla, že v roce 2012 počal být stavebníkem panem [celé jméno žalovaného] zhotovován zděný plot, o čemž nebyla vyrozuměna, je upravován a lepen na plot podatelky. Tímto došlo k poškození jejího plotu, tento popraskal, dochází k jeho vlhnutí, byla odstraněna izolace. Znalecký posudek, který si nechala zhotovit je neúplný, stavebník neumožnil vstup na svůj pozemek. Stavba plotu je vadná, podatelky plot je tímto poškozen. Zjistila, že dne 7. 2. 2011 bylo vydáno oznámení o zahájení řízení o změně stavby před dokončením s tím, nechť účastníci vznesou své námitky. Není však uvedeno, čeho konkrétně se řízení týká, v čem je změna. Podatelka se nadto o řízení nedozvěděla, až nahlédnutím do spisu, dané rozhodnutí neobdržela. Opakovaně podala stížnost, žádost o informaci, následně obdržela právní stanovisko vypracované advokátní kanceláří [anonymizováno] & [jméno], v návaznosti na níž podala další žádost o poskytnutí informace stavebnímu úřadu. Ve věci již Krajský úřad [územní celek] rozhodoval. (podnět ke kontrole přenesené působnosti [územní celek] dle § 129, odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb. na čl. 149 – 162 spisu)

20. Dne 19. 12. 2018 podala žalobkyně [stát. instituce] žádost, jíž se domáhala upřesnění vyjádření stavebního úřadu ke stavbě oplocení na pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec], majitelů [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalované] (žádost o vyjádření a upřesnění tvrzení na čl. 163 spisu)

21. Dne 5. 10. 2017 byl sepsán protokol [stát. instituce] z prohlídky oplocení pozemku p. [číslo] [obec]. Bylo konstatováno, že oplocení je provedeno betonové, umístěno na pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec]. Při hranice se sousedním pozemkem [číslo] není stavebně provázáno zdivo, oplocení pouze přiléhá k sousednímu plotu. Mezi oplocením je dilatace, která je vyplněna asfaltovým pásem. Byla pořízena fotodokumentace. (protokol na čl. 164 /180/ spisu)

22. Fotografie neuvedeného data zobrazují zděný plot zakončený v horní části taškami, dále spojení zdí plotu v úhlu, detaily spojení plotu (fotografie na čl. 165 – 169 spisu), plastovou rouru položenou v zemi, vykopanou jámu v zemi (fotografie na čl. 175 – 179 spisu). A nadále spojení zděných plotů, pohled shora, prasklinu zděného plotu, zděný plot – spojení, 5x detail praskliny zděného plotu, 4x vlhkost na zděném plotu, 2x detail vlhké části plotu, 2 x detail zakončení taškami, prasklé (fotografie, 6 listů, příloha žalobkyně). 23. [jméno] [příjmení] písemně prohlásil dne 20. 9. 2017, že plotová zeď na parcele [číslo] v k. ú. [obec] vlastněná [celé jméno žalobkyně] byla v nedobrém stavu již před zahájením prací na stavbě plotových zdí manželů [příjmení], výstavbu jejich plotových zdí prováděl, kdy četných prasklin na plotu [celé jméno žalobkyně] nebylo možné si nevšimnout. (čestné prohlášení na čl. 181 spisu)

24. Ing. Miroslav Bejda ve znaleckém posudku [číslo] učinil následující závěry. Ve styčném bodě A je v nadzemní části viditelná spára od 15 mm v úrovni terénu až po 20 mm v horní části - foto 1, 2, 3. Lze předpokládat (vzhledem k velikosti spáry v nadzemní části, že v části podzemní bude také spára, oddělující konstrukci plotu žalobkyně od plotu žalovaných. Ve styčném bodě B je za strany žalovaných viditelná spára, foto 5, 6. Znalec provedl prohlídku styčné spáry z vnější stany plotu. Na jednom místě se podařilo do spáry vsunout plátek pily o tl. cca 1 mm do hloubky cca 250 mm. Lze tak konstatovat, že v nadzemní části nejsou ploty propojeny a důvodně předpokládat, že předmětné ploty žalobkyně a žalovaných nejsou vzájemně propojeny ani v podzemní části. Další zjišťování v podzemní části (např. kopanou sondou), vzhledem k míře jistoty předpokladu není ekonomické. Plot žalobkyně byl postaven v roce 2007, plot žalovaných v pozdějším období, v roce 2011. Plot žalobkyně je v horní části ukončen stříškou z tašek vyspádovaných na pozemek žalovaných. Plot žalovaných je ve styku A vyšší než plot žalobkyně, také opatřen stříškou z tašek. Tím, že plot žalovaných je vyšší a nebylo provedeno opatření pro odvod vody (např. oplechováním) dochází k odtoku vody do styku plotů. Dále jsou zde popraskané střešní tašky na plotě žalobkyně, další zdroj zatékání vody, foto 7, 8, 9, 10. V části tohoto styku plotů došlo k poškození plotu žalobkyně. Na plotě žalobkyně jsou viditelné dvě svislé trhliny na celou výšku plotu, z toho je jedna trhlina mimo plot žalobkyně mezi body A a B, foto 11, 16. Na plotě mezi body A a B jsou na jednom místě viditelné trhliny, pravděpodobně vykreslující použité zdící prvky, foto 13, 14. Znalec provedl na straně žalobkyně kopanou sondu u plotu s cílem zjistit hloubku založení. Bylo ji možno provést do hloubky cca 400 mm, dále byl značný kořenový systém. Dle žalobkyně je hloubka založení cca 700 mm. Trhliny jsou uvedeny v soudním spisu. Další trhliny nebyly zjištěny. Výška plotu žalobkyně je cca 2 - 2,1 m. Výška plotu žalobkyně u žalovaných je 1,6 - 1,9 m. Vzhledem k výškovému rozdílu nelze přepokládat, že při provádění chodníku z dlažby na straně žalovaných došlo k podkopání základů plotu žalobkyně. Chodník je z dlažby umístěn 300 mm od plotu žalované. Případné vibrace při pokládce dlažby by neměly vliv na konstrukci plotu žalobkyně, foto 18. S ohledem k uvedenému lze důvodně předpokládat, že trhliny v plotě žalobkyně nebyly způsobeny činností žalovaných. Příčinou vzniku trhlin je z největší pravděpodobností dotvarování konstrukce plotu v období těsně po jeho realizaci. V období obou místních šetření nepršelo, nebylo tak možno posoudit příčinu tvorby mokrých skvrn na plotě žalobkyně za deště. Na části pozemku žalovaných je podél plotu žalobkyně ve snížené části o šířce 300 mm položena nopová izolace, jejíž pokládka není dokončena. Nopová izolace není na plotě žalobkyně ukončena lištou. Nopová izolace je na většině délky položena ve snížené části podél plotu žalobkyně a tak dešťová voda včetně vody ze stříšky žalobkyně působí na plot žalobkyně, foto 17, 18, 20. Za sníženou částí je na pozemku žalovaných položena zámková dlažba s obrubníkem o šířce cca 2000 mm. Měřením ocelovou latí s vodováhou bylo zjištěno, že příčný spád je nulový a podélný spád je 2 - 2,5 % směrem k plotu žalovaných. Voda z chodníku tedy z největší části odtéká k plotu žalovaných. Dešťová voda z pozemku žalovaných na plot žalobkyně působí pouze malou částí. Doporučuji dokončit ukončení nopové izolace na plotě žalobkyně včetně zaplnění snížené části štěrkem pro odvod dešťové vody. V místě napojení - bod A tvoří dilataci spára, která je popsána v otázce č.

1. Do spáry není vložen asfaltový pás nebo jiný oddělující materiál. V místě napojení - bod B tvoří dilataci také spára, popsána výši. Do spáry není vložen asfaltový pás nebo jiný oddělující materiál. (znalecký posudek na čl. 190 – 207 spisu)

25. Ing. Petr Hlásný ve znaleckém posudku [číslo] konstatoval následující. V místě kolmého napojení plotových zdí, podélné zdi objednatelky posudku a na ní kolmé zdi souseda (fotografie č. 3, č. 5) dochází k promáčení zdi, odtrhávání zdí od sebe, tím k porušení nátěrů zdiva a k vypadávání„ lepidla“, obnažení síťoviny (perlinky). Toto bude mít za následek postupnou destrukci zdi snižováním pevnosti„ lepidla“, především k jeho odtrhávání od zdi zmrazovacími a rozmrazovacími cykly, kdy se voda změní v led, který nabude na objemu a potrhá nejdříve nátěr, později lepidlo a dále vlastní zdivo. Tomuto je třeba okamžitě zabránit, aby se předešlo zvýšení škod na plotové zdi objednatelky. Příčina provlhání plotové zdi je patrná z fotografií č.2, č.4, č.

7. Soused objednatelky postavil vyšší zeď než objednatelka. Umístil bez povolení svou stavbu na její stavbu. Při dešti nebo při tání sněhu dochází k tomu, že v místě spoje dvou plotových zdí dochází k zatékání vody z plotové zdi betonovými taškami do spáry mezi oběma plotovými zdmi. Dále pak soused objednatelky při výstavbě své plotové s největší pravděpodobností poškodil stříšky na plotové zdi objednatelky z betonových tašek (fotografie č.2, č. 4, č. 7). Těmito trhlinami v taškách stříšky plotové zdi objednatelky rovněž zatéká do spoje dvou plotových zdí, ale také přímo do koruny plotové zdi objednatelky. Stačila malá konstrukční úprava, aby k tomuto poškození nedocházelo. Kdyby soused v místě spoje postavil plotovou zeď nižší, než plotová zeď objednatelky, docházelo by k stékání dešťové vody ze stříšky plotové zdi objednatelky na stříšku plotové zdi souseda a vody by stékala na jeho nebo na cizí pozemek. Boční stěnu plotové zdi souseda v místě napojení stačilo oplechovat nebo obložit keramickou deskou a zatmelit spoje. Soused objednatelky stavěl okolo svého domu chodník ze zámkové dlažby. Vytvořil násyp ze suchého betonu, do něhož osazoval betonové obrubníky. Při této činnosti prováděl výkopy, zhutnění podsypů ze štěrku, betonové násypy ze suchého betonu a kladení dlažby (fotografie č. 6, č. 8, č. 9). S největší pravděpodobností díky této činnosti došlo k porušení základů plotové zdi buď jejím podkopáním nebo otřesy z vibrací či změnou konzistence podloží základů plotové zdi. Dále soused provedl osazení nopové izolace na plotovou zeď objednatelky, ale velmi neodborným způsobem, bez jejího řádného technologického ukončení lištou. Nopová izolace (fotografie č. 6, č. 9), která má odvětrávat podzemní prostory v daném případě v době dešťů, tím že tvoří kapsy u plotové zdi objednatelky, naopak přivádí dešťovou vodu do základů plotové zdi objednatelky. Dochází nejen k zapršení do těchto kapes, ale také k zatékání dešťové vody stékající po povrchu plotové zdi do prostoru základů plotové zdi. Dále pak mezi chodníkem souseda a plotovou zdí objednatelky (fotografie č. 6, č. 8, č. 9) je stavební suť, která funguje jako drenáž a stahuje dešťovou vodu z chodníku pod základy plotové zdi objednatelky. S největší pravděpodobností je chodník souseda vyspádován směrem od domu, tudíž směrem k plotové zdi objednatelky a tím je opět přiváděna dešťová voda do prostoru mezi chodníkem a plotovou zdí a ta se prosakuje pod základy plotové zdi. Je třeba provést řádné oddrenážování okolo plotové zdi objednatelky směrem do vsakovací jámy souseda na jeho pozemku. Objednatelkou nepovolené barevné povrchové úpravy a obklady její plotové zdi zobrazuje fotografie č. 8, č.

9. Opadání obkladů soklů plotové zdi objednatelky ze strany souseda a poškození lepidla bylo znalcem při místním šetření zjištěno, ale díky zastínění se je nepodařilo vyfotografovat. Příčina provlhání plotové zdi objednatelky byla zjištěna mimo vší pochybnost, je jím chybné napojení plotové zdi souseda a dále pak poškození betonových tašek stříšky plotové zdi objednatelky pravděpodobně způsobené stavební činností souseda. (znalecký posudek na čl. 219 – 225 spisu, vyjádření soudního znalce ke znaleckému posudku [číslo] na čl. 247 – 250 spisu)

26. Soudní znalec Ing. Miloslav Bejda na závěrech znaleckého posudku i v reakci na oponenturu Ing. Hlásného setrval. V bodě A je viditelná spára, v bodě B je trhlinka patrně vzniklá časem, neboť ploty nebyly vystavěny ve stejnou dobu. Má za to, že ploty nebyly propojeny, ale byly k sobě dosazeny. Chybí mezi nimi nějaká lepenka, ale propojeny nebyly. Lepenka by zabránila doteku a tření plotů. Jedná se však o tak jednoduchou stavbu, styk na 250 mm, že zde nemusí být. Na fotografii č. 1, č. 2 jsou vidět vlákna, nelze z toho však dovozovat, že došlo k odtržení. Patrně se dělala omítka na plotu, pod omítku se běžně dává síťovina. Není důvod, aby ploty byly propojeny v podzemní části. Neví o případu, že by to někdy bylo takto provedeno. Aby bylo propojení pod zemí provedeno, musely by se vykopat kapsy, což by bylo velmi nákladné. Byla by to zcela zbytečná práce. Propojení pouze v podzemní části je teoreticky proveditelné, ale naprosto nelogické. Neexistuje pro to důvod. V bodě styku jsou tašky na plotě žalovaných vyspádované do plotu žalobkyně, dochází tam k zatékání. Tašky žalobkyně jsou na obou bodech popraskané. Nelze říci, proč došlo k popraskání tašek. Je možné, že byly špatně položeny. Je možné, že popraskání vzniklo v důsledku stavby plotu žalovaných. Je možné, že byly popraskané již před stavbou. Dochází k zatékání do spáry, voda poté zatéká až do základů. V místě je jílové podloží, které pracuje. Zatékající voda může narušovat konstrukci. Je pravda, že voda vysychá, ale na konstrukci to mít vliv může. Zatékání v konečném důsledku může způsobit vznik trhlin. Znalec je tam neviděl, ale je možné, že někde přítomny jsou. Dotvarování konstrukce plotu, odpověď na otázku č. 3, znamená především to, že plot stojí na jílovém podloží, určitým způsobem„ sedá“. Jde o děj nezávislý na vůli člověka. Neví, jestli stavbou pozdějšího plotu došlo k nanesení malty na plot žalobkyně. Na plotě žalobkyně ze strany žalovaných je dole sokl z keramiky, je to na plot nalepeno. Sokl byl nejspíš udělán jako ochrana proti odstřikující vodě. Dělá se to tak běžně u domů, aby se ochránila omítka. Dilatační spára tam vytvořena nebyla, ploty byly k sobě pouze přisazeny. Ploty v žádném případě propojeny nejsou. To by znamenalo, že by byly svázány. Je vidět spára, je možné, že je v maltě. To, že spojení maltou znamená stavebně technické propojení plotů, nelze říci. Jsou pouze přisazeny. Může mezi tím být i malta. Na maltě umístněné mezi ploty je vidět, že ty ploty nebyly postaveny ve stejnou dobu. Proto tam vznikla trhlina. Ploty jsou jen u sebe a je mezi nimi malta. Co se týká toho, zdali po zaschnutí dochází k pevnému spojení zdí, tak záleží na kvalitě malty. Zde zřejmě kvalitní nebyla, když vznikla trhlina. Ale může dojít k pevnému spojení. Dilatační spára mezi stavbami má zabránit trhlinám, například při vyplnění lepenkou nedochází ke tření a nevznikají trhliny. Co se týká toho, zdali na fotografii č. 1, č. 2 došlo k odtržení perlinek, znalec má za to, že to není možné. Perlinka by totiž v tomto případě byla do oblouku. Patrně se jedná o zakončení perlinky z jedné zdi, kolmo na to je zakončení perlinky z druhé zdi. K způsobu, jakým jsou odděleny základy dvou plotů, znalec konstatuje, že tento není znám. Má však za to, že v případě plotu o šíři 250 mm to nemůže mít vliv. Jedná se o tak úzkou stavbu, že i kdyby bylo založení výš nebo níž než původní plot, nebude to mít na nic vliv. Nebylo zjištěno v jaké šířce a hloubce jsou základy plotu žalovaných. Fotografie č. 7 a č. 8 znaleckého posudku, poškození tašek ve styku A i B, jsou tyto poškozeny jen ve styku A a B. Jinde je neviděl poškozené. Jsou to betonové tašky, jsou odolné, ale může dojít k nějakým vlivům a popraská. Na zemi při plotu žalobkyně na pozemku žalovaných se nachází zámková dlažba asi 30 cm od plotu. V pásu 30 cm je nopová izolace v prohlubni. V ní se nachází kačírek. Není to však dokončeno, mělo by se to dodělat co nejdříve. Měla by se dokončit nopová izolace, doplnit kačírek či zemina a zasadit rostliny. Zdali ze strany žalovaných je na plotě žalobkyně nanesena perlinka ve více vrstvách nebo v jedné, neví. Projektovou dokumentaci žalobkyně měl k dispozici, neví, zdali podle ní bylo postupováno. Součástí znaleckého posudku ji neudělal, nepovažoval to za nutné. Plot žalobkyně byl proveden v souladu s dokumentací v nadzemní části. Pokud jde o podzemní část, neví, ale předpokládá, že ano. Je tam jedna změna, jiná stříška. Vliv na konstrukci plotu nebo na vady, které žalobkyně uplatňuje, má za to, že to nemá. Běžně se tyto tašky dávají. Tašky na plotu žalobkyně jsou vyspádovány na pozemek žalovaných. Stavebnětechnicky je to jedno, má však za to, že každý má odvádět vodu na svůj pozemek. Likvidaci vody by měl obecně řešit každý na svém pozemku. K zatékání v bodech A a B, byly-li by tašky žalobkyně byly vyspádovány na druhou stranu, by nedocházelo, zatékalo by tam však kvůli popraskání. Kdyby byly na plotě žalobkyně celistvé nepopraskané tašky a byly vyspádovány na její pozemek, k zatékání by nedocházelo. Skvrny na plotě žalobkyně nezjistil, nepršelo, může ovšem být způsobeno krátkým přesahem tašek na plotu, dochází ke vzlínání vody skrz kapiláry do omítky. Může jít o následek krátkého přesahu tašek žalobkyně. Přítomnost soklu na plotu žalobkyně je příznivá, chrání zdivo proti vodě, vady plotu nezpůsobuje. Obložení perlinkou a omítkou plotu žalobkyně ze strany žalovaných negativní vliv na stavbu plotu určitě nemá, perlinka i omítka chrání stavbu plotu. Dilatační spáry při takových spárách se dělají, ale u takto jednoduchých staveb, kdy jejich styk je 25 cm, to není nezbytné. Pro absenci dilatační spáry a její vliv na vznik vad na plotu, platí, že hlavní je, aby se zabránilo pronikání vody, v bodě A je spára širší. V bodě B vznikla trhlina. Je nutné ji vytmelit, aby zde nepůsobila voda. Vznik trhliny v místě styku B není důkaz toho, že ploty nejsou propojené, to je závěr znalce. Právě v tomto místě ploty nejsou provázány stavebnětechnicky. Specializace Ing. Hlásného„ stavebnictví, stavby obytné, tovární komíny, tepelné izolace“ předmětu znaleckého zkoumání, ploty okolo rodinného domu, spíše neodpovídá. Fotografie č. 5a až č. 5, příloha žaloby, promokvání zdiva, může být v místě styku způsobeno právě stykem plotu, jsou zde popraskané tašky, skrz ně zatéká seshora. Kopaná sonda by nic nepřinesla. Nešlo by tam vidět z boku. Muselo by vše rozbourat, pokud jde o konstrukci. Případné nerovnosti betonu pod povrchem nehrají roli. Nejde o stavebně konstrukční propojení plotu. (výslech Ing. Miloslava Bejdy)

27. Soudní znalec Ing. Petr Hlásný je specializací z odvětví stavby obytné, což zahrnuje rodinné domy i ploty okolo rodinného domu. Specializace specifikuje, na co se znalec zaměřuje. Ve svém znaleckém posudku sic uzavřel, že stavby plotu jsou v bodě styku k sobě přiloženy a částečně spojeny maltou nebo betonem, k místu se nemohl dostat, takže to není přesně schopen říci. Zkoušel zasunout plátek pilky v různých místech spojení těch plotů. Někde se to podařilo 10 cm. Myslí, že tím je možno zjistit zamaltování. Není schopen říct, jak jsou ploty propojeny a zda jsou propojeny pod zemí. Myslí, že není ekonomicky náročné a složité provázat ploty pod zemí. Nejdůležitější je založení provést do hloubky. Měl-li starší plot betonový základ a přilil-li se tam beton novějšího plotu, došlo k spojení v jednotlivých nerovnostech povrchu toho betonu. Zjistil poškozené tašky v místě styku plotů, není schopen říct, jak došlo k poškození. Poškozené byly, skrze ně protékala dešťová voda. Tašky na plotě žalobkyně jsou vyspádovány mimo její pozemek. V místě mezi body A a B jsou tašky vyspádované na pozemek žalovaných. Ze strany pozemku žalobkyně viděl trhliny ve zdi plotu žalobkyně. Není schopen říci, jak vznikly. K fotografiím č. 5 a č. 5a má za to, dle tvaru promoknuté skvrny, že prosakuje dešťová voda skrze popraskané tašky. Na fotografiích č. 1 a č. 2 ze znaleckého posudku Ing. Bejdy je vidět vytvořená spára, ukončení perlinky. Není to začištěné. Spíše je začištěná pravá než levá strana. Zdali se jedná o jednu perlinku, která byla roztržena, nebo dvě samostatné perlinky, neví. Ve vnitřním úhlu není možné ohnout perlinku do pravého úhlu. Ve vnějším úhlu by to bylo do oblouku. K likvidaci dešťové vody ze strany plotu žalovaných - fotografie č. 17 a č. 18 zobrazují jakousi rýhu. Odváděná dešťová voda je také skrze zámkovou dlažbu. Na fotografii č. 18 je špatně natažena nopová izolace. Není dokončena, nezabraňuje zatékání, jak by měla. Fotografie žalovaných, č. 1 až č. 5 - na fotografii č. 1 jsou plastové trubky pravděpodobně odvádějící vodu ze střechy. Na fotografii č. 2 je vidět rýha, je tam geotextilie, nelze určit, co je tam dál. Na pozemku žalovaných, znalec nebyl. Jeví se to tak, že chodník je vyspádován chodník na pozemku žalovaných směrem od jejich domu. Co se týká toho, z jakých poznatků čerpal, když se na pozemku žalovaných nenacházel a nemohl k tomu provést šetření, tak nahlížel jsem na pozemek přes plot a jevilo se to tak, ale neměřil to na místě. Možné příčiny zatékání a vzniku mokrých skvrn na plotu, je nejspíš prosakování vody přes praskliny. Tašky by měly být vyspádovány na pozemek žalobkyně, neboť každý by měl likvidovat dešťovou vodu na svém pozemku. V některých místech je to patrně špatně podmazáno, mimo jiné i kvůli tomu může docházet k zatékání. (výslech Ing. Petra Hlásného)

28. Pozemková mapa zobrazuje body A a B napojení plotu mezi pozemky [číslo] [číslo]. V řízení byly předloženy k důkazu i informace o pozemku [číslo] [číslo] vlastníků [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalované] v režimu SJM, žalobkyně ve výlučném vlastnictví. (pozemková mapa, informace o pozemku, příloha žalobkyně, přílohová obálka)

29. K provedení důkazu nadále bylo navrženo slyšení svědků [jméno] [příjmení], čl. 2 spisu, [jméno] [příjmení], čl. 18, 2. strana spisu, [jméno] [příjmení], čl. 45 spisu, [jméno] [příjmení], čl. 46 spisu, provedení místního šetření, čl. 133, 2. strana spisu. Uvedené důkazy soud pro nadbytečnost neprovedl. Žalobkyně v řízení tvrdí, že žalovaní svojí stavební činností, výstavbou plotu, způsobili škodu na jejím majetku, zděném plotu. Posouzení důsledku stavební činnosti žalovaných, posouzení způsobu výstavby plotu, kdy žalobkyně odkazovala především na to, že při výstavbě plotů došlo k vzájemnému stavebnětechnickému propojení, posouzení vad, škod, způsobených stavební činností, je otázkou především odbornou, kdy právě k posouzení těchto otázek byl ve věci nařízen znalecký posudek. Z hlediska skutkového děje jsou tak podstatnými především závěry soudního znalce, které zahrnují i poznatky, které by soud učinil při místním ohledáním, nadto je soudní znalec zhodnotil i odborně. Lza konstatovat, že údaje, které by byly uváděny svědky, by nemohly vést k revizi závěrů soudního znalce. Pokud žalobkyně navrhla slyšet svědkyni [jméno] [příjmení], tak tato měla být ve věci slyšena jako úřednice stavebního úřadu. Soud k tomuto důkazu odkazuje na právní hodnocení níže, kdy uvádí, že předmětem sporu je občanskoprávní nárok, kdy to, zdali bylo správním orgánem postupováno v souladu se správními předpisy, není rozhodné. Zároveň soud odkazuje i na návrh k slyšení svědka [jméno] [příjmení]. K výpovědi tohoto, shodně jako k výpovědi [jméno] [příjmení], soud uvádí, že jmenovaný měl provádět stavební dozor pro účely stavebního řízení. Co se týká případných odborných vyjádření jmenovaných svědků, tak ve věci byl vypracován znalecký posudek, ve věci byl slyšen soudem ustanovený soudní znalec Ing. Miloslav Bejda, taktéž Ing. Petr Hlásný. Jmenovaní se vyjadřovali k odborným otázkám, jejichž posouzení je ve věci zásadním, kdy slyšení svědků je tak pro posouzení věci z odborného hlediska nadbytečným. Soudní znalec provedl ve věci místní šetření, se situací v místě se seznámil a odpověděl na přesně položené otázky soudu. Za situace, kdy není shledán důvod pro revizi, opravu znaleckého posudku nařízeného soudem, nebylo zjištěno, že soudní znalec případně potřebuje další podklady pro odborné závěry, které by mohly svědecké výpovědi doložit, je slyšení jmenovaných svědků nadbytečným. Taktéž slyšení [jméno] [příjmení] za situace, kdy byl vypracován znalecký posudek, v němž se soudní znalec stavebním založením plotu, jeho stavebnětechnickým stavem, zaobíral, je namístě hodnotit jako nadbytečné, kdy jmenovaný ve svém vyjádření uvádí, že stav plotu byl nedobrý již před výstavbou plotu žalovaných, přičemž soudní znalec ve svém znaleckém posudku taktéž konstatuje stav plotu žalobkyně. <b>30. Skutkový stav:</b> 31. Strany sporu vedly prostřednictvím právních zástupců korespondenci. Tato byla vedena dopisy ze dne 27. 5. 2013, 10. 5. 2013, kdy žalovaní sdělili žalobkyni k jejímu dopisu, že si poškození její věci nejsou vědomi, ani žádného obohacení ne své straně. Dále byla vedena vzájemná korespondence v roce 2016 a na počátku roku 2017, a to dopisy ze dne 23. 3. 2016, 14. 4. 2016, 6. 5. 2016, 19. 12. 2016, 16. 1. 2017, 1. 2. 2017, 8. 8. 2017. Žalobkyně předložila žalovaným znalecký posudek [číslo] 2013 Ing. Petra Hlásného s tím, že žádá o provedení opravy plotu, když špatným napojením plotové zdi žalovaných došlo k sesedání a popraskání zdi žalované a jejímu provlhnutí. Žalovaní odmítli svoji odpovědnost na poškození zdi žalobkyni, namítli, že byla postavena bez jakéhokoliv povolení správního orgánu, nicméně jsou připraveni provést určité úpravy. Žalobkyně s tím, aby žalovaní provedli úpravy, souhlasila, namítla však, že jimi navržené stavební úpravy jsou nedostatečnými. Žalovaným předložila rozpočet na provedení opravy plotu na částku 40 158 Kč s DPH, kdy se domáhala i plnění této částky. Žalovaní opětovně navrhli provedení určitých úprav, ač nárok žalobkyně neuznávají. Úhradu žalobkyní předložené částky odmítli, navíc namítli nepřezkoumatelnost žalobkyní navrženého rozpočtu. Žalobkyně namítla, že jí vybudovaný plot je vybudován řádně, jeho stavba byla Obecnímu úřadu Strančice oznámena jako drobná stavba, naopak na straně žalovaných je otázkou řádné stavební povolení pro stavbu plotu. Na svém nároku setrvala. Následně sdělila žalovaným, že se stále nedočkala jejich adekvátní reakce, pouze nabídli opravy, ovšem zcela nedostatečného rozsahu, což navíc je uznáním odpovědnosti. K provázání plotů nikdy nedala souhlas, úmyslně tak zasáhli do jejích práv. Pokud tedy žalovaní okamžitě neuvedou plot do původního stavu, neodpojí stavebně ploty žalobkyně a žalovaných, neodstranění drenáže na odvod dešťové vody na svůj náklad žalovaných do konce měsíce srpna 2017, případně nesdělí ničeho, jedná se o předžalobní upomínku.

32. Z uvedeného je patrné, že účastníci řízení dlouhodobě vedli komunikaci o nároku žalobkyně, žalovaní byli s jejím nárokem obeznámeni, a to již od roku 2013, kdy intenzita komunikace se zvýšila v roce 2016. Uvedené tedy vyvrací tvrzení žalovaných, kdy popřeli, že byli opakovaně upomínání žalobkyní o plnění z jí vzneseného nároku, kteréžto tvrzení však žalovaní zároveň sami popřeli, když uvedli, že žalované opakovaně sdělili, že s jejím nárokem nesouhlasí. Z hlediska škodné události však uvedená skutková zjištění nejsou rozhodnými.

33. Dne 13. 5. 2010 vydal [stát. instituce] rozhodnutí veřejnou vyhláškou po přezkumu žádosti o umístnění a provedení stavby podanou žalovanými, rozhodnutí o umístění stavby, stavební povolení na stavbu rodinného domu včetně přípojek domovních rozvodů vody, kanalizace, elektro, rozvodů ÚT, zpevněných přístupových a parkovacích ploch, odpadní jímky, vsakovací drenáže dešťových vod na pozemku [číslo] [obec]. Dne 7. 2. 2011 bylo [stát. instituce] podáno oznámení o zahájení řízení o změně stavby před dokončením žalovanými pro stavbu rodinného domu včetně přípojek domovních rozvodů vody, kanalizace, elektro, rozvodů ÚT, zpevněných přístupových a parkovacích ploch, odpadní jímky, vsakovací drenáže dešťových vod na pozemku [číslo] [obec], kdy stavebním úřadem bylo dne 13. 5. 2010 na stavbu vydáno povolení, čímž je zahájeno řízení o změně stavby před dokončením. Dne 24. 3. 2017 vydal [stát. instituce] vyjádření ke zděnému oplocení u domu na adrese [adresa žalobkyně], stavbám plotových zdí na pozemku domu [ulice a číslo], [obec], kdy uvedl, že bylo v popisu změn stavby uvedeno oplocení. Projektová dokumentace byla doplněna o výkres č. [anonymizováno] ŘEZY, OPLOCENÍ, č. [anonymizováno] – SITUACE, v řízení o změně stavby ověřené. Oplocení je vedeno na hranici mezi pozemky [číslo] [číslo] [obec]. Dále v tomto vyjádření uvedl, že že není evidováno žádné stavební povolení, ohlášení, územní rozhodnutí, území souhlas pro stavbu zděného oplocení pozemku p. [číslo] zahrada rodinného doku [adresa], [obec]. Taktéž ve sdělení ze dne 19. 9. 2017.

34. K tomuto žalovaní odkazovali s tím, že je zřejmé, že jimi vystavěný plot byl součástí stavebního řízení, naopak plot vystavěný žalobkyní nebyl předmětem rozhodnutí stavebního úřadu. Z rozhodnutí o zahájení řízení o změně stavby před dokončením není patrno, zdali jeho předmětem je i výstavba plotu žalovanými. Toto upřesňuje až vyjádření stavebního úřadu ze dne 24. 3. 2017. Nicméně způsob vedení řízení stavebním úřadem není předmětem tohoto sporu. Pro toto řízení jsou relevantními pouze zjištění týkající se samotné výstavby plotu, respektive způsob jeho provedení a případné souvislosti s poškozeními plotu žalobkyně. K tomuto však z uvedených důkazů nebylo možné činit žádná skutková zjištění.

35. Z vysvětlení [jméno] [příjmení] ze dne 2. 11. 2012 ve věci vedené pod sp. zn. KRPS [číslo] 2012 [číslo] PČR, KŘ policie [územní celek], ÚO [obec] venkov – jih, OO [obec], možné poškození oplocení, [obec] lze zjistit pouze to, že v roce 2012 již plot žalobkyně měl být vystavěn. Ke stavbě plotu žalovaných z tohoto důkazu nelze činit žádné závěry, nadto se jedná pouze o vyjádření podatele, který byl ve vztahu blízkém žalobkyni.

36. Co se týká důkazů, jimiž jsou Právní stanovisko ve věci [celé jméno žalovaného] – [příjmení], Advokátní kanceláří [anonymizováno] & [jméno], Podnět ke kontrole přenesené působnosti [územní celek] dle § 129, odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích podaný žalobkyní Krajskému úřadu [územní celek], tak z uvedených důkazů nelze činit pro věc žádné relevantní závěry. Právní hodnocení věci neobsahuje žádné údaje, které by bylo možné hodnotit v rámci skutkového zjištění, pouze se z něj podává, že strany dlouhodobě mají neshody týkající se stavební činnosti žalovaných, žádné konkrétní stavebnětechnické údaje ke stavbě plotu však neobsahuje. Podnět podaný žalobkyní se vztahuje výhradně k rozhodovací činnosti příslušného správního orgánu, což však není předmětem tohoto sporu, obsahuje nadto pouze tvrzení žalobkyně.

37. Protože žalobkyně tvrdila, že jí byla způsobena škoda stavební činností žalovaných, byl pro řízení zásadním důkazem znalecký posudek. Fotografie předložené k důkazu, protokol [stát. instituce] ze dne 5. 10. 2017 jako součást spisového materiálu byly k dispozici soudnímu znalci, který i na jejich podkladu činil odborné závěry, taktéž měl k dispozici prohlášení [jméno] [příjmení].

38. V řízení byl předložen znalecký posudek [číslo] Ing. Petra Hlásného, který však neobsahoval doložku dle § 127a o. s. ř. V řízení je tedy tento důkaz namístě hodnotit pouze jako listinu. Soud za rozhodný považuje znalecký posudek Ing. Miroslava Bejdy. Tento byl vypracován k zadání soudu, soudní znalec zde odpovídal na otázky přesně formulované pro zjištění skutku ve věci. Na rozdíl od soudního znalce Ing. Petra Hlásného měl soudem ustanovený znalec k dispozici veškeré možné podklady, provedl celkové ohledání místa, což soudní znalec Ing. Petr Hlásný nemohl, neboť měl přístup pouze na pozemek žalobkyně, navíc neměl k dispozici veškeré podklady, pouze podklady předložené žalobkyní jako zadavatelkou. Soud hodnotí i tu skutečnost, že soudní znalec Ing. Miroslav Bejda znalecký posudek nevypracovával k zadání jedné ze stran sporu. Jak uvádí komentář ASPI k citovanému zákonnému ustanovení, tak„ Při hodnocení důkazu znaleckým posudkem, který předložila jedna procesní strana, je nutno vzít v úvahu nejen okolnosti, které soud hodnotí u znaleckého posudku podaného soudem ustanoveným znalcem, ale také to, že zadání soukromé expertizy neformuloval soud, ale právě jenom jedna strana, že byl na jeho vypracování pro tuto stranu znalec finančně zainteresován atd.“ V souzené věci nelze opominout, že znalecký posudek Ing. Petra Hlásného byl vypracován pouze k zadání jedné ze stran sporu. Soudem tak byl skutkový závěr činěn především ze znaleckého posudku Ing. Miloslava Bejdy, k čemuž soud zároveň podotýká, že i některé ze závěrů soudního znalce Ing. Petra Hlásného s tímto korespondovaly. Závěry soudního znalce Ing. Miloslava Bejdy hodnotí jako přesvědčivé a komplexní. Soudní znalec své závěry vysvětlil, pokud byl dotazován při jednání soudu na jednotlivé závěry, přesně osvětlil, z jakého důvodu je učinil, na základě jakých úvah. Znalecký posudek je komplexní, přesvědčivý, řádně odůvodněný a pro jeho závěry byla činěna řádná šetření a zjištění soudním znalcem. Oproti tomu znalecký posudek Ing. Petra Hlásného zjevně vychází pouze z dílčích podkladů, především konstatuje postoj žalobkyně, jakožto zadavatelky, když v jeho závěrech je převážně uváděno, že„ soused zadavatelky“ …„ provedl“,„ vystavěl“ a je k tomuto konstatováno, že postupoval chybně, avšak aniž by přesně bylo uvedeno, na základě jakých konkrétních odborných úvah jsou závěry činěny, závěry tohoto znaleckého posudku jsou tak v zásadě pouze konstatováními a úvahami. Byla-li ke znaleckému posudku Ing. Miloslava Bejdy odkázána žalobkyní oponentura Ing. Petra Hlásného, není možné je považovat za relevantní, když soudní znalec neměl k dispozici šetření a podklady v takovém rozsahu, který měl k dispozici soudem ustanovený znalec.

39. Ze závěrů soudního znalce Ing. Miloslava Bejdy se podává, že je namístě provést stavební úpravy tak, jak je definováno ve výroku II. tohoto rozsudku tak, aby to budoucí doby nedocházelo k destrukci stavby. Dále bylo z tohoto posudku zjištěno, že nelze dovozovat, že k poškození plotu žalobkyně došlo v důsledku stavení činnosti žalovaných. <b>40. Právní hodnocení:</b> 41. Předně je třeba se zaobírat právní úpravou, v jejímž režimu bude věc posuzována. Žalobkyně se domáhá náhrady škody, když tvrdí, že stavební činností došlo k poškození věci v jejím vlastnictví, domáhá se tak uvedení věci v předešlý stav. Stavební činnost, která měla být příčinou škody, byla provedena v období let 2011 – 2012, což mezi stranami není sporným, nadto se tato skutečnost podává z listin, jimiž jsou rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 13. 5. 2010, rozhodnutí o umístění stavby, stavební povolení na stavbu rodinného domu včetně přípojek domovních rozvodů vody, kanalizace, elektro, rozvodů ÚT, zpevněných přístupových a parkovacích ploch, odpadní jímky, vsakovací drenáže dešťových vod na pozemku [číslo] [obec], kdy dne 7. 2. 2011 bylo vydáno oznámení o zahájení řízení o změně stavby před dokončením [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalované], k čemuž učinil doplňující vyjádření stavební úřad dne 19. 9. 2017, v němž uvedl, že předmětem řízení z roku 2011 bylo oplocení. Nadto není mezi stranami sporným, že k výstavbě zděného plotu žalovanými došlo před 1. 1. 2014.

42. Dle § 3079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů.

43. Dle § 415 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, obč. zák., každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí.

44. Dle § 420, odst. 1 obč. zák., každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.

45. Dle § 442, odst. 2 obč. zák., hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Škoda se hradí v penězích; požádá-li však o to poškozený a je-li to možné a účelné, hradí se škoda uvedením do předešlého stavu.

46. Pokud žalovaným soudem byla uložena povinnost ve výroku II. tohoto rozsudku, a to do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku, tak soud zde věc hodnotí pouze a výhradně v režimu ustanovení § 415 obč. zák. Toto zákonné ustanovení soud ve věci aplikovat za skutkových zjištění vyplývajících ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], který uzavřel, že je třeba provést dokončení prací v souvislosti s pokládkou zámkové dlažby.

47. Ustanovení § 415 obč. zák. je právním institutem zakotvujícím prevenční povinnosti účastníků občanskoprávních vztahů. Těmto ukládá, aby si počínali tak, že nedojde ke škodě na zdraví, majetku, přírodě a životním prostředí. Pokud soudní znalec konstatoval, že je vhodné provést práce v souvislosti s položenou dlažbou, je namístě v rámci citovaného zákonného ustanovení danou povinnost žalovaným uložit, když neprovedení daných prací by do budoucí doby mohlo vést k případné škodě na majetku. Povinnost počínat si tímto způsobem je účastníku občanskoprávních vztahů dána i v tom případě, že to z jinde uložených povinností nevyplývá, kdy teprve porušením ustanovení § 415 obč. zák. dochází k protiprávnímu jednání.

48. Ve vztahu k žalobou zamítnutému nároku soud uzavřel, že není dán předpoklad pro aplikaci ustanovení § 420 obč. zák., ani § 415 obč. zák. Dle § 420 odst. 1 obč. zák. odpovídá každý za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením právní povinnosti.

49. Domáhá-li se žalobkyně odpovědnosti za škodu způsobenou žalovanými, musí být v řízení zjištěno, že na straně žalovaných došlo k porušení právní povinnosti, vznikla škoda, tato byla způsobena žalovanými, na jejich straně je dáno zavinění.

50. Strany sporu v řízení odkazovaly na řízení vedená o stavebního úřadu. Předmětem řízení o stavebním povolení je především přezkum podmínek pro provedení stavby, užívání stavby. Povaha souzené věci je však soukromoprávní, soud zde věc nepřezkoumává z hlediska institutů veřejného práva. Rozdíl v posouzení věci postihuje např. rozhodnutí ÚS ČR vydané ve věci sp. zn. II. ÚS 325/2000, které uvádí, že od neoprávněné stavby je třeba odlišovat nesplnění některé z náležitostí, které při stavbě vyžadují stavební předpisy … Byla-li např. stavba postavena bez stavebního povolení, jde o tzv. "černou" stavbu, která je sankcionována stavebními předpisy. Chybí-li oprávnění (občanskoprávní titul) ke stavbě na pozemku z hlediska úpravy občanského práva, jde naproti tomu o neoprávněnou stavbu, kterou sankcionuje § 135c obč. zák. Rozhodnutí NS ČR 22 Cdo 234/2011 uvádí, že podstata neoprávněné stavby spočívá v tom, že stavebník staví na cizím pozemku, aniž by mu svědčil právní titul umožňující na cizím pozemku stavět. Pro klasifikaci stavby jako neoprávněné není rozhodující, zda stavebník měl či neměl stavební povolení.“ 51. Tedy nesplnění podmínek k provedení stavby vymezených předpisy veřejného práva není bez dalšího předpokladem pro vznik odpovědnosti dle předpisů práva občanského.

52. Pro vznik povinnosti k plnění z titulu náhrady škody dle citovaného zákonného ustanovení musí být splněno, tudíž v řízení prokázáno, že vznikla škoda, k této došlo zaviněným jednáním při porušení právní povinnosti, je dána příčinná souvislosti mezi jednáním škůdce a vzniklou škodou. Zavinění může být nedbalostní či úmyslné. Zákon, nestanoví-li jinak, presumuje vždy škodu z nedbalosti.

53. Ačkoliv předmětem řízení není přezkum rozhodnutí vydaného ve správním řízení, je nutno konstatovat, že porušení právní povinnosti nastupuje vždy, je-li chování v rozporu s právem stanovenou povinností, či je tato obcházena, když ten, kdo měl konat způsobem stanoveným právním předpisem, se choval jinak, nejednal, jak měl. Platí, že porušení právní povinnosti je dáno, jestliže není konáno v souladu s jakýmkoliv předpisem právního řádu, tedy jak předpisem veřejnoprávním, tak soukromoprávním.

54. Žalobkyně tvrdila, a toto uplatňovala i ve vzájemné korespondenci, že do jejího vlastnického práva bylo zasaženo již pouze tou skutečností, že žalovaní vystavěli plot na svém pozemku. Pokud by při výstavbě plotu žalovaní postupovali takovým způsobem, že by došlo k poškození majetku žalobkyně, tedy poškodili plot žalobkyně, došlo by k zásahu do jejího vlastnického práva, když žalovaní by nekonali tak, aby se takovéhoto důsledku zdrželi. Zároveň by však muselo být zjištěno, že porušení právní povinnosti bylo způsobeno volním jednáním žalovaných spočívajících ve škodním jednáním, případně opomenutí toho, k čemu byli povinni, aby ke škodě nedošlo. Ve vztahu k předpisům veřejněprávním, stavebnímu řízení tak zde soud může hodnotit pouze to, zdali nepostupováním s nimi došlo k výstavbě plotu takovým způsobem, který zasáhl do práva žalobkyně (tedy žalovaní nepostupovali se schválenou dokumentací, od této se odchýlili, dokumentaci si nenechali řádně schválit, čímž neměli korektiv pro řádný postup při výstavbě plotu). Toto je jediné, co z hlediska souzené věci, ve vztahu ke stavebnímu řízení může mít význam. K tomuto je třeba odkázat stanovisko žalobkyně v rámci vzájemné komunikace. Žalobkyně k námitce žalovaných, že vystavěla plot bez řádného stavebního povolení, uvedla, že jí byla řádně oznámena drobná stavba. To, zdali je pro výstavbu zděného oplocení postačující oznámení drobné stavby, není předmětem tohoto řízení. Stejně tak není předmětem tohoto řízení přezkum toho, zdali v rámci řízení o změně stavby před dokončením bylo správním orgánem řádně rozhodnuto o stavbě plotu žalovaných. Nicméně může dojít k situaci, že stavebník řádně ohlásí drobnou stavbu či je vydáno stavební povolení a řízení dle předpisů práva veřejného je provedeno bez vad a dojde k zásahu do práv jiné strany, naopak řízení dle předpisů práva veřejného může být postiženo vadou a k zásahu do práv jiné strany z hlediska poškození jejího majetku nedojde. Tedy, je-li shora uvedeno, že porušení právní povinnosti může být dáno i porušením předpisů práva veřejného, neznamená to bez dalšího, že je jím vadný postup správního orgánu.

55. Pokud žalobkyně tvrdila, že žalovaní úmyslným jednáním jí způsobili škodu, tak platí, že není-li výslovně uvedeno, že škoda musí být způsobena úmyslně, k zavinění postačí zavinění z nedbalosti.

56. Je-li dána objektivní odpovědnost, je dána odpovědnost za stav nastalý v rozporu s právem, zde tak je odpovědnost dána za následek, nikoliv za protiprávní jednání, kdy na straně odpovědného subjektu je, aby se odpovědnosti zprostil, tedy na jeho straně je prokázat, že nastaly důvody liberace zákonem stanovené. V případě subjektivní právní odpovědnosti musí dojít k zaviněnému porušení právní odpovědnosti. V tomto případě může být zavinění úmyslné či nedbalostní. Úmysl může být buď přímý, nebo nepřímý, nedbalost může být vědomá či nevědomá. Pokud škůdce chtěl vědomě porušit či ohrozit zákonem chráněný zájem jedná se o úmysl přímý. Pokud škůdce věděl, že takovéto porušení či ohrožení může způsobit a byl srozuměn s tím, že se tak jeho jednáním může stát, jedná se o úmysl nepřímý. Zde je třeba rozlišovat, zdali škůdce věděl, že k následku dojde nebo se jednalo pouze o možnost, s níž však škůdce byl srozuměn. V případě nedbalosti vědomé škůdce věděl, že může porušit či ohrozit zájem chráněný zákonem, avšak spoléhal se na to, že svým jednáním toto porušení či ohrožení nezpůsobí. Tedy nechtěl následek způsobit, ale neodůvodněně spoléhal na to, že k němu nedojde. V případě nedbalosti nevědomé škůdce nevěděl, že svým jednáním může zájem chráněný zákonem ohrozit či omezit, avšak vzhledem ke všem okolnostem a svým poměrům to vědět měl a mohl. Tedy zde platí, že škůdce měl za to, že svým zájem chráněný zákonem neohrozí, avšak měl a mohl vědět, že k tomu může dojít.

57. V případě ustanovení § 420 zákon presumuje zavinění ve formě nevědomé nedbalosti. Pokud odpovědnost dle jiných zákonných ustanovení se v dané věci nepodává, postačilo by tak zavinění nevědomé nedbalosti na straně žalovaných.

58. Porušení právní povinnosti, tedy protiprávnost jednání žalovaných, nebyla v řízení zjištěna. Zde soud posuzuje, zdali na straně žalovaných je dána právní povinnost, která by byla jimi porušena. Tato povinnost je v prevenci definována ustanovením § 415 obč. zák. Obecná odpovědnost za škodu, která nastupuje, není-li dána odpovědnost zvláštní, což v daném případě není, je upravena v ustanovení § 420 obč. zák. Dále je namístě věc hodnotit z hlediska ustanovení § 126 obč. zák. V řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by žalovaní zasáhli do vlastnického práva žalobkyně tím, že vystavěli plot na jejím pozemku, takto zasáhli do jejího vlastnického práva. Jak již bylo shora uvedeno, samotné správní řízení, jeho případné vady, bez dalšího nelze hodnotit jako zásah do práv žalobkyně, když platí, že protiprávní jednání nezpůsobující žádný následek není protiprávním jednáním, úkonem. V řízení by muselo být zjištěno, že žalovaní při stavbě plotu postupovali takovým způsobem, že porušili právní povinnost, tato způsobila následky, škodu, mezi škodou a jednáním žalovaných byla příčinná souvislost. V řízení bylo zjištěno, že plot žalobkyně vykazuje určité poškození, praskliny, vlhkost, nebylo však prokázáno, že by toto bylo způsobeno stavební činností žalovaných. Posouzení této skutečnosti bylo v podstatě výhradně otázkou odbornou, když bylo nutno provést stavebnětechnické závěry ve vztahu ke stavebnímu postupu žalovaných, vyhodnotit příčiny poškození plotu žalobkyně, když žalobkyně tvrdila, že bylo způsobeno stavební činností žalovaných. Soudní znalec neshledal, že poškození plotu žalobkyně má z technického a stavebního hlediska souvislost se stavbou plotu žalovaných. Nelze tak uzavřít, že je dána příčinná souvislost mezi jednáním žalovaných a škodami na plotu žalobkyně. Protože v řízení nebylo zjištěno protiprávní jednání žalovaných, příčinná souvislost mezi škodním jednáním žalovaných a škodou, nelze ani dovozovat zavinění žalovaných.

59. Pro úplnost soud konstatuje, že odpovědnostní režim dle jiných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb. se v daném případě nepodává.

60. Ve vztahu k žalobnímu žádání soud odkazuje na ustanovení § 442, odst. 2 obč. zák., které uvádí, že požádá-li o to poškozený, je-li to možné a účelné, sanuje se škoda uvedeným do původního stavu. Zde tak žalobní petit je souladu s ustanovením zákona. Pokud bylo rozhodnutím soudu žalovanému uloženo plnit v režimu ustanovení § 415 obč. zák., tak uložená povinnost odpovídá povinnosti žalovaných, kterou je třeba splnit, aby nadále ke škodě nedošlo. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160, odst. 1 o. s. ř., kdy v takto určené době budou mít žalovaní přiměřený časový prostor pro provedení daných prací, kdy zohledněno bylo, že žalovaní již stavební práce prováděli, sami se vyjádřili tak, že jsou k určitým úpravám připraveni.

61. Dle § 148 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění, o. s. ř., stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

62. Usnesením Okresního soudu Praha – východ č. j. 10 C 227/2017-137 ze dne 23. 4. 2019 bylo žalobkyni uloženo uhradit zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 15 000 Kč. Usnesením Okresního soudu Praha – východ č. j. 10 C 227/2017-184 ze dne 9. 9. 2019 byl ve věci ustanoven soudní znalec Ing. Miloslav Bejda. Usnesením Okresního soudu Praha – východ č. j. 10 C 227/2017-210 ze dne 17. 7. 2019 ve znění usnesení Krajského soudu v Praze č. j. 25 Co 223/2019-237 ze dne 30. 8. 2019 bylo celkem znalečné určeno částkou 7 800 Kč. Usnesením Okresního soudu Praha – východ č. j. 10 C 227/2017-271 ze dne 14. 9. 2020 bylo rozhodnuto o přiznání znalečného soudnímu znalci Ing. Miloslavu Bejdovi za účast při jednání soudu dne 4. 8. 2020 Částky znalečného ve výši 7 800 Kč a 700 Kč byly hrazeny ze zálohy složené žalobkyní ve výši 15 000 Kč, položka rejstříku [číslo], [variabilní symbol]. Co se týká slyšení Ing. Petra Hlásného dne 4. 8. 2020, tak jmenovaný uvedl, že žádá o úhradu cestového, pokud však soud žádá o písemné uplatnění tohoto nároku a doložení jeho výše, tak tento nárok již dále nechce řešit, nároku na úhradu za účast při jednání soudu se tak vzdal. Náklad státu je tak tvořen pouze nákladem na znalečné soudního znalce [celé jméno znalce].

63. Náklad státu tvořený znalečným byl plně uhrazen z žalobkyní složené zálohy. Žalobkyní tedy byly náklady hrazené v režimu ustanovení § 148, odst. 1 o. s. ř. již uhrazeny jí složenou zálohou. Soudem tak bylo žalobkyni uloženo uhradit na náhradě nákladů státu částku celkem 8 500 Kč, s tím, že tato částka již byla plněna ze složené zálohy. Co se týká plnění stran žalovaných, když tito byli částečně ve sporu neúspěšnými, tudíž je v části taktéž stíhá povinnost k úhradě nákladů státu, tak za situace, kdy plně byly náklady státu plněny ze zálohy složené žalobkyní, jsou žalovaní v té části, která odpovídá jejich podílu neúspěchu ve věci, povinni uhradit žalobkyni část složené zálohy užité na úhradu nákladů státu. Žalobkyní složená záloha je jejím nákladem řízení, pokud jej část byla vynaložena na náklad, který měl být plněn žalovanými, jsou tak žalovaní povinni plnit tuto částku žalobkyni.

64. Předmětem sporu bylo šest samostatných povinností k plnění. Žalobkyně byla úspěšná v jedné části z šesti, tedy byla převážně neúspěšnou. Šest nároků = 100 %, žalovaní byli úspěšní pro 5 nároků, 5 nároků = 83,33 % 100 % - 83,33 % = 16,67 %; 83,33 % - 16,67 % = 66,66 %. Poměr úspěchu žalovaných ve sporu je tak 66,66 %.

65. Pokud žalobkyně složila zálohu ve výši 15 000 Kč, z níž bylo užito na úhradu nákladů státu 8 500 Kč, tak 33,34 % z této částky dle poměru úspěchu a neúspěchu žalovaných ve sporu jsou žalovaní povinni uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení. Tedy částku 2 833,90 Kč, 2 834 Kč po zaokrouhlení. Tuto částku jsou tak žalovaní zavázáni uhradit žalobkyni, když tato z jí složené zálohy, což jest její náklad řízení, plnila žalobkyně za žalované náklady státu.

66. Co se ostatních nákladů řízení týká, tak o těchto bylo rozhodnuto v režimu ustanovení § 142, odst. 2 o. s. ř., když ve věci převážně byli úspěšnými žalovaní, a to pro poměr 66,66 %.

67. V souzené věci nelze uzavřít, že součástí spisu jsou podklady, které mohou tvořit spolehlivý podklad pro vyjádření ceny předmětu řízení v penězích. Pokud by takto měla být určena hodnota prací, jejichž provedení se žalobkyně po žalovaných domáhá, bylo by pro její určení třeba nařízení samostatného znaleckého posudku, což přesahuje rámec souzené věci. Soud tak aplikuje ustanovení § 9, odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.

68. Odměna advokáta tak za jeden úkon právní pomoci činí dle § 7, bodu 4. vyhlášky č. 177/1996 Sb. 1 500 Kč pro jeden úkon právní pomoci. Dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) citované vyhlášky právní zástupce žalovaných provedl ve věci úkony, jimiž jsou převzetí věci, písemné vyjádření k návrhu, návrh na přerušení řízení, písemné podání ze dne 7. 5. 2019, účast při jednání soudu dne 23. 4. 2018, 1. 4. 2019, 23. 6. 2020, 4. 8. 2020 (2x), 12. 2. 2021, tedy 10 úkonů právní pomoci. 10 x 1 500 Kč = 15 000 Kč. Paušální náhrady hotových výdajů činí á 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., celkem tak 1 x 300 Kč = 3 000 Kč. Právní zástupce žalovaných vykonal jízdy k jednání soudu automobilem [registrační značka] s průměrnou spotřebou 7,8 l nafty motorové/km a to k pěti jednáním, jedna jízda 59,4 km, celkem tak 10 x 59,4 km = 594 km. Průměrná cena nafty motorové dle vyhlášky č. 358/2019 činí 31,80 l. Při spotřebě 7,8 l/ 100 Kč a počtu ujetých kilometrů 594 činila celková spotřeba 43,956 l, při ceně za 1 l pohonné hmoty náklady na tyto činily 1 387,80 Kč. Sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel činí 4,20 Kč, za 594 Kč tak celkem 2 494,80 Kč Náklady spojené s dopravou tudíž činí celkovou částku tvořenou součtem částek 1 387,80 a 2 494,80 Kč, tedy 3 882,60 Kč. Náhrada za promeškaný čas dle § 14, odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. při pěti cestách k jednání soudu ze sídla kanceláře právního zástupce žalovaných 2 x 5 x 100 Kč = 1 000 Kč. Daň z přidané hodnoty 21 % podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. vyhlášky č. 177/1996 Sb., činí 4 805,34 Kč. Celková částka nákladů řízení na straně žalované tak činí po zaokrouhlení 27 688 Kč. Protože právní zástupce žalovaných zastupoval více osob, je odměna stanovena v režimu ustanovení § 12, odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částkou 22 150 Kč Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160, odst. 1 o. s. ř., když z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly plnění ve lhůtě delší či ve splátkách.