11 C 203/2008

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Bartošem ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa c) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa všichni zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1) celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa 2) celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem Národní číslo , PSČ obec a číslo o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba č. ev. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba č. ev. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je budova bez č.p./č.e., parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno] a parc. č. st. [anonymizováno], vše v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], se zrušuje.

II. Podílové spoluvlastnictví se v souladu s geometrickým plánem pro rozdělení pozemku [číslo] vyhotoveným [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, vypořádává tak, že: a. Žalobkyni a) se do výlučného vlastnictví přikazují pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba č. ev. [anonymizováno], vše v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek]. b. Žalobci b) se do výlučného vlastnictví přikazují pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba č. ev. [anonymizováno] a parc. č. st. [anonymizováno], vše v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek]. c. Žalobkyni c) se do výlučného vlastnictví přikazují pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. č. st. [anonymizováno] a parc. č. st. [anonymizováno], vše v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek]. d. Žalovanému 2) se do výlučného vlastnictví přikazují pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno] a parc. č. st. [anonymizováno], vše v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek].

III. Ve vztahu k žalovanému 1) se žaloba o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba č. ev. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba č. ev. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je budova bez č.p./č.e., parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno] a parc. č. st. [anonymizováno], vše v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobci a), b), c) a žalovaný 2) jsou povinni nahradit České republice na účet Okresního soudu Praha - východ náklady státu, každý ve výši [částka], do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ve výrokové části uvedených nemovitostí. Tvrdili, že každý ze spoluvlastníků užívá jeden ze čtyř pozemků včetně v něm umístěných staveb, trvalých porostů apod. V roce 2001 dospěli všichni k závěru, že je třeba podílové spoluvlastnictví zrušit a vypořádat tak, že se každý ze spoluvlastníků stane výlučným vlastníkem nemovitosti, kterou pro svou potřebu užívá, přičemž vycházeli z předpokladu, že s ohledem na rovnost jejich podílů, budou i výměry jednotlivých nemovitostí totožné. Při přeměření bylo zjištěno, že skutečná výměra pozemků je oproti stavu zapsanému v katastru nemovitostí o 86 m² nižší. V návrhu nové parcelace bylo zohledněno pásmo u příjezdové komunikace, kde po dohodě s obcí bylo navrženo oddělení pruhu pozemků o výměře 166 m², kde budou obcí vybudovány chodníky. Na základě nové parcelace by tedy měl díl v užívání žalobkyně 1) parc. [číslo] st. [anonymizováno], žalobce 2) parc. [číslo] st. [anonymizováno], žalobkyně 3) parc. [číslo] st. [anonymizováno] a žalovaných parc. [číslo] st. [anonymizováno], každý plochu 3 713 m². S projektem vyslovili všichni spoluvlastníci souhlas. Následně byl vypracován geometrický plán pro rozdělení pozemku, vyznačení budovy a věcné břemeno [číslo] 2001 Ing. [jméno] [příjmení]. Před uzavřením dohody o zrušení a vypořádání nemovitostí v intencích společné vůle spoluvlastníků začali žalovaní zpochybňovat parcelaci dle vypracovaného geometrického plánu, v důsledku čehož k uzavření dohody nedošlo. Zásadní spornou podmínkou kladenou si na vypořádání nemovitostí ze strany žalovaných bylo to, aby pozemek, který žalovaní užívají, byl ze strany komunikace stejně široký jako pozemek [číslo]. Žalobci původně navrhli, aby soud zrušil a vypořádal podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitostem reálným rozdělením dle vypracovaného geometrického plánu s tím, že každý bude vlastníkem té části, kterou užívá, za současného zřízení věcných břemen spočívajících ve vedení vodovodní přípojky přes část parc. [číslo] ve prospěch vlastníka parc. [číslo] vedení přípojky elektřiny přes část parc. [číslo] ve prospěch vlastníka parc. [číslo] vedení přípojky elektřiny přes část parc. [číslo] ve prospěch vlastníka parc. [číslo] vedení přípojky vody a elektřiny přes část parc. [číslo] ve prospěch vlastníka parc. [číslo] vedení přípojky plynu, telefonu a odpadní vody přes část parc. [číslo] ve prospěch vlastníka parc. [číslo] vše v k. ú. [obec] u [obec]. V průběhu řízení změnili návrh v tom smyslu, že se v daném řízení jedná o několik nemovitostí, které je třeba vypořádat zvlášť, a navrhli vypořádání přikázáním jednotlivých v katastru zapsaných parcel do výlučného vlastnictví jednotlivých spoluvlastníků a stanovení vypořádacího podílu ostatních, když na předmětné pozemky by tedy nemělo být nahlíženo jako na jeden funkční celek. Zákonným způsobem vypořádání je tak přikázání každého pozemku do výlučného vlastnictví toho ze spoluvlastníků, který tento pozemek již téměř 40 let užívá. Žalobci poukázali na svou solventnost k zaplacení pohledávek představující vypořádací podíly, které navíc budou po právní moci rozsudku vzájemně započitatelné s pohledávkami vůči ostatním. Po proběhlém mimosoudním jednání účastníků a vyhotovení geometrického plánu v součinnosti s žalovanými navrhli vypořádat podílové spoluvlastnictví způsobem uvedeným ve výrokové části rozsudku (s odkazem na geometrický plán vyhotovený Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum]).

2. Žalovaní se zrušením spoluvlastnictví souhlasili, neztotožnili se však se způsobem jeho vypořádání navrženým původně žalobci, když zaujali názor, že jednotlivé nemovitosti tvoří funkční územně i využitelně souvislý a související celek, kdy je třeba, aby soud vzal v potaz budoucí využitelnost jednotlivých dílů při vypořádání. V takovém případě by bylo možné reálné rozdělení nemovitostí, k čemuž účastníci po desetiletí směřovali. Tento závěr byl s přihlédnutím ke geometrickému plánu podpořen i příslušným stavebním a katastrálním úřadem. V případě reálného rozdělení by žádný ze spoluvlastníků nebyl znevýhodněn tvarem, výměrou, kvalitou nebo druhem nového pozemku a nic by nebránilo jejich účelnému využití. Přikázat jednotlivé pozemky spoluvlastníkům pak není účelným způsobem vypořádání, neboť zkomplikuje užívání pozemku jednotlivými spoluvlastníky. Žalovaní mají za to, že způsob vypořádání přikázáním je účelovým návrhem žalobců pomíjejícím zajištění přístupu na každý ze samostatných pozemků zvlášť a zavdávající příčinu pro budoucí spory mezi účastníky. Žalobci navrženým způsobem vypořádání by byli žalovaní znevýhodněni výměrou a tvarem pozemků, když navíc bude jejich pozemek na východní straně zúžen díky zbudování chodníků obcí a z delší strany po celé její délce sousedit s přístupovou cestou, na níž v budoucnosti přichází v úvahu zbudování místní komunikace se sousedícím chodníkem. Reálné rozdělení na čtyři ideální kosodélníky se tak jeví jako nejspravedlivější a nejúčelnější způsob vypořádání. Po proběhlém mimosoudním jednání účastníků a vyhotovení geometrického plánu v součinnosti s žalobci navrhli vypořádat podílové spoluvlastnictví způsobem uvedeným ve výrokové části rozsudku (s odkazem na geometrický plán vyhotovený Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum]).

3. Usnesením ze dne 13. 4. 2011 č. j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto o procesním nástupci původního žalobce b) [celé jméno žalobce], [datum narození] s tím, že se pokračuje s novým žalobcem [celé jméno žalobce], [datum narození].

4. Ve věci je rozhodováno již potřetí, kdy první rozsudek byl usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2014 č. j. [číslo jednací] zrušen a věc byla soudu prvého stupně vrácena zpět k dalšímu řízení. Odvolací soud zaujal stanovisko, že je třeba se opětovně zabývat reálným rozdělením předmětných pozemků, neboť negativní závěr o tomto způsobu vypořádání opřený o znalecký posudek Ing. [celé jméno znalce] nemůže obstát, když uvedenému znalci přísluší posuzovat pouze odborné otázky týkající se oboru, který má u své osoby zapsán (ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí). Zavázal soud právním názorem, že na daný skutkový stav je třeba aplikovat příslušná ustanovení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví zakotvená v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, s tím, že soud má při svých dalších úvahách o volbě správného způsobu vypořádání vycházet z citované judikatury Nejvyššího soudu ČR. Až pokud by soud dospěl k závěru, reálné rozdělení pozemků je možné a nebrání tomu žádné zákonné překážky, nic nebrání soudu prvého stupně přihlédnout k závěru znaleckého posudku doc. [celé jméno znalce] s následným přistoupením k vyhotovení geometrického plánu. Ve druhém kasačním rozhodnutí (usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2017 č. j. [číslo jednací]) byla věc vrácena soudu prvého stupně k dalšímu řízení s tím, že odvolací soud dospěl k závěru, že předmětné nemovitosti jsou reálně dělitelné, přičemž jako optimální varianta dělení se jeví varianta [číslo] znaleckého posudku [celé jméno znalkyně], a to i s přihlédnutím k stanoviskům účastníků řízení, kdy pouze žalobce [celé jméno žalobce] se k této variantě nepřiklonil.

5. Soud ve věci rozhodl se souhlasem účastníků řízení bez nařízení jednání dle ust. § 115a o. s. ř.

6. Soud ve věci provedl dokazování sdělením Stavebního úřadu [obec] ze dne [datum], zprávou [územní celek] ze dne [datum], znaleckým posudkem [celé jméno znalce] ze dne [datum] [číslo] sdělením [stát. instituce] ze dne [datum], znaleckým posudkem [celé jméno znalce] ze dne [datum] [číslo] výpisem z katastru nemovitostí k [list vlastnictví] ze dne [datum], geometrickým plánem 3G, v.o.s. [číslo] 2001 ze dne [datum], listinou označenou jako "Návrh parcelace k. ú. [obec], katastrální mapou ze dne [datum], žádostí o souhlas s rozdělením parcely ze dne [datum], geometrickým plánem ze dne [datum], geometrickým plánem ze dne [datum], vyjádřením k dělení pozemku ze dne [datum], přípisem Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 4. 6. 2008, usnesením č. j. 352/54, skenem obrazovky označeným "Zobrazení mapy z času 11:59", skenem obrazovky označeným "Zobrazení mapy z času 12:15", úředním záznamem o podání vysvětlení ze dne [datum], stanoviskem spoluvlastníků ze dne [datum], výpisem obratu zaúčtovaných na sporožirový účet č. [bankovní účet] ze dne [datum], výpisem ze sporožirového účtu č. [bankovní účet] ze dne [datum], listinou označenou„ Rozdíly výměr podílů podle [list vlastnictví]“, plnou mocí ze dne [datum], plnou mocí ze dne [datum], výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] ze dne [datum], návrhem dohody o zrušení podílového spoluvlastnictví k vypořádání spoluvlastnictví s podpisem [celé jméno žalovaného] (nedatováno), objednávkou označená 3G, v.o.s., ze dne [datum], výpisem z evidence nemovitostí ze dne [datum] k [list vlastnictví], snímkem pozemkové mapy ohledně parcely [číslo] ze dne [datum], výměrem označeným„ Geometrický plán“ (vyhotoven [datum]), fotografiemi označenými velkými písmeny A – F, náčrtkem označeným velkým písmenem G, znaleckým posudkem [celé jméno znalkyně] ze dne [datum] a její výpovědí.

7. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (tj. od [datum]).

8. Dle § 3028 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních předpisů.

9. Rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví má tzv. konstitutivní charakter (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1089/2007), takže v souladu s citovaným přechodným ustanovením nového občanského zákoníku je nadále třeba aplikovat ustanovení §§ 1140 - 1449 o. z., která se zabývají zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví.

10. Podle § 1140 odst. 1 o. z. nemůže být nikdo nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

11. Podle § 1140 odst. 2 o. z. může každý ze spoluvlastníků kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

12. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

13. Podle § 1144 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

14. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

15. Pokud je reálné rozdělení věci možné, nepřichází do úvahy přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků za náhradu. Samotná skutečnost, že určitý způsob dělení nemovitosti není optimální, ještě neznamená, že by šlo o dělení nemožné. Reálné rozdělení by nebylo možné zejména v případech, že by nově vzniklé nemovitosti nebylo možné řádně užívat anebo pokud by náklady na rozdělení věci byly nepřiměřeně vysoké. Naproti tomu samotná skutečnost, že nově vzniklé nemovitosti bude možno užívat s určitými omezeními oproti předchozímu stavu nebo že budou zřízena věcná břemena, není významná (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3685/2008).

16. Co se týče reálného rozdělení pozemků, toto přichází do úvahy tam, kde je předmět spoluvlastnictví fakticky i funkčně dělitelný. U pozemků závisí toto posouzení na jejich poloze, rozloze, celkové ploše i tvaru. Určujícím pro možné rozdělení pozemků na dva nebo více pozemků jako samostatných věcí je zjištění, zda u nově vzniklých pozemků je zajištěn přístup ke komunikaci a to buď přímo, nebo cestou po cizím pozemku (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2163/2006).

17. Zásadou charakterizující zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je absence vázanosti soudu návrhem účastníků ohledně způsobu vypořádání, které mají zákonem určenou preferenční posloupnost. NOZ stanoví - shodně jako dosavadní právní úprava obsažená v zákoně č. 40/1964 Sb. – taxativním způsobem možné způsoby vypořádání spoluvlastnictví soudem: a) rozdělení věci, b) přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníků za náhradu, c) prodej věci ve veřejné dražbě.

18. Z uvedených zásad soud vyšel při dalším rozhodování a v souladu se závazným právním názorem odvolacího soudu opětovně posuzoval možnost zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k jednotlivým pozemkům jejich reálným rozdělením. Soud vyšel z předpokladu, že předmětem vypořádání je sedm pozemků ve spoluvlastnictví účastníků, jejichž spoluvlastnické podíly u každého z pozemků jsou shodné (u žalovaných v součtu). Mezi účastníky proběhlo před rozhodnutím ve věci samé mimosoudní jednání, kdy účastníci postupně odblokovali překážky, které jim dříve bránily v dohodě, a pojali společný záměr nechat zpracovat geometrický plán, který by zohlednil požadavky účastníků v rámci nové varianty dělení předmětných pozemků. Výsledkem je geometrický plán Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] [číslo] na který účastníci v rámci„ nového“ návrhu na rozhodnutí ve věci shodně odkázali a současně navrhli vypořádání předmětných pozemků v intencích předloženého geometrického plánu Ing. [jméno] [příjmení]. Soud proto neměl sebemenšího důvodu nerespektovat vůli účastníků směřující k vypořádání podílového spoluvlastnictví reálným dělením dle nového geometrického plánu, a to i v návaznosti na rozhodnutí odvolacího soudu, které stanovisko účastníků k vypořádání vzalo jako jeden z klíčových faktorů, ke kterému by měl soud v rámci dalšího rozhodování přihlížet.

19. Soud proto ve věci rozhodl ve shodě se společným návrhem účastníků, když takovému postupu nebránily žádné zákonné překážky, podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitostem zrušil (výrok I.) a vypořádal ho reálným dělením v souladu s geometrickým plánem vyhotoveným Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] [číslo] (výrok II).

20. Jelikož v průběhu řízení převedl žalovaný 1) na žalovaného 2) svůj spoluvlastnický podíl k předmětným nemovitostem (jak plyne z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. V [číslo]), pozbyl žalovaný 1) svou pasivní věcnou v legitimace v tomto řízení a soud tak musel ve vztahu k žalovanému 1) žalobu zamítnout.

21. Náklady řízení nebyly přiznány žádnému z účastníků v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. podle zásady úspěchu ve věci, neboť žalobci i žalovaní shodně požadovali zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, přičemž se de facto na konkrétním způsobu vypořádání dohodli. Z tohoto pohledu byly obě strany v řízení stejně (ne) úspěšné, což s přihlédnutím k charakteru řízení, které se vyznačuje jako„ iudicium duplex“ vedlo soud k rozhodnutí, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

22. Tento závěr je podepřen i aktuální judikaturou Ústavního soudu reprezentovanou např. nálezy sp. zn. I. ÚS 3202/20 ze dne 2. 11. 2021 a sp. zn. IV. ÚS 404/22 ze dne 5. 4. 2022, podle kterých v řízeních„ iudicium duplex“ nelze na náklady řízení bez dalšího aplikovat zásadu o úspěchu ve věci. Zpravidla se jeví jako spravedlivé, aby každý z účastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného účastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání v řízení před soudem má povahu tzv. iudicii duplicis, které je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval. Proto je třeba postupovat zásadně podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého si každý účastník řízení ponese své náklady sám. Je-li procesní postup některého účastníka řízení šikanózním výkonem práva, obstrukčním chováním stěžujícím včasné vynesení soudního rozhodnutí anebo zneužitím procesních práv, lze rozhodnout podle § 142 odst. 3 o. s. ř., a tedy uložit jednomu z účastníků nahradit náklady řízení druhého spoluvlastníka. Soud musí podrobně vyložit důvody pro použití uvedeného ustanovení, neboť v opačném případě takové rozhodnutí soudu porušuje ústavně zaručené právo na ochranu vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 ve spojení s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

23. V projednávaném případě soud neshledal v procesním postupu účastníků žádné natolik významné prvky zmiňované shora citovanou nálezovou judikaturou, které by snad byly s to přivodit aplikaci ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. Pokud žalovaní argumentují tím, že nakonec došlo k vypořádání podílového spoluvlastnictví v souladu s požadavky žalovaných, které snášeli před zahájením řízení i po celou dobu řízení, tak pomíjí dvě zásadní skutečnosti. Za prvé, žalovaní neprosazovali před podáním žaloby i po celou dobu řízení variantu dělení, která se nakonec projevila i v geometrickém plánu Ing. [jméno] [příjmení], neboť žalovaní v průběhu řízení prosazovali řešení dle znaleckého posudku doc. [celé jméno znalce], který navrhl dělení předmětných pozemků na 4 kosodelníky bez přístupu k pozemku parc. [číslo] z ulice [ulice] (jak to odpovídá novému geometrickému plánu), nýbrž od ulic [ulice] či [ulice] (viz příloha [číslo] znaleckého posudku doc. [celé jméno znalce]). Za druhé, rozhodnutí soudu nakonec nevycházelo stricto sensu z potřeby vyřešení sporu mezi účastníky, ale ze shodných stanovisek účastníků (de facto dohody), kteří neuzavřeli smír pouze z důvodu neshody v otázce nákladů řízení. V průběhu řízení byla řešena celá řada dílčích sporů, zejména pokud šlo o zajištění přístupu k pozemkům žalobkyně a) a c).

24. Pokud jde o zamítavý výrok ve vztahu k žalovanému 1) a promítnutí shora citovaných zásad stran nákladů řízení, tak ani zde soud nepřikročil k zásadě úspěchu ve věci, když formálně sice došlo k zamítnutí žaloby z důvodu ztráty pasivní legitimace žalovaného 1), nicméně ve specifických poměrech souzené věci (pluralita účastníků, délka a složitost řízení, faktická dohoda účastníků na vypořádání po vleklém mimosoudním jednání) má soud za to, že spravedlivému uspořádání vztahů mezi účastníky mnohem lépe odpovídá závěr o tom, že si účastníci náklady ponesou ze svého. Pro úplnost soud uvádí, že důvod pro zamítnutí žaloby není dán od počátku řízení, nýbrž od převodu spoluvlastnického podílu ze strany žalovaného 1), k čemuž došlo [datum], tj. po necelých 9 letech od podání žaloby. Tyto okolnosti by v případě postupu dle § 142 odst. 1 o. s. ř. nepochybně představovaly důvod zvláštního zřetele hodný dle § 150 o. s. ř.

25. Ohledně nákladů státu bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. tak, že účastníci (vyjma žalovaného 1/) jsou povinni zaplatit náklady státu rovným dílem, tedy každý jednou čtvrtinou. Rozhodující byl výsledek řízení, který jak je uvedeno výše, soud vyhodnotil tak, že účastníci byli všichni stejně úspěšní, pokud šlo o návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a jeho vypořádání. Náklady státu jsou v daném případě představovány znalečným, které soud zaplatit ze svých rozpočtových prostředků. Jedná se o částku celkem [částka] (viz usnesení ze dne [datum] - [částka], ze dne [datum] - [částka], ze dne [datum] - [částka], ze dne [datum] - [částka], ze dne [datum] - [částka], ze dne [datum] - [částka], ze dne [datum] - [částka], [datum] - [částka] a ze dne [datum] - [částka]). S přihlédnutím k rozsahu povinnosti účastníků, kdy každá ze stran je povinna nahradit náklady státu ve výši 1/4, činí náklady pro každého účastníka [částka], zaokrouhleně [částka].