11 C 207/2017

Plný text

Okresní soud Praha - východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalenou Fifkovou v právní věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum trvale bytem adresa žalobkyně , doručovací adresa adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa zastoupený Mgr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa o zaplacení částky částka s příslušenstvím <b>I. Žaloba, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.</b> 1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný se v rámci vypořádání společného jmění účastníků zavázal zaplatit žalobkyni na vypořádání částku [částka] do jednoho roku od podpisu smlouvy (tj. do [datum]), dosud však svůj závazek nesplnil.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a ve svém vyjádření uvedl, že částku ve výši [částka] žalobkyni uhradil, a to v hotovosti dne [datum], o čemž si s ohledem na jejich tehdejší vztahy nechal napsat potvrzení, které následně oba účastníci podepsali na poště, kde nechali podpisy úředně ověřit. Žalovaný proto navrhl, aby soud žalobu zamítl.

3. Žalobkyně sporovala, že by předmětné potvrzení někdy podepsala, sporovala jeho pravost a správnost a pravost svého podpisu na tomto potvrzení.

4. Soud ve věci provedl dokazování a dospěl na tomto základě k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Ze smlouvy upravující pro dobu po rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů a práv a povinností společného bydlení ze dne [datum] má soud za prokázané, že účastníci tohoto řízení jako manželé uzavřeli toho dne pro účely rozvodu manželství dohodu o vypořádání vzájemných majetkových poměrů, v níž se dohodli na rozdělení věcí movitých i nemovitých, práv i závazků spadajících do jejich společného jmění manželů po rozvodu jejich manželství a v článku V. na tom, že žalovaný vyplatí žalobkyni na úplné finanční vypořádání částku [částka] do jednoho roku od podpisu této smlouvy.

6. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 19. 5. 2014, č.j. 6 C 534/2013-10, který nabyl právní moci dne [datum], bylo manželství účastníků rozvedeno.

7. Z listiny nazvané Potvrzení, datované dne [datum] soud zjistil, že na téže listině žalobkyně svým podpisem potvrdila, že toho dne převzala od žalovaného v hotovosti částku [částka] na úplné vypořádání společného jmění manželů (vzájemných majetkových vztahů), a žalovaný svým podpisem potvrdil, že toho dne předal žalobkyni v hotovosti částku [částka] na úplné finanční vypořádání společného jmění manželů (vzájemných majetkových vztahů), přičemž oba podpisy účastníků jsou úředně ověřeny na základě předložených dokladů totožnosti a řádně opatřeny ověřovací doložkou pro legalizaci podle ověřovací knihy České pošty, s.p., pobočky [obec a číslo], poř. [číslo].

8. Z ověřovací knihy České pošty, pobočky [obec a číslo] ([PSČ]), bylo zjištěno, že k podpisu žalobkyně na výše uvedené listině se vztahuje podpis v ověřovací knize České pošty, pobočky [obec a číslo], zanesený v knize pod poř. [číslo] ze dne [datum].

9. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] ze dne [datum] z oboru písmoznalectví, v němž znalec zkoumal sporný podpis žalobkyně na předmětné listině, soud zjistil, že zkoumáním podpisu nebyly zjištěny žádné znaky tzv. technického padělání. Při srovnání sporného podpisu se vzorky podpisů žalobkyně byly nalezeny znaky velmi různé hodnoty, a to jak některé rozdíly (hlavně při porovnání s ukázkami podpisů), tak i shody (hlavně při porovnání se zkouškami podpisů žalobkyně psanými s pokynem kolmo či levosklonně). S ohledem na shodné znaky se v případě sporného podpisu jedná buď o padělek, který byl vytvořen se snahou o nápodobu vzoru podpisu pravého, nebo o pravý podpis, byť i komolený, a to buď bezděčně, nebo záměrně. Znalec po podrobném popisu jednotlivých shod a rozdílů konstatoval, že v tomto případě s ohledem na rozložení a kvalitu rozdílů na jedné straně a shod na straně druhé dle jeho názoru není možné dospět ke spolehlivému rozhodnutí mezi uvedenými hypotézami, a stanovil mezi nimi závěr nerozhodný. Uzavřel, že sporný podpis kategoricky není pravým spontánním podpisem žalobkyně, tedy jejím podpisem běžně užívaným, ani v rovině nízké pravděpodobnosti však není možné rozhodnout, zda se jedná o její pravý podpis zkomolený, či o padělek vyhotovený napodobením vzoru jejího pravého podpisu, byť s některými nelogickými prvky.

10. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] ze dne [datum] z oboru písmoznalectví, v němž znalec zkoumal sporný podpis žalobkyně v ověřovací knize České pošty, pobočky [obec a číslo], ze dne [datum], vztahující se k ověřovací doložce poř. [číslo] výslechu znalce dne [datum] bylo soudem zjištěno, že na sporném podpisu nebyly zjištěny skutečnosti svědčící o technickém způsobu padělání. Z porovnání sporného podpisu a srovnávacích vzorků je patrné, že sporný podpis v ověřovací knize na první pohled odpovídá běžnému způsobu podepisování žalobkyně s čitelným křestním jménem a nečitelným příjmením, liší se však svým levým sklonem. Při bližším porovnání znalec zjistil řadu shodných znaků, ale i některé rozdíly, které jsou v posudku podrobně popsány. Znalec zejména poukázal na to, že jde o podpis v ověřovací knize, a případný padělatel měl tedy na jeho vyhotovení jediný pokus, což činí možnost padělání méně pravděpodobnou, a na to, že podpis je vyhotovený bez zaváhání a je zde patrná řada méně nápadných shodných znaků, ale zcela odlišný sklon písma. Znalec uvedl, že nemá vysvětlení pro to, proč by případný padělatel napodobil podpis v nenápadných znacích, ale ne v tak zásadním znaku, jako je sklon písma. Znalec proto stanovil kladný závěr v rovině střední pravděpodobnosti, tedy že sporný podpis je pravděpodobně pravý, neobvykle s levým sklonem napsaný podpis žalobkyně [celé jméno žalobkyně].

11. Ze sdělení České pošty ze dne [datum] bylo zjištěno, že pobočka pošty [obec a číslo] je sice vybavena kamerovým záznamem, avšak záznam je uchováván pouze 14 dní.

12. K otázce majetkových poměrů žalovaného a jeho možnostem uhradit žalobkyni na vypořádacím podílu částku ve sjednané výši soud z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 25. 11. 2005, č.j. 20 D 877/2005-27, které nabylo právní moci dne [datum], zjistil, že tímto usnesením nabyl žalovaný dědictví po zemřelém bratrovi v hodnotě [částka], z rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 31. 1. 2007, č.j. 6 C 49/2005-319, bylo zjištěno, že tímto rozsudkem byla bývalé manželce žalovaného uložena povinnost zaplatit žalovanému na vypořádání částku [částka], a z pokladních dokladů o hotovostních výběrech z účtu žalovaného [číslo] soud zjistil, že žalovaný v období od [datum] do [datum] postupně celkem částku [částka].

13. Další žalobkyní navržené důkazy (výpis telefonních hovorů z telefonních čísel žalobkyně a žalovaného ze dne [datum] a zjištění GPS polohy zařízení) soud neprováděl, neboť žádný z těchto důkazů není způsobilý jednoznačně vyvrátit pravost podpisu žalobkyně či pravost a správnost podepsané listiny.

14. Po provedeném dokazování tak soud v této věci činí na základě výše uvedených skutkových zjištění ten závěr o skutkovém stavu věci, že dne [datum] uzavřeli účastníci tohoto řízení smlouvu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů po rozvodu manželství, v níž se žalovaný v čl. V zavázal, že vyplatí žalobkyni na úplné finanční vypořádání částku [částka], a to do jednoho roku od podpisu smlouvy (tj. do [datum]). Manželství účastníků bylo následně rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum] rozvedeno. Žalovaný žalobkyni dlužnou částku na finančním vypořádání společného jmění manželů v žalované výši však uhradil již dne [datum], přičemž tuto skutečnost a převzetí peněz v hotovosti potvrdila žalobkyně v písemném potvrzení, na němž jsou úředně ověřené podpisy obou účastníků.

15. Po právní stránce soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Podle ustanovení § 565 o. z. platí, že je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána. Podle ustanovení § 567 o. z. veřejná listina je listina vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci nebo listina, kterou za veřejnou listinu prohlásí zákon. Podle ustanovení § 568 odst. 1 je-li nějaká skutečnost potvrzena ve veřejné listině, zakládá to vůči každému plný důkaz o původu listiny od orgánu nebo osoby, které ji zřídily, o době pořízení listiny, jakož i o skutečnosti, o níž původce veřejné listiny potvrdil, že se za jeho přítomnosti udála nebo byla provedena, pokud nebyl prokázán opak.

16. Podle ustanovení § 10 odst. 1 zákona č. 21/2006 Sb., o ověřování, pak platí, že legalizací se ověřuje, že žadatel listinu před ověřující osobou vlastnoručně podepsal nebo podpis na listině uznal za vlastní.

17. V projednávaném případě byla předmětem sporu soukromá listina, která je však opatřena úředně ověřenými podpisy obou účastníků držitelem poštovní licence, tj. ověřovací doložkou pro legalizaci, která jako veřejná listina zakládá vyvratitelnou domněnku, že podpis je skutečně osoby, jejíž totožnost byla při podpisu ověřena, tj. že tuto listinu podepsala žalobkyně. Občanský zákoník pak stanoví vyvratitelnou domněnku uznání pravosti a správnosti soukromé listiny, pokud osoba listinu skutečně podepsala, což bylo v předmětném případě vzhledem k úředně ověřenému podpisu žalobkyně splněno, a žalovaný tak prokázal, že žalovaná částka již žalobkyni byla uhrazena.

18. Pokud žalobkyně sporovala pravost ověřeného podpisu na písemném potvrzení s tvrzením, že se nejedná o její podpis, provedené dokazování toto tvrzení žalobkyně neprokázalo. Ve věci byly k návrhu žalobkyně provedeny dva znalecké posudky, jejichž závěry tvrzení žalobkyně nepotvrzují. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] ve znaleckém posudku konstatoval, že ve srovnávaných podpisech byly nalezeny jak shody, tak rozdíly, a nelze se přiklonit k závěru, zda pravděpodobně se jedná padělek vytvořený se snahou o nápodobu vzoru či pravý podpis záměrně či bezděčně zkomolený, stanovil tedy závěr nerozhodný. Znalec [celé jméno znalce], který ve svém posudku zkoumal podpis v ověřovací knize České pošty, pak dospěl k závěru, že tento podpis je pravděpodobně pravý, neobvykle s levým sklonem napsaný podpis žalobkyně. Znalec zejména poukázal na to, že na případné padělání podpisu by měl padělatel pouze jeden pokus, a je nepravděpodobné, že by byl padělatel schopen napodobit podpis žalobkyně v mnoha méně nápadných znacích, ale nenapodobil tak nápadný znak, jako je sklon písma.

19. Skutečnost, že žalovaný neprokázal, že skutečně v předmětné době měl v hotovosti k dispozici částku v žalované výši (vzhledem k tomu, že všechny žalovaným založené listiny se vztahují k období let 2005 až 2009, tedy dlouhou dobu před úhradou vypořádacího podílu žalobkyni) nemůže na výsledku sporu nic změnit, neboť důkazní břemeno v této věci s ohledem na úřední ověření podpisů leželo na žalobkyni.

20. S ohledem na výše uvedené tak nezbývá, než konstatovat, že žalobkyně neprokázala, že by předmětnou listinu obsahující její potvrzení o tom, že od žalovaného převzala dne [datum] v hotovosti částku ve výši [částka], nepodepsala, a nenavrhla ani žádné další důkazy, které by byly způsobilé vyvrátit pravost podpisu či správnost listiny, a neunesla tedy v tomto směru důkazní břemeno ve sporu. Soud proto žalobu v plném rozsahu jako nedůvodnou zamítl, neboť má z prokázané, že žalovaná částka z titulu vypořádání již byla žalobkyni před podáním žaloby uhrazena.

21. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka] Náklady řízení jsou v tomto případě tvořeny odměnou právního zástupce žalovaných ve výši [částka] za pět úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření ze dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum], písemné vyjádření ze dne [datum] a účast při jednání soudu dne [datum]) po [částka] podle § 7 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále paušální náhradou hotových výdajů advokáta ve výši [částka], tj. po [částka] ke každému z uvedených úkonů právní služby podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a DPH v sazbě 21% ve výši [částka] dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).

22. O povinnosti žalobkyně uhradit vynaložené náklady státu soud nerozhodoval, neboť žalobkyně je z 80 % osvobozena od soudních poplatků a část nákladů státu, kterou by byla povinna uhradit, již byla pokryta žalobkyní zaplacenými zálohami na provedení znaleckých posudků.