11 C 290/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Kadlecovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupena advokátem Mgr. jméno příjmení se sídlem Na Poříčí proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalobce a žalované 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalobce a žalovaného oba zastoupeni advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o vyklizení

I. Žalovaná 1) a žalovaný 2) jsou povinni vyklidit druhé nadzemní podlaží ve stavbě [adresa] stojící na pozemku parc. č. St. [anonymizováno] sestávající se z kuchyně, 3 pokojů, chodby, příslušenství, koupelna a WC o celkové výměře cca 100,82m čtver. a dále dílnu ve stavbě [adresa] stojící na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] nacházející se v prvním podzemním podlaží a přilehlý dvůr na parc. č. St. [anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, to vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj a katastrální pracoviště Praha – východ, kat. území a [územní celek], a to ve lhůtě 2 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná 1) a žalovaný 2) jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 6 956 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vyklizení nemovitosti. Tvrdila, že žalobkyně výlučnou vlastnící domu [adresa] k bydlení, který je součástí pozemku parcelní číslo St. [anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 1079 m2, [katastrální uzemí], vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha – východ, pro [katastrální uzemí] (dále jen„ rodinný dům“). Žalobkyně je matkou žalované 1) a poskytovala žalované 1) a žalovanému 2), který je v předmětných nemovitostech bezplatně bydlení. Žalovaní se pouze podíleli na nákladech a službách spojených s užíváním bytu. Žalovaní společně v domě užívají k bydlení druhé nadzemní podlaží, sestávající se z kuchyně, třech pokojů, chodby a příslušenství (koupelna + WC), o celkové výměře 100,82 m² (dále jen„ nemovitost“). Žalovaní dále užívají v prvním nadzemním podlaží dílnu, jako sklad různého materiálu a dvůr jako pracoviště pro její dvě auta. Soužití mezi žalobkyní a žalovanými v předmětném domě bylo až do roku 2018 dobré. Začátkem roku 2018 došlo mezi žalobkyní a žalovanou 1) k vážnému konfliktu, kdy žalovaná 1) přes odpor žalobkyně vstoupila do jejího bytu, slovní hrubým způsobem ji napadala a opustila byt žalobkyně, až po několikáté výzvy. Následně se žalobkyně se snažila nastavit pravidla vzájemného soužití, ale její snahy žalovaní ignorovali. Dopisem ze dne 18. 1. 2021 žalobkyně odvolala souhlas s bydlením žalovaných v domě a vyzvala žalované, aby dům opustili, a tedy vyklidili předmětnou nemovitost. Žalovaní však předmětnou nemovitost stále užívají. Neustálý nátlak, ale i schválnosti, kterým je žalobkyně skoro dennodenně vystavena s ohledem na svůj věk snáší velmi špatně. Žalobkyně nevidí již jinou možnost než domáhat se ochrany svého vlastnického práva a trvat na tom, aby žalovaní předmětnou nemovitost vyklidili.

2. Žalovaní s návrhem žalobkyně nesouhlasili a navrhli, aby byla žaloba zamítnuta. Tvrdili, že žalovaná 1) žije v domě žalobkyně od roku 1999, a to na přání žalobkyně, která bydlela v domě sama. Současně žalobkyně vyslovila u obecního úřadu souhlas s přihlášením žalované k trvalému pobytu. V roce 2002 se do domu přestěhoval manžel žalované a žalobkyně opět vyslovila u obecního úřadu souhlas s přihlášením jeho osoby k trvalému pobytu v předmětném domě. Po celou dobu až do podzimu roku 2019 se oba žalovaní velkou měrou starali o údržbu domu, zahrady a přilehlých pozemků, a to hlavně fyzicky a také s nemalou finanční podporou, jako například nákup nářadí k údržbě zahrady, benzín do sekačky, nákup pily, drobné opravy v domě i větší opravy okolo domu, jako například výstavba hrázích směrem k rybníkům, další výkopové a zámečnické práce. Od jara 2020 se žalovaní podílí na péči o nemovitosti již menší měrou, a to vzhledem k tomu, že jim to žalobkyně opakovaně povolovala a poté zase zakazovala pod pohrůžkou přivoláním policie. ŽalovanÍ veškeré finanční příspěvky za užívání bytu předávali žalobkyni v hotovosti do prosince 2017, a to částku 5000 Kč měsíčně, od roku 2018 bezhotovostním převodem na účet. Bezhotovostní převody zaslala žalovaná 1) na účet žalobkyně od ledna 2019 do současnosti částku 174 200 Kč a žalovaný 2) částku 2 277 Kč. Žalovaní se s žalobkyní snažili dohodnout, avšak dohodě nedošlo. Žalovaná je z celé situace psychicky vyčerpána, celá situace mrzí a nechápe postoj žalobkyně. Žalovaní závěrem uvedli, že v současné době nemají žádnou jinou možnost bydlení, nemají ani žádné úspory. Veškeré své úspory investovali do péče o nemovitost žalobkyně, která jim dlouhodobě slibovala, že vše bude jednou jejich. Žalovaní přislíbili před dalšími rodinnými příslušníky, že se o majetek budou vždy starat a budou jej udržovat a budou pro další generace rodu [příjmení]. I z tohoto důvodu si žalovaný 2) vzal po svatbě se žalovanou 1) její příjmení, aby byla zachována rodová linie a rodina se tím pádem jmenovala stejně jako jejich předci.

3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně je vlastníkem předmětných nemovitostí, tedy domu [adresa] [katastrální uzemí], druhé nadzemní podlaží sestávající se z kuchyně, 3 pokojů, chodby zapsané na listu vlastnictví [číslo] vedeném katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha – východ, pro katastrální území a [územní celek].

4. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti.

5. Z dopisu psaného ručně ze dne 16. 11. 2018 bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná již v této době neměli úplně nejlepší vztah a žalobkyně se snažila nastavit určitá pravidla společného soužití. A to přiloženou dohodou.

6. Ze smlouvy o narovnání vzájemných vztahů asi společném soužití ze dne 30. 11. 2018, která není ani jednou ze stran podepsaná bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalovaným tuto dohodu, avšak k jejímu uzavření nedošlo.

7. Z dopisu ze dne 10. 6. 2019, který byl převzat dne 13. 6. 2019 bylo zjištěno že žalobkyně vyzývala žalované, aby jí informovali o všech činnostech, které budou probíhat na domě a dále upozornila, že nesouhlasí s tím, aby se po domě pohybovaly cizí osoby bez jejího souhlasu, a dále upozorňuje žalované, aby byly úhrady za služby hrazené včas.

8. Z dopisu ze dne 19. 6. 2019, který byl předán žalobkyni dne 1. 7. 2019 bylo zjištěno, že žalovaní reagují na přípis žalobkyně ze dne 10. 6. 2019, který potvrzuje, že vztahy mezi žalobkyni a žalovaným není dobrý a dále reagují na platby za služby se sdělením, že se můžou dohodnout po předložení vyúčtování za spotřebované energie a plyn.

9. Z dopisu psaného ručně ze září roku 2019 bylo zjištěno, že i rodinní příslušníci se snaží o narovnání vztahů mezi účastníky.

10. Z dopisu ze dne 15. 7. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala k předání klíčů a úhradě služeb ze strany žalovaných.

11. Z výpovědi z domu z důvodu zasahování neprávem do vlastnického práva ze dne 27. 4. 2020 včetně dodejky bylo zjištěno, že žalobkyně dala žalovaným okamžitou výpověď z domu a žádala, aby do 30. 5. 2020 vyklidili všechny nebytové místnosti, které užívají neoprávněně bez souhlasu žalobkyně.

12. Z upozornění v návaznosti na výpověď z domu, a to z důvodu zasahování neprávem do vlastnické ho práva ze dne 3. 6. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně opakovaně vyzývala k vyklízení nebytových prostor, s upozorněním, že k vyklízení nedojde, bude přistaven kontejner a ze strany žalobkyně budou věci vyklizeny odvezení na sběrný dvůr, současně je opětovné vyzvala k úhradě dlužné částky za služby.

13. Z odvolání souhlasu s bydlením ze dne 18. 1. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně odvolala žalovaným souhlas s bydlení a stanovila lhůtu k vystěhování do 30. 1. 2021, s náhradním termínem do 28. 2. 2021.

14. Z dopisu ze dne 3. 2. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně navrhla žalovaným jako poslední šanci uzavřít dohodu o užívání, kterou přiložila, a to dohodu o narovnání vzájemných vztahů a společném soužití s upozorněním, že pokud dohoda nebude uzavřena do 20. 2. 2021 bude dále postupovat v souladu se zákonem.

15. Z přípisu ze dne 19. 2. 2021 bylo žalovanými reagováno, aby žalobkyně doložila výše měsíčních záloh nákladů za služby a přílohy s vymezenou plochou pozemku, které mohou a v jakém rozsahu užívat.

16. Z oznámení ze dne 4. 7. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovaným, že dne 11. 7. 2021 bude přistaven za stodolu kontejner, a proto je žádá o odstranění aut ze stodoly, jelikož brání přístupu k nemovitosti, s upozorněním, že pokud nedojde k vyklizením věcí žalovaných, tak budou odstraněny.

17. Z předžalobní výzvy ze dne 13. 8. 2021 včetně dodejky bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalované k vyklízení a předání předmětné nemovitosti a úhrady nákladů spojeným s bydlením.

18. Z vyjádření a doplnění předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalobkyně doplnila svoji předžalobní výzvu o vysvětlení mj. částek za služby.

19. Z útržku znějící na 180 Kč bylo zjištěno, že žalobkyně žádala o 180 Kč za pračku, kdy doklad o zaplacení mají žalovaní vrátit žalobkyni, jelikož je ukládá do planet za dům.

20. Soud další navržené důkazy zamítl, neboť měl skutkový stav v tomto směru za dostatečně zjištěný.

21. Po skutkové stránce vyšlo v řízení najevo, že žalobkyně je vlastníkem předmětných nemovitostí a žalovaným dala souhlas užíváním prostor specifikovaných ve výroku tohoto rozsudku. Žalobkyně dne 18. 1. 2021 svůj souhlas s užíváním předmětných nemovitostí odvolala.

22. Vycházeje z uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

23. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemnce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

24. Podle § 910 o.z. mají předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

25. Podle § 1297 o.z. je-li zřízena služebnost bytu, má se za to, že byla zřízena jako služebnost užívání.

26. Podle § 1283 o.z. se služebností užívacího práva uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu a potřebu jeho domácnosti. Změní-li se tyto potřeby po zřízení služebnosti, nezakládá to uživateli právo na její rozšíření.

27. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem předmětných nemovitostí. Žalobkyně svolila žalovaným užívat bytové i nebytové prostory a byla jim tak zřízena služebnost bytu ve smyslu § 1297 a § 1283 o.z. Užívací právo po několika letech odebrala. Žalovaní tvrdili, že šlo o nájem, kdy pravidelně hradí nájemné, resp. služby spojené s užíváním bytu, avšak neoznačili důkazy prokazující tato tvrzení. Tvrzení žalovaných, že v předmětném bytě mají veden trvalý pobyt, je dle názoru soudu liché, jelikož trvalé bydliště má pouze evidenční charakter a nezakládá právo bydlení, tedy tímto nevznikají žádná práva k předmětné nemovitosti. Dále by přicházela v úvahu vyživovací povinnost rodiče vůči dítěti, jelikož žalovaná 1) je dcera žalobkyně. Vyživovací povinnost však trvá do chvíle, kdy se dítě není schopno se samo živit nejčastěji tedy po dobu studia, jestliže je studium ukončeno nic nebrání v zahájení vlastní výdělečné činnosti a rodiče ho pak nadále živit nemusí a nemusí mu ani zajišťovat ubytování. Ze strany žalované nebyly tvrzeny žádné skutečnosti, které by bránily žalované samostatně se živit.

28. Na straně žalující bylo, aby prokázala, že je vlastníkem předmětné nemovitosti, tato skutečnost nebyla mezi účastníky sporná. Následně přešlo břemeno tvrzení a důkazní na žalované, kteří měli prokazovat existenci užívacího titulu k předmětné nemovitosti. Žalovaní však užívací titul neprokázali, a proto soud žalobě vyhověl.

29. Povinnost k plnění byla stanovena v prodloužené pariční lhůtě 2 měsíců (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť tato lhůta je dle názoru soudu adekvátní k tomu, aby si žalovaní našli bydlení s přihlédnutím k tomu, že v rodině je nezletilé dítě.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení částce 6 956 Kč sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, z paušálních nákladů nezastoupeného účastníka 300 Kč za každý ze dvou úkonů (výzva k plnění a návrh ve věci samé) vyhláška č. 254/2015 Sb., z nákladů právního zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, účast na jednání), dále ze dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a dále daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 600 Kč, tj. ve výši 756 Kč, vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám právních zástupců žalovaných soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II).