Okresní soud Praha-východ · Rozsudek

11 C 37/2021

č. j. 11 C 37/2021-37

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-11-16 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPY:2021:11.C.37.2021.1

Citované zákony (10)

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Kadlecovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 78 067,75 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 78 067,75 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 11. 9. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 22 070,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 14. 6. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 78 067,75 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne 4. 12. 2013 nájemní smlouvu, kterou se zavázala přenechat žalovanému k užívání byt [číslo] o velikosti 1+1, ve 3. podlaží nemovitosti na adrese [ulice a číslo] v [obec a číslo], k. ú. [část obce] (dále jen„ byt“). Žalovaný byt užíval až do 24. 4. 2018, kdy došlo k předání bytu žalobkyni. V rámci předání bytu byl mezi účastníky sepsán protokol o převzetí bytu, ve kterém byly zaznamenány poměrně závažné vady a poškození způsobené žalovaným, které měl žalovaný na své náklady napravit do 14. 5. 2018. Žalovaný však nesplnil svůj závazek a zjištěné škody na své náklady ve stanovené lhůtě neodstranil. Žalobkyně byla nucena provést všechny opravy na své náklady, které následně žalovanému ve výši 78 067,75 Kč vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne 30. 5. 2019. Žalovaný tuto částku nezaplatil ani přes upomínky žalobkyně ze dne 21. 8. 2019 a dne 11. 2. 2020. Žalobkyně dále nesouhlasila s námitkou promlčení vznesenou žalovaným, jelikož obecné tříletá promlčení lhůta se v rámci nároku na náhradu škody neaplikuje. Dne názoru žalobkyně se použije § 636 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého se právo na náhradu škody nebo jiné újmy promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.

2. Žalovaný s žalovaným nárokem nesouhlasil a navrhl zamítnutí žaloby s tvrzením, že mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva, jež byla ukončena ke dni 30. 4. 2018. Žalovaný ale zcela popírá, že by způsobil na předmětu nájmu jakoukoliv škodu, a i kdyby k nějaké škodě došlo, směřuje výpočet její náhrady k evidentnímu obohacení žalobkyně. Dále žalovaný vznesl námitku promlčení případného nároku žalobkyně, jelikož nájem zanikl dne 30. 4. 2018 a žalobkyně svůj nárok uplatnila u soudu až dne 14. 6. 2021.

3. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti.

1. Z informací o pozemku bylo zjištěno, že je žalobkyně vlastníkem bytového domu na adrese [adresa], k. ú. [část obce].

2. Z nájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 4. 12. 2013 bylo zjištěno, že byl mezi účastníky sjednán nájem bytu, a to na dobu trvání jednoho roku počínaje dnem účinnosti smlouvy.

3. Z protokolu o převzetí bytu nájemcem ze dne 10. 12. 2013 bylo zjištěno, že dne 10. 12. 2013 převzal žalovaný od žalobkyně byt, přičemž v protokolu bylo sepsáno stávající vybavení Bytu.

4. Z evidenčního listu pro výpočet nájemného dle obecně platných předpisů platný od 01. 01. 2014 bylo zjištěno, že žalovaný platil měsíčně na nájemném částku 4 517 Kč a na službách částku 700 Kč, tj. celkem částku 5 217 Kč.

5. Z dodatku [číslo] k nájemní smlouvě č. [spisová značka] ze dne 4. 12. 2013 bylo zjištěno, že došlo ke změně doby nájmu na dobu neurčitou a změně výše nájemného ona 4 918 Kč měsíčně.

6. Ze sdělení k písemné výpovědi nájmu bytu [číslo] [adresa], ul. [ulice a číslo], [obec a číslo] - [část obce] bylo zjištěno, že žalobkyně dne 5. 2. 2018 sdělila žalovanému, že vzhledem k jeho výpovědi z nájmu ze dne 30. 1. 2018, zanikne nájem bytu po uplynutí zákonné tříměsíční výpovědní doby k datu 30. 4. 2018.

7. Z protokolu o převzetí bytu od nájemce ze dne 24. 4. 2018 bylo zjištěno, že dne 24. 4. 2018 převzala žalobkyně od žalovaného v rámci ukončení nájemního vztahu byt. V rámci protokolu byly sepsány vady a poškození bytu, přičemž zde bylo rovněž uvedeno, že má žalovaný vady odstranit do 14. 5. 2018, jinak bude požadována náhrada. Protokol byl podepsán účastníky.

8. Z fotodokumentace převzatého bytu byl zjištěn stav bytu při převzetí, kdy bylo patrné, že zde chyběly mimo jiné zásuvky, kuchyňská linka a byt byl celkově poškozen.

9. Ze zápis o předání díla [číslo] bylo zjištěno, že dne 8. 4. 2019 žalobkyně převzala od společnosti [právnická osoba] dílo nazvané„ Oprava volného bytu [číslo] v ulici [adresa]“ 10. Z faktury [číslo] faktury [číslo] včetně přílohy [číslo] název akce:„ Oprava bytu [číslo] [ulice a číslo]“ bylo zjištěno, že žalobkyně nechala opravit byt a dále dne 30. 5. 2019 vystavila žalovanému fakturu na částku 78 067,75 Kč za část nákladů, které uhradila na opravu bytu. Splatnost faktury [číslo] byla stanovena na 14. 6. 2019.

11. Z I. a II upomínky včetně dodejek soud zjistil, že dne 21. 8. 2019 žalobkyně upomínala žalovaného k zaplacení částky 78 067,75 Kč vyúčtované fakturou [číslo].

12. Na základě shora uvedených skutečností má soud za prokázaný následující skutkový stav: Účastníci uzavřeli nájemní smlouvu na dobu určitou, jejímž předmětem byl byt, jehož vlastníkem je žalobkyně. Žalovaný podal dne 30. 1. 2018 výpověď z nájmu, přičemž výpovědní doba uplynula dnem 30. 4. 2018. K samotnému předání Bytu došlo dne 24. 4. 2018. V předávacím protokolu byly zaznamenány vady a poškození bytu, které měl žalovaný odstranit do dne 14. 5. 2018. Jelikož žalovaný vady neodstranil, nechala je žalobkyně odstranit sama a část vynaložené ceny na opravy ve výši 78 067,75 Kč (včetně DPH) vyúčtovala žalovanému dne 30. 5. 2019 fakturou [číslo] splatnou dne 14. 6. 2019. Žalovaný částku ve výši 78 067,75 Kč nezaplatil ani přes opakované výzvy žalobkyně.

13. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), v souladu s § 3074 odst. 1 o. z., a rovněž jelikož ke všem rozhodným skutečnostem došlo již za jeho účinnosti.

14. Podle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

15. Podle § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

16. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 citovaného ustanovení může být právo uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

17. Podle § 620 odst. 1 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

18. Podle § 629 odst. 1 o. z. trvá promlčecí lhůta tři roky.

19. Podle § 636 odst. 1 o. z. se právo na náhradu škody nebo jiné újmy promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.

20. Podle § 605 odst. 2 o. z. konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce.

21. Podle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

22. Podle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

23. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

24. Podle komentářové literatury § 619 ve spojení s § 629 upravuje počátek a délku základní tříleté promlčecí lhůty, která má zpravidla a převážně subjektivní podstatu. Tato subjektivní lhůta je v zákonem uvedených případech (zejména § 629 odst. 2, § 636 a § 638) doplněna o další objektivní promlčecí lhůtu. Je-li tomu tak, žaloba musí být podána před uplynutím obou promlčecích lhůt. Ustanovení § 619 odst. 1 ve shodě s § 101 obč. zák. č. 40/1964 Sb. sděluje, že promlčecí lhůta začíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být objektivně u soudu uplatněno poprvé. Ustanovení § 619 odst. 2 toto pravidlo upřesňuje s tím, že právo může být uplatněno poprvé, jakmile se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, nejpozději však ode dne, kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Zároveň se v § 619 odst. 1 předpokládá, že subjektivní promlčecí lhůta nemůže běžet dříve, než je dluh dospělý, a může tedy být uplatněn před soudem. Výjimky z této zásady stanoví zákon v případě promlčení práva na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení; z § 620 a § 621 totiž plyne, že počátek promlčecí lhůty těchto práv je vázán na vědomost o nich a o odpovědné osobě, nikoli na to, že se právo na náhradu stalo splatným na základě výzvy věřitele ke splnění. Právo na náhradu škody se promlčuje ve tříleté subjektivní lhůtě (§ 629, § 620) avšak nejpozději uplynutím desetileté objektivní lhůty běžící ode dne, kdy škoda reálně vznikla (nikoli tedy ode dne, kdy se škoda stala splatnou, ani ode dne, kdy došlo k právní skutečnosti, která byla příčinou vzniku škody). Obě promlčecí lhůty (tříletá subjektivní dle § 629 odst. 1 a desetiletá, resp. patnáctiletá objektivní lhůta podle § 636 odst. 1 a 2) počínají běžet a končí nezávisle na sobě. Nárok na náhradu škody (újmy) je třeba uplatnit v době, kdy ještě běží obě lhůty (Srov. SVOBODA Karel. § 636 (Objektivní promlčení lhůta pro uplatnění práva na náhradu škody). In: ŠVESTKA Jiří, DVOŘÁK Jan, FIALA Josef aj. Občanský zákoník: Komentář, Svazek I., (§ 1-654) (Systém ASPI). Wolters Kluwer)).

25. V daném případě počala subjektivní i objektivní promlčecí lhůta běžet v okamžiku převzetí bytu žalobkyní od žalovaného dne 24. 4. 2018, jelikož nejpozději v tento den se žalobkyně dozvěděla o případných vadách a poškození bytu (poškození bytu bylo žalobkyní zaznamenáno v protokolu o převzetí bytu od nájemce) a rovněž o odpovědné osobě. V daném případě ani není relevantní skutečnost, že dosud neuběhla objektivní promlčecí lhůta nebo že v uvedený den nebylo právo na náhradu škody splatné na základě výzvy žalobkyně jako věřitele k plnění. Konec subjektivní promlčecí lhůty v uvedeném případě tak připadnul na den 24. 4. 2021, jelikož v případě, že je lhůta nebo doba určena podle větších časových jednotek, než je den, přestane být začátek lhůty nebo doby relevantní a bude významný jen den, na který připadne konec lhůty nebo doby. O takovém dni se stanoví, že je to den, který se svým pojmenováním nebo označením shoduje se dnem, na který připadá rozhodná skutečnost, tj. skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá.

26. Žalobkyně svůj nárok na náhradu škody uplatnila žalobou u zdejšího soudu až dne 14. 6. 2021, tj. po marném uplynutí subjektivní promlčecí lhůty pro uplatnění práva na náhradu škody. Jelikož v daném případě žalovaný uplatnil námitku promlčení, nezbývalo soudu, než k této námitce přihlédnout. Soud dospěl na základě shora uvedeného k závěru, že námitka promlčení žalovaného je v tomto případě důvodná a případné právo žalobkyně na náhradu škody je již promlčeno a je pouhou naturální obligací. Z tohoto důvodu soud podanou žalobu v celém rozsahu zamítnul (výrok I.).

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 22 070,40 Kč. Tato částka sestává z nákladů na zastoupení žalovaného advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ a. t.“), ve výši 4 260 Kč za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podaný odpor včetně písemného podání ze dne 30. 8. 2021, písemné podání ze dne 12. 11. 2021 a účast na jednání před soudem dne 16. 11. 2021; dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a. t.), dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z uvedených úkonů právní služby a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 240 Kč, tj. 3 830,40 Kč.

28. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení či stanovení splátek; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.