11 C 7/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Kadlecovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o neplatnost schváleného smíru

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že smír schválený Okresním soudem Praha-východ ze dne datum rozhodnutí pod sp.zn. spisová značka je neplatný, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 6 534 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 17. 5. 2021 domáhal určení neplatnosti schváleného smíru Okresním soudem Praha-východ ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací. Tvrdil, že předmětné usnesení o schválení smíru vypořádalo společné jmění manželů zcela v rozporu se zjevným záměrem účastníků, neboť nevypořádalo celou nemovitost tak, jak ji oba účastníci znali, ale pouze její část, spočívající ve stavbě jako takové, a pozemku pod ním, když zcela opomenuta byla zahrada, jež je taktéž zapsána na listu vlastnictví číslo vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ. Schválený smír je tedy v rozporu s hmotným právem, jelikož byl uzavřen v rozporu s obsahem zamýšleného návrhu na vypořádání společného jmění manželů, kdy zároveň určil hodnotu náhrady vzhledem k hodnotě celého předmětu, který nakonec nebyl vypořádán. Jestliže smír obsahuje na jedné straně vypořádání za přikázání nemovitosti do výlučného vlastnictví, a na straně druhé tuto nemovitost do výlučného vlastnictví vcelku nepřikáže, nemůže pak být smír zcela vyčerpán v souladu s hmotným právem. Takto uzavřený smír by pak byl dále zjevně v rozporu s dobrými mravy. Z proběhlého dokazování je pak evidentní, že samotným záměrem účastníků bylo nejenže vypořádat veškeré vzájemné vlastnické vztahy, ale zejména vypořádat vlastnické vztahy právě k celé nemovitosti a takové rozhodnutí je v přímém rozporu s výrokem číslo usnesení o schválení smíru, kde je uvedeno, že veškeré závazky účastníků vyplývající ze společného jmění manželů jsou vypořádány.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasila a navrhla zamítnutí žaloby s tvrzením, že žalobce se domáhá neplatností soudního smíru, který byl zcela v intencích platných právních předpisů a zejména dle vůle obou účastníků a jejich právních zástupců na základě jejich právních zástupců na základě jejich shodného návrhu a dohody po právu schválen. Předmět vypořádání v žalobě učinil žalobce v čl. II.1) nemovité věci, a to konkrétně budovu adresa rodinný dům, stojící na parcele č. st. anonymizováno, vše v katastrální uzemí, územní celek, který je zapsán u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha. Jestliže se žalobce domníval, že je třeba vypořádat další majetek, pak měl možnost označit již v samotné žalobě nebo jej doplnit v rámci vyjádření k žalobě. Následně při jednání před soudem, které bylo nařízeno na dne 21. 9. 2020 oba účastníci i za přítomnosti zástupců zcela v intencích občanského soudního řádu navrhli soudu schválení soudního smíru, ve kterém pod výrokem I.1) nemohl být pozemek parc. číslo v k.ú. obec u obec, neboť tento ani jedna ze stran předmětem vypořádání neučinila a ani v návrhu na soudní smír dodatečně nedoplnila, jak ostatně vyplývá ze samotného soudního spisu o vypořádání společného jmění manželů a z návrhu na soudní spisu o vypořádání společného jmění manželů a z návrhu na soudní smír, který byl ostatně k protokolu z jednání před soudem ze dne 21.9.2020 samostatně všemi účastníky i soudkyní v plném znění odsouhlasen a podepsán. Žalovaná podaný návrh na neplatnost soudního smíru považuje za účelové podání žalobce, které má zamezit výkonu rozhodnutí.

3. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti.

4. Ze soudního sp. zn. 3 C 208/2019 bylo soudem zjištěno, že dne 10. 6. 2019 byla ze strany žalobce podána žaloba na vypořádání společného jmění manželů, na základě které se žalobce mimo jiné domáhal, aby mu připadla do jeho výlučného vlastnictví budova adresa, rodinný dům, stojící na parcele č. st. anonymizováno, vše v katastrální uzemí, územní celek, který je zapsán v Katastrálního úřadu pro Středočeský Kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ, na listu vlastnictví číslo. Vzhledem k tomu, že nebyla předložena soudu plnou moc pro zástupce, bylo řízení usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne datum rozhodnutí, č. číslo jednací zastaveno. V mezidobí dne 17. 6. 2019 podala žalovaná žalobu na vypořádání zaniklého společného jmění manželů, na základě které se mimo jiných movitých věcí domáhala vypořádání nemovité věci, a to pozemku parc. č. St. anonymizováno, jehož součástí je stavba č. číslo, rodinný dům, v obci obec, katastrální uzemí u obec, zapsaná na listu vlastnictví číslo vedená u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha- východ. Při prvním jednání ve věci dne 21. 9. 2020 po soudem poskytnutém prostoru k mimosoudnímu vyřešení věci, účastníci společně navrhli smír ke schválení, který ve shodném znění, které je uvedené i v příloze protokolu o jednání ze dne 21. 9. 2020, byl soudem schválen. Příloha protokolu o jednání je podepsána soudkyní, oběma účastníky i jejich zástupci. Usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne 21. 9. 2020, č. číslo jednací byl soudem schválen smír ve shodném znění, které je uvedeno v příloze protokolu z jednání. V písemném vyhotovení usnesení došlo k chybnému označení žalobkyně a jejího zástupce a označení žalovaného a jeho zástupce, a proto bylo vydáno opravné usnesení ze dne 26.1.2021, č. číslo jednací.

5. Z odhadu tržní hodnoty nemovité věci (obvyklé ceny) č. T číslo anonymizováno bank bylo zjištěno, že předmětem ocenění byla budova anonymizováno adresa – LV č anonymizováno na pozemku parc. č. St číslo včetně venkovních úprav, IS, vedlejší stavby a pozemků parc. č. St číslo – list vlastnictví, parc. číslo číslo. Předmět ocenění byl pak oceněn ke dni 27. 5. 2014 na částku 3 850 000 Kč.

6. Z návrhu na uzavření dohody ze dne 12. 6. 2018 bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně se obrátil na zástupce žalobce s návrhem na uzavření dohody, kde co se týče nemovitostí, je navrhnuto, že rodinný dům připadne žalobci.

7. Ostatní navržené důkazy ze strany žalobce byly soudem zamítnuty, jelikož žalobce je navrhoval k prokázání skutečností, kdo z účastníků podal první žalobu na vypořádání společného jmění manželů, když dle názoru soudu není tato skutečnost pro rozhodnutí v řízení o neplatnosti smíru významná. Navržené výslechy soud neprováděl, neboť měl skutkový stav v tomto směru za dostatečně zjištěný a výslechy účastníků, když již ze samotné žaloby a vyjádření k ní je patrné, že účastníci mají naprosto opačný názor, co se týče rozporu smíru s hmotným právem.

8. Po skutkové stránce vyšlo v řízení najevo, že usnesením Okresního soudu Praha – východ ze dne 21. 9. 2020, č.j. číslo jednací byl mezi účastníky uzavřen smír týkající se vypořádání společného jmění manželů (účastníků), když znění smíru bylo navrženo oběma účastníky a znění smíru bylo zaneseno v příloze k protokolu o jednání ze dne 21. 9. 2020, který byl ze stran obou účastníků podepsán. V žalobě, v návrhu na uzavření smíru, ani ve smíru schváleným soudem nebyl zanesen pozemek par. číslo v katastrální uzemí u obec, územní celek, který je zapsán u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha.

9. Vycházeje z uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět.

10. Podle § 99 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.s.ř.“), má schválený smír účinky pravomocného rozsudku. Rozsudkem však může soud zrušit usnesení o schválení smíru, je-li smír podle hmotného práva neplatný. Návrh lze podat do tří let od právní moci usnesení o schválení smíru.

11. Jak již bylo uvedeno, usnesení o schválení smíru nelze napadnout odvoláním. Může se však stát, že soud schválil dohodu podle hmotného práva neplatnou, přičemž v řízení taková skutečnost nevyšla najevo. Soud v řízení o žalobě o zrušení usnesení o schválení smíru přezkoumá napadené usnesení z hlediska platnosti uzavřeného smíru ve vztahu k hmotnému právu. Řízení vedené zdejším soudem pod sp. zn. spisová značka, bylo zahájeno na základě žaloby podané žalobcem na vypořádání společného jmění manželů (účastníků), řízení bylo z důvodu nedoložení plné moci zástupce žalobce zastaveno, avšak v mezidobí žalovaná podala též návrh na vypořádání společného jmění manželů. Vzhledem k této skutečnosti, pokračoval soud s žalovanou jakožto žalobkyní a žalobu podanou žalobcem posoudil jako vyjádření k žalobě a v řízení pokračoval. Účastníci v žalobách (vyjádřeních) označili k vypořádání se mimo movitých věcí a závazků též nemovitou věc, a to parc. č. st. anonymizováno, jehož součástí je stavba č.p číslo, rodinný dům v katastrální uzemí u obec, územní celek, který je zapsán u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha, žádné jiné nemovité věci předmětem vypořádání společného jmění manželů nebyly. Při jednání konaném dne 21. 9. 2020 byl soudem učiněn pokus o smírné vyřešení věci, když účastníkům byl poskytnut prostor projednání věci smírnou cestou. Následně byl oběma účastníky učiněn návrh na schválení smíru, který byl zaznamenán v příloze protokolu o jednání ze dne 21. 9. 2020, kterou vlastnoručně podepsali jak účastníci a jejich zástupci, tak i soudkyně. Soud následně navrhnutý smír schválil. Předmětem schváleného smíru nebyl pozemek parc. číslo v katastrální uzemí u obec, územní celek, který je zapsán u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha, který je dle shodného tvrzení účastníků společným jměním manželů, avšak i kdyby došlo k autoritativnímu rozhodnutí soudu, nedošlo by k jeho vypořádání, jelikož v žalobách nebyl ani jednou ze stran označen. Smírem si účastníci mohli upravit poměry i nad rámec předmětu řízení určeného v žalobě, nicméně ani jedna ze stran tak neučinila a není povinností soudu vyhledávat z vlastní iniciativy, jaký majetek ať už movitý či nemovitý je součástí společného jmění manželů. Soudní smír je procesní dohoda účastníků, která může mít, týká-li se uplatněných soukromoprávních nároků, i právní důsledky v oblasti práva hmotného. Smír lze uzavřít jen ohledně práv, jimiž mohou účastníci disponovat. Předmětem soudního smíru mohou být i věcná práva, nejen práva závazková. Účastníci řízení uzavřeli smír ohledně práv, se kterými mohli v době rozhodování soudu disponovat, to že nevypořádali všechny věci spadající do společného jmění manželů, nezpůsobuje rozpor s hmotným právem. Žalobci však nebrání ani skutečnost, že smír má účinky pravomocného rozsudku, jelikož může (a i tak učinil) podat žalobu na vypořádání majetku či závazků, jež v takovém řízení nebyly projednávány, a nebylo o nich rozhodnuto. Stále ale platí zásada, že od právní moci rozsudku o rozvodu do doby jejího podání nesmí uplynout doba delší než tři roky.

12. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobu zamítl (výrok pod bodem I. rozsudku).

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 534 Kč sestávající se z nákladů právního zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovený podle § 9 odst. 1, § 7 bod 4. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“) sestávající se z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě a účast na jednání dne 19. 10. 2021)), dále ze tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z těchto částek, tj. ve výši 1 134 Kč, celkově tedy náklady v částce 6 534 Kč.

14. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám právních zástupců žalovaných soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.