18 C 10/2024

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Kopeckou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 53 072 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 53 072 Kč společně s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 76 852 Kč od 24. 11. 2022 do 10. 1. 2023, z částky 73 072 Kč od 11. 1. 2023 do 26. 5. 2023, z částky 63 072 Kč od 27. 5. 2023 do 13. 11. 2023 a z částky 53 072 Kč od 14. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 22 053,40, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala zaplacení částky 53 072 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že na základě akceptované nabídky dodala žalobkyně žalované 11 ks stožárů za sjednanou cenu 73 071,90 Kč vč. DPH. Objednané zboží bylo dne 21. 10. 2022 dodáno žalované a na základě toho žalobkyně vystavila fakturu č. 93220885 se splatností 23. 11. 2022 na částku 76 852 Kč (cena stožáru 73 072 Kč vč. DPH a poplatek za paletu ve výši 3 780 Kč). Žalovaná vrátila paletu dne 10. 1. 2023 a dále uhradila žalobkyni na předmětnou fakturu dvě platby, a to dne 26. 5. 2023 částku 10 000 Kč a dne 13. 11. 2023 částku 10 000 Kč. První platba byla provedena prostřednictvím společnosti právnická osoba., která pro žalobkyni zajišťuje vymáhání pohledávek a druhou platbu zaplatila žalovaná přímo žalobkyni dne 13. 11. 2023, a to v reakci na předžalobní výzvu ze dne 23. 10. 2023. Žalobkyně dále uvedla, že předmětné platby byly bezpochyby poukázána na částečnou úhradu dluhu z předmětné fakturu, neboť žádný jiný obchodní vztah mezi sebou účastníci neměli.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a nárok uplatněný žalobou považovala za nedůvodný. Uvedla, že žalobkyně nijak neprokazuje, že předmětné zboží bylo skutečně dodáno žalované. Na dodacím listě je pouze nečitelný podpis, není tedy zřejmé, komu žalobkyně předmětné zboží dodala a ani žalované se nepodařilo dohledat, komu konkrétně mělo být zboží dodáno. Žalobkyni proto nevzniklo právo fakturovat žalované předmětné zboží. Pokud se pak týká dvou plateb ve výši 10 000 Kč každá, k tomu žalovaná uvedla, že se nejednalo o platby na předmětnou fakturu, ale na platby související s jiným obchodním případem mezi účastníky, tento však nijak nekonkretizovala.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že účastníci spolu uzavřeli smlouvu o dodání předmětného zboží, konkrétně tedy 11ks stožárů, cena za toto zboží byla po zaokrouhlení stanovena na částku 73 072 Kč včetně DPH. Žalovaná žalobkyni zaslala dne 26.5.2023 částku 10 000 Kč a dne 13.11.2023 částky 10 000 Kč s tím, že v prvním případě bylo hrazeno nejprve k rukám společnosti právnická osoba. Účel těchto plateb však zůstal mezi účastníky sporným.

4. Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutečnosti:

5. Z nabídky č. 20693624 soud zjistil, že žalovaná si u žalobkyně dne 19. 10. 2022 objednala dodání 11 ks stožárů za celkovou cenu ve výši 73 071,90 Kč vč. DPH.

6. Z faktury č. 93220885 ze dne 24. 10. 2022 se podává, že žalobkyně vyfakturovala žalované dohodnutou cenu dodaných stožárů ve výši 73 071,90 Kč vč. DPH a dále paletu trubkovou ve v částce 3 780 Kč vč. DPH, k úhradě bylo celkem fakturováno 76 852 Kč. Splatnost faktury byla dne 23. 11. 2023.

7. Z dodacího listu č. 804366566 soud zjistil, že předmětné zboží bylo žalovanému dodáno dne 20. 10. 2022 na adresu adresa. V dodacím listu je uveden telefonní kontakt na pana Vojáčka, dodací list je podepsán za odběratele parafou a ručně je připojena poznámka o vrácení palety.

8. Z výzvy k úhradě ze dne 23. 10. 2023 a dokladu o jejím odeslání soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu z předmětné faktury, a to ve zbývající výši, která po vrácení palety a zaplacení 10 000 Kč činila 63 072 Kč, a to do 5. 11. 2023. Výzva byla zaslána do datové schránky žalované a doručena žalované dne 23. 10. 2023.

9. Ze salda pohledávek žalované u žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně eviduje u žalované toliko dluh z předmětné faktury, kdy na tento bylo hrazeno dne 10. 1. 2023 v částce 3 780 Kč, dne 26. 5. 2023 v částce 10 000 Kč a dne 13. 11. 2023 úhradou částky 10 000 Kč. Aktuální dluh tak činí částku 53 072 Kč.

10. Z výpisu z účtu žalobkyně u KB, a.s. č. hodnota se podává, že dne 13. 11. 2023 byla na tento účet připsána z účtu pana Vojáčka (jednatele žalované) částka 10 000 Kč s poznámkou „Splátka právnická osoba.“ a dne 26. 5. 2023 byla na účet žalobkyně připsána částka 10 000 Kč od společnosti Altradius.

11. Z přípis společnosti Atradius žalobkyni ze dne 17. 5. 2023 soud zjistil, že tato společnost informuje žalobkyni, že od dlužníka obdrželi platbu v částce 10 000 Kč a zbývající dluh činí na jistině částku 63 072 Kč.

12. Z důvodu nadbytečnosti soud neprováděl důkazy prostřednictvím dožádané zprávy společnosti Atradius Collection B.V. a účastnickým výslechem jednatele žalované, neboť na základě shodných tvrzení účastníků a provedených listinných důkazů měl soud skutkový stav za zjištěný v dostatečném rozsahu pro rozhodnutí věci.

13. Na základě takto zjištěných skutečností a nesporných tvrzení účastníků učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně s žalovanou uzavřeli smlouvu o dodání zboží (11 ks stožárů) za cenu 73 072 Kč vč. DPH. Žalobkyně předmětné zboží žalovanému dodala a vystavila fakturu na sjednanou cenu s připočtením ceny za paletu, která byla následně po navrácení palety od dluhu žalované odečtena. Dodání zboží vyplývá jednak z předloženého dodacího listu a dále i z následného jednání žalované, která vrátila paletu poskytnutou se zbožím a na fakturu částečně plnila, a to jednou prostřednictvím společnosti Atradius ve výši 10 000 Kč a jednou přímo žalobkyni ve výši 10 000 Kč poté, kdy ji žalobkyně zaslala dne 23. 10. 2024 předžalobní výzvu.

14. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), když k uzavření smlouvy došlo za účinnosti tohoto zákona.

15. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

16. Podle § 2054 odst. 2 o. z. platí, že plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Odstavec 3 pak uvádí, že ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, je-li pohledávka věřitele již promlčena.

17. V daném případě se nejedná o pohledávku promlčenou, neboť smlouva byla uzavřena v říjnu 2022 a splatnost předmětné faktury nastala dne 23. 11. 2022. Je tedy aplikovatelný § 2054 odst. 2 o. z. a soud se proto zabýval otázkou, zda v daném případě došlo ke konkludentnímu uznání dluhu.

18. Po zhodnocení všech důkazů jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti má soud za prokázané, že na dluh, který je předmětem tohoto řízení, bylo ze strany žalované opakovaně plněno a z okolností případu lze jednoznačně dovodit, že tímto plněním žalovaná uznala i zbytek dluhu, neboť neučinila žádné konkrétní jednání, z něhož by se dalo dovodit, že ve zbytku dluh neuznává.

19. Komentářová literatura k tomu uvádí, že uhradí-li dlužník věřiteli část ceny dodaného zboží, aniž by před či při placení zpochybnil zbývající dluh, tudíž namítl nedodání zboží, jeho kvalitu, množství či cenu, lze z takových okolností dovodit, že uznává i zbytek dluhu. I tento způsob uznání má za následek vznik vyvratitelné právní domněnky existence dluhu v době jeho uznání a počátek běhu nové promlčecí lhůty. Naopak plní-li sice dlužník částečně, ale současně prohlásí, že uznává pouze splněnou část, resp. neuznává zbývající, účinky uznání dluhu nenastanou (viz § 2054. In: ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520). Ke shodným závěrům dochází i judikatura (viz například rozsudek NS ČR ze dne 22. 7. 2021, sp. zn. 23 Cdo 3752/2019). Nic takového, z čeho by bylo možné dovodit, že žalovaná zpochybnila zbývající dluh, žalovaná netvrdila ani neprokazovala a ani ze spisu se nic takového nepodává.

20. Pokud se týká tvrzení žalované o tom, že předmětné platby byly určeny na jiný obchodní případ mezi účastníky, soud vyhodnotil tato tvrzení jako účelová. Žalovaný předně uplatnil tuto obranu až v rámci ústního jednání, ač byly platby na předmětnou fakturu tvrzeny již v samotné žalobě, a nebyl schopen ani v hrubých obrysech specifikovat, o jaký jiný obchodní případ se mělo jednat. Toto tvrzení žalovaného se nadto jeví jako vysoce nepravděpodobné i v celkovém kontextu věci s ohledem na skutečnost, že z přípisu společnosti Atradius ze dne 17. 5. 2023 jednoznačně vyplývá, že se jedná o dluh, který je předmětem tohoto řízení, když zbývající jistina po zaplacení 10 000 Kč odpovídá zůstatku dluhu na jistině z předmětné faktury. Druhá platba ve výši 10 000 Kč dne 13. 11. 2023 pak byla zaslána žalobkyni jednatelem žalované v přímé časové souvislosti s předžalobní výzvou, která byla žalované doručena dne 23. 10. 2023 s lhůtou k plnění do 5. 11. 2023.

21. Soud proto uzavřel, že tyto dvě platby byly platbami na dluh, který je předmětem tohoto řízení, došlo tedy ke konkludentnímu uznání dluhu a nastoupila vyvratitelná domněnka, že dluh v době uznání, tedy nejpozději ke dni 13. 11. 2023, a ve výši, která dosud nebyla uhrazena a která je předmětem žaloby, trval. Žalovaný netvrdil, ani neprokazoval, že dluh zanikl, proto soud vycházel z toho, že dluh trvá i v okamžiku rozhodnutí ve věci, žalobě z těchto důvodů v plném rozsahu vyhověl včetně úroku z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), který žalobkyně požadovala po splatnosti dluhu.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši 22 053,40 Kč. Tyto náklady v souladu s § 137 o. s. ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 2 654 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a.t.“) z tarifní hodnoty 53 072 Kč za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava, předžalobní upomínky, podání žaloby a účast na ústní jednání dne 12. 6. 2024) po 3 260 Kč, 4 režijní paušály dle § 13 odst. 4 a.t. po 300 Kč, cestovné osobním vozidlem z Plzně do Prahy a zpět ve výši 1 443 Kč, náhrada za promeškaný čas (3 hodiny) dle § 14 odst. 4 a.t. ve výši 600 Kč a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky 14 840 Kč, ve výši 3 116,40 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek zvláštního zákona (zákon č. 120/2001 Sb.) nařízení exekuce u soudního exekutora.