18 C 130/2025
č. j. 18 C 130/2025-25
V PLATNOSTIOkresní soud Praha-východ zamítl žalobu žalobkyně o zrušení společného jmění manželů. Soud se opřel o § 724 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, podle něhož je závažným důvodem pro zrušení společného jmění podnikání manžela jen v případě, že je prokázáno jeho závažné ekonomické riziko pro společné jmění. Žalobkyně nevyložila, že její podnikání představuje skutečné riziko pro společné jmění, a nepředložila důkazy o trvání nájemního vztahu k nebytovým prostorům. Soud rozhodl, že žalobkyně nesplnila břemeno důkazu, a proto žalobu zamítl.
Plný text
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Kopeckou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zrušení a vypořádání společného jmění
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zrušení společného jmění žalobkyně a žalovaného, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zrušení společného jmění účastníků z důvodu své podnikatelské činnosti. Uvedla, že manželství uzavřela s žalovaným dne datum a toto manželství nadále trvá. Účastníci mají majetek ve společném jmění manželů, a to zejména příjmy z výdělečné činnosti, případně pohledávky, které manželům vznikly za trvání manželství. Žalobkyně od března roku 1998 podniká jako osoba samostatně výdělečně činná v oboru kadeřnictví. Pracuje sama a nemá žádné zaměstnance. Ze svého příjmu hradí náklady spojené s pronájmem nebytových prostor, náklady na služby spojené s užíváním nebytových prostor a další náklady související s podnikatelskou činností. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nemá žádné zaměstnance, záleží výše jejího příjmu a výdajů souvisejících s podnikáním pouze na ní. V případě nemoci či jiné překážky, která by jí bránila výdělečnou činnost vykonávat, by případnými dluhy mohla zatížit i společné jmění účastníků. Měla tedy za to, že je dán závažný důvod ke zrušení společného jmění manželů.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, které předložila žalobkyně, a zjistil následující skutkový stav:
4. Žalobkyně má zapsanou ohlašovací řemeslnou živnost, kdy předmětem podnikání je kadeřnictví, a to od datum na dobu neurčitou. Dále má živnostenské oprávnění v předmětu podnikání „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, obory činnosti: velkoobchod a maloobchod, poskytování služeb osobního charakteru a pro osobní hygienu. Toto oprávnění vzniklo datum a bylo zřízeno na dobu neurčitou. Žalobkyně má provozovnu kadeřnictví na adrese adresa, adresa, kde zahájila provoz datum. Na totožné adrese má i provozovny pro živnost „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, a to pro poskytování služeb osobního charakteru a pro osobní hygienu od datum a pro obor činnosti velkoobchod a maloobchod od datum (zjištěno z Výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku platného ke dni datum.)
5. Účastníci uzavřeli manželství dne datum před Městským úřadem adresa (zjištěno z Oddacího listu účastníků).
6. V roce 2008 uzavřela žalobkyně nájemní smlouvu k nebytovému prostoru v domě č. p. 727 v adresa, katastrální území adresa. Účelem nájemní smlouvy bylo využití nebytového prostoru pro provoz kadeřnictví. Nájemní smlouva byla sjednána mezi vlastníkem nebytových prostor, žalobkyní jako nájemcem a paní jméno FO jako druhým nájemcem. Nájemní vztah byl sjednán na dobu tří let, nájemné pak bylo dohodnuto ve výši částka (zjištěno z nájemní smlouvy ze dne datum).
7. Nájemní vztah byl následně prodloužen dodatkem č. hodnota ze dne datum na dobu dalších tří let, počínaje dnem datum (zjištěno z Dodatku č. hodnota k nájemní smlouvě ze dne datum).
8. Následně byl nájem prodloužen o dobu jednoho roku počínaje dnem datum, v té době jako nájemce figurovala již pouze žalobkyně (zjištěno z Dodatku č. hodnota k nájemní smlouvě ze dne datum).
9. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).
10. Podle § 724 odst. 1 o. z. je-li pro to závažný důvod, soud na návrh manžela společné jmění zruší nebo zúží jeho stávající rozsah.
11. Podle § 724 odst. 2 o. z. závažným důvodem je vždy skutečnost, že manželův věřitel požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu přesahujícím hodnotu toho, co náleží výhradně tomuto manželu, že manžela lze považovat za marnotratného, jakož i to, že manžel soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika. Jako závažný důvod může být shledáno také to, že manžel začal podnikat nebo že se stal neomezeně ručícím společníkem právnické osoby.
12. Vedle závažných důvodů pro rozhodnutí soudu ve věci zrušení či zúžení společného jmění stanovených výslovně zákonem je tu ještě okruh poslední: soud může – podle svého uvážení – závažným důvodem pro takové rozhodnutí shledat také to, že manžel začal podnikat nebo že se stal neomezeně ručícím společníkem právnické osoby. Tyto dvě skutečnosti jsou jako důvody zásahu soudu do stávajícího rozsahu SJM dány soudu ke zvážení. Je tedy jen na soudu, aby na základě řádně odůvodněného a důkazy podloženého návrhu manžela sám posoudil, zda jednání, resp. právní jednání, ke kterému došlo, ať jde o to, že manžel začal podnikat, anebo o to, že se stal neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti, představuje, popř. i ve spojení s dalšími okolnostmi, například a zejména s majetkovými poměry manželů (rodiny), závažný důvod, kvůli kterému rozhodne o zúžení stávajícího rozsahu společného jmění, anebo o zrušení společného jmění. Na závěr uvažování o rozhodnutí soudu, kterým se ruší nebo zužuje stávající rozsah společného jmění manželů, je třeba předně poznamenat, že je bez významu, a zákon tuto otázku neřeší, který z manželů podá návrh na takové či onaké rozhodnutí soudu. Takto je možné, že návrh podá manžel marnotratný, manžel, který hodlá podnikat, manžel, který chráněn být neměl. A s ohledem na § 725 si lze představit, že zatímco první návrh např. na zúžení stávajícího rozsahu SJM podá jeden manžel, poté, co soud o zúžení rozhodne, podá druhý manžel návrh na zrušení zbytku společného jmění. Soud ale může rozhodnout i jinak (pokud to manžel navrhne s náležitým odůvodněním, srov. § 726). Dále je pak třeba poznamenat, že v obou případech, tj. jak v případě, kdy soud společné jmění zruší, tak i v případě, kdy společné jmění jenom zúží, vystoupí ze společného jmění určitý majetkový celek, přesněji majetek a dluhy, které je třeba vypořádat (§ 736). Záleží jen na manželech, jak budou při tomto vypořádání postupovat (srov. § 736 a násl. a komentář k těmto ustanovením). Srovnej ZUKLÍNOVÁ, M., ELISCHER, D., NOVÁ, H., FRINTOVÁ, D., FRINTA, O., MOCEK, O., jméno FO, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník: Komentář, jméno FO, (§ 655-975). [jméno FO]. Wolters Kluwer [cit. 2025-12-22]. ASPI_ID KO89_b2012CZ. Dostupné z: www.právnická osoba. ISSN 2336-517X.
13. V daném případě soud dospěl k závěru, že návrhu žalobkyně nelze vyhovět pouze na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, a to zejména proto, že žalobkyně řádně nedoložila, že její nájemní vztah k nebytovým prostorám, které slouží jejímu podnikání a které mohou potenciálně představovat ekonomické riziko pro společné jmění manželů, nadále trvá. Nebyly ani doloženy celkové majetkové poměry účastníků, aby soud mohl posoudit míru rizika vyplývajícího z podnikání žalobkyně pro společné jmění. Tento nedostatek nemohl být odstraněn při ústním jednání, které soud ve věci nařídil, neboť k tomuto jednání se žalobkyně bez omluvy nedostavila. Soud ji proto nemohl poučit o tom, že neunáší břemeno tvrzení a břemeno důkazů. Proto soud uzavřel, že žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat, že jsou zde takové závažné důvody, které by vedly k tomu, že je nezbytné, aby společné jmění účastníků bylo zrušeno. Jak shora uvedeno, ke zrušení společného jmění manželů z důvodu podnikání jednoho z manželů soud přistoupí pouze za předpokladu, že je prokázáno, že v daném případě je podnikání manžela s ohledem ke všem skutečnostem závažným důvodem pro zrušení společného jmění. V daném případě k prokázání této skutečnosti nedošlo, a proto soud žalobu zamítl. Tímto rozhodnutím však není nijak dotčena možnost účastníků modifikovat své společné jmění na základě vzájemné dohody formou notářského zápisu (viz § 716 a násl. o. z.).
14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když v řízení byl zcela úspěšný žalovaný a má tedy právo na náhradu nákladů řízení. V tomto řízení mu však žádné náklady nevznikly. Nadto soud podotýká, že pokud se týká e-mailu ze dne datum, který není opatřen žádným uznávaným elektronickým podpisem a je zde pouze uvedeno jméno žalovaného, k tomuto e-mailu soud z důvodu absence řádného podpisu nepřihlížel podle § 42 odst. 2 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.