18 C 134/2026

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Kopeckou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 101 065,94 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 45 460,14 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do zaplacení částky 55 604,80 Kč a co do zákonného úroku z prodlení z částky 46 543,10 Kč od 13. 9. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala zaplacení částky částka, sestávající z jistiny ve výši částka, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši částka, smluvního úroku ve výši částka a poplatku za službu „Anonymizováno“ ve výši částka. Dále požadovala zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení a smluvní pokutu ve výši částka za prvních 90 dní prodlení žalovaného v období od datum do datum. Žalobkyně tvrdila, že dne datum uzavřela se žalovaným smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota. Na jejím základě měla žalovanému poskytnout peněžní prostředky až do výše částka s možností postupného čerpání. Žalovaný se měl zavázat vrátit čerpané prostředky spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách, přičemž první splátka měla být splatná dne datum. Kreditní rámec měl skončit dne datum. Žalobkyně dále tvrdila, že vyplatila žalovanému na účet č. č. účtu dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka. Žalovaný splatil na jistinu celkem částka. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky; tato byla žalobkyní vypočtena na částku částka. Žalovaný řádně a včas nehradil sjednané splátky, a proto žalobkyně smlouvu dne datum vypověděla. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného podle interní metodiky schválené ČNB, na základě lustrací v registrech, insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí, údajů získaných prostřednictvím AISP, bankovních výpisů a výplatních pásek.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Jelikož bylo možno ve věci rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný proti tomuto postupu přes řádně doručenou výzvu nevznesl námitky, soud rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

4. Z osobních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný dne datum uzavřeli smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota. Totožnost žalovaného měla být ověřena prostřednictvím zaslání autorizační platby z bankovního účtu. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše částka. RPSN byla ve smlouvě uvedena ve výši 1 759,13 %, úroková sazba ve výši 1,016 % denně a poplatek za vyplacení tranše ve výši 1,99 % z čerpané částky. Datum splatnosti první denní splátky (30. den ode dne poskytnutí Úvěru) byl datum. Datum splatnosti úvěru byl datum. Každá denní splátka je splatná 29. den následující po dni výpočtu dané denní splátky. V případě prodlení žalovaného byl mj. sjednán nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, ohledně níž by byl žalovaný v prodlení, až do zaplacení.

5. Z předpisu denních splátek a z údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru ve vztahu k revolvingovému spotřebitelskému úvěru „Anonymizováno Anonymizováno“ vyplývá, že denní splátka úvěru měla činit částka. Denní splátka se skládá z denní splátky jistiny, denní splátky úroku a denní splátky poplatků. Výše zápůjční úrokové sazby je pevná a činí 1,016 % denně. Úvěr je rozdělen na denní splátky, žalovanému bylo žalobkyní doporučeno hradit v měsíčních úhradách každých 30 dní.

6. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli (výpis z interního systému žalobkyně) soud zjistil, že žalovanému byla dne datum vyplacena částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, tj. celkem částka.

7. Z listiny označené „Identifikované příjmy“ soud zjistil pouze to, že žalobkyně ve svém interním systému evidovala jako ověřený čistý měsíční příjem žalovaného částku částka.

8. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u žalobkyně soud zjistil obsah záznamu v interním systému žalobkyně. Podle něj měl žalovaný žít ve dvoučlenné společně hospodařící domácnosti, pravidelné měsíční výdaje na půjčky měly činit částka, výdaje na bydlení částka, ověřený čistý měsíční příjem částka, příjem uvedený spotřebitelem částka, minimální výdaje částka a disponibilní příjem částka.

9. Z e-mailového podání žalobkyně ze dne datum, zaslaného na adresu e-mail, soud zjistil, že žalobkyně žalovanému sdělila, že je 92 dní v prodlení se splácením úvěru, a vyzvala jej k úhradě částky částka.

10. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne datum včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě pohledávky ve výši částka a nákladů právního zastoupení ve lhůtě tří dnů. Zásilka byla podána k poštovní přepravě dne datum.

11. Z dalších předložených listin soud neučinil žádná skutková zjištění rozhodná pro posouzení věci.

12. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru. Úvěr smí poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 téhož zákona se schopnost spotřebitele plnit sjednané povinnosti posuzuje zejména porovnáním jeho příjmů, výdajů a dalších údajů o jeho finanční a ekonomické situaci, včetně závazků a způsobu plnění dosavadních dluhů.

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je smlouva neplatná, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem.

17. Soud dospěl k závěru, že účastníci měli v úmyslu uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně proto byla před jejím uzavřením povinna důkladně posoudit úvěruschopnost žalovaného. Již ze samotného výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného je zřejmé, že žalobkyně nedostála své zákonné povinnosti poskytnout spotřebitelský úvěr pouze v případě, kdy nejsou dány důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Z informací, které poskytl žalovaný žalobkyni totiž vyplývá, že jeho čistý příjem činil částka, výdaje na bydlení minimálně částka a na dosavadních splátkách hradil měsíčně částka. Sama žalobkyně pak uvedla, že minimální výdaje žalovaného činí částka. I kdyby v těchto výdajích byly zahrnuty výše uvedené náklady na bydlení, zbývalo by žalovanému na živobytí po zaplacení minimálních výdajů a dosavadních splátek celkem částka, což je částka, s níž lze v místě bydliště žalovaného vyžít jen velmi obtížně. Jen z informací poskytnutých žalovaným je tedy zřejmé, že zde existovala důvodná pochybnost o jeho schopnosti úvěr splácet, a proto mu neměl být vůbec poskytnut.

18. Smlouva o spotřebitelském úvěru je proto podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalobkyni náleží z titulu bezdůvodného obohacení jen vrácení toho, co žalovanému skutečně poskytla, tedy částky částka, poníženou o žalobkyní tvrzené úhrady žalovaného ve výši částka. Žalovaný sám ničeho netvrdil ani neprokázal. Na smluvní úrok, poplatek za vyplacení tranše ani poplatky za volitelné služby žalobkyni právo nevzniklo, neboť tato plnění mají původ pouze v neplatné smlouvě.

19. Spotřebitel je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinen vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný netvrdil ani nedoložil žádné okolnosti svých příjmových, majetkových a sociálních poměrů, které by odůvodňovaly určení delší doby plnění. S přihlédnutím k výši jistiny, době uplynulé od jejího poskytnutí a procesní pasivitě žalovaného soud určil jako dobu přiměřenou možnostem žalovaného tři dny od právní moci rozsudku.

20. Nárok na zákonný úrok z prodlení žalobkyni zatím nevznikl. Při neplatnosti smlouvy podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru se spotřebitel může dostat do prodlení s vrácením jistiny až po marném uplynutí doby přiměřené jeho možnostem. Výzva žalobkyně k úhradě ani jí tvrzená výpověď neplatné smlouvy prodlení žalovaného nezaložily (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, zveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11/2026). Soud proto žalobu v části požadovaného zákonného úroku z prodlení zamítl 21. Žalobkyni proto soud přiznal toliko poskytnutou a dosud nevrácenou část jistiny ve výši částka. Ve zbývajícím rozsahu pak žalobu jako nedůvodnou zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím, přičemž jí byla přisouzena částka částka, tj. méně než polovina požadované částky. Ve věci tak byl z převážné části úspěšný žalovaný. Žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.