18 C 141/2025

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Kopeckou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Město Anonymizováno, IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno za účasti vedlejšího účastníka: Jméno účastníka., IČO IČO účastníka sídlem Adresa účastníka zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 229 711,80 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 229 711,80 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníkovi náhradu nákladů řízení ve výši 46 802,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce vedlejšího účastníka.

1. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení. Svůj nárok odůvodnila tím, že je vlastníkem osobního vozidla Anonymizováno, registrační značky Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Dne datum zaparkovala toto vozidlo na veřejném parkovišti, které se nachází na pozemku žalovaného parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, v katastrálním území adresa. V daný den došlo ke zlomení páteřní větve jírovce maďalu, který na uvedeném pozemku roste, v důsledku čehož došlo k významnému poškození zadní části jejího vozidla. Nejednalo se o nenadálou a neočekávanou událost způsobenou vyšší mocí, neboť zdravotní stav daného stromu byl již dlouhodobě špatný. Sám žalovaný si nechal zpracovat znalecký posudek na zdravotní stav daného stromu, přičemž tento posudek byl vypracován dne datum tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem Z něho vyplývá, že zdravotní stav a stabilita daného stromu byly silně narušeny. Žalobkyně se s nárokem na náhradu škody obrátila na žalovaného, nicméně jí bylo sděleno, že příslušná škoda byla nahlášena na pojišťovnu žalovaného, avšak tato odmítla vyplatit pojistné plnění v souvislosti s touto škodní událostí. Pokud se týká výše náhrady škody, žalobkyně ji dovozovala z kalkulace nákladů na opravu daného vozidla, kterou vypracovala společnost právnická osoba. Žalobkyně závěrem uvedla, že žalovanému se v řízení nepodařilo prokázat, že nezanedbal náležitý dohled nad předmětným stromem, ze své objektivní odpovědnosti vlastníka předmětného stromu se proto nevyvinil a je tedy povinen žalobkyni zaplatit náhradu škody ve výši nákladů na opravu jejího vozidla, jak byla vyčíslena, a to včetně úroku z prodlení ode dne marného uplynutí lhůty pro zaplacení, jak vyplývá, z výzvy k úhradě.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že žalobkyně u něj uplatnila nárok na náhradu škody, která byla způsobena na jejím vozidle v důsledku pádu větve ze stromu rostoucího na pozemku ve vlastnictví žalovaného. Žalovaný postoupil žádost žalobkyně o náhradu škody právnická osoba., IČ IČO účastníka (vedlejšímu účastníkovi), u které je pojištěn. Pojišťovna však dne datum sdělila, že uvedená škoda není pojistnou událostí dle uzavřené pojistné smlouvy, a pojistnou událost uzavřela bez vyplacení náhrady škody. Svůj postoj odůvodnila tím, že z vyjádření referentky odboru správy a údržby města ze dne datum vyplývá, že byly prováděny běžné vizuální kontroly stromu, z něhož se větev ulomila, a že dřevina nejevila známky snížené vitality a nebyla suchá, neboť byla ve fázi rašení. Žalobkyně poté podala žalovanému námitku proti tomuto závěru. Žalovaný si následně nechal vypracovat dendrologický posudek u arboristy tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, z něhož vyplynulo, že předmětný strom je ve stadiu postupného rozkladu vlivem postupující hniloby v kmeni i ve větvích, a z důvodu bezpečnosti bylo doporučeno jeho pokácení. Na základě tohoto posudku žalovaný podal na pojišťovnu žádost o přešetření pojistné události. Pojišťovna však přípisem ze dne datum setrvala na svém stanovisku. Přestože žalovaný opětovně žádal o přešetření škodní události, dne datum pojišťovna žádost o přešetření opět zamítla. Vzhledem k tomu, že žalovaný je veřejnoprávní korporací a nakládá s prostředky z veřejných rozpočtů, nemohl náhradu škody vyplatit, pokud nebyla kryta z pojištění, aniž by o povinnosti žalovaného k náhradě škody rozhodl soud.

3. Do řízení jako vedlejší účastník přistoupila zmíněná pojišťovna, která uvedla, že s žalobou nesouhlasí, neboť na základě vlastního šetření škodní události má za to, že ze strany žalovaného nebylo zjištěno zanedbání jakékoli povinnosti. Žalovaný prováděl řádné kontroly obecní zeleně a uvedený strom nejevil žádné známky snížené vitality, přičemž větev, která se odlomila a způsobila škodu na zaparkovaném vozidle, nebyla ani suchá, ani jinak defektní. Z toho dovozuje, že žalovaný řádně pečoval o svůj majetek a plnil prevenční povinnost. K pádu větve tak došlo náhle a nepředvídatelně, pravděpodobně vlivem povětrnostních podmínek, které nebylo možné ovlivnit. Z těchto důvodů nelze žalovanému přičítat odpovědnost za vzniklou škodu. Žalovaný tedy není odpovědný za škodu způsobenou pádem předmětné větve na automobil žalobkyně. Vedlejší účastník dále rozporoval i výši škody, jak ji žalobkyně vyčíslila. právnická osoba průběhu řízení učinili účastníci nesporným, že žalobkyně je vlastníkem vozidla registrační značky Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a že žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. Anonymizováno Anonymizováno 3, v katastrálním území adresa, na němž provozuje veřejné parkoviště. Součástí tohoto pozemku je i předmětný strom, z něhož se odlomila páteřní větev, která poškodila vozidlo žalobkyně. Dále účastníci učinili nesporným, že dne datum došlo ke škodní události, jak ji žalobkyně popsala, a to na parkovišti na pozemku žalovaného, kdy na její shora uvedené vozidlo spadla větev předmětného stromu a poškodila zadní část vozidla. Mezi účastníky bylo sporné toliko to, zda žalovaný zanedbal náležitý dohled nad předmětným stromem či nikoli.

5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.

6. Z fotodokumentace ze škodní události (čl. 11-15 a čl. 48-49) soud zjistil, že na předmětném parkovišti bylo zaparkováno stříbrné vozidlo výrobní značky Anonymizováno a registrační značky Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, na které spadla větev poblíž rostoucího stromu. Větev poškodila zadní část vozidla, rozbila zadní sklo a způsobila promáčknutí a poškrábání zadních dveří. Větev byla obrostlá zelení, nebyla suchá a na větvi ani na kmeni stromu nebyly vidět žádné plodnice hniloby. Jednalo se o velkou větev, která se v části blíže ke kmeni dvakrát rozlomila.

7. Z dendrologického posudku č. hodnota ze dne datum, jehož zhotovitelem byl tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, soud zjistil, že objednatelem posudku byl žalovaný a jeho účelem bylo posouzení stavu jírovce maďalu včetně návrhu vhodného pěstebního opatření. Hlavní pozornost při hodnocení byla věnována provozní bezpečnosti a stabilitě, neboť v nedávné době došlo k vylomení velké kosterní větve. Dne datum proběhlo místní šetření, strom byl hodnocen vizuálně v počínajícím olistění. Hodnocena byla výhradně odolnost proti zlomu a kroucení, odolnost proti vyvrácení byla posuzována pouze podle viditelných symptomů. Jedná se o předmětný strom rostoucí v uzavřeném dvoře s přístupem pro automobily na pozemku parc. č. 90/3, v katastrálním území adresa, ve vlastnictví žalovaného. Obvod kmene činí 263 cm, výška stromu 18 m, výška nasazení koruny 5 m a šířka koruny 15 m. Fyziologická vitalita stromu je zřetelně snížená, je patrná stagnace růstu a prosychání koruny v periferních oblastech. Zdravotní stav stromu je silně narušený, došlo k odlomení podstatné části koruny a je přítomna hniloba kmene a kosterních větví. Stabilita stromu je silně narušená, stabilizační zásahy je často třeba realizovat v takovém rozsahu, že sekundárně negativně ovlivňují perspektivu jedince. Strom je neperspektivní, na stanovišti nevhodný, případně s velmi krátkou předpokládanou dobou ponechání. Provozní bezpečnost byla hodnocena stupněm 4 z celkem hodnota stupňů– společensky nepřijatelné riziko, kdy pravděpodobnost vzniku škody a míra rizika vyžadují řešit situaci v nejbližší době. Naléhavost zásahu byla určena jako zásah v 1. etapě prací s vysokou prioritou, realizovaný jak pro zajištění provozní bezpečnosti stanoviště, tak z hlediska udržení kontinuity pěstební péče. Nebyla však vyhodnocena bezprostřední pravděpodobnost vzniku škody ani vyžadováno okamžité řešení. Zhotovitel posudku dále uvedl, že vylomená kosterní větev, která způsobila škodu v dubnu 2025, byla rozsáhle infikována bílou hnilobou, přičemž tato hniloba je s vysokou mírou pravděpodobnosti přítomna i v okolních částech, odkud se báze kosterní větve odlomila, tedy rovněž v základním rozvětvení jírovce. Pro zajištění provozní bezpečnosti doporučil kácení stromu, technicky formou postupného kácení s překážkou v dopadové ploše.

8. Z dopisu – sdělení o převzetí zastoupení a výzvy k úhradě – ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení škody ve výši částka, která jí vznikla v důsledku pádu větve předmětného stromu ve vlastnictví žalovaného na její vozidlo. Škoda byla vyčíslena společností právnická osoba. a žalovaný byl vyzván k její úhradě do 7 dnů od odeslání tohoto dopisu.

9. Z e-mailové zprávy jméno FO (zaměstnankyně žalovaného pověřené jednáním s pojišťovnou) adresované jméno FO (pojišťovací makléřce žalovaného) ze dne datum, s předmětem „Škodní událost ze dne datum“, soud zjistil, že paní jméno FO přeposlala paní jméno FO e-mail jméno FO – referentky správy veřejné zeleně ze dne datum, v němž paní jméno FO paní jméno FO sděluje, že k ošetření předmětného stromu řezem došlo v červenci 2020 a následně byly prováděny běžné vizuální kontroly. Dřevina nejevila známky snížené vitality, větev, která se odlomila a způsobila škodu na zaparkovaném vozidle, nebyla suchá a byla ve fenofázi rašení, stejně jako zbytek dřeviny.

10. Z přípisu společnosti právnická osoba. (likvidátora předmětné škodní události) ze dne datum se podává, že likvidátor sdělil žalobkyni, že na základě provedeného šetření dospěl k závěru, že uvedená škoda není pojistnou událostí dle uzavřené pojistné smlouvy. Žalovaný jako pojištěný a správce zeleně prováděl řádné kontroly obecní zeleně a uvedený strom nejevil žádné známky snížené vitality. Větev, která se odlomila a způsobila škodu na zaparkovaném vozidle, nebyla suchá a v dubnu byla ve fenofázi rašení stejně jako zbytek dřeviny. Likvidátor proto uzavřel, že v daném případě nelze dovodit zanedbání dohledu nad věcí ze strany žalovaného.

11. Z vyjádření vedlejšího účastníka jednajícího tituly před jménem jméno FO ze dne datum soud zjistil, že žalovaný dne datum reklamoval likvidaci pojistné události na podkladě dendrologického posudku. Na základě této reklamace vedlejší účastník prošetřil závěr likvidace a sdělil, že neshledal žádné nové skutečnosti, které by měly vliv na změnu jeho rozhodnutí, a setrval na původním stanovisku, tedy zamítnutí výplaty pojistného plnění. Uvedl, že žalovaný řádně prováděl kontroly obecní zeleně a uvedený strom nejevil žádné známky snížené vitality. Dále uvedl, že nově založený dendrologický posudek ze dne datum navrhuje další ošetření stromu až po vylomení kosterní větve, která způsobila předmětnou škodu, a skutečnosti v něm uvedené proto nemají vliv na závěr šetření pojistitele.

12. Z přípisu žalovaného vedlejšímu účastníkovi ze dne datum soud zjistil, že žalovaný opětovně žádal o přešetření předmětné škodní události. Uvedl, že městu při podání prvotního vyjádření nebyl znám rizikový stav předmětného stromu, který byl prokázán až následným dendrologickým posudkem. Strom byl naposledy ošetřen před čtyřmi lety a vizuální kontroly neodhalily postupující hnilobu, která se mezitím ve stromu rozvinula. Spadlá větev sice nebyla suchá, ale byla napadena hnilobou. Žalovaný dále poukázal na obdobný případ poškození automobilu paní jméno FO z roku 2021, kdy vedlejší účastník pojistné plnění nakonec poskytl, a zdůraznil, že by pojišťovna měla v obdobných případech postupovat konzistentně.

13. Z e-mailové zprávy vedlejšího účastníka jednajícího tituly před jménem jméno FO ze dne datum se podává, že vedlejší účastník reagoval na reklamaci žalovaného ze dne datum shodně jako na jeho reklamaci ze dne datum.

14. Z e-mailové komunikace mezi paní jméno FO (referentkou správy veřejné zeleně, OTS – veřejná zeleň) a panem jméno FO z července 2020 soud zjistil, že paní jméno FO dne datum požádala pana jméno FO o zajištění vysokozdvižné plošiny a poskytnutí termínů. jméno FO dne datum sdělil možné termíny poskytnutí plošiny. Dne datum paní jméno FO závazně objednala výškovou plošinu na den datum, přičemž místem přistavení plošiny bylo parkoviště mezi SOŠ stravování, Jiráskovou ulicí a KC adresa (tj. předmětné parkoviště), s vjezdem z adresa.

15. Z fotodokumentace (čl. 59–60) se podává, že z výškové plošiny s nápisem „Hasiči“ byl prováděn ořez suchých větví předmětného stromu.

16. Z faktury vydané Záchranným systémem adresa-východ, o. p. s., č. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno, ze dne datum soud zjistil, že byla tímto subjektem žalovanému fakturována částka částka za provedení obecně prospěšných prací dne datum, spočívajících v prořezu stromů ve městě adresa, včetně nákladů na provoz požární výškové techniky a obsluhu.

17. Z úředního záznamu Městské policie adresa ze dne datum soud zjistil, že dne datum bylo na služebně městské policie přijato telefonické oznámení od pana Radima Karlčáka ohledně spadlé větve na parkovišti v adresa, která vážně poškodila zaparkované vozidlo registrační značky Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Na místo byla vyslána hlídka, která zjistila, že vozidlo bylo poškozeno pádem větve a že se v okolí nacházely další části stromu. Majitelka vozidla – žalobkyně – byla o události vyrozuměna. Lokalita se nachází na pozemku města adresa. Závěrem uvedeno, že strom je „nemocný“ a bude se muset pořezat. Do pár dnů provede OTS prořez stromu, přilehlá vozidla se musejí vyparkovat.

18. Ze svědecké výpovědi svědka tituly před jménem jméno FO soud zjistil, že svědek pro město adresa v minulosti opakovaně vykonával odborné dendrologické práce, aniž by byl jeho zaměstnancem. V souvislosti s předmětnou událostí byl městem adresa osloven k vypracování dendrologického posudku týkajícího se jírovce, z něhož se ulomila kosterní větev a poškodila zaparkované vozidlo, přičemž strom předtím nikdy neohledával. Posudek mu zadala paní jméno FO, s níž spolupracoval již v minulosti, a to po předmětné škodní události. Při místním šetření, které proběhlo v krátkém časovém odstupu od škodní události, již poškozené vozidlo ani ulomená větev na místě nebyly. Svědek však zjistil čerstvé vylomení větve, starší pahýl po předchozím prořezu, který mohl proběhnout v roce 2020, a celkové oslabení stromu, jehož koruna byla v minulosti výrazně redukována. Na základě vlastního odborného posouzení, porovnání se staršími fotografiemi a zjištění přítomnosti hniloby ve vylomené části stromu dospěl k závěru, že strom je nestabilní, přičemž hlavní příčinou vylomení větve byla právě hniloba, která se vyvíjí dlouhodobě a nemusí být při běžné vizuální kontrole zjevná. Svědek neshledal na stromě v době místního šetření vnější znaky hniloby, např. plodnice hub na kůře, a uvedl, že si není jist, zda by hnilobu uvnitř stromu a riziko havárie před škodní událostí sám poznal. Osoba provádějící běžnou kontrolu by velmi pravděpodobně i při kontrole těsně před škodní událostí nemohla vyhodnotit, že škodní událost hrozí. Strom byl přibližně 70 až 80 let starý, když běžně se tyto stromy dožívají věku 100 let. Předchozí prořez stromu nebyl přímou příčinou pádu větve. Drobné další defekty stromu pouze sekundárně přispěly k jeho nestabilitě, hlavní příčinou pádu větve byla hniloba. Hniloba na kmeni se zjišťuje tahovými zkouškami, které vypovídají o odolnosti kmene, z čehož lze dovodit pravděpodobnost existence hniloby uvnitř kmene. Následně se dělá tomografické měření ke zjištění výskytu hniloby v kmeni.

19. Z dalších provedených důkazů (příspěvek starosty žalovaného na sociální síti Facebook, kalkulace opravy vozidla) soud nezjistil žádné skutečnosti podstatné pro posouzení věci. Návrh na vypracování znaleckého posudku na stanovení výše škody soud zamítl pro nadbytečnost.

20. Soud zhodnotil provedené důkazy jednotlivě a všechny ve vzájemné souvislosti a přihlédl i ke všemu, co v řízení vyšlo najevo a co účastníci uvedli. Na základě toho pak učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Dne datum se ze stromu (jírovec maďal), který roste na pozemku žalovaného parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, katastrální území adresa, vylomila kosterní větev a spadla na vozidlo registrační značky Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ve vlastnictví žalobkyně, které bylo zaparkováno na přilehlém parkovišti. Větev způsobila žalobkyni škodu na zadní části vozidla, minimálně v rozsahu rozbitého zadního skla a promáčknutí a poškrábání zadních dveří. Žalovaný má nastaveny mechanismy péče o veřejnou zeleň, kdy tuto vykonává referentka paní jméno FO. V souvislosti s péčí o předmětný strom paní jméno FO v červenci 2020 zajistila ořez jeho suchých větví za využití techniky Záchranného systému adresa – východ. Následně byly prováděny vizuální kontroly předmětného stromu. V době škodní události předmětný strom nevykazoval zřejmé znaky toho, že by se v jeho kmeni a kosterních větvích vyskytovala hniloba, která byla příčinou vylomení kosterní větve, která poškodila vozidlo žalobkyně. Vylomená větev byla obrostlá novými listy a nebyla suchá.

21. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval právní úpravu zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

22. Podle § 2895 o. z. škůdce je povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem.

23. Podle § 2937odts. 1 o. z. způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci. Kdo prokáže, že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě.

24. Uvedené ustanovení vyložil Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 29. 7. 2022, sp. zn. 25 Cdo 2342/2021, kde uvedl, že jde o novou úpravu zakládající objektivní typ odpovědnosti za škodu (bez ohledu na protiprávnost a zavinění – viz § 2895 o. z.), pro nějž je rozhodující naplnění tzv. kvalifikované okolnosti,Anonymizováno vycházející z více či méně samovolného působení věci, které je způsobilé vyvolat škodu. Jde o situaci, kdy věc působí sama od sebe, tj. z vnitřních důvodů, okolností či vlastností, které nejsou vyvolány způsobem jejího užívání. Osobou povinnou k náhradě je ten, kdo měl mít nad věcí dohled. Není rozhodující, zda jej skutečně vykonával, nýbrž zda byl povinen tak činit. Dohledem může být pouhá kontrola věci bez jejího používání i její aktivní využití, při němž se pak dohled vlastně mění na požadavek správného zacházení. Pro případ, že nelze osobu povinnou dohledem určit (buď tu vůbec není anebo je tu neřešitelný spor o konkrétní osobu), přenáší zákon povinnost k náhradě škody pomocí fikce na vlastníka věci. Liberační důvod se odvozuje od kvality prováděného dohledu, neboť škůdce se může povinnosti k náhradě zprostit, prokáže-li, že nezanedbal náležitý dohled. Parametry dostatečnosti při dohledu nejsou nikterak stanoveny, aby bylo možno touto obecnou normou pokrýt všechny možné případy v jejich jedinečnosti. Východiskem proto musí být rozumné požadavky na řádné a zodpovědné nakládání s věcí pod dohledem, které vyplývají buď z obecných zvyklostí a většinově uznávaných pravidel, anebo mohou být zejména u složitějších přístrojů normovány určitými standardy (manuály) pro odborné zacházení. Je tedy zřejmé, že povinnost dohledu může vyplývat z různých pramenů, jako jsou smluvní ujednání, právní předpisy či poměry mezi účastníky. V každém případě platí, že zproštění se odpovědnosti přichází v úvahu jen tehdy, prokáže-li ve sporu žalovaný škůdce, že nezanedbal náležitý dohled (neměl povinnost jej vykonávat), tedy jej v tomto směru tíží břemeno tvrzení a důkazní břemeno. V citovaném rozhodnutí Nejvyšší soud rovněž dovodil, že porušení povinnosti provádět běžnou údržbu a drobné úpravy může představovat okolnost svědčící o zanedbání dohledu. (viz 25 Cdo 1034/2023 z 19.11.2024).

25. Z výše uvedeného vyplývá, že v daném případě je na žalovaném, aby prokázal, že náležitý dohled na předmětným stromem nezanedbal. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný má nastaveny mechanismy péče o veřejnou zeleň a v minulosti řešil problém uschlých větví na předmětném stromě. Probíhala i pravidelná vizuální kontrola předmětného stromu, jak vyplynulo i z e-mailové zprávy paní jméno FO ze dne datum pro účely likvidace pojistné události. V řízení dále vyšlo najevo (fotodokumentace vylomené větve a výpověď svědka jméno FO), že strom nejevil žádné známky hniloby, která byla příčinou vylomení větve a která se šířila od vnitřní části kmene stromu do kosterních větví. Vylomená větev pak vizuálně působila jako zdravá, když byla v dubnu obrostlá novými listy. Za dané situace, kdy bylo prokázáno, že běžnou vizuální kontrolou by referentka zeleně žalovaného nemohla špatný vnitřní stav stromu zjistit, nebylo pro soud podstatné, kdy přesně (tedy v jaké dny a jak) vizuální kontroly probíhaly, neboť bez ohledu na jejich četnost a způsob provedení, by nevedly k závěru o havarijním stavu stromu a nutnosti zajistit nezbytná opatření k odvrácení hrozící škody. Vnitřní hnilobu stromu by bylo možné odhalit pouze invazivní metodou (viz výpověď svědka jméno FO), takovéto invazivní preventivní zásahy do zeleně však bez dalšího nelze po žalovaném požadovat, a to i s ohledem na skutečnost, že jejich plošné preventivní provádění by představovalo nikoli zanedbatelné finanční náklady. Takové zásahy v daném případě již překračují míru náležitého dohledu, neboť nepředstavují rozumný požadavek na řádné a zodpovědné nakládání s věcí pod dohledem. Za dané situace soud uzavřel, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaný náležitý dohled nezanedbal, když jej ani zanedbat nemohl, protože i kdyby strom vizuálně kontroloval každý den, nemohl by jako dendrologický laik seznat, že strom je uvnitř napaden hnilobou a že tedy hrozí vylomení kosterní větve. Soud poukazuje na to, že aplikovaná právní norma po žalovaném nepožaduje, aby prokázal provádění náležitého dohledu, jak požadovala žalobkyně, ale pouze prokázání toho, že náležitý dohled nezanedbal. Není tedy povinností žalovaného prokázat, jaké a kdy přesně probíhaly vizuální kontroly, neboť bylo zjištěno, že jakékoli pravidelné kontroly by beztak nemohly příčinu vylomení větve odhalit. Pokud má totiž žalovaný prokázat, že nezanedbal náležitý dohled, pak se jedná o nezanedbání dohledu, který, pokud by byl prováděn řádně (náležitě), by mohl škodní události předejít. Pokud však byla příčinou škodní události hniloba uvnitř stromu, kterou odhalilo až vylomení kosterní větve v rámci škodní události, nelze než dojít k závěru, že žalovaná náležitý dohled nezanedbala. Pro posouzení věci tak bylo v dostatečném rozsahu prokázáno, že žalovaný náležitý dohled nad předmětným stromem nezanedbal a z objektivní odpovědnosti za škodu způsobenou vylomením větve jeho stromu se vyvinil. Soud proto uzavřel, že žalovaný není odpovědný za škodu, která byla žalobkyni způsobena na jejím vozidle, a proto žalobu jako nedůvodnou zamítl, aniž by se dále zabýval výší vzniklé škody.

26. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 151 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a § 142 o. s. ř., kdy zcela úspěšnému žalovanému a vedlejšímu účastníkovi přísluší plná náhrada nákladů řízení. Žalovaný se nároku na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal, proto soud rozhodl, že ve vztahu mezi ním a žalobkyní nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Vedlejšímu účastníku pak soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestává z nákladů právního zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“) ve výši částka za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava, účast na jednání dne datum, vyjádření ze dne datum a účast na jednání dne datum) po částka, čtyři paušální náhrady nákladů ve výši částka dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky částka ve výši částka. Soud nepřiznal vedlejšímu účastníkovi odměnu ani paušální náhradu nákladů za oznámení vstupu do řízení, neboť se nejedná o úkon právní služby, vedlejší účastník tímto úkonem nerealizoval žádná svá procesní práva a informovat soud o vstupu do řízení mohl i na nařízeném jednání, které se konalo pár dní po oznámení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinná dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.