18 C 168/2024

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Kopeckou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 12 480 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhali zaplacení částky 12 480 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 480 Kč od 11. 8. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 5 910 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobci se domáhali zaplacení předmětné částky z titulu náhrady škody, kterou jim měl způsobit žalovaný svým protiprávním jednáním, které mělo spočívat v tom, že na svém pozemku v těsné blízkosti vlastnické hranice s pozemkem žalobce a) v rozporu s veřejnoprávními předpisy vysadil živý plot z tújí, které zasahovaly do pozemku žalobce a) a obtěžovali jej imisemi a tento protiprávní stav dlouhodobě udržoval. Dopouštěl se tak šikanózního jednání vůči žalobcům a zasahoval do pokojeného a nerušeného užívání majetku žalobců. Když už to bylo neúnosné, došlo ze strany žalobců ke zkrácení větví tújí. Žalovaný následně podal podnět, v jehož důsledku bylo z moci úřední zahájeno přestupkové řízení, v němž byli žalobci podezřelými ze spáchání přestupku proti majetku, kterého se měli dopustit tím, že v době od 7. 7. 2023 do 12. 7. 2023 na adrese , adresa, , v obci , adresa, , ostřihali živý plot tvořený 15 tújemi, čímž měli žalovanému, jako vlastníkovi těchto tújí, způsobit škodu ve výši 8 000 Kč. Žalobci se nechali v přestupkovém řízení zastoupit advokátem – svým nynějším právním zástupcem. Usnesením Komise pro projednání přestupků , adresa, ze dne 16. 5. 2024, sp. zn. , č. účtu, , bylo řízení o přestupku zastaveno, neboť spáchání skutku, o němž bylo řízení vedeno, nebylo žalobcům prokázáno. V souvislosti se zastupováním v přestupkovém řízení byla žalobcům vystavena jejich právním zástupcem faktura č. 2/2024 na částku 12 480 Kč, kterou žalobci dne 11. 7. 2024 zaplatili v hotovosti. Následně žalobci vyzvali žalovaného přípisem svého právního zástupce ze dne 10. 8. 2024 k úhradě této částky. Žalovaný však žalovanou částku odmítl uhradit.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a uvedl, že on nijak neinicioval zahájení trestního nebo přestupkového řízení, pouze dne 12. 7. 2023 oslovil Policii ČR s oznámením o vzniku škody na jeho majetku, která mu vznikla v důsledku neohlášeného, neodborného a necitlivého poškození živého plotu, nacházejícího se na hranici jeho pozemku a pozemku žalobce a). Policie ČR pak po prošetření věci a doznání žalobců sama učinila závěr, že žalobci jsou osobami podezřelými ze spáchání přestupku na úseku majetku a sama oznámila a předala věc příslušné přestupkové komisi. Tato komise pak zahájila řízení o projednání tohoto přestupku, v němž žalovaný vystupoval pouze jako svědek. Přestupkové řízení bylo následně zastaveno z důvodu, že spáchání skutku nebylo žalobcům prokázáno. Žalovaný jako poškozený byl se svým nárokem odkázán na občanskoprávní řízení. Žalovaný tedy není osobou, která by byla odpovědná za majetkovou újmu, jejíž náhrady se žalobci v tomto řízení domáhají, a tudíž mu nemohla vzniknout povinnost nahradit žalobcům jimi požadovanou škodu. Žalovaný odmítá, že by se vůči žalobcům choval šikanózně a zasahoval do pokojného a nerušeného užívání majetku žalobců. Pouze trval na to, že živý plot je třeba zastřihávat ve vhodném vegetačním období, citlivě a šetrným způsobem. Byl připraven na žádost žalobce a) túje ostříhat, ale až mimo vegetační období, v listopadu. Žalobci však na to nečekali a túje ostříhali sami, a to tak nešetrným způsobem, že túje nakonec uschly, žalovaný je musel nechat vykácet a postavil místo nich betonový plot. Žalovaný dále rozporoval i výši žalobci tvrzené škody.

3. Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy, na jejich základě zjistil následující skutečnosti:

4. Z usnesení , adresa, ze dne , č. účtu, , sp. zn. OVS-, č. účtu, -, Anonymizováno, bylo soudem zjištěno, že došlo k zastavení přestupkového řízení, v němž byli žalobci v postavení obviněných, kteří se měli dopustit přestupku proti majetku, spočívajícího v tom, že měli v době od 7. 7. 2023 do 12. 7. 2023 na adrese , adresa, , ostříhat živý plot na hranici mezi pozemky žalobce a) a žalovaného, tvořený 15 tújemi, které tím měli poškodit, v důsledku čehož měla žalovanému jako poškozenému vzniknout škoda ve výši 8 000 Kč, čímž se měli dopustit úmyslného způsobení škody na cizím majetku poškozením věci. Z odůvodnění rozhodnutí se podává, že skutkový děj projednávaného přestupku vyplynul z oznámení Policie ČR a ani jeden ze žalobců v přestupkovém řízení nevypovídal. V přestupkovém řízení žalobce zastupoval jejich současný právní zástupce. Důvodem pro zastavení přestupkového řízení byla skutečnost, že ačkoli obvinění připustili, že přerostlé túje žalovaného ze strany svého pozemku ostříhali, neučinili tak s úmyslem poškodit túje, pouze je obtěžovaly větve zasahující nad jejich pergolu a jehličí, které padalo na jejich pozemek, což jim bránilo v řádném užívání jejich majetku, konkrétně vytvářenými imisemi. Komise neměla jediný důkaz, že by žalobci měli v (ať přímém či nepřímém) úmyslu zničit žalovanému túje, a protože úmysl poškodit túje žalobci popírali a žalovaný k prokázání jejich úmyslu neměl žádných důkazů, přestupková komise uzavřela, že ve smyslu zásady in dubio pro reo nebylo spáchání přestupku žalobcům prokázáno a je tedy na místě řízení zastavit.

5. Z faktury právního zástupce žalobců č. 2/2024 ze dne 4. 7. 2024 soud zjistil, že právní zástupce žalobců žalobcům fakturoval částku 12 480 Kč za úkony právní služby a pomoci jako obviněným v řízení vedeném Komisí pro projednání přestupků města , adresa, pod sp. zn. OVS-, č. účtu, -, Anonymizováno, podle § 10 odst. 1 a § 12 odst. 4 advokátního tarifu.

6. Z příjmového dokladu č. 1/2024 ze dne 11. 7. 2024 soud zjistil, že žalobci zaplatili na shora uvedenou fakturu dne 11. 7. 2024 částku 12 480 Kč v hotovosti.

7. Z výzvy právního zástupce žalobců ze dne 26.7.2024 soud zjistil, že právní zástupce žalobců vyzval žalovaného k úhradě částky 12 480 Kč do 10. 8. 2024.

8. Z vyjádření právního zástupce žalovaného ze dne 1.8.2024 se podává, že žalovaný odmítl požadavek žalobců na zaplacení částky 12 480 Kč jako neoprávněný a bezdůvodný.

9. Z oznámení přestupku ze dne 12. 7. 2023 se podává, že Policie ČR oznámila městskému úřadu , adresa, přestupek na žalobce pro podezření na úseku přestupku proti majetku tím, že od 7. 7. 2023 do 12. 7. 2023 žalobci ostříhali živý plot tvořený 15 tújemi o výšce 4 m, který je na pozemku a patří žalovanému, a tím je poškodili, způsobenou škodu na vzrostlých stromech si žalovaný cení na 8 000 Kč.

10. Z úředního záznamu o podání vysvětlení žalobce a) ze dne 13. 7. 2023 soud zjistil, že žalobce a) podal Policii ČR vysvětlení a uvedl, že dne 7. 7. 2023 byl na svém pozemku se svojí partnerkou žalobkyní b), na část pozemku jim zasahovaly větve ze stromů od jejich souseda žalovaného. Již před sedmi lety říkali, aby stromy ostříhal, ale do této doby nic neudělal. Tak je ostříhali. To je vše, co k věci uvedl.

11. Z úředního záznamu o podání vysvětlení žalobkyně b) ze dne 13. 7. 2023 se podává, že žalobkyně b) Policii ČR uvedla, že kolem 7. 7. 2023 spolu s manželem pracovali na pozemku a soused – žalovaný – má u plotu hodě vysoké túje, ze kterých jí padá nepořádek, a tak části větví zkrátily. Žalovaný žalobkyni b) několikrát volal, zřejmě chtěl řešit túje, ale ona už se s ním o tom nebude bavit. To je vše, co k celé věci uvedla.

12. Z barevných fotografií menšího formátu v počtu 7 kusů a shodných tvrzení účastníků soud učinil zjištění, že v době před předmětným přestupkovým řízení se na hranici pozemků žalobce a) a žalovaného nacházel živý plot tvořený na straně pozemku žalobce a) popínavým břečťanem a na straně pozemku žalovaného vzrostlými tújemi, které dosahovaly výšky cca 4 metry. U hranice pozemků má žalobce a) vystavěný velký dřevěný venkovní přístřešek.

13. Z barevných fotografií většího formátu v počtu 8 kusů soud zjistil, že aktuálně již na pozemku žalovaného předmětné túje nejsou a místo nich je vybudován betonový plot.

14. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné pro posouzení věci podstatné skutečnosti. Z důkazů uvedených shora pak byl skutkový stav zjištěn v dostatečném rozsahu pro posouzení věci. Další důkazy (přípis právního zástupce žalobců ze dne 7. 8. 2024, příslušný správní spis, protokol o vytyčení hranice, kontrolní zaměření vlastnické hranice) proto soud s ohledem na zásadu procesní ekonomie pro nadbytečnost neprováděl.

15. Na základě takto provedeného dokazovaní a shodných tvrzení účastníků, která nebyla v rozporu s dalšími zjištěními soudu, učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaný a žalobce a) jsou vlastníky sousedících pozemků. U hranice s pozemkem žalobce a) byl vysázen živý plot, a to již v době, kdy žalobce a) svůj předmětný pozemek nabyl. Živý plot dosahoval výšky asi 4 metry a byl předmětem sporů mezi účastníky. V červenci 2023 žalobci přistoupili ke svévolnému zkrácení živého plotu, když měli za to, že jsou tújemi žalovaného obtěžováni ve svém užívacím právu a žalovaný s tím sám nic nedělá. Žalovaný po zjištění, že jeho túje byly ostříhány, kontaktoval Policii ČR, která vyslechla žalobce a vzhledem k tomu, že oba doznali, že túje žalovaného ostříhali, předala věc přestupkové komisi k přestupkovému řízení. Přestupkové řízení pak bylo následně zastaveno, neboť se žalobcům nepodařilo prokázat úmysl poškodit majetek žalovaného. Žalobci se nechali v přestupkovém řízení zastupovat svým právním zástupcem a za jeho služby mu uhradili částku 12 480 Kč. Tuto částku následně žádali po žalovaném zaplatit do 10. 8. 2024, což žalovaný odmítl.

16. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2891 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Podle § 2909 škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit; vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného. A podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

17. Žalobci se domáhali uplatněného nároku z titulu náhrady škody. K prokázání nároku na náhradu škody je v obecné rovině třeba tvrdit a prokázat (i) protiprávní jednání škůdce, (ii) vznik újmy, (iii) příčinnou souvislost a (iv) zavinění. Břemeno tvrzení a důkazu k prokázání všech předpokladů nároku na náhradu škody tíží poškozeného, tedy žalobce (srovnej například komentář k § 2909 o. z. in Občanský zákoník, 2. vydání (3. aktualizace, 2024): M. Pašek, Zdroj: https://www.beck-online.cz).

18. K tvrzení o protiprávním jednání žalovaného žalobci uvedli pouze to, že žalovaný vysázel v minulosti blízko hranice s pozemkem žalobce a) túje, které žalobce obtěžovali imisemi a žalovaný tento protiprávní stav udržoval a takto žalobce šikanoval. V důsledku toho pak z podnětu žalovaného došlo k zahájení přestupkového řízení proti žalobcům, v němž jim vznikl náklad, jehož úhrady se z titulu náhrady škody domáhají v tomto řízení. Jiné protiprávní jednání žalobci netvrdili, tedy ani neprokazovali. Pokud žalobci tvrdí, že škoda jim vznikla protiprávním jednáním žalovaného, které spočívá v udržování protiprávního stavu imisí tújemi, není takové jednání (bez ohledu na to, zda je toto jednání po právu či nikoli) v příčinné souvislosti s újmou, která měla žalobcům vzniknout. I kdyby bylo prokázáno, že k imisím skutečně docházelo, nemohlo by to vést k závěru, že to je důvodem vzniku majetkové újmy na straně žalobců, jejíž náhrady se v tomto řízení domáhají. Žalobci tvrdili a prokázali, že v přestupkovém řízení jim vznikl náklad, který považují za škodu. Důvodem vedení přestupkového řízení ale nebyla imise tújemi, ale naopak jejich ostříhání, k němuž přistoupili žalobci svémocí. Tedy prvotní příčina vedení přestupkového řízení vzešla od žalobců. Žalovaný pak na tuto situaci reagoval zcela adekvátním a běžným způsobem, kterému lze stěží něco vytknout. Toto jeho jednání, tedy že po zjištění ostříhání tújí neznámou osobou, přivolal Policii ČR, nelze hodnotit jako protiprávní.

19. Soud proto uzavřel, že mezi tvrzeným protiprávní jednáním žalovaného a škodou žalobců není příčinná souvislost, neboť tyto skutečnost nejsou ve vztahu příčiny a následku. K tomu viz například závěr Nejvyššího soudu uvedený v rozsudku ze dne 4. 5. 2023, sp. zn. , spisová značka, :„Zjišťuje-li se v řízení o náhradu škody, zda protiprávní úkon škůdce, případně právem kvalifikovaná okolnost, a vzniklá škoda na straně poškozeného jsou ve vzájemném poměru příčiny a následku, je otázka existence příčinné souvislosti otázkou skutkovou. Příčinná souvislost se nepředpokládá, nýbrž musí být prokázána, a v tomto směru jde tedy o otázku skutkových zjištění. Právní posouzení příčinné souvislosti pak spočívá ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být existence vztahu příčiny a následku zjišťována, případně zda a jaké okolnosti jsou způsobilé tento vztah vyloučit.“ Z důvodu absence jednoho z předpokladů nároku na náhradu škody, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Protože soud shledal nedůvodným nárok co do základu, nezabýval se z důvodu procesní ekonomie dále tím, zda je výše nároku důvodná.

20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle úspěchu ve věci § 142 odst. 1 o. s. ř. a soud proto žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši 5 910 Kč, která sestává z nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě včetně odporu, účast na jednání dne 16. 4. 2025) po 1 620 Kč, dvě paušální náhrady nákladů po 300 Kč podle a. t. ve znění do 31. 12. 2024 a jedna paušální náhrada nákladů za 450 Kč podle a. t. ve znění od 1. 1. 2025, celkem 5 910 Kč. K tomu soud doplňuje, že podání odporu a vyjádření k žalobě, na základě výzvy uvedené v platebním rozkazu, je třeba považovat za jeden úkon právní služby, a přísluší za něj tedy pouze jedna tarifní odměna a jedna paušální náhrada nákladů řízení.