18 C 76/2026

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Kopeckou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 102 734,20 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 36 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 36 000 Kč od 14. 8. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 66 734,20 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 901,03 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 546,58 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 39 179,64 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení a úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 39 179,64 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala zaplacení částky , částka, , jakožto dlužné jistiny , částka, , poplatku ve výši , částka, , dlužné smluvní pokuty ve výši , částka, (součet postoupené smluvní pokuty ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky , částka, od. , datum, do , datum, ), kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši , částka, . Žalobkyně rovněž požadovala zaplacení úroku ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) s žalovaným uzavřel dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , a to v hotovosti, a žalovaný se zavázal hradit ve prospěch právního předchůdce žalobkyně k jistině ještě částku , částka, , jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžení prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši , částka, , a úrokovou sazbou ve výši 12,75 % ročně a částku za zpracování zápůjčky ve výši , částka, a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, . Částku měl žalovaný splatit v 21měsíčních splátkách po , částka, , poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátku uhradil , datum, , ke dni , datum, byl dluh vyčíslen na částku , částka, na jistině a , částka, na poplatku. Neuhrazená jistina se dále úročí úrokem ve výši 12,75 % ročně od , datum, do zaplacení, dále zákonným úrokem z prodlení a žalobkyni náleží i smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla právním předchůdcem žalobkyně pohledávka ze smlouvy postoupena na žalobkyni s účinností k témuž dni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce, žalovaný však na předmětný dluh ničeho neuhradil. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně na dotaz soudu uvedla, že právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost na základě dat sdělených žalovaným a tuto ověřil z pracovní smlouvy, výplatních pásek a z nájemní smlouvy. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez jednání již v samotném návrhu, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ač mu byla řádně doručena, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise, z nichž zjistil následující skutkový stav:

4. Z osobních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně uzavřel dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr v částce , částka, . Žalovaný měl splatit celkově , částka, , včetně doplňkového pojištění pak , částka, . Roční úroková sazba 86 %, dlužná částka je splatná formou 20 splátek v částce , částka, , a 1 splátky v částce , částka, . Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Roční procentní sazba nákladů činí 135,69 %.

5. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovanému byla dne , datum, poskytnuta částka , částka, , splatil , částka, , z toho , částka, na jistinu.

6. Z žádosti o spotřebitelský úvěr soud zjistil, že žalovaný uvedl, že žije v nájmu, je vyučen, svobodný, úvěr zamýšlí použít na neočekávané výdaje, vyživuje 1 osobu, je zaměstnán na plný úvazek jako řidič s čistým příjmem , částka, , další čisté příjmy domácnosti činí , částka, , odhadované měsíční výdaje žalovaného činí , částka, , nemá kreditní kartu, jiný spotřebitelský úvěr ani bankovní účet. Čistý příjem byl zástupcem právní předchůdkyně žalobkyně ověřen z pracovní smlouvy ze dne , datum, , výplatními páskami za , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /2023, výdaje pak nájemní smlouvou ze dne , datum, . K žalobě doloženy nebyly.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , včetně přílohy č. , hodnota, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni a vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve výši , částka, .

9. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne , datum, včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě svého dluhu, a to nejpozději do , datum, .

10. Z dalších předložených listin soud neučinil žádná skutková zjištění rozhodná pro posouzení věci.

11. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

12. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, v účinném znění (dále jen „směrnice“), zajistí členské státy, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

19. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný zamýšleli uzavřít smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že v právním vztahu vystupoval žalovaný jako spotřebitel, řídí se smlouva i příslušnými ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru.

20. Z předložených podkladů nelze učinit závěr, že právní předchůdce žalobkyně řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně na výzvu soudu uvedla, že posouzení úvěruschopnosti bylo provedeno tak, že žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného ze dne , datum, a byly ověřeny doklady uvedenými v části „Ověřené dokumenty“. Ze zákaznické karty ze dne , datum, se podává, že právní předchůdce žalobce ověřil před uzavřením Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, majetkovou situaci žalovaného pracovní smlouvy, výplatních pásek a z nájemní smlouvy. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Pracovní smlouvu, nájemní smlouvu, výplatní pásky však žalobkyně nedoložila, a proto nebylo možné ověřit, zda skutečně došlo k posouzení příjmové a výdajové stránky žalovaného v rozsahu nezbytném pro odborné zhodnocení jeho schopnosti splácet úvěr. I kdyby tomu tak však bylo, nebylo by možné učinit závěr o tom, že zde nejsou dány důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného předmětný úvěr splácet. Pokud měl žalovaný mít příjem necelých , částka, měsíčně čistého, bydlet v nájemním bydlení ve Středočeském kraji a mít jednu vyživovací povinnost, je zřejmé, že jeho příjmy mu jen s obtížemi postačily na pokrytí jeho základních výdajů. Za takové finanční situace soud u žalovaného prostor pro splátku ve výši , částka, měsíčně neshledává. Soud proto uzavřel, že právní předchůdce žalobkyně nesplnil svou zákonnou povinnost poskytnout úvěr pouze v případě, kdy nejsou dány důvodné pochybnosti o tom, že žalovaný je schopen předmětný úvěr splácet. Daná povinnost je citovaným zákonem ukládána poskytovateli pod sankcí neplatnosti smlouvy.

21. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti (k tomu blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 a zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18).

22. Protože je smlouva absolutně neplatná, náleží žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení (finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o. z.) pouze nesplacená jistina úvěru. Při stanovení výše bezdůvodného obohacení vyšel soud z toho, že žalovaný celkově čerpal 40 000 Kč a splatil celkem 4 000 Kč. Žalobkyni proto náleží z titulu bezdůvodného obohacení částka 36 000 Kč. Dále žalobkyni náleží úrok z prodlení podle § 1968 a 1970 o. z. ve spojení s § 1958 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ohledně data prodlení žalovaného vyšel soud z předložené výzvy k úhradě zaslané žalovanému dne 29. 7. 2025, kdy soud vycházel z domněnky § 573 o. z. a lhůty k zaplacení do 13. 8. 2025, kterou žalobkyně žalovanému poskytla. Den následující po uplynutí této lhůty se tedy žalovaný dostal prokazatelně do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení. V tomto rozsahu je tedy nárok žalobkyně důvodný a soud mu proto vyhověl (výrok I.). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když náhrada nákladů by náležela žalovanému, který byl v řízení úspěšnější než žalobkyně, tomu však žádné náklady řízení nevznikly (výrok III).