18 C 78/2024

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Kopeckou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená obecným zmocněncem Jméno zmocněnce bytem Adresa zmocněnce proti žalovaným:

1. Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A 2. Jméno advokáta B ., IČO IČO advokáta B sídlem Adresa advokáta B zastoupená advokátem Jméno advokáta C sídlem Adresa advokáta C o určení neexistence zástavního práva I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že zástavní právo zřízené 1. žalovanou ve prospěch 2. žalované k ideální ½ polovině stavby č. p. 1, stojící na pozemku parc. č. st. 1/1, vše v k. ú. , adresa, , na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne , datum, , neexistuje, se zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit 1. žalované náhradu nákladů řízení ve výši 14 604,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce 1. žalované.III. Žalobkyně je povinna zaplatit 2. žalované náhradu nákladů řízení ve výši 14 604,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce 2. žalované.

1. Žalobkyně se v řízení domáhala určení, že zástavní právo zřízené 1. žalovanou ve prospěch 2. žalované k ideální 1/2 nemovité věci, a to stavbě , adresa, (rodinný dům), stojící na pozemku p. č. st. 1/1, v katastrálním území , adresa, (dále jen „stavba“), na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne , datum, , jejímž obsahem je i ujednání o zákazu zcizení a zatížení, neexistuje. Uvedla, že právní jednání vedená mezi 1. žalovanou a 2. žalovanou směřující ke zřízení výše uvedeného zástavního práva, jsou neplatným právním jednáním. Žalobkyně je podílovým spoluvlastníkem pozemku p. č. st. 1/1, v katastrálním území , adresa, (dále jen „pozemek“) v rozsahu id. 9/20. Na pozemku se nachází stavba. Vlastníkem id. 1/2 stavby je 1. žalovaná. Stavba není součástí pozemku a nikdy jeho součástí nebyla. Mezi vlastníky stavby a vlastníky pozemku tudíž existuje vzájemné zákonné předkupní právo. Zákonné předkupní právo žalobkyně však bylo porušeno, a to v časovém období, kdy 1. žalovaná nabývala vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu v rozsahu id. ½ na stavbě od paní , jméno FO, na základě kupní smlouvy ze dne , datum, (právní účinky vkladu nastaly ke dni , datum, ). , jméno FO, však před převodem spoluvlastnického podílu na stavbě na 1. žalovanou neučinila žalobkyni nabídku k prodeji, čímž došlo k porušení předkupního práva žalobkyně. Žalobkyně se o porušení svého předkupního práva dozvěděla náhodným nahlédnutím do katastru nemovitostí, jímž zjistila, že novým spoluvlastníkem stavby je 1. žalovaná. Protože má žalobkyně do budoucna zájem na scelení vlastnictví pozemku a stavby, rozhodla se k uplatnění práva retraktu vůči 1. žalované a dožaduje se po 1. žalované, aby na ní spoluvlastnický podíl na stavbě převedla za stejných podmínek, za jakých jej koupila od paní , jméno FO, . V této věci proběhlo několik osobních jednání, naposledy dne , datum, v prostorách , Anonymizováno, , jméno FO, and , Anonymizováno, . 1. žalovaná však požadavku žalobkyně na převod spoluvlastnického podílu ke stavbě nevyhověla. Žalobkyně proto zaslala 1. žalované předžalobní výzvu ze dne , datum, , jejíž součástí bylo i upozornění, že pokud nebude uplatněný nárok žalobkyně zrealizován, pak žalobkyně uplatní tento nárok u příslušného soudu. Tato výzva byla 1. žalované doručena prostřednictvím datové schránky dne , datum, . 1. žalovaná na tuto výzvu nijak věcně nereagovala, naopak začala činit bezprostředně po obdržení této výzvy účelové kroky směřující k zatížení stavby zástavním právem, když dne , datum, podala návrh na vklad zástavního práva a zákazu zcizení a zatížení příslušnému katastrálnímu úřadu. Následně pak žalobkyně zjistila, že 1. žalovaná jako zástavce uzavřela dne , datum, s 2. žalovanou jako zástavním věřitelem smlouvu o zřízení zástavního práva. Vklad tohoto zástavního práva byl proveden dne , datum, . Nárok žalobkyně vyplývající z práva retraktu je projednáván zdejším soudem v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, . Žalobkyně je přesvědčena o tom, že právní jednání 1. žalované směřující za této situace ke vzniku zástavního práva, nelze hodnotit jinak než jako obstrukční účelové jednání s cílem poškodit zájmy žalobkyně v souvislosti s uplatněním práva retraktu. V důsledku zřízení zástavního práva totiž dle žalobkyně nadále nelze realizovat právo retraktu za stejných podmínek, za jakých nabyla vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu na stavbě 1. žalovaná. Navíc v důsledku zřízení věcného práva zákazu zcizení a zatížení není možno právo retraktu realizovat vůbec. Poukazovala na to, že účelovost jednání žalovaných spočívá zejména v tom, že návrh na vklad byl učiněn dva dny poté, co byla 1. žalované doručena předžalobní výzva žalobkyně a již v době podpisu zástavní smlouvy dne , datum, 1. žalovaná měla povědomí o záměru žalobkyně uplatnit právo retraktu. Žalobkyně účelovost jednání žalovaných spatřovala i v tom, že smlouva o zřízení zástavního práva byla uzavřena dne , datum, , ale zajišťované obligační závazky mezi žalovanými byly smluvně uzavřeny již v roce 2021. Poukázala dále na to, že žalované jsou vlastnicky a personálně propojené a ovládané jednou fyzickou osobou, a to , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátem. Ze strany 1. žalované se tak jedná o jednání neslušné, nepoctivé, v rozporu s dobrými mravy i v rozporu se zákonem, díky kterému došlo k omezení práv žalobkyně. Právní jednání 1. žalované spočívající ve zřízení zástavního práva, je proto neplatným právním jednáním a žalobkyně se touto žalobou této relativní neplatnosti dovolává. Svou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně dovozovala z judikatury, citovala v tomto směru nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 45/2021, z něhož se podává, že možnost usilovat o určení neexistence zástavního práva může i jiná osoba, než je zástavní věřitel nebo zástavní dlužník, neboť i jiné osoby mohou mít důležitý zájem na určení, zda zástavní právo existuje či nikoliv.

2. První žalovaná nárok žalobkyně v celém rozsahu odmítla. Na svou obranu uvedla, že žalobkyni předně nenáleží aktivní věcná legitimace k podání žaloby, což v důsledku vylučuje i naléhavý právní zájem žalobkyně na určení (ne)existence zástavního práva. Nesouhlasila ani se skutkovým popisem věci uvedeným v žalobě. Poukázala na to, že věcnou legitimaci na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o němž v řízení jde, nebo jehož správní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká. Žalobkyně však není spoluvlastníkem stavby, ani nemá k budově jakýkoliv jiný právní vztah, vyjma spoluvlastnictví k pozemku pod stavbou. Žalobkyně nemá ani jakýkoliv vztah ke zřízenému zástavnímu právu. Pokud žalobkyně dovozuje svou aktivní věcnou legitimaci z nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 45/21 ze dne , datum, , toto rozhodnutí není na věc přiléhavé, neboť se týká aktivní věcné legitimace společníka společnosti, jejíž majetek byl zatížen zástavním právem, aniž ke zřízení zástavního práva udělila souhlas valná hromada společnosti. Právní postavení žalobkyně v této věci však není srovnatelné s postavením společníka společnosti, žalobkyně nemá ke stavbě jakýkoliv právní vztah. Žalovaná uvedla, že nárok žalobkyně vyplývající z práva retraktu, jak byl uplatněn u zdejšího soudu a je projednáván podpisovou značkou , spisová značka, , 1. žalovaná neuznává a považuje jej za šikanózní jednání žalobkyně, jehož cílem je přerušení soudního řízení vedeného zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, , o vypořádání spoluvlastnictví ke stavbě mezi 1. žalovanou a Českou republikou. Domnělý vztah žalobkyně k budově tak vyplývá pouze z nároku uplatněného u soudu, o kterém však dosud nebylo nerozhodnuto. V daném případě není dán naléhavý právní zájem žalobkyně na určení neexistence zástavního práva, neboť existence naléhavého právního zájmu je podmíněna aktivní věcnou legitimací žalobkyně, která zde absentuje. Odmítla jako nepravdivá tvrzení, že by do okamžiku uzavření zástavní smlouvy byl ze strany žalobkyně zmíněn jakýkoliv záměr uplatnit jakákoliv práva v souvislosti s převodem spoluvlastnického podílu na stavbě. Uvedla, že nabyla vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu na stavbě již na podzim roku 2021 a jediný nárok, který se žalobkyně opakovaně snažila vůči 1. žalované uplatnit, bylo domnělé nájemné za to, že budova stojí na pozemku, jehož spoluvlastníkem je dle zápisu v katastru nemovitostí i žalobkyně. Nárok na nájemné však byl ze strany 1. žalované odmítnut. Přestože jsou 1. žalovaná a 2. žalovaná v současné době dceřinou a mateřskou společností, považuje 1. žalovaná zajištění dluhu zástavním právem za zcela standardní postup v situaci, kdy se dluh vztahuje k dané nemovitosti. Závěry žalobkyně o obcházení zákona a nepoctivosti jednání 1. žalované je proto třeba jednoznačně odmítnout, a to i s ohledem na skutečnost, že žalobkyně dovozuje nepoctivost postupu žalovaných v situaci, kdy zástavní smlouva byla uzavřena předtím, než žalobkyně uplatnila právo retraktu. 1. žalovaná proto navrhla, aby byla žaloba jako zcela nedůvodná zamítnuta.

3. Druhá žalovaná žalobou uplatněný nárok taktéž odmítla a uvedla, že žalobkyně není oprávněna domáhat se určení, k němuž směřuje podaná žaloba, neboť není k podání takové žaloby aktivně věcně legitimována a nemá ani naléhavý právní zájem na žalovaném určení. Ke stavbě žalobkyně nemá žádný právní vztah, je pouze spoluvlastníkem pozemku, přičemž stavba není jeho součástí. Poukázala na to, že Nejvyšší soud v minulosti vyloučil aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby na určení (ne)existence zástavního práva zřízeného k podílu na věci i v případě, jedná-li se o podíl druhého spoluvlastníka. Soud dovodil, že zatížením spoluvlastnického podílu zástavním právem nejsou ve svých právech k věci, a to ani ve svém předkupním právu podle § 140 občanského zákoníku z roku 1964, nijak dotčeni ostatní spoluvlastníci. Tím spíše nemůže být na svých právech dotčena žalobkyně, která není ani spoluvlastníkem stavby. Rozhodnutí Ústavního soudu citované žalobkyní nemůže být v daném případě aplikováno, neboť se jedná o specifické právní vztahy uvnitř obchodní korporace, kde se zásah do majetkových práv společnosti může projevit na majetku společníka jako tzv. reflexní škoda. Soud by měl tedy primárně zamítnout žalobu z důvodu nedostatku aktivní věcné legitimace žalobkyně. Nadto 2. žalovaná uvedla, že jako jediný společník 1. žalované uzavřela s 1. žalovanou rámcovou smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě jí průběžně poskytuje zápůjčky za účelem financování nejprve akvizice spoluvlastnického podílu na stavbě a následně její údržby a rekonstrukce. K zajištění pohledávek 2. žalované byla uzavřena zástavní smlouva a následně zřízeno zástavní právo ke spoluvlastnickému podílu 1. žalované na stavbě. V takovém jednání nelze spatřovat žádnou nepoctivost. 1. žalovaná je dlužníkem 2. žalované a vzhledem k tomu, že 1. žalovaná nemá žádné vlastní finanční prostředky s výjimkou nájemného za pronájem stavby a žádný majetek, s výjimkou spoluvlastnického podílu na stavbě, dohodly se žalované na zajištění vrácení dluhu zřízením zástavního práva. V době uzavření předmětné zástavní smlouvy neměla 2. žalovaná žádnou informaci o intencích žalobkyně ve směru k uplatnění práva retraktu. Do té doby byly ze strany žalobkyně komunikovány tolik vágní nároky na nájemné, které však 1. žalovaná odmítla. 2. žalovaná proto navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

4. Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy, na jejichž základě zjistil následující skutečnosti:

5. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne , datum, , katastrální území , adresa, , LV č. , hodnota, bylo zjištěno, že na tomto LV jsou zapsány dvě parcely, a to pozemek, na kterém stojí stavba a dále , Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba bez čísla popisného a číslo evidenčního, zemědělská stavba. Vlastnické právo je zapsáno pro Českou republiku v rozsahu 11/40, pro žalobkyni v rozsahu 9/20, pro společnost , právnická osoba, v rozsahu 11/40. K podílu společnosti , právnická osoba, je zřízeno zástavní právo smluvní ve prospěch , právnická osoba, . a další související v zápisy.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne , datum, , katastrální území , adresa, , LV č. , hodnota, se podává, že na tomto LV je zapsána stavba postavená na pozemku, který je zapsán na , hodnota, , vlastnické právo k této stavbě je zapsáno pro Českou republiku v rozsahu 1/2 a pro 1. žalovanou v rozsahu 1/2. Předmětná stavba je zatížena zástavním právem smluvním k zajištění dluhu do celkové výše 10 000 000 Kč s příslušenstvím k podílu ½, oprávněným ze zástavního práva je 2. žalovaná. Vkladová listina je smlouva o zřízení zástavního práva podle občanského zákoníku, o zákazu zcizení a zatížení ze dne , datum, . Právní účinky zápisu jsou ke dni , datum, , zápis proveden dne , datum, . Dále je zapsán zákaz zcizení a zatížení po dobu trvání zástavního práva. 1. žalovaná nabyla spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/2 na stavbě kupní smlouvou ze dne , datum, . Právními účinky zápisu nastaly ke dni , datum, . Zápis byl proveden , datum, .

7. Z kupní smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že paní , jméno FO, prodala 1. žalované spoluvlastnický podíl o velikosti id. ½ na stavbě. Kupní cena byla stanovena dohodou smluvních stran na částku 388 235,50 Kč a byla uhrazena prostřednictvím advokátní úschovy , Jméno advokáta C, .

8. Ze sdělení o uplatnění předkupního práva ze dne , datum, se podává, že žalobkyně zastoupená svým zmocněncem , Jméno zmocněnce, vyzvala 1. žalovanou, aby na žalobkyni převedla spoluvlastnický podíl v rozsahu id. 1/2 na stavbě, a to za podmínek původního převodu včetně kupní ceny ve výši 388 235,50 Kč. Dále uvedla, že toto sdělení má 1. žalovaná považovat po dobu 15 dnů jako předžalobní výzvu k mimosoudní dohodě a pokud k ní nedojde, bude bezodkladně podána žaloba.

9. Z doručenky datové schránky soud zjistil, že shora citovaná předžalobní výzva včetně plné moci byla 1. žalované doručena dne , datum, .

10. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem ze dne , datum, se podává, že tato byla uzavřena mezi 1. žalovanou jako zástavním dlužníkem a zástavcem a 2. žalovanou jako zástavním věřitelem. Ve smlouvě je konstatováno, že dne , datum, byla mezi 2. žalovanou a 1. žalovanou uzavřena rámcová smlouva o zápůjčce, kterou se 2. žalovaná zavázala poskytnout 1. žalované finanční prostředky pro akvizici podílu na stavbě a nezbytnou rekonstrukci. Následně byly uzavřeny dodatky k této smlouvě dne , datum, , dne , datum, a dne , datum, . Za účelem zajištění závazků 1. žalované dle smlouvy o zápůjčce se žalované dohodly na zřízení zástavního práva k podílu na stavbě. Žalované se dohodly, že zástavní právo zřízené na základě této zástavní smlouvy bude zajišťovat veškeré dluhy zástavního dlužníka vůči zástavnímu věřiteli, tedy veškeré dluhy 1. žalované vůči 2. žalované vyplývající, anebo související se smlouvou o zápůjčce, a to až do celkové výše 10 000 000 Kč s příslušenstvím. 1. žalovaná v čl. 3. 1. b) smlouvy uvedla, že podíl, který je zastavován, není zatížen žádným smluvními, ani věcnými právy či jakýmkoliv jinými právy třetích osob. Dále byl zřízen k zástavě zákaz zcizení a zákaz zatížení jako právo věcné, a to na dobu trvání zástavního práva dle této zástavní smlouvy. Za obě žalované zástavní smlouvu podepsal , tituly před jménem, , jméno FO, jako statutární zástupce. Jeho podpis je ověřen advokátem , Jméno advokáta A, . Ověřovací doložka je ze dne , datum, .

11. Na základě takto zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobkyně je spoluvlastníkem v rozsahu id. 9/20 pozemku, na kterém stojí stavba, která však není jeho součástí. Na základě kupní smlouvy ze dne , datum, předchozí vlastník, paní , jméno FO, , převedl spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 na stavbě na 1. žalovanou za kupní cenu 388 235,50 Kč. 1. žalovaná pak tento spoluvlastnický podíl zastavila ve prospěch 2. žalované zástavní smlouvou ze dne , datum, , a to k zajištění dluhu vůči 2. žalované až do částky 10 000 000 Kč s příslušenstvím, jež vyplývá z rámcové smlouvy o zápůjčce, kterou žalované společně uzavřely dne , datum, za účelem poskytnutí finančních prostředků pro akvizici podílu na stavbě a nezbytnou rekonstrukci. Žalobkyně vyzvala 1. žalovanou k převodu jejího spoluvlastnického podílu na stavbě na žalobkyni přípisem ze dne , datum, , který byl 1. žalované doručen , datum, . Dne , datum, pak byl podán příslušnému katastrálnímu úřadu návrh na vklad zástavního práva a zápis zákazu zcizení a zatížení dle zmíněné zástavní smlouvy. Zástavní právo i zákaz zcizení a zatížení byly zavkladovány. Z úřední činnosti je soudu známo, že mezi žalobkyní a 1. žalovanou je u zdejšího soudu veden spor o právo retraktu ke spoluvlastnickému podílu na stavbě, který je projednáván pod sp. zn. , spisová značka, , řízení dosud není pravomocně skončeno.

12. Po hmotněprávní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Podle § 1309 odst. 1 o. z. vznikne při zajištění dluhu zástavním právem věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy. Podle § 1310 může být zastavenou každá věc, s níž lze obchodovat. Podle § 1311 odst. 1 o. z. lze zástavním právem zajistit dluh o určité výši nebo dluh, jehož výši lze určit kdykoli v době trvání zástavního práva. Zástavním právem lze zajistit dluh peněžitý i nepeněžitý, podmíněný nebo i takový, který má vzniknout teprve v budoucnu. Podle odstavce 2 lze zástavním právem zajistit i dluhy určitého druhu vznikající dlužníkovi vůči zástavnímu věřiteli v určité době nebo i různé dluhy vznikající vůči zástavnímu věřiteli z téhož právního důvodu. Podle § 1312 odst. 1 o. z. se zřizuje zástavní právo zástavní smlouvou. V ní strany ujednají, co je zástavou a pro jaký dluh je zástavní právo zřízeno; zajišťuje-li se dluh ještě nedospělý nebo více dluhů, postačí ujednat, do jaké nejvyšší výše jistiny se zajištění poskytuje. Podle odstavce 2 může být zástava určena jednotlivě, nebo jiným způsobem tak, aby ji bylo možné určit kdykoli v době trvání zástavního práva. Podle § 1313 o. z. zajišťuje zástavní právo dluh a jeho příslušenství; je-li to zvlášť ujednáno, pak i smluvní pokutu. Podle § 3056 odst. 1 o. z. platí, že vlastník pozemku, na němž je zřízena stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku a nestala se součástí pozemku ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, má ke stavbě předkupní právo a vlastník stavby má předkupní právo k pozemku. Předkupní právo vlastníka pozemku se vztahuje i na podzemní stavbu na stejném pozemku, která je příslušenstvím nadzemní stavby. K ujednáním vylučujícím nebo omezujícím předkupní právo se nepřihlíží.

13. Soud s ohledem na aktuální situaci dovodil, že žalobkyně není v tuto chvíli ve věci aktivně věcně legitimována, neboť nebyla účastníkem předmětné zástavní smlouvy a nemá tudíž ani naléhavý právní zájem na určení neexistence zástavní smlouvy. V tomto směru soud vycházel z ustálené soudní praxe Nejvyššího soudu, která dlouhodobě zastává právní názor, že k podání žaloby na určení neexistence zástavního práva, je legitimován toliko účastník zástavní smlouvy, tedy zástavní dlužník a zástavní věřitel. Dovodil, že právní sféry dalších osob se toto řízení netýká, neboť výsledek řízení nemůže mít vliv na jejich právní poměry (viz například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, ). Na této skutečnosti ničeho nemění ani to, že jiná osoba má k zastavované nemovitosti nebo jejímu spoluvlastnickému podílu zákonné předkupní právo. V rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, Nejvyšší soud v tomto směru dovodil: „Předmětem zástavního práva (způsobilou zástavou) je rovněž spoluvlastnický podíl k nemovitosti nebo jiné věci. Je-li zástavní právo zřizováno smlouvou, není ke vzniku zástavního práva ke spoluvlastnického podílu podle ustálené judikatury soudů třeba souhlasu ostatních spoluvlastníků. Zatížením spoluvlastnického podílu zástavním právem totiž nejsou ve svých právech k věci - a to ani ve svém předkupním právu (§ 140 občanského zákoníku) - nijak dotčeni ostatní spoluvlastníci.“ Pokud výše uvedené platí pro spoluvlastníky zastavované nemovité věci, tím spíše to platí pro žalobkyni, které vyplývá předkupní právo z vlastnictví spoluvlastnického podílu na pozemku pod stavbou, která není jeho součástí. Soud si je vědom toho, že z této zásady existují výjimky dovozené judikaturou (krom jiných i žalobkyní citovaným nálezem Ústavního soudu I. ÚS 45/21 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), tyto však představují zcela specifické případy (v případě nálezu ÚS se jedná o aktivní legitimaci společníka společnosti, která je zástavním dlužníkem, v případě rozsudku Nejvyššího soudu pak specifického postavení insolvenčního správce osobního dlužníka v případě, že zástava je předmětem majetkové podstaty). Na daný případ však tyto výjimky aplikovat nelze. Naopak pro případ předkupního práva se Nejvyšší soud vyjádřil tak, že zřízením zástavního práva nejsou spoluvlastníci, potažmo tedy i jiné osoby, kterým svědčí předkupní právo, ve svém předkupním právu dotčeni.

14. Pokud se žalobkyně stane v důsledku úspěšného uplatnění práva retraktu vlastníkem předmětného spoluvlastnického podílu na stavbě, vstoupí do postavení zástavního dlužníka. V důsledku toho jí tedy vznikne i aktivní věcná legitimace k podání návrhu na určení neexistence předmětného zástavního práva. Až v takovém okamžiku bude namístě podání žaloby na určení, zda zde zástavní právo je či není. Situace žalobkyně (pokud se svým nárokem na realizaci práva retraktu uspěje) tedy není neřešitelná, jak tomu bylo v případě společníka obchodní společnosti nebo insolvenčního správce osobního dlužníka, její žaloba je však v tuto chvíli předčasná a soud ji proto zamítl.

15. V rámci vyhlášení rozsudku došlo ke zjevné nesprávnosti, kdy soud ve výroku I před slovy „se zamítá.“ neuvedl slovo „neexistuje“. Tuto zjevnou nesprávnost soud postupem podle § 164 o. s. ř. v písemném vyhotovení rozsudku opravil.

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 151 o. s. ř. a 142 o. s. ř., kdy zcela úspěšným žalovaným přísluší plná náhrada nákladů řízení, která sestává z jejich nákladů právního zastoupení advokátem. Žalované 1. i žalované 2. soud přiznal náhradu nákladů řízení za zastoupení advokátem, kterému přísluší odměna ve výši 14 604,70 Kč, stanovená podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty 50 000 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a příprava a vyjádření ve věci) podle § 9 odst. 4 písm. b) a. t. ve znění do , datum, po 2 700 Kč a z tarifní hodnoty 113 000 Kč za jeden úkon právní služby (účast na jednání soudu) podle § 9 odst. 4 písm. a) a. t. ve znění od , datum, za 5 620 Kč a dvě paušální náhrady nákladů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění do , datum, a jedna paušální náhrada nákladů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění od , datum, , a dále náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky 12 070 Kč ve výši 2 534,70 Kč. Při stanovení odměny advokáta soud vyšel z § 9 a. t., neboť hodnotu zástavního práva nelze stanovit, není totiž zřejmé, jaká byla aktuální výše dluhu k okamžiku jednotlivých úkonů právní služby, tedy jak vysoký dluh zástavní právo v ten, který okamžik zajišťovalo. Pro účely stanovení hodnoty zástavního práva, jehož se řízení týkalo, nelze vycházet z částky 10 000 000 Kč, neboť tato částka představuje pouze maximální výši jistiny, která je zástavním právem zajištěna. Navíc je zástavní právo zřízeno k zajištění veškerých dluhů žalované 1. až do částky 10 000 000 Kč včetně příslušenství. Konkrétní hodnoty příslušenství však v tuto chvíli zjistit nelze. Hodnotu zástavního práva tak lze zjistit pouze s nepoměrnými obtížemi, a proto je namístě aplikace § 9 a. t. Srovnej nález Ústavního soudu ze dne 8. 3 2023, v němž Ústavní soud uvedl: „Při určení tarifní hodnoty ve sporech o určení vlastnictví či neplatnosti právních úkonů soud primárně vychází z ceny věci, která je předmětem sporu, schází-li však ověřitelný údaj o ceně věci, jde o spor ve smyslu § 9 odst. 3 písm. a), popř. § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu.“.