18 C 8/2024

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Kopeckou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 400 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 400 000 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 80 404,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 12. 1. 2024 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 400 000 Kč a úroku z prodlení s tím, že od poloviny roku 2020 do konce tohoto roku vykonala pro žalovanou stavební práce na nemovitosti ve vlastnictví žalované na adrese , Adresa žalované, , které k výzvě soudu specifikovala jako:a) výkopové zemní práce pro přívod elektrického kabelu (30 hodin práce po 260 Kč)b) výstavba zatepleného zahradního domku (cena práce a materiálu 48 000 Kč)c) bourání a následná likvidace zahradního jezírka s následnou úpravou terénu (36 hodin práce po 260 Kč)d) demontáž a likvidace přístřešku pro bazénovou filtraci (8 hodin práce po 260 Kč)e) demontáž a likvidace původního dřevníku (9 hodin práce po 260 Kč)f) zemní práce s následnou likvidací původního bazénu (24 hodin práce po 260 Kč)g) přemístění vzrostlých dřevin na pozemku (2 hodiny práce po 260 Kč)h) zemní práce pro výstavbu nového bazénu s následnou izolací obvodových stěn a úpravy terénu (40 hodin po 260 Kč)i) zemní práce na odstraněné kanalizace – trativodu a instalace nového (24 hodin práce po 260 Kč)j) zemní práce pro výstavbu garáže – pasy, ztracené bednění betonování, podsypy včetně hutnění, zámková dlažba (cena práce a materiálu 65 000 Kč)k) výstavba dřevostavby garáže cca 35 m2, částečně zatepleno (cena práce a materiálu včetně elektrických garážových vrat 190 000 Kč)l) zemní práce – příprava a následná pokládka dlažby (16 hodin práce po 260 Kč)m) dřevovýroba – zábradlí na terase, schody do garáže (16 hodin práce po 260 Kč)n) vybavení nemovitosti – 3 ks olejových přímotopů, TV Panasonic (celková cena 18 000 Kč)o) doprava za prací, závoz materiálu, přesun vytěžených hmot (25 740 Kč za celé období).Následně žalobkyně vystavila dne 5. 1. 2021 žalované fakturu č. , hodnota, na částku 400 000 Kč se splatností 19. 1. 2021, kterou však žalovaná ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně ze dne 20. 11. 2023 neuhradila. K dotazu soudu, z jakého titulu je nárok požadován žalobkyně nejprve ve svém vyjádření ze dne 25. 3. 2024 uvedla, že nárok uplatňuje z titulu bezdůvodného obohacení (viz „Dlužno poznamenat, že k vrácení částky 400 000 Kč z bezdůvodného obohacení paní žalované, bylo přistoupeno poté, co právě advokátní kancelář , Anonymizováno, , advokátní kancelář , adresa, vyzvala jednatele žalobkyně k zaplacení částky 2 315 700 Kč …“). Při jednání dne 22. 5. 2024 však žalobkyně trvala na tom, že mezi účastníky byla uzavřena ústní smlouva ohledně předmětných dodávek a prací. K obsahu předmětné smlouvy pak k výzvě soudu žalobkyně doplnila, že smlouva mezi účastníky byla uzavřena před počátkem provádění prací za přítomnosti druha sestry žalované pana Štěpničky, přičemž rozsah provedených prací byl v podstatě dohodnut (odstranění původního bazénu a výstavba nového, výstavba zahradního domku, likvidace zahradního jezírka s následnou úpravou terénu, potřebné práce pro pokládku nových trativodů, výstavba garáže a terénní úpravy) a v průběhu provádění prací bylo pouze ze strany žalované upřesňováno, jaké práce navíc budou prováděny. Protože rozsah prací nebylo možné při uzavření ústní smlouvy blíže specifikovat, bylo dohodnuto, že cena prací a dodaných materiálů bude uvedena v závěrečné faktuře.

2. Žalovaná s nárokem žalobkyně nesouhlasila a navrhla žalobu v plném rozsahu zamítnout. Uvedla, že o existenci žalobkyně se žalovaná dozvěděla až z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně. S žalobkyní nikdy neuzavřela žádnou smlouvu, na základě které by mohla vzniknout žalobkyní tvrzená pohledávka. Žalovaná připustila, že na její nemovitosti byly provedeny určité práce týkající se zejména výstavby garáže a zahradního domku, odmítla ale, že by ohledně těchto prací komunikovala s žalobkyní a tyto práce u žalobkyně objednávala. Žalovaná se sama na těchto pracích podílela, částečně byly prováděny její svépomocí. Uvedla, že mezi žalovanou a jednatelem žalobkyně panem , jméno FO, existoval partnerský vztah. Na pracích se žalovaná domlouvala s panem , jméno FO, , který se sám nabídl, že v rámci partnerského vztahu žalované vypomůže s úpravami její nemovitosti. Nerozporovala, že nějaké práce byly na její nemovitosti provedeny, ale byly prováděny v režimu partnerského vztahu mezi žalovanou a jednatelem žalobkyně panem , jméno FO, . Nikdy mezi nimi však nedošlo k jakékoli dohodě o ceně prací a jejich úhradě. Žalobkyně v této souvislosti nebyla nikdy zmíněna a s touto společností žalovaná nikdy žádnou smlouvu ani jinou dohodu neuzavřela. K dodání tří přímotopů žalovaná uvedla, že se jednalo o dar ze strany pana , jméno FO, žalované a televizor Panasonic žalovaná od pana , jméno FO, nikdy neobdržela. Nyní mezi žalovanou a panem , jméno FO, probíhá spor o nemovitosti zapsané na LV č. , hodnota, , k. ú. , adresa, , které byly převedeny ze společnosti , právnická osoba, na žalovanou (dále jen „převedené nemovitosti“). Převedené nemovitosti v současné době jednatel žalobkyně pan , jméno FO, neoprávněně užívá a žalovaná proto na něj podala žalobu na vyklizení, kterou projednává Okresní soud v Benešově. Zároveň žalovaná vyčíslila jednateli žalobkyně bezdůvodné obohacení za neoprávněné užívání převedených nemovitostí (2 315 700 Kč) a v rámci mimosoudního jednání byla ochotna částku 400 000 Kč započítat, to však pouze za předpokladu, že bude dostatečně doložen řádný a platný vznik této pohledávky, a položkový rozpis prací či dodávek, které měly být žalované poskytnuty. Podání žaloby na zaplacení částky 400 000 Kč žalovaná vnímá jako pokračování snahy jednatele žalobkyně přimět žalovanou, aby na něj převedené nemovitosti převedla zpět, nejedná se tedy o vážně míněný nárok.

3. Při jednání konaném dne 22. 5. 2024 právní zástupce žalobkyně uvedl, že žalobkyně neměla oprávnění k provádění stavebních prací, a proto došlo mlčky k dohodě o tom, že práce bude provádět a objednávat jednatel žalobkyně jako fyzická osoba. K dotazu soudu tuto dohodu blíže nespecifikoval. Jednatel žalobkyně pan , jméno FO, při tomto jednání uvedl, že byla uzavřena ústní dohoda, neví, jak by to jako fyzická osoba žalované mohl fakturovat, žalovaná ho úkolovala ke konkrétním pracím, a to všech které jsou předmětem tohoto řízení. Žalovaná vždy přišla za jednatelem žalobkyně a řekla, že tohle by chtěla udělat a on to zařídil, případně s ní prodiskutoval vhodnost tohoto pokynu. Jiná dohoda mezi nimi nebyla. Po příchodu nového partnera žalované pan jednatel žalobkyně pouze dokončil rozdělané práce a v dalších již nepokračoval. Práce prováděné přímo jednatelem žalobkyně nebyly ze strany žalované nijak hrazeny. Subdodávky hradil buď jednatel žalobkyně nebo žalobkyně, jednatel žalobkyně mezi tím nijak nerozlišoval. Dále jednatel žalobkyně pan , jméno FO, uvedl, že televize Panasonic mu zůstala z jiné zakázky, kterou prováděl jako fyzická osoba. Jak byly nakupovány tři olejové přímotopy, zda na žalobkyni nebo na jednatele žalobkyně, již neví. Žalovaná při tomto jednání vznesla námitku promlčení předmětného nároku., právnická osoba, průběhu řízení učili účastníci výslovně nesporným, že mezi žalovanou a jednatele žalobkyně panem , jméno FO, existoval partnerský vztah, který trval v době započetí prací v květnu 2020 a byl ukončen neformálním rozchodem v srpnu roku 2020. Dodávka elektrických rozvodů byla provedena panem Maťašákem a fakturu za tyto práce hradila žalovaná. Aktuálně je mezi žalovanou a jednatelem žalobkyně panem , jméno FO, veden spor o převedené nemovitosti, které pan , jméno FO, užívá, a žalovaná na pana , jméno FO, v této souvislosti podala žalobu na vyklizení, kterou projednává Okresní soud v Benešově. U tohoto soudu je dále vedeno řízení o určení vlastnictví k převedeným nemovitostem.

5. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutečnosti.

6. Z faktury č. , hodnota, ze dne 5. 1. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyfakturovala žalované částku 400 000 Kč s uvedením „Fakturujeme Vám po dohodě mé provedené práce na adrese , Adresa žalované, “. Faktura je splatná dne 19. 1. 2021.

7. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 20. 11. 2023 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě shora uvedené faktury ve lhůtě do 30. 11. 2023 s tím, že se jedná o fakturu za stavební práce prováděné v období od poloviny roku 2020 do 31. 12. 2020. Z podacího archu se podává, že výzva byla odeslána žalované dne 21. 11. 2023.

8. Z výzvy před podáním trestního oznámení ze dne 20. 11. 2023 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně jako zástupce pana , jméno FO, žalované sděluje úmysl pana , jméno FO, podat na žalovanou trestní oznámení a v rámci toho uvedl, že pan , jméno FO, nabízel žalované, že jí odpustí částku 400 000 Kč, kterou vynaložil na stavební práce na její nemovitosti.

9. Z odpovědi na předžalobní výzvu ze dne 29. 11. 2023, se podává, že právní zástupce žalované reaguje na výzvu právního zástupce žalobkyně k zaplacení předmětné faktury a dále na výzvu téhož právního zástupce jako právního zástupce pana , jméno FO, před podáním trestního oznámení. Právní zástupce žalované odmítá nároky pana , jméno FO, stran převedených nemovitostí s poukazem na to, že pan , jméno FO, nebyl převodcem. Předmětnou fakturu pak považuje za neoprávněně vystavenou. Vyzývá pana , jméno FO, k úhradě částky 2 315 700 Kč z titulu bezdůvodného obohacení za neoprávněné užívání převedených nemovitostí. Dále uvádí, že v zájmu urychlení věci by žalovaná byla ochotna přistoupit na započtení částky 400 000 Kč dle předmětné faktury, pouze však za předpokladu doložení titulu této pohledávky a položkového rozpisu prací či dodávek. Na svých námitkách k existenci tohoto dluhu však nadále trvají.

10. Z trestního oznámení ze dne 31. 1. 2024 soud zjistil, že pan , jméno FO, podal v zastoupení právního zástupce žalobkyně na žalovanou trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu a následného trestného činu vydírání, a to v souvislosti s převodem převedených nemovitostí ze společnosti , právnická osoba, , IČ , IČO, na žalovanou. V přepisu rozhovoru mezi žalovanou a jednatelem žalobkyně panem , jméno FO, , který je součástí trestního oznámení, pan , jméno FO, uvádí: „Takže já si furt stojím za tím jako, že jsem ti dal 400 000 Kč, který jsem prostavěl v Mnichovicích“.

11. Z rozšíření trestního oznámení ze dne 14. 2. 2024 soud zjistil, že jednatel žalobkyně pan , jméno FO, podal v zastoupení právního zástupce žalobkyně na žalovanou trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu a následného trestného činu vydírání, které tímto podáním doplňuje.

12. Z podnětu České advokátní komoře ze dne 14. 2. 2024 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně jako zástupce pana , jméno FO, podal podnět ČAK k prošetření jednání právního zástupce žalované v souvislosti s převedenými nemovitostmi.

13. Z kupní smlouvy ze dne 12. 2. 2016 se podává, že společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, zastoupená jednatelem , jméno FO, prodala žalované převedené nemovitosti (pozemky a rodinný dům s garáží) za kupní cenu 1 800 000 Kč, která byla splatná v hotovosti nebo na účet prodávající do 30 dnů od právní moci rozhodnutí o vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí.

14. Z listu vlastnictví č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, ze dne 17. 10. 2023 soud zjistil, že jako výlučný vlastník převedených nemovitostí je zapsána žalovaná a převedené nemovitosti jsou zatíženy zástavním právem a zákazem zcizení a zatížení ve prospěch společnosti , právnická osoba, ., IČ , IČO, .

15. Z žaloby na vyklizení ze dne 13. 3. 2024 soud zjistil, že žalovaná podala na jednatele žalobkyně pana , jméno FO, žalobu na vyklizení převedených nemovitostí16. Z úplném výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně ze dne 4. 4. 2024 soud zjistil, že žalobkyně nemá zapsané oprávnění ke stavební činnosti nebo k činnostem obdobným, ale toliko volné živnosti, holičství a kadeřnictví, prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin, hostinská činnost a velkoobchod. Jediným jednatelem žalobkyně je od jejího vzniku pan , jméno FO, , který byl od vzniku společnosti do 4. 11. 2021 společníkem s podílem 50 %. Od 4. 11. 2021 je jediným společníkem této společnosti společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, .

17. Z přepisu komunikace mezi žalovanou a jednatelem žalobkyně soud zjistil, že v říjnu 2020 se žalovaná s jednatelem žalobkyně domlouvali, jak jednatel žalobkyně dodělá garáž na nemovitosti žalované tak, aby se tam jednatel žalobkyně nepotkal s novým přítelem žalované. Jednatel žalobkyně chtěl po žalované podepsat nějaké papíry, což ona odmítla. Jednatel žalobkyně sdělil žalované, že na její nemovitosti tři čtvrtě roku „bulhaří“, že to bylo drahé a že si to má dodělat s novým přítelem a že už nic dělat nebude. V červnu 2023 jednatel žalobkyně sdělil žalované, že za práce na její nemovitosti v Mnichovicích jí může vystavit fakturu na částku 400 000 Kč, dále se dohadovali na celkovém vzájemném vyúčtování, kdy žalovaná uvedla, že po odečtení té garáže by po jednateli žalobkyně chtěla zaplatit na celkové vypořádání 1 milion Kč. Jednatel žalobkyně uvedl, že na nemovitosti žalované v Mnichovicích bylo prostavěno 400 000 Kč a na celkové vyrovnání by byl ochoten dát žalované 200 000 Kč a ona by na něj přepsala převedené nemovitosti zpět. V září 2023 jednatel žalobkyně žalované sdělil, že si stojí za tím, že žalované dal 400 000 Kč, které prostavěl na její nemovitosti v Mnichovicích a že to má vyfakturované ve firmě. Na to žalovaná uvádí, že doklady k tomu nikdy neviděla, ale že ty práce rozporovat nebude.

18. Z fotodokumentace na čísle listu 30 až 54 spisu a fotodokumentace s popisem na č. l. 119 až 138 spisu soud žádná relevantní skutková zjištění neučinil, neboť nebylo prokázáno, kdy a kde byly tyto fotografie pořízeny, ale zejména z nich nelze dovodit, kdo prováděl předmětné práce.

19. Soud neprovedl důkazy svědeckou výpovědí pana Maťašáka, pana Rusína a pana Špergera, neboť tito svědci byli označeni toliko k tomu, aby prokázali, že pan , jméno FO, na nemovitosti žalované konal práce, to ovšem žalovaná v zásadě nerozporovala. K prokázání uzavření ústní smlouvy mezi účastníky navrženi nebyli. Ze stejných důvodů soud neprováděl ani výslech pana Urbana, který měl vypovídat pouze k tomu, že žalovaná jednatele žalobkyně úkolovala jednotlivými pracemi, a ani paní , jméno FO, , která měla panu Urbanovi vypomáhat.

20. Důkaz svědeckou výpovědí pana Štěpničky soud neprováděl, neboť ač žalobkyně ve svém vyjádření ze dne 17. 6. 2024 uvedla, že tento svědek byl přítomen při uzavření ústní smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou, při jednání konaném dne 16. 8. 2024 jednatel žalobkyně pan , jméno FO, uvedl, že tento svědek byl přítomen pouze tomu, kdy žalovaná jednateli žalobkyně panu , jméno FO, zadávala práci, a to mělo probíhat postupně v průběhu provádění prací od jara do konce roku 2020. Jinému vzájemnému jednání mezi ním a žalovanou pan , jméno FO, přítomen nebyl, tedy ani ničemu ohledně splatnosti ceny díla a předání díla.

21. Soud neprovedl ani důkaz znaleckým posudkem znalce z oboru stavebnictví, neboť v průběhu řízení se ukázalo, že pro posouzení věci není podstatné stanovení obvyklé ceny tvrzených prací a dodávek.

22. Výslech jednatele žalobkyně soud neprováděl z toho důvodu, že jednatel žalobkyně se k věci vyjadřoval v rámci řízení a jeho výslech by tak byl pouze opakováním toho, co žalobkyně tvrdí.

23. Soud neprovedl ani důkaz nahrávkami rozhovorů mezi žalovanou a jednatelem žalobkyně panem , jméno FO, , neboť s jejich provedením žalovaná nesouhlasila a s ohledem na právní závěr soudu provedení tohoto důkazu nebylo nezbytně nutné a nenaplňovalo tak podmínky pro jeho použití v rámci úřední licence. V daném případě soud vyhodnotil, že se jednalo o záznam projevu osobní povahy žalované a zabýval se tedy dále tím, zda v daném věci je tento důkaz natolik stěžejní, že právo na spravedlivé projednání věci převáží nad právem na ochranu osobnosti. V dané věci s ohledem na níže uvedený právní závěr soud uzavřel, že provedení tohoto důkazu není pro zjištění skutkového stavu rozhodného pro posouzení věci natolik zásadní, aby nebylo možné učinit právní závěr pouze na základě důkazů již provedených, a proto tento důkaz neprovedl.

24. Soud posoudil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti a při pečlivém zohlednění všeho, co vyšlo v průběhu řízení najevo včetně toho, co uvedli účastníci řízení, učinil následující závěr o skutkovém stavu věci.

25. V době od jara 2020 do konce roku 2020 byly na nemovitosti žalované na adrese , adresa, prováděny stavební práce, jak uvedeny shora pod bodem 1, které alespoň v části prováděl jednatel žalobkyně pan , jméno FO, . V té době byli pan , jméno FO, a žalovaná v partnerském vztahu, který byl neformálně ukončen v srpnu roku 2020, kdy si žalovaná do předmětného domu přivedla nového přítele. Práce jednatel žalobkyně pan , jméno FO, dokončoval ještě do konce roku, kdy se s žalovanou dohadoval na dokončení prací na garáži. Mezi žalovanou a panem , jméno FO, je veden spor o převedené nemovitosti, které převedla společnost , právnická osoba, zastoupená pane , jméno FO, na žalovanou a pan , jméno FO, je požaduje převést zpět. V této souvislosti bylo na žalovanou panem , jméno FO, podáno trestní oznámení pro podvod a následné vydírání a u Okresního soudu v Benešově je vedeno řízení o vyklizení převedených nemovitosti, které užívá pan , jméno FO, , a dále byla ze strany společnosti , právnická osoba, podána žaloba na určení vlastnického práva k převedeným nemovitostem proti žalované. V rámci mimosoudního jednání mezi žalovanou a jednatelem žalobkyně panem , jméno FO, bylo zvažováno započtení předmětné pohledávky na pohledávku žalované vůči panu , jméno FO, z titulu bezdůvodného obohacení za neoprávněné užívání převedených nemovitostí.

26. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

27. Podle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

28. Podle § 2587 o. z. platí, že dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

29. Podle § 2610 odst. 1 o. z. platí, že právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

30. Podle § 1958 odst. 2 o. z. platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

31. Podle § 2991 odst. 1 platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

32. Podle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

33. Pro posouzení věci bylo stěžejní, že žalovaná v průběhu řízení vznesla námitku promlčení předmětného nároku. Soud se proto z důvodu procesní ekonomie primárně zabýval tím, zda předmětný nárok není promlčen. Žalobkyně byla v průběhu řízení vyzvána, aby doplnila svá tvrzení krom jiného o to, jak byla mezi účastníky sjednána splatnost ceny díla a pokud nebyla splatnost sjednána, kdy bylo dílo dokončeno a předáno a k prokázání těchto tvrzení navrhla důkazy. Ke splatnosti ceny díla, ani k dokončení a předání díla žalobkyně nic konkrétního neuvedla. Podle § 2610 odst. 2 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Nebylo-li tedy ze strany žalobkyně tvrzeno ani prokázáno, že byla splatnost ceny díla sjednána na nějakou konkrétní dobu, soud vycházel z toho, že splatnost mohla nastat i dle § 1958 odst. 2 o. z., tedy žalobkyně mohla požadovat plnění dluhu ihned poté, kdy byly práce provedeny, tedy dokončeny a předány. Žalobkyně tvrdila, že dílo bylo dokončeno nejpozději 31. 12. 2020, přes poučení však netvrdila žádné datum předání díla, soud proto vycházel z toho, že dílo mohlo být předáno již při dokončení, a tedy předmětné dílo mohlo být provedeno již 31. 12. 2020.

34. V případech, kdy doba splnění nebyla sjednána nebo jinak stanovena, judikatura dovodila, že promlčecí lhůta začíná běžet dnem následujícím poté, kdy vznikl dluh (NS 3 , právnická osoba, /81 a NS 32 Odo 680/2003). Dluh vznikl provedením díla, tedy mohl vzniknout již 31. 12. 2020, když žalobkyně netvrdila žádné datum pozdější. Soud proto uzavřel, že promlčecí lhůta nároku na zaplacení ceny díla, i v případě, kdy by bylo prokázáno, že smlouva byla mezi účastníky uzavřena, by počala běžet dne 1. 1. 2021, kdy poprvé mohla žalobkyně vyzvat žalovanou k zaplacení ceny díla. Právo na zaplacení ceny díla se tak promlčelo ke dne 1. 1. 2024. K témuž dni by se právo na zaplacení hodnoty prací a dodávek promlčelo i v případě, kdy by soud dospěl k závěru, že smlouva nebyla platně uzavřena a žalobkyně má nárok toliko k titulu bezdůvodného obohacení. Žaloba byla podána dne 12. 1. 2024. Protože žalovaná vznesla v řízení námitku promlčení, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť předmětný nárok je promlčen.

35. Nad rámec shora uvedeného soud uvádí, že vzhledem k tomu, že bylo zjištěno, že v rozhodném období byla žalovaná v partnerském vztahu s jednatelem žalobkyně panem , jméno FO, , obvyklému chodu věcí odpovídá, že práce prováděl partner žalované pan , jméno FO, jako fyzická osoba. K prokázání opaku poskytla žalobkyně přes detailní poučení soudu pouze velmi obecná tvrzení o uzavření ústní smlouvy mezi účastníky. Nutno podotknout, že za dané situace by žalobkyně musela tvrdit a prokázat, že žalovaná při sjednávání dohody měla povědomost o tom, že její přítel pan , jméno FO, v tu chvíli jedná za žalobkyni a nikoli jako fyzická osoba. Nic konkrétního, z čeho by se toto povědomí dalo vyvozovat, však žalobkyně netvrdila. Naopak z provedeného dokazování, z toho, co pan , jméno FO, uvedl při jednání u soudu i z toho, co pan , jméno FO, uvedl v rámci vyjednávání s žalovanou ohledně převedených nemovitostí, se soudu jeví, že práce byly prováděny panem , jméno FO, jako fyzickou osobou a až následně byly vyfakturovány žalobkyní, ta však tyto práce a dodávky neprováděla. V této souvislosti soud odkazuje na ustálenou judikaturu, z níž se podává, že faktura sama o sobě není právním důvodem vzniku pohledávky, neboť je jenom účetním dokladem o zúčtování plnění ze závazkového vztahu (viz např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 1. 2016, č. j. 101 VSPH 529/2015-70). Tedy i pokud by se žalovaná s panem , jméno FO, dohodli na tom, že bude vystavena faktura na žalobkyni, jednalo by se toliko o určení platebního místa a tato skutečnost by bez dalšího nezaložila aktivní legitimaci žalobkyně.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. odst. 1 o. s. ř. a žalované, které byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 80 404,50 Kč, která sestává z nákladů zastoupení advokátem, kterému přísluší dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, (dále jen „a. t.“) odměna ve výši 9 900 Kč (§ 7 bod 6. a. t.) za každý z 6 úkonů právní služby (§ 11 odst. 1 a. t. - převzetí a příprava zastoupení, odpor ze dne 4. 3. 2024, vyjádření ze dne 18. 4. 2024, účast na jednání dne 22. 5. 2024, vyjádření ze dne 19. 6. 2024, účast na jednání dne 16. 8. 2024) a ve výši 4 950 Kč za účast na vyhlášení rozsudku dne 23. 8. 2024 (§ 11 odst. 2 písm. f) a.t.), sedm paušálních náhrad výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 a. t. ) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 66 450 Kč ve výši 13 954,50 Kč.