18 C 92/2026

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Kopeckou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 30 000 Kč od 2. 12. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, co do úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 8. 5. 2024 do 1. 12. 2025 a co do úroku z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky 30 000 Kč od 2. 12. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 869,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím s tím, že její právní předchůdkyně společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovaným uzavřela dne , datum, Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému úvěr v celkové výši , částka, , jehož splatnost byla sjednána na dobu neurčitou. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru. V poslední upomínce ze dne , datum, byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru a vyzván k jeho okamžité úhradě. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne , datum, . Právo na zesplatnění úvěru bylo sjednáno v odst. 5.2.

4. Všeobecných obchodních podmínek, které byly součástí úvěrové smlouvy. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána žalovanému dne , datum, . Žalovaný ke dni podání žaloby uhradil žalobkyni , částka, . Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, nejpozději splatné dne , datum, spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti úvěru. Žalobkyně nabyla předmětnou pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne , datum, se společností De Vries , právnická osoba, ., která ji dříve nabyla smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne , datum, s právní předchůdkyní žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se k této výzvě nevyjádřili, ač jim byla oběma řádně doručena, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise, z nichž zjistil následující skutkový stav:

4. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr bezúčelový, nezajištěný s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru (revolvingový úvěr) uzavřený na dobu neurčitou, s úvěrovým limitem , částka, . Spolu s úvěrem měl žalovaný uhradit i úrok ve výši 457,50 % ročně, RPSN činila 4678,99 %, s tím, že splácet bude vždy k 7. dni v měsíci nebo následující pracovní den, uhradí dle své volby alespoň minimální platbu nebo dlužnou částku. Minimální platba se rovná 10,00 % Jistiny plus veškeré úroky a penále přirostlé během doby čerpání Úvěru, nejméně však , částka, . Pokud , částka, přesáhne celkovou Dlužnou částku, bude Klientem uhrazena pouze Dlužná částka. Nedílnou součástí smlouvy byly mj. všeobecné obchodní podmínky, informace o spotřebitelském úvěru a čestné prohlášení o výši příjmů a výdajů klienta (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, ).

5. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému celkem částku , částka, v platbách dne , datum, v 12:20 hod částku , částka, , dne , datum, v 19:05 hod částku , částka, , dne , datum, v 07:20 hod částku , částka, , dne , datum, v 06:50 hod částku , částka, , dne , datum, v 21:05 hod částku , částka, , dne , datum, v 21:35 hod částku , částka, , dne , datum, v 13:20 hod částku , částka, , dne , datum, v 14:20 hod částku , částka, , dne , datum, v 14:50 hod částku , částka, , dne , datum, v 04:20 hod částku , částka, , dne , datum, v 16:05 hod částku , částka, , dne , datum, v 01:20 hod částku , částka, , dne , datum, v 09:20 hod částku , částka, , dne , datum, v 19:35 hod částku , částka, , a to převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, (zjištěno z potvrzení o provedení transakce k jednotlivým úhradám).

6. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dne , datum, pohledávku za žalovaným na společnost De Vries , právnická osoba, . (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, ). Společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni.

7. Právní předchůdkyně žalobkyně dne , datum, zaslala žalovanému oznámení o postoupení pohledávky spolu s předžalobní výzvou žalobkyně (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně podacího lístku), kterou byl žalovaný současně vyzván k úhradě dlužné částky do 3 dnů. Žalovaný netvrdil, tedy ani neprokázal, že by žalovanou částku, byť i částečně, uhradil.

8. Z dalších předložených listin soud neučinil žádná skutková zjištění rozhodná pro posouzení věci.

9. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

10. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

12. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle odstavce 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

15. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“), zajistí členské státy, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

16. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný zamýšleli uzavřít smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že v právním vztahu vystupoval žalovaný jako spotřebitel, řídí se smlouva i příslušnými ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru.

17. Z žalobkyní předložených listin se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně zcela rezignovala na zjištění informací o pravidelných příjmech a mandatorních výdajích žalovaného. Aby bylo možné uzavřít, že úvěruschopnost byla zkoumána řádně, muselo by být provedeno řádné zkoumání příjmů a mandatorních výdajů žalovaného, z něhož by vyplynulo, že je schopen splácet předmětný úvěr. Ke zkoumání úvěruschopnosti však žalobkyně neuvedla ničeho, na výzvu soudu doručenou jí dne , datum, nereagovala. Soud proto uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku řádného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní.

18. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti (k tomu blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 a zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18).

19. Protože je smlouva absolutně neplatná, náleží žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení (finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o. z.) pouze nesplacená jistina úvěru. Při stanovení výše bezdůvodného obohacení vyšel soud z toho, že žalovanému byla celkem poskytnuta částka výši 212 000 Kč a na tento domnělý úvěr žalovaný dle žalobkyně uhradil částku 182 000 Kč. Žalovaný je tedy povinen z titulu bezdůvodného obohacení vrátit žalobkyni celkem 30 000 Kč jako nesplacenou jistinu úvěrů. Ohledně úroku z prodlení soud aplikoval podpůrnou zákonnou úpravu času plnění a výzvy věřitele podle § 1958 o. z. Ze spisu se nepodává, že by žalovaný nějak brojil proti dodatečné lhůtě splatnosti stanovené žalobkyní, a to ani v intencích § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud proto uzavřel, že žalobkyní stanovenou lhůtu pro zaplacení zesplatněného úvěru je nutno posoudit jako lhůtu k vydání bezdůvodného obohacení, která splňuje zákonný požadavek na lhůtu bez zbytečného odkladu a je i lhůtou přiměřenou, proto soud žalobkyni přiznal i úrok z prodlení dle § 1970 o. z. v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni, který právní předchůdkyně žalobkyně stanovila jako dodatečnou lhůtu ke splnění dluhu ve výzvě ze dne 21. 11. 2025, jež byla doručována dne 26. 11. 2025 a téhož dne uložena k vyzvednutí. Dodatečná lhůta 3 dnů ke splnění dluhu počala běžet dne 27. 11. 2025 a marně uplynula dne 1. 12. 2025; žalobkyni proto náleží úrok z prodlení od 2. 12. 2025.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla se svým nárokem úspěšná v rozsahu 81 % a žalovaný v rozsahu 19 %. Žalobkyni tak přísluší náhrada nákladů v rozsahu 62 % představující částku ve výši 1 869,30 Kč. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 200 Kč a nákladů právního zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t. „) za tři úkony právní služby po 400 Kč dle § 14b odst. 1 a. t., včetně tří paušálních náhrad nákladů po 100 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč (výrok III).