19 C 229/2017

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Viktorem Smolíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 652 759,36 Kč s přísl.

I. Řízení ohledně částky 32 759,36 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, se zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 500 000 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 120 000 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 139 409,54 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal předmětné částky s tím, že dne [datum] uzavřely strany smlouvu o dílo, a to na základě objednávky č. [anonymizováno] [spisová značka] – [anonymizována dvě slova] – rekonstrukce terasy (dále jen„ objednávka“), kdy se žalovaný zavázal provést část rekonstrukce [anonymizována dvě slova] nejpozději do dne [datum] za předem sjednanou cenu. Pro případ prodlení s dokončením díla si strany sjednaly smluvní pokutu 20 000 Kč za každý den prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaný dílo nedokončil ani ke dni odstoupení od smlouvy dne [datum], požadoval žalobce smluvní pokutu za 31 dní ve výši 620 000 Kč. Žalobce dále požadoval uhrazení částky 32 759,36 Kč, která představovala přeplatek žalobce žalovanému na zálohách na cenu díla.

2. Na jednání dne [datum] vzal žalobce, pokud jde o nárok 32 759,36 Kč, žalobu zpět a žalovaný se zpětvzetím žaloby souhlasil. Soud proto podle § 96 o. s. ř. v tomto rozsahu řízení zastavil a dále se zabýval toliko nárokem ze smluvní pokuty (výrok I.).

3. Žalovaný, pokud jde o smluvní pokutu, navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že dílo trpělo vícepracemi, se kterými se v průběhu sjednávání prací nepočítalo a které vyžadovaly prodloužení termínu díla. Tyto vícepráce pak vedly k tomu, že mezi stranami došlo k dohodě o prodloužení termínu díla, a to do [datum], když ke dni [datum] dílo bylo dokončeno a předáno žalobci (s výjimkou plánované konzervace díla, která se plánovala udělat po ukončení oslav [anonymizováno] dne [datum], které na sporném díle proběhly v řádném termínu).

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že dne [datum] po předchozím ocenění zaslal žalobce žalovanému objednávku na provedení díla v rámci rekonstrukce terasy [anonymizována dvě slova] (dále jen„ [anonymizováno]“). Původně sjednaný termín dokončení prací byl sjednaná na [datum], avšak k tomuto datu nebylo dílo dokončeno. V rámci objednávky si pak strany sjednaly penále 20 000 Kč pro případ nedodržení termínu dokončení díla (prokázáno nespornými tvrzeními účastníků a podepsanou objednávkou). Dílo probíhalo do [datum], kdy staveniště opustili dělníci (prokázání výpovědí svědka [příjmení], [anonymizováno] a [anonymizováno]) a v následujících dnech na terase proběhla formální recepce (nesporné tvrzení účastníků podložené svědeckou výpovědí např. svědka [příjmení]). Dne [datum] žalovaný vyzval žalobce, aby mu umožnil opětovný přístup na staveniště (prokázáno touto výzvou ve spojení s výpovědí svědka [příjmení]), aby dne [datum] žalobce od smlouvy odstoupil (prokázáno tímto odstoupením).

5. Soud se s ohledem na svůj právní názor zabýval toliko otázkami potřebnými pro posouzení nároků ze smluvní pokuty.

6. Podle § 2586 odst. 1 o. z., smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

7. Po právní stránce soud uzavřel, že účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu o dílo, když žalovaný se zavázal provést pro objednatele dílo v termínu do [datum] a žalobce se zavázal za toto dílo zaplatit smluvní cenu.

8. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

9. Předpokladem vzniku nároku žalobce na smluvní pokutu je potom porušení smluvní povinnosti žalovaným a ujednání, že pro případ tohoto porušení bude žalobci zaplacena určitá částka. V daném případě si strany sjednaly platbu, kterou nazvaly penále, a to pro případ porušení ujednání o termínu dokončení díla dne [datum]. Sjednané penále 20 000 Kč denně tak je smluvní pokutou podle § 2048 a násl. o. z.

10. Soud se proto zaobíral, zda byly splněny předpoklady vzniku nároku na smluvní pokutu, tedy zda a kdy došlo k dokončení díla. Z provedeného dokazování je zřejmé, že dílo nebylo ze strany žalovaného do [datum] dokončeno. Ze shodných výpovědí jednatelů účastníků, svědků [příjmení], [anonymizována dvě slova], bylo jednoznačně prokázáno, že dne [datum] mělo dojít k opuštění stavby ze strany dělníků, aby se mohlo [anonymizováno] připravit oslavu. Při tom ještě dne [datum] byl ze stavby„ vyháněn“ svědek [příjmení] (prokázáno výpovědí svědka [příjmení] ve spojení se svědectvím svědka [příjmení]). V té době chybělo dokončit dílo, nejméně pokud jde o konzervace a spárování (prokázáno výpovědí všech zmíněných svědků). Svědci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] dokonce vypověděli, že některé práce za žalovaného dělala [právnická osoba]. Soud při tom nemá důvod těmto svědkům nevěřit. Jejich výpověď koresponduje s vyúčtováním žalobce, a i když je svědek [příjmení] jako žalobcův zaměstnanec na výsledku sporu zainteresován, tak svědek [příjmení] neměl důvod v této věci soudu lhát. Soud tak uzavírá, že ke dni [datum], kdy žalovaný opustil stavbu, nebylo žalovaným dílo dokončeno nejméně v rozsahu spárování a konzervace díla, nicméně rozsah nedodělků mohl být i větší. Soudu však pro posouzení věci postačoval toliko závěr, že dílo nebylo k tomuto datu dokončeno, když si strany sjednaly penále ve vazbě na dokončení díla. Z tohoto důvodu pak zamítl návrhy na doplnění dokazování ohledně rozsahu dokončených prací ke dni [datum].

11. Po tomto datu se pak žalovaný domáhal vstupu na staveniště e-mailem ze dne [datum] (prokázáno tímto e-mailem a výpovědí svědka [příjmení]), nicméně to mu již nebylo do dne [datum] umožněno (nesporné tvrzení účastníků). Je tak nepochybné, že od [datum] do [datum] nebyl žalovaný přítomen na staveništi a dílo nedokončil. Nic na tom nemění ani převzetí celého díla [anonymizováno], když z výpovědi svědka [příjmení] bylo prokázáno, že šlo toliko o formální dokument určený [anonymizována dvě slova], který neobsahoval reálné skutečnosti.

12. Soud jen pro úplnost konstatuje, že děj následující po [datum] již nebyl předmětem sporu a soud se dalším skutkovým dějem nezabýval.

13. Po formální stránce tak žalovaný v období od [datum] do [datum] nesplnil svoji povinnost dokončit dílo ze smlouvy o dílo a pro tento případ si strany sjednaly smluvní pokutu 20 000 Kč denně.

14. Soud se proto zabýval námitkami žalovaného, pro které by žalobci neměl platit smluvní pokutu.

15. Žalovaný v prvé řadě namítl, že došlo k posunutí termínu díla na den [datum]. K tomuto posunutí soud provedl důkazy listinami, a to e-mailem svědka [příjmení] ze dne [datum], ve kterém svědek upozorňoval žalovaného na nepřekročitelnost sjednaného termínu [datum]. Dále soud provedl k důkazu zápisy ve stavebním deníku, nicméně s ohledem na skutečnost, že (s výjimkou jediného zápisu) do něj žalobce ničeho nezapisoval, není možné z něj dovozovat sjednání posunutí termínu díla na den [datum], respektive souhlas žalobce se změnou termínu. S ohledem na tuto skutečnost byl obsah stavebního deníku pro tento spor (po částečném zpětvzetí žaloby) irelevantní.

16. Soud v tomto směru vyslechl svědky [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří nevěděli nic o tom, že by si žalovaný s žalobcem dojednali posun termínu. Obecně vzato připustili, že na stavbě došlo k nějakým posunům termínů, ale potvrdili maximálně posun termínu ze strany [anonymizováno] ve prospěch žalobce, avšak nikoliv ve prospěch žalovaného, když u jednání žalobce s žalovaným nebyli přítomni.

17. Svědek [jméno] [příjmení], který zastupoval na stavbě žalobce, popřel, že by kdy s žalovaným, respektive jeho dodavatelem prodloužil termín dokončení díla. K posunutí termínu díla sice došlo, ale to se týkalo dokončení prací ve vztahu žalobce vůči jeho zadavateli, nikoliv vůči žalovanému. Obdobně pak vypovídal jednatel žalobce.

18. Naproti tomu svědek [příjmení] [příjmení] vypověděl, že došlo k posunutí termínu díla, ústně na stavbě na den [datum]. Toho se účastnil jednatel žalovaného, svědek [příjmení], svědek [příjmení] a svědek [příjmení].

19. Soud také vyslechl jednatele žalovaného, který k výslovnému dotazu soudu, zda došlo ke změně termínu dokončení díla dohodou, odpověděl, že nikoliv. Pouze mu svědek [příjmení] sdělil, že žalobce si sjednal prodloužení termínu. Je tak zřejmé, že si sám nepamatoval setkání, o kterém hovořil svědek [příjmení].

20. Soud tak po provedeném dokazování má za prokázané, že mezi [anonymizováno] a žalobce došlo k prodloužení termínu dodání díla do [datum]. Toto prodloužení se však netýkalo žalovaného. Pokud svědek [příjmení] byl přesvědčen o tom, že došlo k posunutí termínu i pro žalovaného, tak dle názoru soudu jde o nesprávnou interpretaci události, případně si správně nepamatoval události, když uváděl, že u dohody byl i jednatel žalovaného, který sám popřel prodloužení termínu. Z dohody mezi svědkem [příjmení] jako zástupcem žalobce a svědkem [příjmení] jako zástupcem [anonymizováno], nelze usuzovat, že by se dohoda týkala i vztahů s žalobcovými subdodavateli (včetně žalovaného). Navíc je třeba rozlišovat mezi ujednáním o změně termínu dodání a poskytnutím dodatečné lhůty ke splnění. Primárním rozdílem je skutečnost, že v prvém případě dlužník plní v řádném termínu, v druhém případě jde o plnění v prodlení. Soud pak v daném případě uzavírá, že mezi žalobcem a žalovaným došlo maximálně k poskytnutí dodatečné lhůty k plnění, která však neměla žádný vliv na sjednanou smluvní pokutu.

21. Žalovaný dále namítal zásah vyšší moci, a to nepříznivé povětrnostní podmínky. K tomu pak uvedl, že tyto nepříznivé podmínky trvaly nejméně 3 dny.

22. Pokud jde o tuto námitku, tak soud ji vyhodnotil jako nedůvodnou. Již ze samotného předmětu díla je zřejmé, že žalovaný měl vykonávat činnosti ve venkovním prostředí a je zcela jednoznačné, že na tyto práce budou mít vliv i právě povětrnostní vlivy. Žalovaný tak již při uzavírání smlouvy musel počítat s tím, že ne každý den budou moci na díle pracovat. Za takové situace by povětrnostní podmínky mohly mít na dokončení díla podstatný vliv, pokud by v místě a čase byly nepředvídatelnými (např. ničivý orkán), případně by došlo sice k standardním nepříznivým podmínkám, které však trvají po nepředvídatelnou dobu (např. nepřetržitý déšť v řádech týdnů). Pokud žalovaný tvrdil, že v období přesahující délku 1 měsíce nejméně 3 dny pršelo, tak jde v [obec] v průběhu měsíce dubna o očekávatelné počasí, které žalovaný musel předpokládat. Soud již proto toto tvrzení neprokazoval.

23. Jen pro úplnost soud uvádí, že si sice je vědom, že svědek [příjmení] vypovídal o delším deštivém období, avšak je třeba odlišit rovinu tvrzení a rovinu důkazní, přičemž není možné nahrazovat nedostatky v tvrzení účastníka jeho důkazním prostředkem. Za této situace soud k této části výpovědi svědka nepřihlédl.

24. Žalovaný dále namítal, že nemohl (v důsledku nesprávné projektové dokumentace a následných víceprací) na díle pracovat po dobu 14 dní. Soud žalovaného v tomto směru poučil dle § 118a o. s. ř., aby specifikoval, jaké konkrétní vícepráce pro žalobce dělal, zda, kdy a po jakou dobu došlo k přerušení prací, zejména jakou dobu konal na těchto vícepracích. Soud žalovaného v tomto směru poprvé poučil na jednání dne [datum] a na toto poučení opětovně odkázal na jednání dne [datum] a poučil žalovaného, že nedoplnění těchto výzev může mít za následek neúspěch ve věci.

25. Soud při tom vycházel z toho, že i když každá vícepráce vyžaduje čas, po který ji musí zhotovitel dělat, ne každá vícepráce vyžaduje zpoždění původního díla nebo přerušení práce na původním díle. Bez znalosti toho, o jaké vícepráce se jedná, tak soud nemohl posoudit, zda tyto práce měly vliv na provádění díla jako takového, tedy nemohl posoudit, zda byly důvodem zpoždění prací.

26. Žalovaný však přes výzvu podle § 118a o. s. ř. ničeho nedoplnil, takže soud nemohl posoudit oprávněnost této námitky, a to i přes skutečnost, že svědek [příjmení] vypověděl, že tyto vícepráce odložily dokončení díla o týden, když toto jeho tvrzení není možno ověřit (viz shora). Žalovaný tak v tomto směru přes poučení neunesl břemeno tvrzení ve smyslu § 120 o. s. ř. a za této situace se soud dále touto námitkou nezabýval. Jelikož není možné nahrazovat nedostatek tvrzení důkazními prostředky, soud zamítl návrhy na doplnění dokazování v tomto směru.

27. Soud tak uzavírá, že k tvrzenému posunutí termínu díla nedošlo, povětrnostní podmínky a vícepráce neměly dopad na prodlení žalovaného s dokončením díla.

28. Podle § 1968 odst. 1 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

29. Podle § 1975 o. z., věřitel je v prodlení, nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu.

30. Soud v daném případě akceptoval námitku žalovaného vznesenou v závěrečné řeči. Žalovaný v daném případě musel ukončit práce na díle dne [datum], a to z předem známých a přepokládaných důvodů na straně [anonymizováno] (prokázáno výslechy všech svědků). Žalovaný od tohoto data nemohl na díle pokračovat, nicméně předpokládal, že bude moci dílo dokončit po oslavách dne [datum]. Vzhledem k tomu, že jej žalobce nekontaktoval ohledně opětovného zahájení prací, vyzval žalovaný žalobce e-mailem ze dne [datum], čímž deklaroval připravenost pokračovat na dokončení díla (prokázáno tímto e-mailem a výpovědí svědka [příjmení]).

31. Žalobce již ode dne následujícího mohl a měl (k tomuto datu nebyla smlouva nikterak ukončena) umožnit žalovanému pokračovat na provádění díla. Pokud tak neučinil (což je mezi účastníky nesporné), dostal se žalobce jako věřitel do prodlení a žalovaný za období od 24. 5. do [datum] neodpovídá za své prodlení se splněním dluhu (viz § 1975 o. z.).

32. Soud proto uzavřel, že žalovaný se zavázal do [datum] dokončit dílo, které ani dne [datum] nebylo dokončeno, a pro tento případ se zavázal žalobci uhradit smluvní pokutu ve výši 20 000 Kč za každý den prodlení. Soud dále uzavřel, že k posunutí termínu dílu nedošlo, v daném období nebyly ani zvláštní povětrnostní podmínky, pro které by žalovaný neměl odpovídat za vzniklé prodlení, a žalovaný neunesl břemeno tvrzení spočívající v tom, že vlivem nesprávné dokumentace a následných víceprací došlo k nedokončení díla v termínu. Vzhledem k tomu soud žalobci přiznal smluvní pokutu za období od [datum] do [datum] v částce 500 000 Kč (výrok II.) a ve zbytku žalovanou smluvní pokutu zamítl (výrok III.), když za toto prodlení žalovaný dle § 1975 o. z. neodpovídá.

33. Vzhledem k tomu, že žalobce dne [datum] odstoupil od smlouvy a uplatnil tím vůči žalovanému smluvní pokutu, dostal se žalovaný do prodlení a žalobci tak náleží úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

34. Soud proto žalovanému uložil tyto prostředky zaplatit ve lhůtě dle § 160 o. s. ř.

35. Soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení za situace, kdy došlo k částečnému zpětvzetí žaloby. Strany shodně navrhly, aby soud pro účely náhrady nákladů řízení k tomuto zpětvzetí nepřihlížel. Soud vzal tento návrh tak, že se strany vzdaly v tomto rozsahu nároku na náhradu nákladů řízení a k nákladům vzniklým v souvislosti s tímto nárokem (včetně soudního poplatku) nepřihlížel.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 139 409,54 Kč, přičemž tato částka představuje 62 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 81 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 19 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 31 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 620 000 Kč sestávající z částky 10 780 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 10 780 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 10 780 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 10 780 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 10 780 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 10 780 Kč za jednání s protistranou dle § 11 odst. 1 písm. i) a. t. ze dne [datum], z částky 10 780 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 10 780 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 10 780 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 21 560 Kč (2 x 10 780 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 10 780 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky 10 780 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně třinácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., náhrad za promeškaný čas dle § 14 odst. 2 a. t. za každé nařízené, ale neproběhlé jednání dne [datum], [datum] a [datum] po 5 390 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 160 210 Kč ve výši 33 644,10 Kč.

37. Jen pro úplnost soud uvádí, že pokud jde o jednání dne [datum], [datum] a [datum], tak tato jednání neproběhla a soud proto žalobci přiznal toliko náhradu za promeškaný čas. Pokud žalobce požadoval náhradu nákladů řízení za odvolání proti usnesení soudu ze dne 15. 1. 2019, č. j. 19 C 229/2017 – 84, tak soud vyhodnotil tento náklad jako neúčelný, když žalobce nebyl s tímto odvoláním úspěšný. Pokud žalobce požadoval přiznání náhrady nákladů řízení za částečné zpětvzetí žaloby, tak tento úkon se týkal právě části žaloby, kterou žalobce vzal zpět a pro kterou se vzdal práva na náhradu nákladů řízení, když navrhl, aby tuto část předmětu řízení nebral při stanovení nároku na náhradu nákladů řízení v potaz.