2 T 105/2020

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Michala Matouše, Ph.D., MBA a přísedících Mgr. Aleše Pišingera a Mgr. Marty Novákové v hlavním líčení konaném dne 27. května 2021 v Praze Obžalovaná celé jméno obžalované, datum narození v Praze, trvale bytem adresa obžalované, přechodně bytem adresa obžalované, bez zaměstnání, je vinna, že v noci ze dne 8. 8. 2020 na 9. 8. 2020 v prostoru ubytovny Strojmetal v Kamenici, ulice a číslo, okres okres, s úmyslem přimět příslušníky Policie ČR, Oddělení hlídkové služby obec, nstržm. jméno příjmení a nstržm. jméno příjmení, aby dále neřešili nelegální pobyt jejího přítele jméno příjmení, státního příslušníka Ukrajiny, na území ČR, nejprve jim sdělila, že disponuje finančním obnosem ve výši 10 000 Kč, který je ochotna použít k tomu, aby se věcí nezabývali, a následně poté, co vyvolala na tomtéž místě potyčku s přítomnými policisty, během níž byla svedena na zem, a byly vůči ní použity donucovací prostředky, kopla nohou do oblasti brady nstržm. jméno příjmení, který se k ní skláněl k dokončení služebního zákroku, tedy jednak sama jinému nabídla úplatek v souvislosti s obstaráním věcí obecného zájmu a spáchala takový čin vůči úřední osobě, jednak užila násilí pro výkon pravomoci úřední osoby, čímž spáchala jednak zločin podplácení podle § 332 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, jednak přečin násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku, za což se odsuzuje podle § 332 odst. 2 trestního zákoníku za použití § 43 odst. 1 trestního zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců. Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 trestního zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu 18 měsíců.

I. Zjištěný skutkový stav

1. Důkazy provedenými v hlavním líčení byl zjištěn skutkový stav věci tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku. Soud poté, co provedené důkazy hodnotil podle § 2 odst. 6 trestního řádu jednotlivě i ve všech jejich vzájemných souvislostech, dospěl k závěru, že se obžalovaná dopustila jednání, které je jí kladeno za vinu.

2. Ve věci bylo prokázáno, že policisté během prováděné kontroly ubytovny Strojmetal zjistili, že se na místě nacházejí osoby bez povolení k pobytu, a to včetně přítele obžalované pana jméno příjmení (úřední záznamy hlídky PČR na č. ů. 2- 6 spisu). Obžalovaná byla v předmětné době v podnapilém stavu (dechové zkoušky na č. l. 55 spisu). Ohledně nabídnutí úplatku obžalovaná ve své výpovědi přiznala pouze, že zmínila, že u sebe má 10 000 Kč, a že řekla, že chce, aby bylo vše v pořádku, avšak popřela, že by peníze konkrétně někomu nabízela, zmínila to jen pro sebe (výpověď obžalované v rámci hlavního líčení ze dne 26. 1. 2021). Verze obžalované je však vyvrácena výpověďmi zasahujících policistů, neboť svědek jméno příjmení, uvedl, že poté, co zjistili, že se na místě nachází osoby nelegálně, včetně přítele obžalované pana jméno příjmení, mu obžalovaná řekla, že má u sebe 10 000 Kč a že je ochotna udělat vše proto, aby neřešili jejího přítele a přitom se dívala přímo na něj (výpověď svědka příjmení v rámci hlavního líčení ze dne 26. 1. 2021). Výpověď svědka příjmení podpírá výpověď svědka příjmení, který byl přítomen nabídky obžalované a který shodně uvedl, že obžalovaná řekla, že má u sebe 10 000 Kč a že je ochotna udělat cokoliv, aby její přítel zůstal v republice, na což jí svědek odvětil, že to snad nemyslí vážně a že to nepřipadá v úvahu (výpověď svědka příjmení v rámci hlavního líčení ze dne 27. 5. 2021). Svědek příjmení dále uvedl, že v peněžence obžalované zahlédl nějaké peníze, a to když jim dávala občanku. Skutečnost, že obžalovaná s uvedenou částkou reálně disponovala, pak také dokládá fotodokumentace pořízená na místě (na č. l. 12 spisu). Ostatně sama obžalovaná potvrdila, že oněch 10 000 Kč opravdu u sebe měla (výpověď obžalované v rámci hlavního líčení ze dne 26. 1. 2021). Soud považuje v tomto směru výpověď obžalované za zcela nevěrohodnou, neboť si lze jen těžko představit situaci, že by zmínila uvedenou částku poté, co zjistila, že policie řeší nelegální pobyt jejího přítele a neměla v úmyslu tuto částku použít jako úplatek za to, že policisté nechají jejího přítele být. Obhajoba obžalované, že si to řekla jen pro sebe a nemínila to jako úplatek, v této situaci opravdu nemůže obstát a soud ji považuje za zcela účelovou.

3. Následně poté obžalovaná vyvolala na místě potyčku s přítomnými policisty, aby jim zabránila v dalším konání, během které byla svedena na zem, a byly vůči ní použity donucovací prostředky (záznam o použití donucovacího prostředku na č. l. 65). Obžalovaná po užití donucovacích prostředků následně kopla nohou do oblasti brady svědka příjmení, který se k ní skláněl k dokončení služebního zákroku. Svědek příjmení uvedl, že obžalovaná naprosto zřetelně viděla, že k ní přichází, doplnil, že zraněn nebyl (výpověď svědka příjmení v rámci hlavního líčení ze dne 26. 1. 2021). Skutečnost, že svědek příjmení byl napaden obžalovanou je doloženo především výpovědí svědka příjmení, který byl kopnutí přítomen, kdy uvedl, že obžalované vystřelila noha někam do oblasti hrudníku a výše a trefila svědka příjmení (výpověď svědka příjmení v rámci hlavního líčení ze dne 27. 5. 2021). Obžalovaná neutrpěla zákrokem policistů žádné zranění (záznam o výjezdu ZZS na č. l. 56 spisu). Obžalovaná popřela, že by svědka příjmení kopla do brady úmyslně, uvedla, že jej neviděla, asi kopla, ale ne cíleně, byla rozrušená, byl to takový záchvat, nemohla si říct ne (výpověď obžalované v rámci hlavního líčení ze dne 26. 1. 2021). Ačkoliv je si soud vědom, že výpověď policisty nemá vyšší důkazní váhu než výpověď obžalované, soud nemá důvod v tomto případě nikterak zpochybňovat věrohodnost výpovědi svědka příjmení, jehož výpověď je zcela konzistentní a v souladu s dalšími provedenými důkazy. Nadto svědek příjmení nemá žádný důvod obžalované jakýmkoli způsobem přitěžovat a ani z jeho výpovědi v rámci hlavního líčení nebyla patrná negativní emoce směrem k obžalované za její jednání. Soud tak dospěl k závěru, že obžalovaná svědka příjmení viděla a kopla jej do brady úmyslně.

4. Ve věci byl zpracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie k otázce příčetnosti obžalované v době spáchání uvedené trestné činnosti, která byla zpochybňována ze strany obhajoby, která předložila soudu taktéž potvrzení o dřívější hospitalizaci obžalované ve PN část obce a další dokumenty upozorňující na psychickou nestabilitu obžalované (dokumenty předložené obhajobou na č. l. 110 – 115 spisu). U obžalované byly dle znaleckého posudku v důsledku středně těžké opilosti, rozpoznávací schopnosti snížené mírně, forenzně nepodstatně. Rozpoznávací a ovládací schopnosti nebyly vymizelé. Ovládací schopnosti by byly snížené pouze mírně, forenzně nepodstatně, v důsledku emočně nestabilní poruchy osobnosti. Obžalovaná znala v předmětné době účinky alkoholu na svou osobu. Nebyla zjištěna kvalitativně abnormální intoxikace. Obžalovaná netrpí v současné době forenzně významnou duševní poruchou, ani poruchou intelektu. Je proto schopna plnohodnotné účasti na trestním řízení a jednání před soudem a je schopna chápat jeho smysl (znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie zpracovaný celé jméno znalce ze dne 24. 3. 2021 na č. l. 128-140 spisu). Soud tak shrnuje, že ač u obžalované byly mírně snížené rozpoznávací schopnosti, zcela jistě nelze konstatovat, že by si v důsledku toho nebyla obžalovaná vědoma svého jednání a především následků z jejího jednání vyplývajících. Ostatně i zasahující policisté vypověděli, že obžalovaná s nimi normálně srozumitelně komunikovala (příkladem výpověď svědka příjmení v rámci hlavního líčení ze dne 27. 5. 2021). Neexistují tedy žádné indicie pro závěr o nepříčetnosti obžalované v době předmětného jednání.

5. K osobě obžalované bylo zjištěno, že na ni lze hledět jako na bezúhonnou, neboť nemá záznam v rejstříku trestů (opis RT na č. l. 53 spisu) a v evidenci přestupků má celkem dva záznamy za spáchané přestupky v roce 2018 a 2019 (opis EP na č. l. 52 spisu). Obžalovaná není trestně stíhána v jiné věci (CESO na č. l. 83 spisu). K osobním a majetkovým poměrům obžalované bylo zjištěno, že se stará o novorozence a nemá žádný pravidelný příjem. Bydlí s přítelem, vypomáhají jí rodiče. Nepobírá žádné dávky. Přítel platí jídlo a nájem (výpověď obžalované v rámci hlavního líčení ze dne 27. 5. 2021).

6. Návrh obhajoby na doplnění dokazování výslechem svědka prap. jméno příjmení byl soudem zamítnut a to z důvodu nadbytečnosti, jelikož i bez uvedeného důkazu je skutkový stav dostatečně objasněn, přičemž tento důkaz by mohl sloužit pouze podpůrně. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.

II. Právní posouzení

7. Obžalovaná naplnila výše popsaným jednáním po subjektivní i objektivní stránce všechny znaky skutkové podstaty zločinu podplácení podle § 332 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, neboť v úmyslu přímém (§ 15 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku) nabídla zasahujícím policistům 10 000 Kč za to, že nechají nelegálnost pobytu jejího přítele bez následků. Vzhledem k tomu, že úplatek nabídla zasahujícím policistům ve službě, kteří jsou úředními osobami (§ 127 odst. 1 trestního zákoníku), naplnila tím také kvalifikovanou skutkovou podstatu podle § 332 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku.

8. Dále obžalovaná naplnila výše popsaným jednáním skutkovou podstatu přečinu násilí proti úřední osobě (§ 127 odst. 1 trestního zákoníku) podle § 325 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku, neboť úmyslně užila násilí, tím, že kopla do brady zasahujícího policistu. A je zcela bez důležitosti, že tímto nebyla způsobena újma, jelikož k naplnění znaku násilí se nevyžaduje, aby pachatel způsobil újmu na zdraví, v případě způsobení újmy na zdraví je toto reflektováno kvalifikovanou skutkovou podstatou podle § 325 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku. Násilím se pak rozumí použití fyzické síly k působení na vůli člověka s cílem překonat kladený odpor nebo očekávaný odpor anebo mu zamezit. Násilí může směřovat proti člověku, a to jak proti úřední osobě, jejíž odpor má být překonán nebo jejímuž odporu chce pachatel zamezit, tak proti jiné osobě nebo proti věci, pokud je prostředkem působení na výkon pravomoci úřední osoby nebo prostředkem„ odplaty“ za to, jak úřední osoba svoji pravomoc vykonala (viz příjmení, jméno, et al. Trestní zákoník. 2. vydání. obec: Nakladatelství C. H. Beck, 2012 s. číslo). Stran subjektivní stránky je u uvedené skutkové podstaty vyžadován úmysl přímý (§ 15 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku), který dle názoru soudu byl prokázán výpovědí zasahujícího policisty příjmení který uvedl, že obžalovaná zřetelně viděla, že k ní přichází. Ačkoliv je si soud vědom, že výpověď policisty nemá vyšší důkazní váhu než výpověď obžalované, soud nemá důvod v tomto případě nikterak zpochybňovat věrohodnost výpovědi svědka příjmení, jehož výpověď je zcela konzistentní a v souladu s dalšími provedenými důkazy. Nadto svědek příjmení nemá žádný důvod obžalované jakýmkoli způsobem přitěžovat a ani z jeho výpovědi v rámci hlavního líčení nebyla patrná negativní emoce směrem k obžalované za její jednání. Soud tak uzavřel, že obžalovaná se skutečně dopustila přečinu násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku.

III. Uložený trest

9. Za tyto trestné činy uložil soud obžalované úhrnný trest podle § 43 odst. 1 trestního zákoníku, a to trest odnětí svobody v trvání 12 měsíců, tedy na samé spodní hranici trestní sazby, neboť obžalovaná nebyla dosud nijak trestána a soud vychází z toho, že dosud žila řádným životem. Také soud přihlédl k tomu, že obžalovaná byla značně rozrušená (a také pod vlivem alkoholu), kdy i znalecký posudek konstatoval mírně snížené rozpoznávací schopnosti a to jak v době nabídnutí úplatku, tak i v době užití násilí proti zasahujícímu policistovi. Byť soud neuvažoval o zmenšené příčetnosti s ohledem na zdravotní stav obžalované, na druhou stranu nelze hovořit o tom, že by si obžalovaná zcela uvědomovala, jak závažné trestné činnosti se dopustila.

10. Soud podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 trestního zákoníku výkon tohoto trestu podmíněně odložil na zkušební dobu 18 měsíců, kterou považoval za přiměřenou s ohledem na doposud řádný život obžalované, na druhou stranu ale soud zohlednil závažnost předmětného jednání.

11. Soud neukládal navržený trest obecně prospěšných prací, a to s ohledem na skutečnost, že obžalovaná se dopustila zločinu, za který trestní zákoník uložení trestu obecně prospěšných prací neumožňuje. Peněžitý trest soud neukládal, ačkoli s ohledem na to, že obžalovaná nabízela úplatek ve formě peněz, by se jeho uložení nabízelo jako vhodné, a to právě s ohledem na osobní a majetkovou situaci obžalované, kdy obžalovaná se stará o miminko, není zaměstnána a nemá žádný stálý příjem. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 8 (osmi) dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ O odvolání rozhoduje nadřízený krajský soud, kterým je Krajský soud v Praze. Státní zástupce může rozsudek odvoláním napadnout pro nesprávnost kteréhokoliv výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho dotýká a poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, pro nesprávnost výroku o náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo o vydání bezdůvodného obohacení. Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku jej může napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí. V neprospěch obžalovaného může rozsudek napadnout odvoláním jen státní zástupce; toliko pokud jde o povinnost k náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo k vydání bezdůvodného obohacení, má toto právo též poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení. Odvolání musí být ve lhůtě stanovené pro jeho podání nebo v další lhůtě k tomu stanovené předsedou senátu soudu prvního stupně podle § 251 trestního řádu odůvodněno tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. Státní zástupce je v odvolání povinen uvést, zda je podává, byť i zčásti, ve prospěch nebo v neprospěch obviněného. Odvolání lze opřít o nové skutečnosti a důkazy.