21 C 102/2022

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Fiedlerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Toto rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění podle ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“).

2. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne [datum] domáhala zaplacení částky [částka] jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem), včetně nákladů na uplatnění pohledávky a zákonného úroku z prodlení.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státním příslušníkem Bulharské republiky, soud se zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud na daný vztah aplikoval v souladu s ustanovením § 2 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém úpravu obsaženou jednak v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (čl. 66 nařízení) a jednak v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy. Soud tak dospěl k závěru, že podle čl. 1 a čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1215/2012 je dána jeho pravomoc i příslušnost k rozhodnutí dané věci a podle čl. 3 bod 1 nařízení č. 593/2008 je rozhodným právem právní řád České republiky.

5. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila již v podané žalobě, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.

6. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Žalovaný byl provozovatelem vozidla [registrační značka] (osobní automobil se zdvihovým objemem válců od [číslo] cm3 do [číslo] cm3) v době od [datum] do [datum], v uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil, ač byl k tomu vyzván žalobkyní výzvou ze dne [datum] (ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy) a ač byl o zaplacení upomínán upomínkami ze dne [datum] a [datum] a předžalobní výzvou ze dne [datum]. V rámci mimosoudní správy pohledávky vyzvala žalovaného k úhradě také [právnická osoba], a.s., a to dne [datum] Náklady na vymáhání činí [částka], k jejich zaplacení byl žalovaný vyzván spolu s dlužnou částkou (viz upomínky, vč. dokladů o odeslání).

7. Na základě těchto skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žalovaný porušil povinnost, která mu vyplývala z § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), a totiž uzavřít pro vozidlo [registrační značka] pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla, a to v období od [datum] do [datum]. Z těchto důvodů vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek a náklady spojené s uplatněním této pohledávky (§ 4 odst. 1, odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Výše poplatku je odvozena od počtu dní, kdy nebylo povinné pojištění sjednáno (§ 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Za každý den je vlastník osobního automobilu se zdvihovým objemem válců od [číslo] cm3 do [číslo] cm3 (tedy vozidla, jehož se toto řízení týká) povinen žalobkyni zaplatit částku [částka] (§ 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Pro vůz žalovaného nebylo sjednáno pojištění po dobu [anonymizováno] dnů, celková výše poplatku tak činí [částka]. Výše nákladů na vymáhání této pohledávky pak činí [částka] (§ 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Vzhledem k tomu, že žalovaný byl se splněním svého dluhu v prodlení, přiznal soud žalobkyni úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (viz např. řízení vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] či [spisová značka]) a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje [částka] O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

9. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.