21 C 178/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Fiedlerovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení , LL.M., Ph.D. sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do datum ,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Toto rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění podle ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“).

2. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit mu [částka] s příslušenstvím. Tvrdil, že účastníci uzavřeli dne [datum] manželství, které bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Ke dni podání žaloby nedošlo k uzavření dohody o vypořádání SJM. Dosud nevypořádánu součástí SJM účastníků jsou i pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba, budova [adresa], a pozemek parc. [číslo] vše v k.ú. [obec]. Předmětné nemovité věci byly pronajímány. Majetkový prospěch získaný z nájemného ve výši [částka] měsíčně získávala pouze žalovaná, ačkoli žalobce měl nárok na ½ z této částky. Žalovaná žalobci ode dne [datum] nic nevyplatil, a to ani přes předžalobní výzvu ze dne [datum], v níž byla vyzvána k úhradě částky [částka] představující ½ nájemného od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok]. Žalovaná v reakci ze dne [datum] uvedla, že nárok žalobce uznává. Žalobce má za to, že se jedná o uznání dluhu podle § 2053 o. z.

3. Ve vyjádření ze dne [datum] žalovaná uvedla, že nerozporuje skutečnost, že žalobci vznikl předmětný nárok. Namítala, že žaloba byla podána předčasně, protože dlužná částka dosud není splatná, neboť žalobce e-mailovou zprávou ze dne [datum] akceptoval lhůtu k úhradě nájemného do [datum]. Dále namítala, že finanční prostředky z nájemného měla k dispozici, avšak použila je na úhradu potřeb syna, který se narodil z manželství účastníků, a na kterého dlužil žalobce výživné ve výši [částka]. Požadavek na okamžitou úhradu částky [částka] v momentě, kdy žalobce na výživném dluží [částka], považuje žalovaná za zjevné zneužití práva. Žalovaná souhlasila s tím, že dlužné výživné pro syna účastníků bude hrazeno podle možností žalobce, tedy s prodlením. Při odchodu ze společné domácnosti odnesl žalobce osobní věci žalované a obou dětí účastníků. K jejich vydání dosud nedošlo. Žalobce prodal cenné papíry, které byly součástí SJM, a výtěžek použil pro osobní potřebu. Dopisem ze dne [datum] žalobce uznal, že je připraven vydat z prodeje těchto cenných papírů žalované částku [částka]. K vydání dosud nedošlo. Žalovaná se dostala do existenční krize poté, kdy žalobce opustil společnou domácnost, na potřeby studujícího syna přispíval minimálně a v důsledku covidové krize byla zrušena její pracovní pozice a žalovaná zůstala bez příjmu. Finanční prostředky si opatřila formou půjčky, kterou v současné době splácí. Nemůže proto splatit dluh dříve, než žalobce doplatí dlužné výživné.

4. Žalobce v replice ze dne [datum] uvedl, že tvrzení uvedená v odporu žalované jsou pro řízení irelevantní.

5. Žalobce vzal svým podáním ze dne [datum] žalobu částečně zpět, a to s ohledem na skutečnost, že žalovaná dne [datum] uhradila částku ve výši [částka].

6. Usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], jež nabylo právní moci dne [datum], bylo řízení částečně zastaveno v té části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] s úrokem ve výši 8,25 % ročně a této částky od [datum] do zaplacení. Předmětem řízení tak zůstal nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum].

7. Při jednání konaném dne [datum] učinili účastníci nesporným, že jejich manželství bylo pravomocně rozvedeno dne [datum]. Na vypořádání SJM se účastníci řízení dosud nedohodli. Součástí SJM jsou mimo jiné předmětné nemovité věci. Tyto nemovité věci byly pronajaty v období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] za nájemné ve výši [částka] měsíčně. Nájemné za předmětné období v celkové výši [částka] bylo uhrazeno k rukám žalované. Žalobce žalovanou dne [datum] vyzval k vydání částky [částka] a žalovaná nato dne [datum] žalobci sdělila, že dluh uznává, ale že nemá dostatek finančních prostředků k jeho úhradě. 8. [příjmení] tak mezi účastníky zůstalo, zda byla žaloba podána předčasně, resp. kdy se stal nárok na zaplacení částky [částka] splatným a zda je podání žaloby šikanózním výkonem práva.

9. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav.

10. Z potvrzení o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla v době od [datum] vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání. Žalovaná tvrdila, že byla v evidenci vedena do [anonymizováno] [rok].

11. Z rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], bylo zjištěno, že jím bylo manželství účastníků řízení rozvedeno.

12. Z dopisu zástupce žalobce ze dne [datum] bylo zjištěno, že sdělil zástupkyni žalované, že ve věci vypořádání SJM účastníků je žalobce v rámci dohody připraven uhradit žalované částku [částka] představující ½ zůstatku z prodeje cenných papírů.

13. Z usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že jím byl schválen smír, v němž se žalovaný zavázal zletilému synovi účastníků, [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], platit na jeho výživu částku [částka] měsíčně počínaje dne [datum] s tím, že dlužné výživné v celkové výši [částka] bude splácet dle svých možností tak, že částka ve výši [částka] bude zaplacena nejpozději do konce [anonymizováno] [rok] a zbytek do [datum], to vše pod ztrátou výhody splátek.

14. Z výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce žalovanou vyzval k vydání bezdůvodného obohacení, resp. k zaplacení částky [částka] do 7 dnů od doručení výzvy.

15. Ze sdělení zástupkyně žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že uznala nárok žalobce na vydání částky [částka] jako ½ nájemného za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok]. Zároveň sdělila, že inkasované nájemné bylo použito na potřeby syna účastníků, [jméno] [celé jméno žalobce], protože žalobce na úhradu jeho potřeb nehradil žádné výživné. Dlužné výživné ve výši [částka] je přitom splatné do konce [anonymizováno] [rok] a zbylá část z celkové výše [částka] pak do konce roku [rok]. Žalovaná se zavázala dlužnou částku [částka] uhradit do konce roku [rok]. Z potvrzení o doručení bylo zjištěno, že toto sdělení bylo zástupci žalobce doručeno dne [datum].

16. Z e-mailu zástupce žalobce ze dne [datum], [anonymizováno], hodin bylo zjištěno, že žalobce sdělil žalované, že pokud jde o možnost posečkání se splatností již uhrazeného nájemného do [anonymizováno] [rok], akceptuje, aby toto bylo uhrazeno nejpozději do [datum].

17. Z e-mailu zástupkyně žalované ze dne [datum], [údaj o čase] hodin, bylo zjištěno, že sdělila, zástupci žalobce, že s ohledem na momentální finanční situaci nemůže žalovaná požadované lhůtě vyhovět a platbu provede do konce roku [rok].

18. Z potvrzení o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla v období od [datum] do [datum] v evidenci uchazečů o zaměstnání a byla jí poskytována podpora v nezaměstnanosti.

19. Z výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná vyzvala žalobce k vydání šperků, které si žalobce vzal bez jejího vědomí ze společné domácnosti.

20. Z e-mailu zástupce žalobce ze dne [datum], [údaj o čase] hodin, bylo zjištěno, že zástupkyni žalované sdělil, že jí žalobce nemůže movité věci uvedené ve výzvě ze dne [datum] vydat, neboť jsou předmětem vypořádání SJM v řízení, které probíhá u zdejšího soudu.

21. Na základě shora provedených důkazů a skutečností, které účastníci učinili mezi sebou nespornými, a které nijak neodporují provedeným důkazům, dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, a to že manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno dne [datum]. Na vypořádání SJM se účastníci řízení dosud nedohodli. Součástí SJM jsou mimo jiné předmětné nemovité věci. Tyto nemovité věci byly pronajaty v období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] za nájemné ve výši [částka] měsíčně. Nájemné za předmětné období v celkové výši [částka] bylo uhrazeno k rukám žalované. Žalobce žalovanou dne [datum] vyzval k vydání částky [částka] a žalovaná nato dne [datum] žalobci sdělila, že dluh uznává, ale že nemá dostatek finančních prostředků k jeho úhradě. V e-mailu z [datum] žalobce žalované navrhl, že lze se splatností posečkat do [datum]. V e-mailu z [datum] žalovaná žalobci sdělila, že požadované lhůtě nemůže vyhovět a platbu provede do konce roku [rok]. Žalovaná uhradila žalobci částku [částka] dne [datum]

22. S ohledem na vše shora uvedené měl soud za to, že byl dostatečně zjištěn skutkový stav pro rozhodnutí ve věci a proto návrhy na provedení dalších důkazů zamítl. Nebyl tak prováděn žalovanou navrhovaný výslech syna účastníků řízení, [jméno] [celé jméno žalobce], neboť jím mělo být prokázáno, že dluh na výživném„ není vůči třetí osobě, ale vůči žalované“. Ze stejného důvodu nebyl prováděn ani žalovanou navrhovaný účastnický výslech.

23. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto předmětný závazkový právní vztah posuzoval podle předpisů platných ke dni jeho vzniku.

24. Podle ustanovení § 8 zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

25. Podle ustanovení § 1901 o. z. je stranám na vůli ujednat si změnu svých práv a povinností.

26. Podle ustanovení § 1902 o. z. se dohodou o změně obsahu závazku dosavadní závazek ruší a nahrazuje se novým závazkem. Může-li však dosavadní závazek vedle nového závazku obstát, má se za to, že nebyl zrušen.

27. Podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

28. Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

29. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

30. Podle ustanovení § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

31. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

32. Soud se nejprve zabýval námitkou žalované, že žaloba byla podána předčasně, resp. že na základě dohody stran nastala splatnost nároku na vydání bezdůvodného obohacení ke dni [datum].

33. Úprava času plnění v § 1958 až 1967 o. z. se aplikuje i na závazky, které vznikly jinak než ze smlouvy. Zejména jde o závazky spočívající v náhradě škody (případně i újmy) a závazky z bezdůvodného obohacení (viz Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, k § 1958).

34. Pro určení splatnosti povinnosti vydat bezdůvodné obohacení je rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení a uplynutí lhůty ode dne, kdy byl dlužník věřitelem o plnění požádán. Povinnost platit úroky z prodlení se splněním dluhu (závazku) vzniká jednorázově v den, kterým se dlužník ocitl v prodlení se splněním tohoto závazku (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007).

35. Ustanovení § 1901 o. z. vyjadřuje zásadu autonomie vůle smluvních stran. Strany mohou ujednat práva a povinnosti odlišně od původního závazku, ať už byl založen smluvně nebo vznikl z jiného důvodu, například deliktu či bezdůvodného obohacení (viz PETROV, Jan. Občanský zákoník: komentář. 2. vydání. V Praze: C. H. Beck, 2019. Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-80-7400 -747-7, k § 1901).

36. Z výše uvedeného je zřejmé, že vzhledem k tomu, že vztah z bezdůvodného obohacení je závazkovým právním vztahem, užijí se na něj obecná ustanovení o. z. o závazkových vztazích. V praxi to znamená, že pokud nestanoví dohoda stran nebo zákon splatnost závazku, stává se závazek z bezdůvodného obohacení splatným bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele (§ 1958 odst. 2 o. z.). Má-li dojít k uzavření dohody o změně splatnosti, je třeba, aby došlo k náležité akceptaci (přijetí) návrhu na změnu splatnosti (oferty). Pokud tedy v daném případě žalobce žalované nabídl v e-mailu z [datum] posečkání se splatností do [datum] a žalovaná mu v návaznosti na tuto nabídku v e-mailu z [datum] sdělila, že nemůže požadované lhůtě vyhovět a platbu provede do konce roku [rok], nelze takové právní jednání posoudit jako akceptaci návrhu, ale je nutné jej posoudit jako odmítnutí návrhu (splatnost ke dni [datum]), které má zároveň povahu protinávrhu (splatnost ke dni [datum]), tj. jde o novou nabídku (srovnej § 1740 o. z.). V daném případě tak splatnost nároku na vydání bezdůvodného obohacení nastala uplynutím 7 dnů od doručení výzvy vydání bezdůvodného obohacení, tj. nejpozději [datum]. Prodlení pak počalo marným uplynutím okamžiku splatnosti (nejpozději [datum]). Žalobci tak vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení z dlužné částky ([částka]) podle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

37. Soud se dále zabýval námitkou žalované, že postup žalobce představuje zneužití práva, resp. zda podání žaloby představuje šikanózní výkon práva.

38. Základní formou zneužití práva je výkon práva v rozporu s jeho účelem. Podkategorií výkonu práva v rozporu s jeho účelem je šikana. Spočívá ve výlučném úmyslu někomu škodit (viz PETROV, Jan. Občanský zákoník: komentář. 2. vydání. V Praze: C. H. Beck, 2019. Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-80-7400 -747-7, k § 1901).

39. Uplatnění práva na úrok z prodlení není samo o sobě výkonem práva, který je v rozporu s dobrými mravy (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2001, sp. zn. 25 Cdo 2895/99).

40. Jestliže nebylo spolehlivě prokázáno, že žaloba domáhající se splnění smluvní povinnosti žalovaného byla podána nikoli za účelem dosažení výsledku, nýbrž za účelem poškození či znevýhodnění žalovaného, není zjištění, že vynucené splnění povinnosti by mohlo žalovanému způsobit újmu, zpravidla důvodem k zamítnutí žaloby pro rozpor požadavku žalobce s dobrými mravy (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2017, sp. zn. 33 Cdo 2814/2016).

41. Právo na soudní ochranu před nezávislým soudem je včleněno do katalogu základních práv. I když soudní spor je spíše krajním řešením sporu mezi osobami, nelze jeho vedení považovat za něco zcela neobvyklého. Tyto předpoklady nesplňuje tzv. šikanózní výkon práva, jímž je podle ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu takový výkon práva, jenž nesleduje dosažení účelu a smyslu sledovaného právní normou, nýbrž jeho jediným cílem je poškodit jiného (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2021, sp. zn. 25 Cdo 2223/2020, a v něm citovaná judikatura).

42. I když vynucení splnění povinnosti žalované ze závazkového právního vztahu může být spojeno se vznikem újmy (povinnosti hradit náklady řízení) na straně žalované, nemůže zpravidla taková okolnost sama o sobě vést k závěru o šikanózním výkonu práva. Z výsledků dokazování (ze zjištěných okolností) nevyplývá, že by žalobce byl při podání žaloby veden úmyslem způsobit žalované újmu. Před podáním žaloby žalovanou vyzval k vydání bezdůvodného obohacení a poté, co jej žalovaná upozornila na svou špatnou finanční situaci (vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání), nabídl jí uzavření dohody o změně splatnosti závazku, kterou však žalovaná neakceptovala. Za výjimečnou okolnost odůvodňující odepření práva na soudní ochranu nelze považovat ani tvrzení žalované, že má vůči žalobci jiné pohledávky převyšující pohledávku žalobce, ani skutečnost, že je žalobce povinen uhradit zletilému synovi účastníků dlužné výživné v celkové výši [částka] do [anonymizována dvě slova] [rok], resp. do [datum].

43. S ohledem na vše shora uvedené proto soud žalobě v celém zbývajícím rozsahu vyhověl.

44. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci zcela úspěšnému žalobci náleží plná náhrada nákladů řízení. Účelně vynaložené náklady řízení činí celkem [částka]. Tato částka se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 7 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) náleží odměna ve výši [částka], a dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši [částka] za každý z pěti úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, sepis výzvy k plnění ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, sepis žaloby ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, sepis repliky ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a sepis částečného zpětvzetí žaloby ze dne [datum]; to vše z tarifní hodnoty [částka]), a dále odměna ve výši [částka] a dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši [částka] za jeden úkon právní služby (za účasti na jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g); a to z tarifní hodnoty [částka]; a dále náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši [částka]. Soud žalobci nepřiznal požadovanou náhradu hotových výdajů a cestovného za cestu k soudnímu jednání dne [datum], když tyto náklady neshledal jako účelně vynaložené. Svobodu volby advokáta nelze vnímat jako zcela bezbřehou. Volba advokáta se sídlem v [obec], kdy v místě sídla procesního soudu působí desítky advokátů, je dle soudu v daném případě nepřiměřená, a to i s přihlédnutím k okolnosti, že bydliště žalovaného - [obec] jsou město asi 30 km od [obec] a cca 65 km od [obec] (srov. nález Ústavního soudu ze dne 2. 10. 2013, sp. zn. II. ÚS 736/12). O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

45. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.