21 C 187/2023
č. j. 21 C 187/2023-251
V PLATNOSTICitované zákony (7)
Plný text
Okresní soud Praha-východ rozhodl soudkyní JUDr. Danou Fiedlerovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený dne Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovaným: 1) Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozená dne Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 2) Jméno zainteresované osoby 2/0 , narozená dne Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 2/0 o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví
I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. , hodnota, a k pozemku parc. č. , hodnota, , vše v katastrálním území , adresa, .
II. Nemovité věci uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku se přikazují do výlučného vlastnictví žalobce.
III. Žalobce je povinen žalované 1) zaplatit na vyrovnání jejího podílu částku 32.543 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalobce je povinen žalované 2) zaplatit na vyrovnání jejího podílu částku 32.543 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
VI. Žalobce, žalovaná 1) a žalovaná 2) jsou povinni nahradit České republice na účet Okresnímu soudu Praha-východ do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 0 Kč, a to každý rovným dílem.
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 5. 5. 2023 se žalobce domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, , orná půda, vše v katastrálním území , adresa, (dále jen „Pozemky“) a jejich přikázání do jeho výlučného vlastnictví za náhradu ve výši 10.000 Kč pro každou ze žalovaných. Uvedl, že je vlastníkem ideálního spoluvlastnického podílu na Pozemcích o velikosti , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , žalovaná 1) vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti id. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na Pozemcích a žalovaná 2) rovněž spoluvlastnický podíl o velikosti id. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na Pozemcích. Jedná se o pozemky vedené jako orná půda a zahrnuté do zemědělského půdního fondu. Žalobce nabídl žalovaným odkup jejich spoluvlastnických podílů za částku 10.000 Kč za každý, když tuto částku dovodil ze znaleckého posudku, který v roce 2020 stanovil obvyklou cenu Pozemků. Cenu, za kterou žalobce nabídl žalovaným odkup jejich spoluvlastnických podílů, stanovil s přihlédnutím k tomu, že by nesl veškeré náklady s převodem podílů na Pozemcích související. S ohledem na v průběhu řízení a provedenou aktualizaci znaleckého posudku z roku 2020, závěrem žalobce navrhl, aby byly Pozemky přikázány do jeho výlučného vlastnictví za náhradu ve výši 32.534 Kč pro každou ze žalovaných, neboť tato částka odpovídá aktuální obvyklé ceně Pozemků.
2. Žalovaná 1) s podanou žalobou nesouhlasila. Uvedla, že žalobce jí sice nabízel na vypořádání částku 10.000 Kč, ale s touto částkou ona striktně nesouhlasí, neboť ji považuje za příliš nízkou. Dále uvedla, že pokud žalobce nenabídne cenu vyšší, bude třeba provést reálné rozdělení Pozemků. Následně uvedla, že nesouhlasí s přikázáním Pozemků do výlučného vlastnictví žalobce, neboť má za to, že i ze znaleckého posudku vyhotoveného v rámci řízení vyplynulo, že cena Pozemků v čase roste a ona by si chtěla proto svůj spoluvlastnický podíl ponechat jako investici do budoucna. Dále uvedla, že její spoluvlastnický podíl není třeba vykupovat, protože i přes spoluvlastnictví k Pozemkům žalobce může na Pozemcích bez obtíží hospodařit a tudíž mu ze spoluvlastnictví neplyne žádná újma.
3. Žalovaná 2) nejprve uvedla, že s prodejem svého spoluvlastnického podílu žalobci v zásadě nemá problém, pouze nesouhlasí s výší vypořádání. V rámci závěrečného návrhu uvedla, že žalobci již dříve nabízela, že by svůj spoluvlastnický podíl prodala za 40.000 Kč, s čímž žalobce nesouhlasil. Není jí zřejmé, proč by měla žalobci něco prodávat nyní, když by bylo možné její spoluvlastnický podíl od Pozemků oddělit.
4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.
5. Z výpisů z katastru nemovitostí ze dne 13. 10. 2022 a ze dne 2. 8. 2023 soud zjistil, že v katastru nemovitostí je zapsáno spoluvlastnictví účastníků k Pozemkům, a to v rozsahu podílu ve výši , Anonymizováno, /, Anonymizováno, pro žalobce, ve výši , Anonymizováno, /, Anonymizováno, pro žalovanou 1) a ve výši , Anonymizováno, /, Anonymizováno, pro žalovanou 2).
6. Z informace o pozemku parc. č. , hodnota, , k.ú. , adresa, ze dne 2. 8. 2023 soud zjistil, že uvedený pozemek má výměru , Anonymizováno, ., Anonymizováno, m2, je ornou půdou a součástí zemědělského půdního fondu.
7. Z katastrální ortofotomapy pozemku parc. č. , hodnota, , k.ú. , adresa, soud zjistil, že se jedná o podélný pás zemědělské půdy a tvoří součást většího nezastavěného půdního celku.
8. Z informace o pozemku parc. č. , hodnota, , k.ú. , adresa, ze dne 2. 8. 2023 soud zjistil, že uvedený pozemek má výměru , Anonymizováno, ., Anonymizováno, m2, je ornou půdou a součástí zemědělského půdního fondu.
9. Z katastrální ortofotomapy pozemku parc. č. , hodnota, , k.ú. , adresa, soud zjistil, že se jedná po podélný pás zemědělské půdy a tvoří součást většího nezastavěného půdního celku.
10. Z výzev ze dne 5. 8. 2022 a podací stvrzenky z téhož dne soud zjistil, že žalobce přípisem vyzval žalované k vypořádání spoluvlastnictví formou odkupu jejich podílu v částce 10.000 Kč pro každou ze žalovaných.
11. Ze znaleckého posudku č. , adresa, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, soud zjistil, že jej dne , datum, vyhotovil , tituly před jménem, , jméno FO, a stanovil obvyklou cenu Pozemků na částku 242.670 Kč (pozemek parc. č. , hodnota, byl oceněn na částku 176.850 Kč a pozemek parc. č. , hodnota, na částku 65.820 Kč).
12. Ze znaleckého posudku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, soud zjistil, že jej vyhotovil , tituly před jménem, , jméno FO, ke dni , datum, a obvyklá cena Pozemků byla stanovena na částku 462.836 Kč s tím, že na spoluvlastnický podíl každé z žalovaných tak připadá částka 32.543 Kč.
13. Účastníci byli usnesením ze dne 30. 8. 2023, č. j. 21 C 187/2023-195, vyzváni, aby se vyjádřili, zda navrhují výslech znalce při jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že výslech znalce nepožadují. Žalobce v podání z 14. 9. 2023 uvedl, že netrvá na výslechu znalce. Vzhledem k tomu, že účastníci ani na výzvu soudu výslech znalce nepožadovali, neuplatnili žádné námitky a závěry znalce v písemném posudku zachycené jsou ve vzájemném souladu, soud neshledal důvod pro doplnění písemně podaného znaleckého posudku výslechem znalce.
14. Z výpisu z účtu žalobce soud zjistil, že ke dni 14. 9. 2023 činí zůstatek na účtu žalobce částku 729.700,05 Kč.
15. Na základě skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci.
16. Účastníci mají v podílovém spoluvlastnictví Pozemky. Žalobce je výlučným vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na Pozemcích a žalované jsou výlučnými vlastnicemi každá spoluvlastnického podílu ve výši , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na Pozemcích. Pozemky jsou vedeny jako orná půda a jsou pod ochranou zemědělského půdního fondu. Aktuální obvyklá cena Pozemků činí 462.836 Kč. Žalobce je solventní v rozsahu hodnoty spoluvlastnických podílů na Pozemcích ve vlastnictví žalovaných dle aktuálního znaleckého posudku.
17. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.
18. Jelikož o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví bylo rozhodováno po 1. 1. 2014, postupoval soud podle příslušných ustanovení o. z. (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2016, sp. zn. 22 Cdo 5180/2016).
19. Podle ustanovení § 1115 odst. 1 o. z. osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.
20. Podle ustanovení § 1140 odst. 1 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků (§ 1140 odst. 2 o. z.).
21. Podle ustanovení § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.
22. Je-li to možné, rozhodne podle § 1144 odst. 1 o. z. soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1144 odst. 2 o. z. rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.
23. Podle § 1142 odst. 1 o. z. jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné. Zemědělský pozemek může být rozdělen jen tak, aby dělením vznikly pozemky účelně obdělávatelné jak vzhledem k rozloze, tak i k možnosti stálého přístupu. To neplatí, pokud má být pozemek rozdělen za účelem zřízení stavby nebo za takovým účelem, pro který lze pozemek vyvlastnit (§ 1142 odst. 2 o. z.).
24. Podle § 1147 odst. 1 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.
25. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, se pozemky člení podle druhů na ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy. Orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty jsou zemědělskými pozemky.
26. Řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je řízením, ve kterém soud konstitutivně upravuje právní vztahy spoluvlastníků ke společné věci do budoucna. Soud není vázán návrhy účastníků, neboť z právního předpisu (§ 1144 – 1147 o. z.) vyplývá určitý způsob vypořádání vztahů účastníků (viz § 153 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“). Zákon stanoví tři způsoby vypořádání: reálné rozdělení věci (§ 1144 o. z.), přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků za náhradu (§ 1147 o. z.) a konečně nařízení prodeje věci. V zákoně uvedená posloupnost způsobů vypořádání je pro soud závazná a soud nemůže jednotlivé způsoby libovolně upřednostňovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2004 sp. zn. 22 Cdo 2568/2003). Proto tedy pouze není-li možné reálné rozdělení nemovitosti, nastupuje úvaha o vypořádání věci přikázáním jednomu ze spoluvlastníků. Není-li ani tento způsob vypořádání možný, je na místě jako poslední varianta nařídit prodej nemovitosti.
27. V prvé řadě soud uvádí, že vzhledem k zákonnému nároku na zrušení spoluvlastnictví (§ 1140 o. z.) není podstatné, zda setrváním ve spoluvlastnictví vzniká některému ze spoluvlastníků újma či nikoli, ale pro rozhodnutí o zrušení spoluvlastnictví (eventuálně oddělení ze spoluvlastnictví) toliko postačí vůle jednoho ze spoluvlastníků, již nadále ve spoluvlastnictví nesetrvávat. Soud proto k návrhu žalobce spoluvlastnictví k Pozemkům zrušil (výrok I.).
28. Vzhledem ke zrušení spoluvlastnictví k Pozemkům se soud dále zabýval otázkou, jakým způsobem má dojít k vypořádání zrušeného spoluvlastnictví, tedy v prvé řadě, zda jsou splněny podmínky pro reálné rozdělení Pozemků. S ohledem na skutečnost, že Pozemky jsou ornou půdou zahrnutou do zemědělského půdního fondu, jedná se o pozemky zemědělské, jejichž reálné rozdělení je limitováno ustanovením § 1142 o. z. Vzhledem k výši spoluvlastnickým podílů žalovaných by při reálném dělení došlo ke vzniku zemědělských pozemků o velikosti necelých , Anonymizováno, m2 (v případě dělení pozemku parc. č. , hodnota, ) a necelých , Anonymizováno, m2 (v případě dělení pozemku parc. č. , hodnota, ). Je zřejmé, že takto malé pozemky by nemohly sloužit k zemědělskému účelu, k němuž jsou určeny, neboť vzhledem k jejich rozloze je nelze účelně obdělávat. V daném případě tak nejsou splněny zákonné podmínky pro reálné dělení Pozemků a soud se proto dále zabýval tím, zda jsou splněny podmínky pro přikázání Pozemků do výlučného vlastnictví jednoho nebo více spoluvlastníků.
29. V daném případě měl o výlučné vlastnictví Pozemků zájem toliko žalobce, soud se tedy v duchu aktuální judikatury (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1942/2016) zabýval tím, zda je žalobce v okamžiku vydání rozhodnutí solventní. V řízení bylo prokázáno, že žalobce má k dispozici dostatek finančních prostředků k vyplacení přiměřené finanční náhrady (vypořádacího podílu) žalovaným. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky pro vypořádání spoluvlastnictví k Pozemkům jejich přikázáním žalobci, soud rozhodl tak, že se Pozemky přikazují do výlučného vlastnictví žalobce (výrok II.) a žalobci zároveň uložil zaplatit každé ze žalovaných vypořádací podíl, který představuje jejich podíl ve výši , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na aktuální obvyklé ceně Pozemků. Povinnost k úhradě vypořádacího podílu stanovil soud v obecné pariční lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok III. a IV.).
30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že každý z účastníků si nese své náklady sám, neboť řízení o zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání v řízení před soudem má povahu tzv. iudicii duplicis, které je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval (srov. nález Ústavního soudu ze dne 5. 4. 2022 sp. zn. IV. ÚS 404/2022). Obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladných s ochranou vlastnického práva dle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by proto byly dány zvláštní důvody (srov. stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl. ÚS –st. 59/23). Vzhledem k tomu, že nebyly shledány žádné důvody pro odchýlení se od shora uvedené konstantní judikatury, soud nepřiznal náhradu nákladů ani jednomu z účastníků řízení (výrok V.).
31. Soud současně podle výsledku řízení rozhodl ve smyslu § 148 o. s. ř. o povinnosti účastníků zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha-východ náhradu nákladů řízení, které platil stát. Náklady představují odměnu znalce , tituly před jménem, , jméno FO, za vypracování znaleckého posudku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , která činí částku 14.903,30 Kč. Tato částka byla v plné výši uhrazena ze zálohy složené účastníky, když každý z účastníků složil zálohu ve výši 5.000 Kč. Náklady státu tedy fakticky nevznikly a soud proto rozhodl o povinnosti uhradit náklady státu ve výši 0 Kč (výrok VI.). O vrácení přeplatku na zálohách bude rozhodnuto v samostatném rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.