21 C 224/2025

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Fiedlerovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky žalovaným: 1) Jméno žalované A , narozený dne Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2) jméno žalované B , narozená dne datum narození žalované B bytem Adresa žalované B o 41.878 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku ve výši 41.878 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3.603 Kč od 1.1.2024 do 15.5.2024 ve výši 14,75 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 3.603 Kč od 1.2.2024 do 15.5.2024 ve výši 14,75 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 3.603 Kč od 1.4.2024 do 23.12.2024 ve výši 14,75 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 3.603 Kč od 1.5.2024 do 23.12.2024 ve výši 14,75 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 3.206 Kč od 1.7.2024 do 26.2.2025 ve výši 12,75 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 1.206 Kč od 27.2.2025 do zaplacení ve výši 12,75 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 4.054 Kč od 1.8.2024 do zaplacení ve výši 12,75 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 4.054 Kč od 1.9.2024 do zaplacení ve výši 12,75 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 4.054 Kč od 1.10.2024 do zaplacení ve výši 12,75 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 4.054 Kč od 1.12.2024 do zaplacení ve výši 12,75 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 4.054 Kč od 1.2.2025 do zaplacení ve výši 12 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 4.054 Kč od 1.4.2025 do zaplacení ve výši 12 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 4.054 Kč od 1.5.2025 do zaplacení ve výši 12 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 4.054 Kč od 1.6.2025 do zaplacení ve výši 12 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 4.054 Kč od 1.7.2025 do zaplacení ve výši 12 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 4.054 Kč od 1.8.2025 do zaplacení ve výši 12 %, a se zákonným úrokem z prodlení z částky 132 Kč od 1.8.2025 do zaplacení ve výši 12 %, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný 1) je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 16.804 Kč, a todo tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

III. Žalobci se vůči žalované 2) právo na náhradu nákladů nepřiznává.

1. Žalobce se žalobou podanou dne 21. 5. 2025 domáhal zaplacení žalované částky s příslušenstvím jako dlužných příspěvků na správu domu a záloh na služby spojené s užíváním bytu. Tvrdil, že žalovaní platí nepravidelně a dluží zálohy za měsíc prosinec 2023 ve výši 3 603,- Kč, za měsíc leden 2024 ve výši 3 603,- Kč, za měsíc březen 2024 ve výši 3 603,- Kč, za měsíc duben 2024 ve výši 3 603,- Kč, za měsíc červen 2024 (kdy došlo od měsíce května na základě vyúčtování předcházejícího období ke zvýšení záloh) ve výši 4 054,- Kč, za měsíc červenec 2024 ve výši 4 054,- Kč, za měsíc srpen 2024 ve výši 4 054,- Kč, za měsíc září 2024 ve výši 4 054,- Kč, za měsíc listopad 2024 ve výši 4 054,- Kč, za měsíc leden 2025 ve výši 4 054,- Kč, za měsíc březen 2025 ve výši 4 054,- Kč a za měsíc duben 2025. Na mimořádných splátkách žalovaní uhradili částku 7 206,- Kč dne 15.5.2024, částku 8 054 Kč dne 23.12.2024 a částku 2 000 Kč dne 26.2.2025 a tyto žalobce použil na úhradu nejstarších dluhů. Konkrétně ze splatné zálohy na měsíc červen 2024 ve výši 4 054 Kč žalovaní dluží částku 1 206 Kč, dále dluží celou částku 4 054 Kč za měsíce červenec 2024, srpen 2024, září 2024, listopad 2024, leden 2025, březen 2025 a duben 2025. K úhradě dluhu jsou žalovaní 1) a 2) jako manželé povinni společně a nerozdílně.

2. Usnesením ze dne 11. 8. 2025, č. j. 21 C 224/2025-39, jež nabylo právní moci 28. 8. 2025, soud připustil změnu žaloby, a to rozšířením žalobního nároku o nárok na zálohy na služby spojené s užíváním bytu za měsíce květen, červen a červenec 2025 a nedoplatek z vyúčtování za rok 2024 ve výši 132 Kč. Celkem se tak žalobce domáhal uhrazení částky 41.878 Kč s příslušenstvím.

3. Žalovaný 1) se k žalobě nevyjádřil.

4. Žalovaná 2) s žalobou ve vyjádření z 11. 6. 2025 nesouhlasila a navrhovala, aby byla zamítnuta. Tvrdila, že žalovaná 2) se z předmětného bytu i s dětmi odstěhovala k 1. 4. 2025 a byt obývá její manžel, žalovaný 1), se kterým je v rozvodovém řízení a který by měl rovněž řešit veškeré dluhy, které vznikaly a dále vznikají jeho přičiněním a platební morálkou. Žalovaná 2) se snažila dlouhodobě vše platit, žalovaný 1) jí téměř na nic finančně nepřispíval. Na bytě vázne hypoteční úvěr, i k jeho úhradě žalovaná 2) žalovaného 1) opakovaně vyzývala. Při jednání soudu dne 21. 11. 2025 pak žalovaná 2) doplnila, že se situaci snažila řešit, měla v úmyslu prodat byt a umořit dluhy, žalovaný 1) jí však neposkytl součinnost, zmařil schůzku s realitní agentkou. Žalovaný 1) jí nic nepřispívá, neplatí na děti od roku 2023. Žalovaná 2) se snaží situaci řešit, pracuje ale jako učitelka na základní škole a musí živit dvě nezletilé děti.

5. Vzhledem k tomu, že k nařízenému jednání dne 21. 11. 2025 se bez omluvy nedostavil žalovaný 1), soud projednal a rozhodl věc v jeho nepřítomnosti postupem dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).

6. Žalovaní jsou občany Ukrajiny s trvalým pobytem v České republice, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud na daný vztah – podle ust. § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém – aplikoval úpravu obsaženou ve smlouvě mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech, vyhlášenou pod č. 123/2002 Sb.m.s., a dále v nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (čl. 66 nařízení č. 1215/2012) a v nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (tzv. Řím I) a dospěl k závěru, že podle čl. 4 nařízení č. 1215/2012 je dána pravomoc a příslušnost k rozhodování věci a podle čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 593/2008 je rozhodným právem právní řád České republiky.

7. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu 14. 4. 2025 soud zjistil, že žalovaní jsou jako manželé v katastru nemovitostí zapsáni jako vlastníci (ve společném jmění manželů) bytové jednotky č. , Anonymizováno, , v budově č. p. , Anonymizováno, , která je součástí pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , k. ú. , Anonymizováno, , a podílu na společných částech domu.

9. Z měsíčního předpisu příspěvků na správu a záloh účinného od 1. 5. 2023 soud zjistil, že pro byt č. , Anonymizováno, byly předepsány: příspěvek na náklady spojené se správou domu a pozemků ve výši 596 Kč, příspěvek na náklady spojené s opravami, stavebními úpravami a provozem společných částí domu a pojištění společných částí domu a odpovědnosti ve výši 1.758 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 1.249 Kč, celkem tedy 3.603 Kč měsíčně splatné vždy do konce příslušného kalendářního měsíce.

10. Z měsíčního předpisu příspěvků na správu a záloh účinného od 1. 5. 2024 soud zjistil, že pro byt č. , Anonymizováno, byly předepsány: příspěvek na náklady spojené se správou domu a pozemků ve výši 730 Kč, příspěvek na náklady spojené s opravami, stavebními úpravami a provozem společných částí domu a pojištění společných částí domu a odpovědnosti ve výši 1.758 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 1.566 Kč, celkem tedy 4.054 Kč měsíčně splatné vždy do konce příslušného kalendářního měsíce.

11. Z výzvy z 23. 4. 2025, včetně podacího archu, soud zjistil, že žalobce vyzval žalované k úhradě dlužné částky za období prosinec 2023 až březen 2025.

12. Z přehledu plateb soud zjistil, že k 31. 3. 2025 byla bilance uhrazených záloh na byt ve vlastnictví žalovaných -33.770 Kč a k 30. 6. 2025 -37.824 Kč.

13. Z vyúčtování skutečných nákladů a záloh v období od 1. 1. 2024 do 27. 1. 2025 ze dne 25. 3. 2025 soud zjistil, že celkové náklady v tomto období byly 17.628 Kč a celková výše příspěvků na správu domu a záloh na služby spojené s užíváním bytu byla 17.496 Kč, vyúčtování tedy skončilo nedoplatkem 132 Kč.

14. Z e-mailu ze dne 29. 10. 2024, vč. splátkového kalendáře, soud zjistil, že žalovaná 2) potvrzuje odeslání platby za říjen a dále požádala o splátkový kalendář na částku 2.000 Kč s počátkem splácení od listopadu, kdy tento jí byl poskytnut dne 14. 10. 2024.

15. Ze stanov žalobce soud zjistil, že členství ve společenství je neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky a vzniká dnem nabytí vlastnictví k jednotce (čl. VIII, odst. 1, 3 bod 2.) a člen společenství má povinnost hradit stanovené příspěvky na správu domu a pozemků a zálohy na úhradu za služby a nedoplatky vyplývající z vyúčtování (čl. X., odst. 3 bod 3., 4.).

16. Z předpisů a úhrad a informace o jednotce k datu 20. 11. 2025, soud zjistil, že za období prosinec 2023 až duben 2024 byli žalovaní povinni hradit příspěvek a zálohy ve výši 3.603 Kč měsíčně, za období květen 2024 až červenec 2025 pak 4.054 Kč. Za rok 2024 měli žalovaní uhradit na příspěvku a zálohách částku 46.844 Kč a dále nedoplatek z vyúčtování za rok 2023 ve výši 73 Kč, za rok 2025 měli žalovaní uhradit na příspěvku a zálohách částku 28.378 Kč a dále nedoplatek z vyúčtování za rok 2024 ve výši 132 Kč. Za rok 2024 žalovaní uhradili celkem 30.952 Kč, a to v měsíci únoru 3.603 Kč, v květnu 4.054 Kč a 7.206 Kč, v říjnu 4.054 Kč a v prosinci 4.054 Kč a 8.054 Kč. Za rok 2025 žalovaní uhradili v měsíci únoru 6.054 Kč.

17. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

18. Na základě provedených důkazů pak soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaní jsou jako manželé vlastníci bytové jednotky v domě, jehož správu zajišťuje žalobce, jehož členy žalovaní z titulu svého vlastnického práva jsou. Žalovaní mají povinnost hradit příspěvky na správu domu a zálohy na služby spojené s užíváním bytu, a to dle jejich předpisu, kteroužto plnili pouze částečně dílčími platbami. Za období prosinec 2023 až červenec 2025 nebyla z jejich strany uhrazena částka celkem 41.878 Kč.

19. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

20. Podle § 710 o. z. Součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

21. Podle § 1180 odst. 1 o. z., nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.

22. Podle § 1180 odst. 2 o. z., příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně.

23. Podle § 1181 odst. 1 o. z., vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období.

24. Podle § 1181 odst. 2 o. z., není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou splatné k témuž dni do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1.

25. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. Na základě shora uvedeného zjištěného skutkového stavu věci a výše citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce jako společenství vlastníků domu spravuje dům č. p. , Anonymizováno, , která je součástí pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , k. ú. , Anonymizováno, . Žalovaní manželé jakožto vlastníci shora specifikované bytové jednotky ve společném jmění manželů jsou v souladu s § 1181 o. z. a násl. povinni k úhradě záloh spojených nebo souvisejících s užíváním jednotky, a to společně a nerozdílně. Žalovaní nehradili shora uvedené platby řádně a včas v období prosince 2023, v roce 2024 a v období leden až červenec roku 2025. Soud zjistil, že nárok žalobce je oprávněný a že jej uplatnil ve správné výši odpovídající předloženým listinným důkazům. Dílčí úhrady započetl žalobce na nejstarší pohledávky.

27. Žalovaní v řízení na svou obranu neuvedli nic, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnili. Pokud žalovaná 2) uváděla, že od měsíce dubna roku 2025 v bytě nebydlí a užívá jej pouze její manžel, se kterým je v rozvodovém řízení a který by dle názoru žalované 2) měl dluh uhradit, pak k tomu soud uvádí, že, jestliže jsou žalovaní manželé se zákonným manželským majetkovým režimem, pak dluh související s užíváním bytové jednotky v jejich vlastnictví náleží do společného jmění manželů a žalovaní jsou povinni k jeho úhradě společně a nerozdílně. Na uvedeném nemění nic ani fakt, že žalovaná 2) byt od dubna 2025 neužívá, jestliže se nic nezměnilo na jejím osobním stavu (manželství se žalovaným 1)) nebo na manželském majetkovém režimu, přičemž ani jedno nebylo ze strany žalované 2) tvrzeno.

28. Protože se žalovaní ocitli v prodlení se zaplacením příspěvků a záloh, přiznal soud žalobci žalovanou částku spolu s požadovanými zákonnými úroky z prodlení z dlužných částek ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po datu splatnosti jednotlivých záloh a společně s náklady na uplatnění pohledávky (výrok I.).

29. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení vůči žalovanému 1) v celkové částce 16.804 Kč (výrok II.). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.094 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 7 bodu 6 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“) náleží odměna ve výši 2.300 Kč a dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t.) a odměna ve výši 2.780 Kč a dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (sepis vyjádření s rozšířením žaloby § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a účast na jednání soudu dne 21. 11. 2025 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t.). O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupkyně žalobce soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

30. V případě žalované č. 2) rozhodl soud o aplikaci § 150 o. s. ř. a náhradu nákladů řízení vůči ní žalobci nepřiznal (výrok III.). Soud shledal důvody zvláštního zřetele hodné pro odepření náhrady nákladů řízení vůči ní zejména v její finanční situaci, kdy sama pečuje o dvě nezletilé děti, když žalovaný 1) jako jejich otec na jejich výživu od roku 2023 ničeho nepřispívá a na péči o ně se žádným způsobem nepodílí. Žalovaný 1) rovněž zmařil snahy žalované 2) o řešení finanční situace manželů a zejména umoření dluhů prodejem bytu, který však současně žalovaná 2) nemůže užívat a uspokojovat tak bytovou potřebu svou a svých nezletilých dětí, protože byt užívá výlučně žalovaný 1). Soud má zato, že by bylo nespravedlivé v situaci, kdy žalovaná 2) je takto významně omezena v možnostech vzniklý dluh řešit prodejem hodnotného majetku (bytu) a současně je nucena uspokojovat bytovou potřebu svou a svých dětí jiným způsobem a vynakládat na to další finanční prostředky, to vše pro chování žalovaného, který navíc byt sám výlučně užívá a minimálně na vzniku části dluhu se pak již žalovaná 2) svou spotřebou nepodílela, zavázat žalovanou 2), aby se podílela na náhradě nákladů řízení žalobci. Naopak soud považuje za spravedlivé, aby tyto náklady nesl výlučně žalovaný 1), který navíc zůstal v řízení zcela nečinný.

31. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.