21 C 226/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Fiedlerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky částka od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do nároku na zaplacení částky částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky částka od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne datum domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím, a to z titulu smluv o půjčce číslo číslo Smlouva o půjčce číslo byla uzavřena mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, dne datum. Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta půjčka ve výši částka. Žalovaná se dále zavázala uhradit souhrnný poplatek ve výši částka. Půjčku a poplatek se žalovaná zavázala uhradit v anonymizováno týdenních splátkách po částka Poslední splátku žalovaná uhradila dne datum. V souladu s ustanovením čl. 5 smlouvy bylo plnění žalované započteno nejprve na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek) a následně na jistinu. Poslední splátka měla být uhrazena ke dni datum. Pohledávka byla dne datum postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes předžalobní upomínku. Ke dni postoupení pohledávky, tj. k datum činila výše dlužné jistiny částka, výše dlužného poplatku částka, výše kapitalizovaného úroku z prodlení částka a úroků z prodlení z celkové dlužné částky částka od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů. Smlouva o půjčce číslo byla uzavřena mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, dne datum. Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta půjčka ve výši částka. Žalovaná se dále zavázala uhradit souhrnný poplatek ve výši částka. Půjčku a poplatek se žalovaná zavázala uhradit v anonymizováno týdenních splátkách po částka Poslední splátku žalovaná uhradila dne datum Poslední splátka měla být uhrazena ke dni datum. V souladu s ustanovením čl. 5 smlouvy bylo plnění žalované započteno nejprve na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek) a následně na jistinu. Pohledávka byla dne datum postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes předžalobní upomínku. Ke dni postoupení pohledávky, tj. k datum činila výše dlužné jistiny částka, výše dlužného poplatku částka, výše kapitalizovaného úroku z prodlení částka a úroků z prodlení z celkové dlužné částky částka od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.

4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Žalovaná jako dlužník uzavřela dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, jako věřitelem, smlouvu o půjčce číslo na základě které přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka v anonymizováno týdenních splátkách po částka s výší roční procentní sazby nákladů ve výši 199,4 %. První splátka byla splatná sedmého dne od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce (viz smlouva o zápůjčce a Smluvní podmínky). Poslední splátka měla být uhrazena dne datum. Žalovaná dále jako dlužník uzavřela dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně, jako věřitelem, smlouvu o půjčce číslo na základě které přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka v anonymizováno týdenních splátkách po částka s výší roční procentní sazby nákladů ve výši 199,4 %. První splátka byla splatná sedmého dne od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce (viz smlouva o zápůjčce a Smluvní podmínky). Poslední splátka měla být uhrazena dne datum. Dne datum byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě níž byla na žalobkyni postoupena pohledávka z předmětné smlouvy o zápůjčce (viz Smlouva o postoupení pohledávek, vč. Přílohy číslo). Dopisem ze dne datum bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky (viz Oznámení o postoupení pohledávky a podací arch). V souladu s ustanovením čl. 5 smlouvy bylo plnění žalované započteno nejprve na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek) a následně na jistinu. Ke dni postoupení pohledávky tak činila dlužná částka na jistině částka, výše dlužného poplatku částka, výše kapitalizovaného úroku z prodlení částka a výše úroku z prodlení ve výši 8,50 % z celkové dlužné částky částka od datum do zaplacení a dále činila dlužná částka na jistině částka, výše dlužného poplatku částka, výše kapitalizovaného úroku z prodlení částka a výše úroku z prodlení ve výši 8,50 % z celkové dlužné částky částka od datum do zaplacení. Dlužné částky nebyly uhrazeny ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne datum (viz Výzva a podací arch).

5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

6. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

7. Soud proto předmětné závazkové právní vztahy posuzoval podle předpisů platných ke dni jejich vzniku, tj. ke dni datum a ke dni datum.

8. Podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč, zák.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

9. Podle ustanovení § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

10. Podle ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

11. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o půjčce podle ustanovení § 657 a násl. obč. zák. Smlouvy byly současně spotřebitelským úvěrem dle § 2 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2010. Z obsahu předmětných smluv o půjčce je zřejmé, že„ souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, či M. Škárová v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, Praha 2009, s. 1856). O tom, že se jednalo o vše zahrnující úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl, ani zčásti, složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby, resp. toto ani nebylo žalobkyní tvrzeno. Lze tedy konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok částka za poskytnutí jistiny částka, která měla být vrácena prostřednictvím anonymizováno týdenních splátek, resp. částka za poskytnutí jistiny částka, která měla být vrácena rovněž prostřednictvím anonymizováno týdenních splátek. I pokud by celá jistina byla poskytnuta na dobu celých anonymizována tři slova, činila by výše úroku 66,4 % jistiny ročně. Vzhledem k tomu, že jistina měla být splácena průběžně (peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na anonymizováno týdnů), procentní roční úrok byl daleko vyšší, což odráží ostatně i výše roční procentní sazby nákladů, která činila 199,4 %, přičemž právě roční procentní sazbu nákladů je vzhledem ke standardizovanému způsobu jejího výpočtu (v rozhodné době zakotvené v příloze k zákonu č. 321/2001 Sb.) považovat za vypovídající a transparentní srovnávací ukazatel z hlediska celkové ceny spotřebitelského úvěru v rámci Evropské Unie. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik České národní banky veřejně dostupných na webových stránkách České národní banky (www.cnb.cz) se pohybovaly v roce 2006 okolo 13 až 14 % ročně, RPSN okolo 14 až 15 %. Sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako„ souhrnný poplatek“, byl dle soudu nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než čtyřnásobku míry obvyklé v bankovním sektoru a roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr přesahující průměrnou výši více než desetinásobně. Ujednání o úrocích (tzv. souhrnném poplatku) tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 39 obč. zák. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. 28 Co 33/2003, dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na www.nsoud.cz). Vzhledem k tomu, že bylo ujednání o souhrnném poplatku shledáno neplatným podle ustanovení § 39 obč., byla žaloba zamítnuta co do částky částka odpovídající zbývající části souhrnných poplatku a co do zákonného úroku z prodlení z této částky (viz též usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2017, č.j. 23Co 344/2017-83). Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do jistiny ve výši částka a zákonného úroku z prodlení z jistiny, byla žaloba shledána důvodnou. Žalovaná totiž nesplnila svou povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas, dluh do dne sjednané splatnosti neuhradila a dostala se tak do prodlení (§ 517 odst. 1 obč. zák.), čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 517 odst. 2 obč. zák.), a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Aktivní věcná legitimace žalobkyně k podání žaloby je dána na základě postoupení pohledávky (§ 1879 a násl. o. z.).

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož má-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně měla ve věci úspěch z 60,10 % proti 39,90 % žalované, a proto rozhodl soud o tom, že má žalobkyně nárok na náhradu 20,20 % (60,10 % minus 39,90 %) svých účelně vynaložených nákladů, které se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) náleží odměna ve výši částka, a dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši částka za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a dále náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši částka. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (viz např. řízení vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka či spisová značka) a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50.000 Kč O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

13. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného. Nesplní-li povinná dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.