21 C 229/2020

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Fiedlerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o částka a částka ,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice Okresnímu soudu Praha-východ na nákladech státu částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne [datum] domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit jí [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka]. Tvrdila, že si u ní žalovaná pronajala vozidlo, [anonymizována dvě slova], [příjmení]: [příjmení] [anonymizována dvě slova] [číslo], [registrační značka], a to na základě smlouvy o nájmu dopravního prostředku ze dne [datum]. Žalobkyně za pronájem vozidla vystavila fakturu [číslo] ze dne [datum] na částku [částka], splatnou dne [datum]. Žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky [částka], ta však ničeho neuhradila.

2. Elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím.

3. V odporu ze dne [datum] žalovaná namítala, že nerozporuje skutečnost, že byla zavázána uhradit žalobkyni částku ve výši [částka], rozporuje však splatnost úhrady předmětné částky, když tato byla mezi účastníky stanovena do [datum]. Žalovaná částku ve výši [částka] do ujednaného data uhradila. Žaloba byla tudíž ze strany žalobkyně podána předčasně.

4. Žalobkyně v podání z [datum] uvedla, že žalovaná po podání žaloby, konkrétně dne [datum] uhradila [částka] a dne [datum] částku ve výši [částka]. Žalobkyně proto vzala žalobu co do jistiny, tj. částky [částka], zpět. Dále uvedla, že pokud by měl soud akceptovat tvrzení žalované o jakési dohodě mezi jednatelem žalobkyně a žalované, je třeba zohlednit, že jednatel [jméno] [příjmení] byl odvolán z funkce jednatele pro závažná manažerská pochybení, v důsledku kterých vznikly na straně žalobkyně škody a finanční potíže, představující především nedobytné a těžko dobytné pohledávky v rozsahu desítek milionů korun. Bývalý jednatel vede s žalobkyní soudní spor, v němž se domáhá určení neplatnosti okamžitého ukončení pracovního poměru a současně je žalován o částku [částka], kterou si bez vědomí společníků žalobkyně vyzvedl pro osobní potřebu v pokladně společnosti. Bývalý jednatel je trestně stíhán spolu s osobou, které umožnil v řádu desítek milionů korun poškodit žalobkyni. Při jeho odvolání z funkce jednatele odmítl funkci předat a výslovně vyloučil existenci takových dohod, kterých se dovolává žalovaná, navíc zastoupená advokátkou, která od žalobkyně inkasovala nemalé finanční prostředky za právní pomoc, po které nelze u žalobkyně dohledat žádné hmatatelné stopy a která na jejích fakturách není nijak blíže specifikována. Tato okolnost bude předmětem samostatného řízení před advokátní komorou. Pokud by měl být [jméno] [příjmení] slyšen, pak pouze jako účastník řízení, a nikoliv v pozici svědka. Žalobkyně si vyhrazuje předložit listiny, které svědectví [jméno] [příjmení] uvedou do souvislosti. Z jeho jednatelské činnosti zůstal seznam pohledávek, za jím protěžovanými osobami v řádech desítek milionů a žalovaná je jednou z těch, se kterými bývalý jednatel vedl zcela nestandardní obchody. V doplňujícím podání z [datum] žalobkyně uvedla, že nadále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum].

5. V doplňujícím vyjádření ze [datum] žalobkyně poukazovala na to, že žádná písemná dohoda o prodloužení splatnosti neexistovala. Žalobkyně připravuje rozsáhlé trestní oznámení na bývalého jednatele žalobkyně. Po podání žalob proti osobám, které nestandardně a nezákonně z pozice jednatele zvýhodňoval, se objevují písemné dohody o prodloužení splatnosti, a to přesto, že při poměrně dramatickém odvolání tvrdil, že žádné další listiny než ty, které se nacházejí v provozovně žalobkyně, neexistují. Tyto dokumenty se objevují v řízeních zastoupených [anonymizováno] [příjmení]. Bývalý jednatel [jméno] [příjmení] věděl o tom, že je urgováno zaplacení dlužných faktur, přesto nikdy neupozornil na dohodu o prodloužení splatnosti. Od roku [rok] nedošlo v účetnictví žalobkyně k prodloužení splatnosti předmětných faktur. Nájemní smlouva byla sjednána písemně. Podmínky smlouvy mohou být měněny pouze písemně.

6. Žalovaná v doplňujícím vyjádření ze [datum] poukazovala na to, že splatnost úhrady faktury byla mezi účastníky stanovena do [datum], o čemž byla žalovaná informována bývalým jednatelem žalobkyně panem [jméno] [příjmení], který žalované rovněž předal e-mailovou komunikaci mezi ním a dalším jednatelem žalobkyně panem [jméno] [příjmení]. Žalovaná byla ze strany žalobkyně informována, že o splatnosti předmětné pohledávky žalobkyně je informován i další jednatel žalobkyně pan [jméno] [příjmení]. Ve vyjádření z [datum] žalovaná uváděla, že se dne [datum] uskutečnilo jednání mezi žalovanou, bývalým jednatelem žalobkyně, panem [jméno] [příjmení], a dalším jednatelem žalobkyně, panem [jméno] [příjmení], při kterém byla splatnost pohledávky stanovena do [datum].

7. Usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ve spojením s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], jež nabylo právní moci dne [datum], bylo řízení zastaveno v té části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem ve výši 8,50 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. Předmětem řízení tak zůstal nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] (tj. částka ve výši [částka]) a [částka] představující náklady spojené s uplatněním pohledávky.

8. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav.

9. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně bylo zjištěno, že jejím předmětem podnikání jsou výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, opravy silničních vozidel a klempířství a oprava karoserií. Každý z jednatelů jedná za společnost samostatně. Jednateli žalobkyně jsou i [jméno] [příjmení], [datum narození], [anonymizována dvě slova], [číslo] [anonymizováno], [země], pobyt v ČR povolen na adrese [adresa], den vzniku funkce: [datum], a [jméno] [příjmení], [datum narození], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [země], den vzniku funkce: [datum]. V období od [datum] do [datum] byl jednatelem žalobkyně pan [jméno] [příjmení], [datum narození], [ulice a číslo], [PSČ] [obec].

10. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované bylo zjištěno, že jejím předmětem podnikání jsou výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin. Žalovaná má jediného jednatele, kterým je od [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [datum narození], [anonymizováno] [číslo], [jméno], [země].

11. Ze smlouvy o nájmu dopravního prostředku bylo zjištěno, že byla uzavřena dne [datum] mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem. Žalobkyně se zavázala přenechat žalované k užívání vozidlo [anonymizována dvě slova], [příjmení]: [anonymizováno] [číslo], [registrační značka], a to na dobu od [datum] do [datum]. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni nájemné ve výši [částka] bez DPH měsíčně. Nájemné bylo splatné na základě písemného vyúčtování se splatností 7 dnů. V § 11 bodu 1 smlouvy bylo sjednáno, že podmínkou účinnosti všech dodatků a změn této smlouvy je jejich písemná forma, že žádná vedlejší ústní ujednání nebyla dohodnuta a jakákoliv ústní ujednání nejsou ve vztahu ke změně či zániku této smlouvy účinná.

12. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že byla vystavena žalobkyní dne [datum] s datem splatnosti [datum] na částku [částka] ([částka] + 21 % DPH ve výši [částka]). Žalované jí bylo vyúčtováno nájemné za pronájem výše uvedeného vozidla v období od [datum] do [datum].

13. Z e-mailu z [datum], [údaj o čase] hodin, bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] zaslal [jméno] [příjmení] doplnění k jednotlivým zákazníkům, mimo jiné žalované. Zde bylo uvedeno, že pokud jde o žalovanou, resp. nájemné [částka], bylo s panem [příjmení] a„ [jméno]“ v zasedací místnosti diskutováno, že faktura bude zaplacena v příštích týdnech, nejpozději do [datum]. Z e-mailu z [datum], [údaj o čase] hodin, bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] uvedl, že„ [jméno]“ a„ [jméno]“ jsou informováni.

14. Z upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že v ní žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky [částka] s příslušenstvím vyúčtovanou fakturou [číslo]. Z podací stvrzenky bylo zjištěno, že žalobkyně odeslala žalované dne [datum] zásilku [anonymizováno], a to na adresu [adresa]. Z informace o sledování zásilky [anonymizováno] bylo zjištěno, že předmětná zásilka, která byla převzata do přepravy dne [datum], byla doručována dne [datum] a téhož dne byla uložena do [datum], protože adresát nebyl zastižen. Protože si adresát zásilku nevyzvedl, byla dne [datum] vrácena odesílateli.

15. Bývalý jednatel žalobkyně, [jméno] [příjmení], vypověděl, že byl dne [datum] odvolán z funkce jednatele žalobkyně, zůstal ředitelem společnosti. Dne [datum] měl v zasedací místnosti firmy v [obec] jednání s majitelem a jednatelem společnosti, [jméno] [příjmení]. Řešilo se více témat. Okolo [anonymizováno] hodiny přijel na jednání pan [příjmení]. Řešila se i předmětná faktura, resp. bylo ústně domluveno, že pan [příjmení] o ní ví a uhradí ji nejpozději do [datum]. S panem [příjmení] komunikoval německy. Protože pan [příjmení] německy nehovoří, komunikoval s panem [příjmení] francouzsky. Pan [anonymizováno] byl majitelem několika firem. Byl to dlouholetý zákazník. Koupil asi deset nebo jedenáct aut a do [obec] jezdil na servis. Pan [anonymizováno] následně vedl s panem [příjmení] a s panem [příjmení] e-mailovou komunikaci, kdy mu [datum] pan [příjmení] psal, že je třeba dořešit různé body, mimo jiné i fakturu žalované. S žalobkyní nyní vede pan [příjmení] spor ohledně výpovědi a ukončení jeho pracovního poměru u žalobkyně.

16. Jednatel žalované, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], vypověděl, že se dne [datum] okolo [anonymizováno] hodiny dostavil na schůzku do společnosti žalobkyně v [obec]. Schůzce byli přítomni pan [jméno] [příjmení] a pan [příjmení]. Nejprve se jednání konalo v němčině a pan [příjmení] mu předkládal, o čem se jedná. Řešila se mimo jiné faktura, která nebyla zaplacena ve stanoveném termínu, s tím, že se má co nejdříve zaplatit, resp. má být uhrazena do [datum]. Bylo dojednáno, že úroky z prodlení se v tomto případě nebudou uplatňovat. Vše probíhalo v přátelském duchu. Poté, co pan [příjmení] odešel na WC, mluvil s panem [příjmení] francouzsky. Následně odešli, aby oficiálně prezentovali, že je pan [příjmení] odvolán z funkce jednatele. Při jednání nebyl nikdo, kdo by dělal nějaký zápis. Vše si následně potvrzovali pan [příjmení] s panem [příjmení]. Před tím, než přišel platební rozkaz, neobdrželi žádnou výzvu. Fakturu v termínu uhradili. Vzhledem k tomu, že [datum] byla neděle, poukázali částku ve výši [částka] dne [datum]. Zbývající část dlužné částky ve výši [částka] byla poukázána až dne [datum] s ohledem na limit transakce ve výši [částka].

17. Jednatel žalobkyně, [jméno] [příjmení], vypověděl, že na žádost pana [příjmení] přijel z [anonymizováno] do [obec] na schůzku. Schůzky se účastnili pan [příjmení], pan [příjmení] a pan [příjmení]. S panem [příjmení] řešili peníze, které měl pan [příjmení]„ zaparkované“ v Americe. Schůzka probíhala nejprve v češtině, poté v němčině a nakonec ve francouzštině. Zná e-mailovou komunikaci pana [příjmení] a [anonymizováno] z [datum]. Nevzpomíná si, zda řešili auto pod bodem 5 (zákazník [anonymizováno] [příjmení]). Od té doby, co v roce [rok] opustil [obec], nezná žádné zákazníky žalobkyně. [příjmení] [příjmení] znal ze svatby pana [příjmení]. Nevěděl, že pan [příjmení] nějaké auto už tři roky nezaplatil, resp. že faktura byla splatná již [datum]. Na předmětném jednání neprobírali závazky pana [příjmení] [jméno] závazcích pana [příjmení] se dozvěděl až nyní v souvislosti se soudním jednáním. Neví, že společnost žalované patří panu [příjmení]. Nemůže vyloučit, že u některých společností došlo k posunu splatnosti, u některých společností se dohodli, že mohou zaplatit třeba o měsíc později a podobně. Žalobkyni zastupuje více než [anonymizováno] let [anonymizováno] [příjmení], který řeší u žalobkyně české pohledávky. Pan [anonymizováno] během uplynulých 15 s [anonymizováno] [příjmení] neřešil žádné pohledávky žalobkyně v České republice. Nájemní smlouvu uzavřenou s žalovanou neviděl, při jednání neprojevil vůli změnit tuto smlouvu, ani vůli, že by mělo být možné písemnou smlouvu měnit ústně. Je možné, že pan [příjmení] říkal, že„ pan [příjmení] zaplatí, dejme mu ještě měsíc“, ale smlouvu ať už nájemní, leasingovou nebo nějakou jinou, neviděl. Neví přesně, jaké řešení bylo nakonec pro pana [příjmení] vybráno. Jednání nemělo charakter formální změny smlouvy. O úrocích nic neví. Celkový roční hrubý obrat firem, v nichž vystupuje, je [číslo] až [částka]. Necestoval kvůli tomu, aby řešil částku [částka].

18. Z provedených důkazů byl učiněn následující závěr o skutkovém stavu. Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o nájmu dopravního prostředku, na jejímž základě pronajala žalobkyně žalované [značka automobilu], a to v období od [datum] do [datum]. Žalovaná se zavázala žalobkyni zaplatit nájemné, a to na základě písemného vyúčtování se splatností 7 dnů. Ve smlouvě bylo současně sjednáno, že podmínkou účinnosti všech dodatků a změn smlouvy je jejich písemná forma a že jakákoliv ústní ujednání nejsou ve vztahu ke změně či zániku smlouvy účinná. Fakturou vystavenou dne [datum] s datem splatnosti [datum] vyúčtovala žalobkyně nájemné za pronájem předmětného vozidla v celkové výši [částka]. Žalovaná sjednané nájemné v termínu splatnosti neuhradila. Dne [datum] se v sídle žalobkyně konala schůzka, jíž se účastnili bývalý jednatel žalobkyně, [jméno] [příjmení] (byl jednatelem do [datum]), jednatel žalobkyně [jméno] [příjmení] a jednatel žalované, [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Předmětem jednání bylo více témat. [jméno] [příjmení] neprojevil vůli změnit předmětnou smlouvu, ani vůli, že by mělo být možné písemnou smlouvu měnit ústně. V následné emailové komunikaci z [datum] mezi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] pak bylo uvedeno, že mezi výše jmenovanými bylo diskutováno, že faktura vystavená žalované na částku [částka] bude uhrazena nejpozději do [datum]. Výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě předmětné částky s příslušenstvím. Zásilka obsahující výzvu se žalobkyni dne [datum] vrátila jako nevyzvednutá a žalobkyně dne [datum] podala žalobu. Žalovaná žalobkyni uhradila dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku ve výši [částka].

19. S ohledem na vše shora uvedené měl soud za to, že byl dostatečně zjištěn skutkový stav pro rozhodnutí ve věci a proto návrhy na provedení dalších důkazů zamítl. Nebyl tak prováděn žalobkyní navrhovaný výslech jejího právního zástupce [anonymizováno] [příjmení] (kterým mělo být prokázáno tvrzení žalobkyně, že jí bývalý jednatel, [jméno] [příjmení], který věděl, že je urgováno zaplacení dlužných faktur, nikdy neupozornil na dohodu o prodloužení splatnosti), výslech hlavní ekonomky žalobkyně, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], výslech daňového poradce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] (kterými mělo být prokázáno tvrzení žalobkyně, že od roku [rok] nedošlo v účetnictví společnosti k prodloužení splatnosti předmětné faktury), trestní oznámení žalobkyně na jejího bývalého jednatele, záznam o zahájení úkonů trestního řízení ze dne [datum] (kterými mělo být prokázáno tvrzení žalobkyně, že v souvislosti s výkonem funkce jednatele panem [příjmení] podávala žalobkyně trestí oznámení), a vyjádření zpracované podle stavu ke dni [datum] týkající se [právnická osoba]. [jméno] [příjmení] (žalovaná je společností, v níž je jednatelem a jediným společníkem [anonymizováno] [jméno] [příjmení]). Současně nebyl proveden ani oběma stranami navržený výslech jednatele žalobkyně [jméno] [příjmení], který se přes předvolání nedostavil k jednání nařízenému na [datum], přičemž zástupce žalobkyně uvedl, že pan [příjmení] nebude se svým výslechem souhlasit, a to s ohledem na skutečnost, že jednání, které se konalo dne [datum], nebyl přítomen, a mohl by o něm hovořit pouze zprostředkovaně. Fyzická osoba, která je statutárním orgánem právnické osoby, v řízení, v němž vystupuje tato právnická osoba jako účastník, je slyšena rovněž jako účastník (§ 126 odst. 4 o. s. ř.). Důkaz výslechem účastníka může podle § 131 o. s. ř. soud nařídit tehdy, nelze-li prokazovanou skutečnost dokázat jinak (důkaz má tedy subsidiární charakter) a zároveň souhlasí-li s tím účastník, který má být vyslechnut. Z toho vyplývá, že fyzická osoba, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, může zabránit svému výslechu tím, že neudělí souhlas k provedení takového důkazu. Důvody, které musí být pro odepření výslechu dány u svědka, se v tomto případě nevyžadují (viz LAVICKÝ, Petr. Občanský soudní řád (§ 1 až 250l). Řízení sporné. Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016, k § 126). Vzhledem k tomu, že jednatel žalobkyně, [jméno] [příjmení], nesouhlasil s provedením svého výslechu, nemohl být tento důkaz soudem proveden.

20. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

21. Soud proto předmětný závazkový právní vztah posuzoval podle předpisů platných ke dni jeho vzniku, tj. ke dni [datum].

22. Podle ustanovení § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší.

23. Podle ustanovení § 564 o. z. vyžaduje-li zákon pro právní jednání určitou formu, lze obsah právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější formě; vyžaduje-li tuto formu jen ujednání stran, lze obsah právního jednání změnit i v jiné formě, pokud to ujednání stran nevylučuje.

24. Podle ustanovení § 586 odst. 1 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.

25. Podle ustanovení § 1758 o. z. dohodnou-li se strany, že pro uzavření užijí určitou formu, má se za to, že nechtějí být vázány, nebude-li tato forma dodržena. To platí i tehdy, projeví-li jedna ze stran vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě.

26. Podle ustanovení § 1901 o. z. je stranám na vůli ujednat si změnu svých práv a povinností.

27. Podle ustanovení § 1902 o. z. se dohodou o změně obsahu závazku dosavadní závazek ruší a nahrazuje se novým závazkem. Může-li však dosavadní závazek vedle nového závazku obstát, má se za to, že nebyl zrušen.

28. Podle ustanovení § 1906 o. z. ujednání o novaci nebo o narovnání vyžaduje písemnou formu, byl-li i původní závazek zřízen v písemné formě, nebo činí-li se o právu již promlčeném.

29. Podle ustanovení § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

30. Podle ustanovení § 2321 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání dopravního prostředku a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

31. Z ustanovení § 564 věty druhé o. z. vyplývá, že v případě smluvní formy lze obsah právních jednání měnit neformálně, pokud se strany nedohodnou jinak, tedy pokud si strany pro taková jednání určitou formu nesjednají. Pokud strany sjednají, že jednání měnící obsah jejich právního vztahu musí být provedena v určité formě, stává se forma náležitostí takových jednání a předpokladem jejich platnosti. Smluvní forma právního jednání je závislá pouze na vůli jeho účastníků, institut smluvní formy je projevem smluvní svobody účastníků, nikoli jejím omezením. Z podstaty a funkce smluvní formy plyne, že shodná vůle účastníků ohledně formy jejich jednání je pro uskutečnění jednání rozhodující, z čehož dále vyplývá, že účastníci mohou formou jednání podle své vůle disponovat, a i tehdy, pokud se na formě jednání dohodnou, nebrání takové ujednání tomu, aby bylo právní jednání následně po vzájemné dohodě stran učiněno neformálně. Pokud strany po vzájemné dohodě provedou právní jednání v jiné formě, než kterou pro ně původně sjednaly, není důvod takové jednání považovat za vadné, neboť jeho provedením nedochází k porušení smluvní formy, ale naopak k její realizaci, když forma jednání odpovídá vůli stran, která je pro stanovení smluvní formy rozhodujícím kritériem. Také v případě jednání, která mění nebo ruší formálně zřízená práva či povinnosti, je plně využitelné ustanovení § 1758, které zakládá domněnku, že sjednaná forma nebyla stranami opuštěna, v případě prokázání opaku však plně respektuje skutečnou vůli jednajících stran (blíže srov. komentář k § 559). Ustanovení § 564 věta druhá žádným způsobem uvedené závěry nemění. Toto ustanovení neomezuje smluvní dispozice stran s formou jejich jednání v tom smyslu, že by jednou projevená vůle ohledně požadavku na formu jednání měnících nebo rušících formálně založená práva byla pro strany závazná a nebylo ji možno následně změnit nebo zrušit. Citované ustanovení naopak stanoví, že formálně založená práva lze měnit zcela neformálně s výjimkou případu, že to vylučuje ujednání stran. Ujednání stran přitom vylučuje neformálnost pouze tehdy, pokud jsou jím strany vázány, tedy pouze do té doby, než bude samo změněno či zrušeno. Závisí pouze na vůli stran, zda budou pro jednání měnící či rušící jejich práva vyžadovat určitou formu, proto mohou po vzájemné dohodě kdykoli změnit či zrušit dříve sjednané formální požadavky na taková jednání. I v tomto případě by proto mělo platit, že zrušení sjednané formy může být předmětem samostatného (a to i zcela neformálního) aktu, stejně jako může být implicitně obsaženo přímo v úkonu, kterým strany dohodu o změně či zániku jejich práv uzavírají. Smluvní forma je per definitionem taková, která odpovídá vůli stran, vůle stran, která je aktuální v době jednání, je proto pro stanovení formy rozhodující – tento závěr nemůže žádný dříve sjednaný formální požadavek vyloučit. Případy, kdy strany sjednají pro jednání měnící nebo rušící jejich práva určitou formu a následně tento požadavek neformálně zruší, budou výjimečné, v každém konkrétním případě je bude třeba spolehlivě prokázat. Pro závěr o neformálním opuštění původního formálního požadavku musí svědčit všechny okolnosti případu, zvláště významné bude zejména následné jednání stran. Požadavek na spolehlivé prokázání opuštění dohody o formě by pak měl být ještě zvýrazněn v případě kvalifikovaného ujednání o formě. Na straně druhé však platí, že bude-li prokázáno, že k opuštění původně sjednané formy skutečně došlo, musí skutečná vůle účastníků dostat přednost a nelze ji odmítat pouze proto, že účastníci dříve projevili vůli odlišnou. Nelze vyloučit, že budoucí soudní praxe bude při výkladu § 564 o. z. tendovat k zachování širší kontinuity s předchozí právní úpravou a pod sankcí neplatnosti bude vyžadovat dodržení sjednané formy pro právní jednání, která mění či ruší již existující práva a povinnosti (viz Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, k § 564 o. z.).

32. Pokud si strany původně zakázaly měnit smlouvu v jiné formě, nic jim jistě nebrání, aby si později spolu zase ujednaly, že původní ujednání ruší a že nejsou - pokud jde o volbu formy právního jednání - nijak vázány (viz ŠVESTKA, Jiří. Občanský zákoník: komentář. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2019 Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7598 -656-6, k § 564).

33. V soudní praxi není pochyb o tom, že účastníci závazkového vztahu mohou v rámci smluvní volnosti změnit obsah, tj. vzájemná práva a povinnosti z něho vyplývající - tzv. kumulativní novace, případně aby stávající závazkový vztah dohodou zrušili a současně jej nahradili novým - tzv. privativní novace (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2020, sp. zn. 21 Cdo 1991/2019). Nové ujednání smluvních stran o splatnosti kupní ceny znamená zánik závazku dlužníka zaplatit kupní cenu tak, jak bylo dosud smluvními stranami sjednáno. Závazek zaplatit kupní cenu v původním termínu nemůže vedle závazku zaplatit v termínu později sjednaném, který původní termín nahradil, obstát; platí proto pouze posledně sjednaný termín splatnosti. Je-li kupující povinen zaplatit v takto sjednaném termínu, nemůže být před takto stanovenou splatností v prodlení, neboli prodlení nemohlo nastat před splatností kupní ceny (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2002, sp. zn. 33 Odo 566/2001). Dohoda účastníků závazkového právního vztahu o odložení splatnosti dluhu má za následek zánik původního a vznik nového závazku (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2006, sp. zn. 33 Odo 335/2005).

34. Zákon vyžaduje, aby písemnou formu měla taková novační či narovnací právní jednání, jimiž je měněn nebo rušen původní závazek zřízený písemně. Otázkou ovšem je, zda je nutná písemná forma novace či narovnání i v těch případech, kdy původní závazek měl písemnou formu jen na základě ujednání stran. Máme za to, že normu obsaženou v § 1906 je třeba interpretovat v souladu s obsahem ustanovení § 564 (viz Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, k § 1906 o. z.).

35. Občanský zákoník v souladu s principem bezfomálnosti právních jednání nevyžaduje písemnou formu ani pro novaci, ani pro narovnání. Obě tyto dohody lze uzavřít v jakékoli formě, tedy i ústně či konkludentně. To neplatí mimo jiné v případě, pokud bylo právní jednání, na jehož základě měněný závazek vznikl, uskutečněno v písemné formě, vyžaduje se stejná forma i pro novaci a narovnání (viz Občanský zákoník: komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2014. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478 [číslo], k § 1906).

36. Vzniká otázka vztahu § 564 a § 1906 o. z. Kloníme se k té výkladové variantě, že změna závazku (včetně novace, avšak vyjma narovnání) bude vyžadovat písemnou formu pouze tam, kde si to strany původního„ závazku zřízeného písemně“ výslovně vyhradily. Tato výkladová varianta tak vede k implicitnímu odklonu od požadavku na formu privativní novace podle § 570 odst. 2 obč. zák., jakož i od obecného požadavku formy na změnu písemných dohodl podle § 40 odst. 2 obč. zák. Jiné varianty výkladu § 1906 však nelze vyloučit. Někteří autoři zastávají názor, že ustanovení je třeba vztáhnout pouze na privativní novaci, což ale přináší problémy s ohledem na nejasné vymezení pojmu privativní novace a novace vůbec. Za možnou výkladovou alternativu bychom považovali také omezení působnosti § 1906 pouze na takovou novaci, v jejímž důsledku zaniká celý původně písemně sjednaný závazkový vztah, ve smyslu celého závazkového právního poměru, případně na jiný zřetelně vymezitelný okruh právních skutečností; to však není za stávající teorie ani praxe snadné (viz PETROV, Jan. Občanský zákoník: komentář. 2. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2019. Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-80-7400 -747-7, k § 1906).

37. Pro posouzení dané věci bylo klíčové, kdy vznikl nárok žalobkyně na zaplacení nájemného, resp. zda došlo ke změně smlouvy o nájmu dopravního prostředku v části týkající se splatnosti dluhu (doby plnění), jejímž důsledkem by byl zánik povinnosti žalované jako dlužníka splnit dluh tak, jak bylo původně ujednáno, tj. v termínu do [datum] namísto do [datum] (nikoli zánik její povinnosti plnit), tj. zda došlo ke změně jednotlivých práv a povinnosti v existujícím právním vztahu. Z výše citované judikatury a odborné literatury se podává, že existuje více výkladových variant ustanovení § 564 o. z. a § 1906 o. z. I pokud by soud vyšel z výkladové varanty, dle níž stranám nic nebrání, pokud si původně zakázaly měnit smlouvu v jiné formě, aby si později (zcela neformálně) spolu zase ujednaly, že takovou dohodu ruší a že písemná forma novace se vztahuje pouze na případy privativní novace či novaci, v jejímž důsledku zaniká celý původně písemně sjednaný závazkový vztah, nelze v daném případě dospět k závěru, že došlo k platné změně smlouvy v části týkající se doby plnění, a to s ohledem na okolnost, že jednatel žalobkyně, [jméno] [příjmení], uvedl, že při jednání dne [datum] neprojevil vůli změnit předmětnou smlouvu, kterou ani neviděl, ani vůli, že by mělo být možné písemnou smlouvu měnit ústně. Současně uvedl, že o ujednání o úrocích nic neví. Soud má za to, že tvrzení žalované o existenci dohody změně splatnosti předmětné faktury, nebylo prokázáno ani výslechem jednatele žalované ani předloženou emailovou komunikací. Výpověď [anonymizována dvě slova] považuje soud v mnoha ohledech za nevěrohodnou. Bylo zohledněno, že má jako společník a jednatel žalované zájem na výsledku řízení. Pokud jde o jeho tvrzení, že bylo dojednáno, že úroky z prodlení se v tomto případě nebudou uplatňovat, toto nepotvrdili ani [jméno] [příjmení] ani [jméno] [příjmení], a není ani zmiňováno v žalovanou předkládané emailové komunikaci. Byť má [jméno] [příjmení] jako jednatel žalobkyně zájem na výsledku řízení, pokládá soud jeho výpověď za věrohodnou, když je v souladu s ostatními provedenými důkazy. Z předložené emailové komunikace se pak podává, že bylo diskutováno, že předmětnou fakturu žalovaná zaplatí v nejbližších týdnech, nejpozději do [datum], nikoli, že by došlo ke změně splatnosti faktury a tedy ke změně smlouvy o nájmu dopravního prostředku.

38. Pokud jde o námitku žalované, že jí nebyla před podáním žaloby řádně zaslána předžalobní upomínka, bylo soudem zohledněno, že [územní celek] a [obec] jsou od sebe vzdáleny cca 3 km, přičemž [územní celek] spadá pod poštovní pobočku [obec] s totožným PSČ [PSČ]. V obci [obec] se nenachází ulice [anonymizována tři slova]. Ze sledování zásilky je pak zřejmé, že zde doručující orgán uvedl„ adresát nezastižen“. Tento termín vystihuje situaci, kdy nedojde ke kontaktu adresáta zásilky s doručovatelem, nikoli situaci, kdy je adresát na uvedené adrese neznámý. Proto nelze než uzavřít, že se předžalobní upomínka dostala do dispoziční sféry žalované, která si ji nevyzvedla v odběrné lhůtě.

39. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žaloba byla žalobkyní podána po právu, a nikoli předčasně (ještě před splatností pohledávky), jak namítala žalovaná. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala ode dne následujícího po splatnosti faktury ([datum]) do prodlení, vznikl žalobkyni nárok na úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (§ 1970 o. z.), tj. úrok ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] (celkem [částka]). Žalobkyni dále vznikl nárok na zaplacení částky [částka] představující náklady spojené s uplatněním pohledávky podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v celém zbývajícím rozsahu vyhověl.

40. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení. Účelně vynaložené náklady řízení činí celkem [částka]. Tato částka se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) náleží odměna ve výši [částka], a dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši [částka] za každý z pěti úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, sepis výzvy k plnění ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, sepis žaloby ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, sepis zpětvzetí žaloby ze dne [datum], vč. doplnění tohoto návrhu k výzvě soudu ze dne [datum], dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, a sepis odvolání ze dne [datum] § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu; to vše z tarifní hodnoty [částka] – viz § 8 odst. 1 advokátního tarifu), dále odměna ve výši [částka], a dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši [částka] za každý ze dvou úkonů právní služby (za účast při soudním jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu a účast při soudním jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu; to vše z tarifní hodnoty [částka]) a dále náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši [částka]. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za podání ze [datum], když v tomto podání nebyly uplatněny skutečnosti, které by žalobkyně neměla možnost uplatnit dříve, a proto tento úkon nebyl shledán jako účelně vynaložený s hlediska uplatňování nebo bránění práva. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

41. Soud současně rozhodl i o náhradě nákladů řízení vzniklých České republice. Postupoval přitom podle § 148 odst. 1 o. s. ř. České republice v řízení vznikly náklady s vyplaceným tlumočným ve výši [částka], které bylo tlumočníkovi přiznáno usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací].

42. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.