21 C 229/2024

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Fiedlerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o 204.256,26 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 175.266,67 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 175.266,67 Kč od 24. 5. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení 28.989,59 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 28.989,59 Kč od 24. 5. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 154.879,82 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresním soudu Praha-východ náklady státu ve výši 6.077,45 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 2. 7. 2024 domáhala zaplacení částky 204.256,26 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že účastnice a jejich matka, paní , jméno FO, , narozená 3. 1. 1942, zemřelá 31. 1. 2020, posledně bytem , adresa, mají ve svém podílovém spoluvlastnictví pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je budova č. p. , Anonymizováno, (rodinný dům), a pozemek parc. č. , Anonymizováno, , vše v katastrálním území , adresa, . Žalobkyně má ve svém výlučném vlastnictví spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/6, žalovaná spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/6 a matka účastnic spoluvlastnický podíl o velikosti id. 2/3. Žalovaná užívá nemovitosti nad rámec svého spoluvlastnického podílu. Žalobkyně je z užívání nemovitostí zcela vyloučena. Po smrti otce účastnic před 14 lety vyměnila žalovaná (údajně na žádost matky) všechny zámky a zamezila žalobkyni přístup do nemovitostí. Žalobkyně se snažila si přístup do nemovitosti zajistit a opakovaně projevila zájem o předání klíčů. Žalovaná naposledy vyměnila klíče od nemovitostí v roce 2020. Žalobkyně dopisem ze dne 4. 9. 2023 vyzvala žalovanou k předání klíčů a k umožnění nerušeného přístupu do domu. Žalovaná dopisem ze dne 8. 5. 2024 nabídla předání klíčů od branky. Tato nabídka nebyla vážně míněná. Žalovaná klíče nepředala. Žalovaná přidělila žalobkyni k (omezenému) užívání část nemovitostí svým rozhodnutím spoluvlastníka učiněného dopisem ze dne 8. 5. 2024. Toto rozhodnutí napadla žalobkyně žalobou, o níž se u zdejšího soudu vede řízení pod sp. zn. 35 C 198/2024. Žalobkyně odkazovala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 3. 2020, sp. zn. 28 Cdo 283/2020. I kdyby bylo rozhodnutí spoluvlastníka souladné se zákonem, žalovaná se bezdůvodně obohacuje na její úkor, neboť žalobkyně nadále a výlučně z důvodů na straně žalované nedisponuje klíči, aby se do jí přidělené části nemovitostí dostala; zadní trakt je přístupný samostatným vchodem ze zahrady, k hlavní brance ale žalobkyně nedisponuje klíči. Dopisem ze dne 16. 5. 2024 vyzvala žalobkyně žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 210.000 Kč za období od 1. 6. 2021 do 31. 5. 2024. Žalobkyně má za to, že obvyklé měsíční nájemné za užívání nemovitostí jako celku činí 35.000 Kč. S ohledem na promlčecí dobu uplatňuje nárok na vydání bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí jako celku ve výši 204.256,26 Kč, a to za období od 1. 7. 2021 do 31. 5. 2024. Období od 1. 7. 2021 do 31. 5. 2024 se rovná 1.066 dnům (tj. 191,61 x 1.066). Žalovaná dopisem ze dne 29. 5. 2024 nárok žalobkyně odmítla.

2. Žalovaná ve vyjádření z 2. 9. 2024 s žalobou nesouhlasila a navrhovala, aby byla zamítnuta. Namítala, že v rámci dědického řízení po zemřelé matce by měla nabýt i podíl po matce ve výši id. 2/3. Dědictví nebylo dosud projednáno, neboť žalobkyně napadla závěť po zemřelé matce. Žalovaná sama nemovitost neužívá. Pouze provádí běžnou údržbu a hradí náklady na služby s provozem nemovitosti, tak aby nedošlo k poškození nemovitosti.

3. V doplňujícím vyjádření z 26. 9. 2024 žalovaná uvedla, že lze očekávat, že po ukončení dědického řízení bude žalovaná zapsána v katastru nemovitostí jako většinový spoluvlastník v rozsahu id. 5/6. Dědictví se nabývá úmrtím zůstavitele, toto nabytí je však potvrzováno zpětně. Značné prodloužení přechodného stavu mezi nabytím a potvrzením dědictví vyvolala právě žalobkyně. Na začátku dědického řízení se účastnice pohádaly, žalobkyně zamkla žalovanou v domě a utekla. Žalovaná pak byla nucena vyměnit klíče. Žalovaná je přesto ochotna předat žalobkyni klíče. Stav domu je takový, že naprosto neumožňuje bydlení bez provedení poměrně rozsáhlých a nákladných stavebních úprav, a chátrá. Nemožnost užívání nemovitostí k účelu, pro který jsou určeny, má zásadní dopad i na posuzování jakéhokoliv bezdůvodného obohacení. Stav nemovitostí je takový, že vylučuje možnost vzniku bezdůvodného obohacení. Rozdělení nemovitostí na dvě samostatné jednotky reálně možné není. Takto založené společné užívání částí domu by vedlo k mnoha dalším sporům. Existence či neexistence platného rozhodnutí většinového spoluvlastníka a též otázka spoluvlastnických poměrů jsou otázkami podstatnými pro rozhodnutí v tomto řízení, které jsou řešeny v jiném řízení. Žalovaná proto navrhla, aby soud řízení přerušil do právní moci rozhodnutí v řízení vedeném u nadepsaného soudu pod sp. zn. 35 C 198/2024. Žalovaná současně vznesla námitku promlčení s tím, že jakýkoliv nárok přede dnem 1. 7. 2021 je promlčen.

4. Žalobkyně v replice z 7. 11. 2024 uvedla, že námitka žalované, že nemovitosti neužívá, není pro posouzení věci důležitá. Odkazovala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 3. 2020, sp. zn. 28 Cdo 283/2020, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2014, sp. zn. 28 Cdo 4216/2013, rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. 25 Cdo 2029/2003, ze dne 8. 1. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2739/2012, a ze dne 19. 11. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1069/2015. Žalobkyně neměla k dispozici klíče od branky a nemohla užívat ani tu část nemovitostí, kterou jí žalovaná určila k užívání svým rozhodnutím spoluvlastníka, jež žalobkyně napadla v jiném soudním řízení. I pokud by žalobkyně dlouhodobě nejevila zájem o užívání nemovitostí, nevzdávala by se tím nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Jde-li o žalovanou tvrzený stav nemovitostí, musí to jednoznačně jít k tíži žalované, neboť žalobkyně nemůže za tento stav odpovídat, když do nemovitostí nemohla vstoupit od smrti svého otce před 14 lety. Po žalobkyni nelze rozumně požadovat, aby žalované kompenzovala náklady na užívání nemovitostí, které v důsledku protiprávního jednání žalované užívat nemohla. V žádném případě nelze tvrdit, že by stav nemovitostí, vylučoval nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Námitka promlčení je bezpředmětná, když žalobkyně nárok požaduje za období po 1. 7. 2021. Ani skutečnost, že by existoval na straně žalované právní důvod k výlučnému užívání nemovitostí, nevylučuje oprávnění žalobkyně domáhat se po žalované peněžitého plnění. Skutečnost, zda se jedná o bezdůvodné obohacení za neoprávněné vyloučení z užívání nemovitostí, nebo o náhradu za (byť oprávněné) omezení vlastnického práva, je otázkou právní.

5. V dalším vyjádření z 19. 12. 2024 žalovaná namítala, že obchodní smlouva k odběru plynu jako klíčovému zdroji energie pro vytápění domu byla ukončena dne 8. 8. 2022, a dne 13. 11. 2023 byla znovu uzavřena. Žalovaná musela nechat znovu zapojit plyn, zařídit revizi a s ohledem na výhrady revizního technika byly nutné úpravy kotle. Vytápění tak bylo uvedeno do provozu až na přelomu ledna a února 2024. Instalace elektřiny je dlouhodobě ve velmi špatném stavu. V přízemí nefunguje žádná zásuvka, v patře jen některá. V garáži je elektroinstalace zcela nefunkční. Žalovaná skutečně zvažovala odpojení elektřiny. Po matce účastnic zůstaly v domě dva mrazáky i s obsahem potravin. Větší si i s obsahem odvezla žalobkyně, a to se souhlasem žalované. Žalobkyně od té doby zapíná jistič pouze krátkodobě a v případě potřeby odběru elektřiny, zejména pro čerpadlo vody a sekačku. Podobná situace je i s rozvody vody. Pro stálé bydlení bude třeba výměna prakticky celé instalace. Voda teče velmi slabě a je rezavá. Žalovaná měla ohledně údržby velmi limitované možnosti již s ohledem na skutečnost, že spoluvlastnický podíl v rozsahu id. 2/3 byl dlouhodobě součástí pozůstalosti v neukončeném dědickém řízení. K délce tohoto řízení pak podstatným způsobem přispěla i žalobkyně, neboť bylo třeba řešit její dědickou žalobu. Žalobkyně se nikdy na údržbě nemovitostí nepodílela. Na zahájení nejnutnějších udržovacích prací žalobkyně reagovala podnětem adresovaným stavebnímu úřadu. Žalobkyně měla již od smrti matky účastnic klíče od zadního traktu i od branky, a to až do dne 15. 7. 2020. Ten den si žalobkyně vzala i klíče žalované s tím, že si potřebuje udělat jejich kopie. Následně ale žalovaná zjistila, že se žalobkyně do domu vrátila a brala si věci z garáže. Na dotaz žalované, kdy jí žalobkyně klíče vrátí, pak žalobkyně odpověděla, že za týden, což bylo totéž jako by je odmítla vrátit, protože žalovaná jezdila na zahradu krmit slepice a ty samozřejmě bez potravy a vody tak dlouho nevydrží. Žalovaná proto byla nucena klíče i zámky vyměnit. Žalobkyně se nikdy nedomáhala vstupu do domu. Žalovaná nikdy neobdržela žádný dopis. Žalobkyně dlouhodobě neprojevila o nemovitosti a vstup do domu zájem. Žalovaná vznesla námitku započtení. Žalobkyně za žalovanou inkasovala pachtovné za pozemky parc č. 338 o výměře 24.078 m2 a parc č. 352 o výměře 18.699 m2 na základě pachtovní smlouvy 30. 12. 2019. Pachtovné bylo poskytnuto panem , jméno FO, k rukám žalobkyně, která si přijaté plnění ponechala. Žalovaná pak má nárok z pachtovného na plnění ve výši 17.111 Kč. Do dnešního dne tuto částku ze strany žalobkyně neobdržela. Od února 2020 žalovaná na nemovitosti vynaložila následující náklady: SIPO 3.263 Kč, elektřinu 31.113,73 Kč, plyn 79.848,85 Kč, připojení plynoměru 1.800 Kč, vodné a stočné 2.847 Kč, poplatek za svoz TKO 3.113 Kč, přičemž všechny tyto platby jsou omezeny na údržbu nemovitostí, tedy temperování domu, sekání trávy a další podobné práce. Dále hradila na dani z nemovitosti 9.658 Kč, O2 pevná linka 585,77 Kč, materiál pro opravy 3.677 Kč (945 Kč + 1.877 Kč + 1.710 Kč mínus vratka ve výši 855 Kč), zprovoznění vytápění 6.000 Kč, tj. celkové náklady na držbu a provoz činí částku 141.906,35 Kč. Žalovaná navrhuje k započtení proti žalovanému nároku 1/6 těchto výdajů, tedy částku 23.651,06 Kč. Žalovaná přispěla k údržbě nemovitostí i podílem osobní práce. Sekání trávy od května do října představuje 12 x 3 každý rok hodiny, při ceně dle ceníku podobných prací firmou se jedná minimálně o částku 500 Kč/hod. Za období let 2020 až 2024 se tedy jedná o práci v trvání 180 pracovních hodin a v hodnotě 90.000 Kč. Údržba stromů (6 velkých + 4 malé) představuje také nemalou práci. V případě odborné firmy se jedná i o položky v hodnotě cca 1.000 za strom a rok. Žalovaná tuto údržbu (stříhání, ořez přestárlých větví, odvoz odpadu atd.) prováděla po celých zmíněných 5 let a hodnota těchto prací tak i při částce 8.000 Kč za rok představuje částku 40.000 Kč. Pro případ, že by žalující strana zpochybňovala výše specifikované náklady, nechť soud nechá zpracovat znalecký posudek pro potřeby ocenění těchto prací. Z celkové částky 130.000 Kč tak žalovaná navrhuje k započtení 1/6, tedy 21.666 Kč. Žalovaná eviduje pohledávku za žalobkyní v celkové výši 62.428,06 Kč, kterou započítává oproti tvrzenému nároku. V případě, že by soud shledal, že nárok je nižší než započítávaná částka, započítává žalovaná svoji pohledávku pouze do výše přiznaného nároku žalující straně.

6. V dalším vyjádření z 23. 12. 2024 žalobkyně znovu namítala, že žalovanou přidělený tzv. zadní trakt není jejím výlučným prostorem (i když by toto přidělení uznávala, což neuznává). Žalovaná může do zadního traktu vstoupit vnitřními dveřmi, od nichž disponuje klíčem, jehož funkčnost při místním šetření prokázala. Není tedy pravdou, že by výlučně žalobkyně mohla užívat jakýkoli prostor. Tzv. zadní trakt je zcela neuživatelný a kvalitativně neodpovídá jejímu spoluvlastnickému podílu. Zadní trakt nedisponuje topením, je extrémně zanedbaný a špinavý. Kvalita zbývající části budovy je proti tomu nesrovnatelně lepší. Žalovaná ve skutečnosti nemovitosti užívá. V prostorách rodinného domu byly živé květiny, které by bez pravidelné zálivky přežít nemohly. Žalovaná uskladnila v nemovitostech motocykl svého syna. Žalobkyně až dne 27. 8. 2024 získala klíče od vstupní brány. Při místním šetření bylo potvrzeno, že žalobkyně se do nemovitostí nemohla dostat jinak než prostřednictvím uvedené vstupní branky. Při místním šetření bylo potvrzeno, že vstup přes garáž z ulice není možný, neboť garážová vrata lze otevřít pouze zevnitř garáže a klíče do garáže žalobkyně neměla a nemá.

7. Žalobkyně ve vyjádření ze 7. 5. 2025 namítala, že za stav nemovitostí je odpovědná žalovaná, když žalobkyni dlouhodobě vyloučila z jejich užívání. Zda a jak jsou nemovitosti udržovány v tomto případě, nemůže jít k tíži žalobkyně. Tvrzení žalované, že nikdy neobdržela žádný dopis ohledně zpřístupnění nemovitostí, není pravdivé. Žalobkyně zpřístupnění nemovitostí řešila opakovaně, a to i prostřednictvím svého právního zástupce, který svým dopisem ze dne 4. 9. 2023 vyzval žalovanou k předání klíčů a k umožnění nerušeného přístupu do domu. Reakci na tento dopis žalobkyně urgovala dopisem svého právního zástupce ze dne 2. 10. 2023. Dále odkazovala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 3. 2020, sp. zn. 28 Cdo 283/2020. Až po podání žaloby byly žalobkyni předány klíče ke vstupní brance, aby vůbec mohla do tohoto zadního traktu ze zahrady vstoupit (neboť přímo z ulice to možné není). Zadní trakt není výlučným prostorem žalobkyně, neboť žalovaná do něj vstupovat může. Nároky uplatňované žalovanou k započtení v podání z 19. 12. 2024 nejsou důvodné, a pro případ, že by snad měly být, jsou již promlčeny. Žalobkyně vznesla námitku promlčení. V podání se opakovaně objevují náklady, které údajně měly vzniknout i před více než 3 lety. Jde o náklady, které vznikly žalované, protože nemovitosti užívala. O vynaložení těchto nákladů ostatně ani nebylo přijato žádné rozhodnutí spoluvlastníků. Uvedené náklady jsou zcela zjevně z podstaty věci vynaloženy výhradně v zájmu uživatele nemovitostí – v rozhodné době byla tímto uživatelem toliko žalovaná.

8. V podání z 19. 6. 2025 vznesla žalovaná námitky proti znaleckému posudku.

9. V doručeném soudu 1. 10. 2025 žalovaná uvedla, že náklady dále narůstají. Žalovaná proto navrhuje k započtení částku 70.566,06 Kč (namísto původních 62.428,06 Kč). Daň z nemovitosti: celkem 12.632 Kč (2020–2023: 4 × 1.671 Kč, 2024: 2.974 Kč, 2025: 2.974 Kč), komunální odpad: 3.113 Kč, telefon (2020, ještě za zůstavitelku): 585,77 Kč, plyn: celkem 98.730 Kč (2020: 12 × 1.000 Kč zálohy, doplatek –2.659,85 Kč, 2021: 12 × 1.000 Kč zálohy 2022: 12 × 1.640 Kč zálohy, vráceno 30. 8. 2022 částka –8.310 Kč, 2023: obnovení topení 6.000 Kč, záloha prosinec 4.430 Kč, zprovoznění plynoměru 1.800 Kč, 2024: 12 × 4.430 Kč zálohy – vyúčtování dosud není), elektřina: celkem 42.922 Kč (2020: 200 Kč + 8 × 350 Kč, doplatek 1.887,26 Kč = 4.887,26 Kč, 2021: 12 × 350 Kč, doplatek 2.007 Kč = 6.207 Kč, 2022: 12 × 680 Kč, doplatek 5.678 Kč = 13.838 Kč, 2024: 12 × 1.500 Kč zálohy - vyúčtování dosud není), materiál: 5.387 Kč, vodné: 5.094 Kč, další náklady: 22.209 Kč (SIPO 3.263 Kč, pohřeb 15.195 Kč, doplnění náhrobku 3.751 Kč), tj. celkem: 190.672,77 Kč. Podíl žalobkyně ve výši 1/6 činí po zaokrouhlení 31.779 Kč. Ve věci je vedeno i řízení o zrušení rozhodnutí spoluvlastníka, a to pod sp. zn. 35 C 198/2024. V rámci tohoto řízení byl dne 11. 9. 2025 vyslechnut bývalý manžel žalované, Ing. , jméno FO, , který se vyjadřoval právě k nemovitosti. Ze svědecké výpovědi Ing. , jméno FO, jednoznačně vyplývá, že to byl zejména on, kdo se zásadním způsobem podílel na opravách a údržbě uvedené nemovitosti. Potvrdil, že si za tuto činnost neúčtoval žádnou odměnu, avšak prováděl podstatné opravy nezbytné k tomu, aby byla nemovitost udržována v provozuschopném stavu a nedocházelo k jejímu dalšímu chátrání. Tato skutečnost dokládá, že to byla právě žalovaná, kdo fakticky zajišťoval veškerou péči o nemovitost a nesl náklady spojené s její základní a nezbytnou údržbou.

10. Žalobkyně v doplňujícím vyjádření z 6. 10. 2025 vznesla námitku promlčení veškerých nároků uplatněných žalovanou v podání doručeném soudu 1. 10. 2025 a znovu namítala, že tvrzené pohledávky není možné započíst.Skutková zjištění11. Při jednání konaném dne 26. 11. 2024 učinily účastnice nesporným, že jsou aktuálně podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba, budova č. p. , Anonymizováno, (rodinný dům) a pozemku parc. č. , Anonymizováno, , vše katastrálním území , adresa, , a to žalobkyně s podílem id. 1/6 a žalovaná s podílem id. 5/6. Žalovaná nabyla spoluvlastnický podíl id. 2/3 jako dědictví po matce účastnic, která zemřela dne 31. 1. 2020. Žalobkyně a žalovaná nabyla každá spoluvlastnický podíl id. 1/6 jako dědictví otci účastnic, který zemřel dne 22. 7. 2010. Žalovaná při tomto jednání uvedla, že žalobkyně měla do roku 2020 klíče od branky. Poté, co došlo k popisovanému incidentu, musela žalovaná nechat odvrtat branku, aby se do nemovitosti dostala. V roce 2020 po předmětném incidentu došlo k výměně klíčů od branky i od hlavního vchodu. Žalovaná žalobkyni ponechala klíče od zadního traktu, aby se navzájem nerušily.

12. Mezi účastníky zůstalo sporným, zda žalobkyni vznikl nárok na zaplacení částky 204.256,26 Kč s příslušenstvím, resp. zda mohla žalobkyně v rozhodném období, tedy od 1. 7. 2021 do 31. 5. 2024 užívat bez nějakých faktických omezení, tzv. zadní trakt, respektive letní kuchyni, resp. zda tato část nemovitých věcí kvalitou odpovídala spoluvlastnickému podílu žalobkyně a výše obvyklého nájemného předmětných nemovitých věcí.

13. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav.

14. Z dodatku ke smlouvě o sdružených službách dodávky odběru zemního plynu z 23. 4. 2018 bylo zjištěno, že tento byl uzavřen na jméno , jméno FO, .

15. Z pachtovní smlouvy ze dne 30. 12. 2019 bylo zjištěni, že byla uzavřena dne 30. 12. 2019 mezi žalobkyní a žalovanou jako propachtovatelem a Ing. , jméno FO, jako pachtýřem a jejím předmětem byl zemědělský pacht pozemků parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, na dobu určitou od roku 2020 do roku 2025, se sjednaným pachtovným v částce 8.000 Kč/ hektar, tj. celkem 34.222 Kč ročně, s tím, že pachtovné bude hrazeno ve dvou splátkách po 50 %, a to v hotovosti na účet , Jméno žalobkyně, č. , č. účtu, a p. , Jméno žalované, č. , č. účtu, .

16. Z potvrzení SIPO za měsíc 3/2020 bylo zjištěno, že za dané období nebyla uhrazena žádná platba prostřednictvím SIPO.

17. Ze smlouvy o připojení k distribuční soustavě kategorie maloodběratel – domácnost bylo zjištěno, že byla dne 9. 3. 2020 uzavřena žalovanou.

18. Z dopisu , právnická osoba, z 24. 3. 2020 bylo zjištěno, že na základě žádosti žalované byla dne 17. 3. 2020 uzavřena smlouva o sdružených dodávkách a odběru zemního plynu č. 30000320681.

19. Z oznámení , právnická osoba, o výši záloh za dodávky zemního plynu ze dne 24. 3. 2020 bylo zjištěno, že jím , právnická osoba, stanovila žalované výši záloh pro období 15. 4. 2020 až 15. 9. 2020.

20. Z dokumentu „zrušení platebního prostředku SIPO – žádost“ pro plátce , jméno FO, bylo zjištěno, že byla podána dne 28. 4. 2020.

21. Z nabídky číslo 00 901 75323 , právnická osoba, bylo zjištěno, že byla učiněna s platností do 8. 9. 2020 pro žalovanou.

22. Z oznámení , právnická osoba, o výši záloh za dodávky zemního plynu ze dne 11. 9. 2020 bylo zjištěno, že jím , právnická osoba, stanovila žalované výši záloh pro období 15. 10. 2020 až 15. 9. 2021.

23. Z výpisů z účtu – detailů odchozích plateb – č. ú. , č. účtu, , majitel účtu , Jméno žalované, , bylo zjištěno, že v období 17. 3. 2020 až 14. 10. 2024 byla z tohoto účtu poukázána částka v souhrnné výši 19.155 Kč, kdy platby byly označeny jako „, jméno FO, – elektřina , adresa, “ a příjemcem těchto plateb byl , právnická osoba, s č. ú. , č. účtu, .

24. Z výpisů z účtu – detailů odchozích plateb – č. ú. , č. účtu, , majitel účtu , jméno FO, , bylo zjištěno, že v období 1. 1. 2024 až 3. 6. 2024 byla z tohoto účtu poukázána částka v souhrnné výši 9.000 Kč, kdy platby byly označeny jako „Platba ele zakaznicke číslo: 0020553089“ a příjemcem těchto plateb byl , právnická osoba, s č. ú. , č. účtu, .

25. Z výpisů z účtu vztahujících se k platbám daně z nemovitosti bylo zjištěni, že z účtu č. , č. účtu, byly mezi lety 2020 až 2024 realizovány platby označené jako „, jméno FO, – daň z nemovitostí, , adresa, “, kdy příjemcem těchto plateb byl Finanční úřad s č. ú. , č. účtu, , v souhrnné výši 9.658 Kč.

26. Z výpisů z účtu – detailů odchozích plateb – č. ú. , č. účtu, , majitel účtu , Jméno žalované, , bylo zjištěno, že v období 4. 3. 2020 až 8. 6. 2023 byla z tohoto účtu poukázána částka v souhrnné výši 3.113 Kč, kdy platby byly označeny jako „, jméno FO, popelnice, , adresa, “ a příjemcem těchto plateb byla Obec , adresa, s č. ú. , č. účtu, .

27. Z výpisů z účtu – detailů odchozích plateb – č. ú. , č. účtu, , majitel účtu , Jméno žalované, , bylo zjištěno, že v období 13. 5. 2020 až 13. 9. 2024 byla z tohoto účtu poukázána částka v souhrnné výši 35.683,75 Kč, kdy platby byly označeny jako „, jméno FO, – plyn , adresa, “ a příjemcem těchto plateb byla , právnická osoba, s č. ú. , č. účtu, .

28. Z výpisu z účtu – detailu úhrady – č. ú. , č. účtu, , majitel účtu , Jméno žalované, , bylo zjištěno, že dne 25. 8. 2020 byla na tento účet připsána částka 383,75 Kč od , právnická osoba, , č. ú. , č. účtu, , s označením „DOC.PPAS 1150 2020 . 10000668 , Anonymizováno, “.

29. Z dopisu žalované ze dne 16. 6. 2020, včetně obálky, bylo zjištěno, že žalobkyni sdělila, že dne 26. 6. 2020 bude v domě na adrese , adresa, , odpojena elektřina.

30. Z úředního záznamu ze dne 16. 6. 2020, č. j. KRPS-143348-2/PŘ-2020-011517, bylo zjištěno, že policejní inspektor provedl 15. 6. 2020, 17:55 hodin, telefonický kontakt s žalobkyní, které se dotazoval, co mu může odpovědět ke klíčům, které vzala žalované. Sdělila mu, že má stejné právo na vstup do nemovitosti jako žalovaná, která jí do této doby nebyla schopná nechat udělat náhradní klíče. Dále mu sdělila, že jí zdržuje od toho, aby si nechala udělat nové klíče od nemovitosti a telefon položila.

31. Z oznámení přestupku ze dne 5. 7. 2020, č. j. KRPS-143348-3/PŘ-2020-011517, bylo zjištěno, že policejní orgán oznámil , právnická osoba, , adresa, , že žalobkyně je podezřelá z přestupku na úseku proti občanskému soužití a proti majetku tím, že dne 15. 6. 2020 v čase 16:45 hodin na adrese , adresa, , využila krmení hospodářských zvířat svou sestrou, žalovanou, kdy z otevřených vstupních dveří odcizila svazek klíčů, kde byl klíč od vstupních dveří, garáže a vstupní branky na pozemek. Tímto byla způsobena škoda na zámcích ve výši 600 Kč, jelikož je musela vyměnit.

32. Z emailové komunikace z 4. 2. 2021 bylo zjištěno, že ji vedly žalobkyně a žalovaná ohledně požadavku žalované na úhradu částky 17.111 Kč od pana , jméno FO, , který žalobkyně odmítla.

33. Z faktury , právnická osoba, . č. 1121439656 bylo zjištěno, že nedoplatek za plyn ve fakturačním období 6. 8. 2020 až 10. 8. 2021 pro odběrné místo , adresa, , činil 8.669,25 Kč a byl vyúčtován žalované.

34. Z usnesení Komise pro projednání přestupků města , adresa, ze dne 14. 7. 2021, č. j. MÚBNLSB-OVS-74914/221-CAJKL, bylo zjištěno, že jím bylo zastaveno řízení vedené proti žalobkyni, která se měla dopustit přestupku proti občanskému soužití tím, že měla dne 15. 6. 2020 kolem 16:45 hodin v domě na adrese , adresa, , žalované schválně zamknout dům a klíče odvézt. Žalobkyně vypověděla, že než zemřel její otec, měla klíče od domu a chodila rodiče navštěvovat. Po úmrtí otce žalovaná klíče vyměnila. V domě žila matka účastnic. Po smrti matky účastnit probíhalo dědické řízení, které dosud nebylo ukončeno. Žalobkyně si nechala přidělat klíče od nemovitých věcí. Řízení bylo zastaveno, neboť nebylo možné jednoznačně prokázat, že se žalobkyně dopustila protiprávního jednání.

35. Z dopisu , právnická osoba, z 27. 6. 2022 - ukončení smlouvy s odebráním plynoměru, bylo zjištěno, že žalovaná tohoto dne požádala o ukončení smlouvy s č. plynoměru 2059231-026-05-I.

36. Z emailu ze dne 29. 6. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná odeslala email na , e-mail, s tím, že zasílá znovu formulář s přeposláním emailu, který spolu s úmrtním listem a fotografií plynoměru zasílala včerejšího dne.

37. Z přílohy č. 2 Smlouvy o připojení k distribuční soustavě a žádosti o provedení práce bylo zjištěno, že dne 17. 8. 2022 bylo provedeno odebrání plynoměru na adrese , adresa, .

38. Z faktury , právnická osoba, č. 4122378496, vč. příloh, bylo zjištěno, že za období 11. 8. 2021 až 8. 8. 2022 byla spotřeba plynu na adrese , adresa, , celkem 6,80649 MWh s cenou celkem 8.907,48 Kč.

39. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne 4. 9. 2023 bylo zjištěno, že vyzývala žalovanou k umožnění přístupu do domu na adrese , adresa, , resp. předání klíčů od domu. Dále zde bylo uvedeno, že žalobkyně nemá v úmyslu dům užívat, ale chce provést kontrolu a vyzvednout si vlastní movité věci.

40. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne 2. 10. 2023, včetně doručenky, bylo zjištěno, že žalované sděloval, že neunáší tvrzení o pravosti závěti a urgoval reakci na dopis z 4. 9. 2023.

41. Z rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 15. 12. 2023, č. j. 7 C 359/2020–201, bylo zjištěno, že jím byla zamítnuta žaloba, jíž se žalobkyně domáhala určení, že je dědičkou zůstavitelky paní , jméno FO, , rozené , rodné přijmení, , narozené 3. 1. 1942, zemřelé 31. 1. 2020, ze zákonné posloupnosti (výrok I.) a žalobkyni byla uložena povinnost nahradit žalované a státu náklady řízení (výroky II. a III.).

42. Z účtenek Hornbach bylo zjištěno, že v roce 2024 bylo v tomto obchodě zakoupeno zboží za celkem (se zohledněním vratky ve výši 855 Kč) 3.677 Kč.

43. Z výzvy datované 25. 4. 2022 (pravděpodobně mělo být správně 2024) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou ke zpřístupnění nemovitosti s tím, že jí užívání zatím nebylo umožněno. Žádala o zaslání klíčů v termínu do 9. 5. 2024. Současně navrhovala, aby byly dvě místnosti vyčleněny pro užívání žalobkyní. Z podacího lístku a dokladu o odeslání bylo zjištěno, že výzva byla žalované zaslána 26. 4. 2024.

44. Z dokladu o platbě – detailu odchozích plateb – č. ú. , č. účtu, , majitel účtu , Jméno žalované, , bylo zjištěno, že dne 14. 12. 2023 byla z tohoto účtu poukázána platba v částce 6.000 Kč s označením „, jméno FO, – zprovoznění vytápění , adresa, “, kdy příjemcem platby byl , jméno FO, , č. ú. , č. účtu, .

45. Z dopisu právního zástupce žalované ze dne 8. 5. 2024, včetně doručenky, bylo zjištěno, že žalovaná nabízela žalobkyni k užívání tzv. zadní trakt domu čp.

276. Dále sdělovala, že je připravena žalobkyni předat klíče od branky, avšak nikoli poštou, ale osobním předáním. Dále zde bylo obsaženo rozhodnutí většinového spoluvlastníka v tom směru, že žalobkyně není oprávněna užívat jiné části domu než tzv. zadní trakt.

46. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne 16. 5. 2024 bylo zjištěno, že sdělila žalované, že neuznává rozhodnutí většinového spoluvlastníka. Předmětné prostory nejsou způsobilé k samostatnému užívání. Současně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 210.000 Kč do 7 dnů od doručení dopisu. Z doručenky bylo zjištěno, že výzva byla zástupci žalované doručena 16. 5. 2024.

47. Z dopisu právního zástupce žalované ze dne 29. 5. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyni sdělila, že nemovité věci neužívala a neužívá, pouze se snaží zajistit jejich údržbu.

48. Z žaloby na zrušení rozhodnutí spoluvlastníka ze dne 5. 6. 2024 bylo zjištěno, že jí žalobkyně podala k Okresnímu soudu Praha-východ. Žalobkyně se domáhala zrušení rozhodnutí žalované učiněné dopisem z 8. 5. 2024.

49. Z vyjádření žalované k žalobě na zrušení rozhodnutí spoluvlastníka ze dne 28. 6. 2024 bylo zjištěno, že žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhovala, aby byla v celém rozsahu zamítnuta.

50. Z výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, k datu 1. 7. 2024 bylo zjištěno, že jako spoluvlastníci shora uvedených nemovitých věcí zde byly uvedeny žalobkyně (1/6), žalovaná (1/6) a , jméno FO, (2/3).

51. Z dopisu zástupce žalobkyně z 1. 7. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně nesouhlasila s žalovanou navrženým způsobem vypořádání podílového spoluvlastnictví, resp. navrhla reálné rozdělení nemovitosti na dvě samostatné věci (2 jednotky).

52. Z dopisu zástupce žalobkyně z 12. 8. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně sdělila žalované, že dosud neobdržela klíče od branky a že je tak vyloučena z užívání nemovitosti.

53. Z emailu z 18. 9. 2024, 15:40 hodin, bylo zjištěno, že žalovaná zaslala žalobkyni fotografie z nemovitosti s dotazem, jaký má návrh na zajištění společného majetku. Z fotografií bylo zjištěno, že byly pořízeny v předmětné nemovitosti.

54. Z usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne 22. 10. 2024, č. j. 22 D 200/2020–225, jež nabylo právní moci 22. 10. 2024, bylo zjištěno, že jím bylo rozhodnuto v řízení o pozůstalosti po paní , jméno FO, , narozené 3. 1. 1942, zemřelé dne 31. 1. 2020, vdově, se zanecháním pořízení pro případ smrti, za účasti pozůstalých dcer, žalobkyně a žalované. Byla určena obvyklou cenu aktiv pozůstalosti částkou 6.796.166,67 Kč, výše pasiv pozůstalosti částkou 15.195 Kč a čistá hodnota pozůstalosti částkou 6.780.971,67 Kč. Žalované jako jediné dědičce ze závěti bylo potvrzeno nabytí dědictví s tím, že nabyla celou pozůstalost zůstavitelky, kterou tvoří mimo jiné spoluvlastnický podíl o velikosti 2/3 na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , na kterém stojí stavba č.p. , Anonymizováno, – rodinný dům, která je jeho součástí, a dále na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /6, vše v k.ú. , adresa, . Pohledávka žalované z titulu úhrady nákladů pohřbu zůstavitelky ve výši 15.195 Kč zanikla splynutím osoby věřitele a dlužníka. Dále byla schválena dohoda o odbytném pro nepominutelnou dědičku s tím, že žalovaná se zavázala vyplatit žalobkyni na její povinný díl peněžní částku ve výši 1.325.000 Kč ve dvou splátkách ve lhůtě jednoho měsíce od pravomocného skončení řízení o pozůstalosti. V řízení o pozůstalosti vznikl mezi dědičkami spor o pravost a platnost závěti datované dne 26. 6. 2016, ve které za dědičku veškerého svého majetku zůstavitelka povolala svou dceru , Jméno žalované, . Rozhodnutím Okresního soudu Praha-východ ze dne 15. 12. 2023, č.j. 7 C 359/2020-201, které nabylo právní moci dne 3. 4. 2024, byla mimo jiné zamítnuta žaloba, jíž se žalobkyně domáhala určení, že je dědičkou zůstavitelky ze zákonné dědické posloupnosti.

55. Z přípisu Stavebního úřadu z 15. 11. 2024 bylo zjištěno, že se týká podnětu na nepovolené stavební úpravy domu č. p. , Anonymizováno, v , adresa, , kdy je konstatováno, že žalovaná neporušila režim stavebního zákona, když provedla práce, aby zabránila ohrožení života nebo zdraví osob, popřípadě jiným škodám.

56. Z výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, k datu 21. 11. 2024 bylo zjištěno, že jako spoluvlastníci shora uvedených nemovitých věcí zde byly uvedeny žalobkyně (1/6) a žalovaná (5/6).

57. Při místním šetření, které se konalo dne 19. 12. 2024 bylo soudem zjištěno, že oplocení zahrady domu je opatřeno uzamykatelnou brankou, která byla při místním šetření uzamčena a odemkla ji žalovaná. Další vstup na zahradu domu by byl možný skrze garáž, garážová vrata však z ulice není možné otevřít (později zjištěno, že zevnitř jsou opatřena petlicí, resp. kovovými zarážkami ve spodní části), dveře z garáže na zahradu nebyly uzamčeny, žalovaná je otevřela s pomocí klacku využitého jako páčidlo. Tzv. zadní trakt domu má samostatný vchod, ten nebyl na místě otevřen s tím, že žalovaná uvedla, že klíče od něj má doma. Do zadního traktu bylo vstoupeno přes dveře v samotném domě, tyto dveře byly zamčené a odemkla je žalovaná. První místnost za dveřmi je průchozí, slouží zjevně jako sklad, nalézá se zde starší nábytek. Je zde topení, které má na omak pokojovou teplotu (žalovaná uvedla, že by mělo topit). Další místností je starší kuchyně, silně pokrytá pavučinami, je zde starší nábytek a nádobí, nalézá se zde dřez, voda teče, světlo se dá rozsvítit, není zde topení ani sociální zařízení. Dále prohlédnut zbytek domu, zde žalovaná poukázala na to, že do jedné z místností zatéká a drolí se zde omítka, v další z místností nefunguje ani jedna zásuvka z důvodu vyhoření jedné zásuvky, v ložnici pak špatně teče voda (z kohoutku po spuštění teče zrezlá voda, kohoutek mírně bublá).

58. Ze znaleckého posudku č. 012661/2025 vypracovaného dne 14. 4. 2025 znalkyní Ing. , jméno FO, bylo zjištěno, že znalkyně dospěla k závěru, že tržní hodnota nájemného činila v případě předmětných nemovitých věci v období od 1. 7. 2021 do 31. 5. 2024 celkem 1.051.600 Kč. Znalkyně určila tržní hodnotu nájemného vzhledem k tomu, že se nepodařilo zjistit uzavřené nájemní smlouvy na obdobné nemovité věci v dané lokalitě v požadovaném období. Množina posuzovaných srovnatelných pronájmů byla sestavena z realitních nabídek pronájmů rodinných domů v letech 202 až 2024. Rozdíly byly zohledněny pomocí použitých korekčních koeficientů. Jednotkové ceny vzorků byly přepočteny pomocí ČSOB indexu. Skutečnost, že byly použity nabídkové ceny, nikoli zrealizované, byla zohledněna ve výpočtu porovnávací hodnoty objektivizačním koeficientem. Porovnávací hodnota pro rok 2021 činila 26.620 Kč měsíčně, pro rok 2022 29.260 Kč měsíčně, pro rok 2023 31.680 Kč měsíčně a pro rok 32.120 Kč měsíčně.

59. Znalkyně při svém výslechu dne 9. 10. 2025 uvedla, že vycházela z toho, že technický stav nemovitostí odpovídá stáří těch technických konstrukcí. Jedná se o starší nemovitost, která není obývána, nicméně je obyvatelná. Jedna z rekonstrukcí proběhla v sedmdesátých letech a poslední někdy v roce 2006, kdy tam byla v přízemí dělána kuchyň, dělala se , právnická osoba, . Pomocí koeficientu snižovala základní hodnotu. Pokud jde o balkon, ten není započítán do užitkové podlahové plochy. S tím se tam tedy nepracovalo. Pokud jde o rozvody elektřiny, není tam nefunkčnost, elektřina funguje, nicméně je tam riziko spojené s tím, že je to starší. Neměla k dispozici revizi od elektrikáře, to znamená, je tam riziko spojené s tím, že to není modernizované. Toto zohledňovala v rámci použitých koeficientů. Když někdo inzeruje, vady nepíše. Dá se vycházet z toho, že pokud tam není zmínka o rekonstrukci, ten technický stav odpovídá stáří domu. Byly tam také domy, které stářím odpovídaly. Pokud zjišťuje tržní nájemné, vychází z toho, že by se nemovitost po dohodě pronajímala jako celek.

60. Soud má za to, že znalkyně svůj posudek obhájila. Vysvětlila, proč ke stanovení tržní hodnoty nájemného zvolila použité srovnatelné nemovité věci a jakým způsobem provedla přepočet cen na příslušná časová období. Z předmětného posudku je tak zřejmé, ze kterých zjištění znalkyně vychází, jakou cestou k těmto zjištěním dospěla a na základě jakých úvah došla ke svému závěru. Závěry posudku byly náležitě odůvodněny a toto odůvodnění odpovídá pravidlům logického myšlení. Je třeba zohlednit, že soud není oprávněn přezkoumávat odborné závěry znalce, ty nepodléhají přezkumu. Soud je oprávněn přezkoumat způsob, jakým znalec ke svým závěrům dospěl, přesvědčivost a také úplnost znaleckého posudku ve vazbě na zadání soudu. Neexistuje právní nárok na vypracování revizního znaleckého posudku. Prostý nesouhlas se závěry znaleckého posudku není bez dalšího důvodem pro vypracování posudku revizního. Vypracování revizního posudku přichází do úvahy pouze tam, kde má soud pochybnosti o správnosti již vypracovaného znaleckého posudku (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2008, sp. zn. 22 Cdo 1290/2007, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. 22 Cdo 4452/2010). Znalecký posudek soud sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle § 132 o. s. ř., odborné závěry v něm obsažené však hodnocení soudem podle § 132 o. s. ř. nepodléhají. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu svýsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2016, sp. zn. 29 Cdo 4153/2015). Žalované se v daném případě dle soudu nepodařilo zpochybnit správnost vypracovaného posudku.

61. Na základě shora provedených důkazů a skutečností, které účastníce učinily mezi sebou nespornými, a které nijak neodporují provedeným důkazům, dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, a to že účastnice jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba, budova č. p. , Anonymizováno, (rodinný dům) a pozemku parc. č. , Anonymizováno, , vše katastrálním území , adresa, , a to žalobkyně s podílem id. 1/6 a žalovaná s podílem id. 5/6. Žalovaná nabyla spoluvlastnický podíl id. 2/3 jako dědictví po matce účastnic, která zemřela dne 31. 1. 2020. Žalobkyně a žalovaná nabyla každá spoluvlastnický podíl id. 1/6 jako dědictví otci účastnic, který zemřel dne 22. 7. 2010. Mezi účastnicemi, které jsou sestry, panují konfliktní vztahy. V řízení o pozůstalosti po matce účastnic bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne 22. 10. 2024, č. j. 22 D 200/2020–225, jež nabylo právní moci 22. 10. 2024. Tomuto rozhodnutí předcházel spor o pravost a platnost závěti datované dne 26. 6. 2016. Žalobkyně měla do roku 2020 klíče od branky. Poté, co došlo v červnu 2020 mezi účastnicemi v rodinném domě k incidentu (který každá z účastnic popisovala rozdílně), nechala žalovaná odvrtat branku. Ze strany žalované došlo k výměně klíčů od branky i od hlavního vchodu. Žalovaná žalobkyni ponechala klíče od zadního traktu. Bez klíčů od branky však nebylo možné se k zadnímu traktu z ulice dostat (pozemek je oplocen a garážová vrata z ulice není možné otevřít, neboť jsou zevnitř na petlici). Žalobkyně vyzývala žalovanou k předání klíčů od domu v dopisech z 4. 9. 2023, 2. 10. 2023 a 25. 4. 2024). V dopise z 29. 5. 2024 žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení. Klíče od branky žalobkyně obdržela v srpnu 2024. Mezi účastnicemi dále probíhá soudní spor, jehož předmětem je rozhodnutí žalované z 8. 5. 2024 vztahující se k užívání předmětných nemovitých věcí. Soudu je pak z úřední činnosti známo, že od 18. 12. 2024 je zdejším soudem vedeno též řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastnic ke shora uvedeným nemovitým věcem (pod sp. zn. 39 C 268/2024).

62. S ohledem na shora uvedené měl soud skutkový stav za dostatečně prokázaný, a proto další návrhy na doplnění dokazování pro nadbytečnost zamítl. Soudem tak nebyly provedeny navržené účastnické výslechy, a to i s přihlédnutím k § 131 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně svůj účastnický výslech navrhovala k prokázání tvrzení, že přes garáž nelze vstoupit do domu, což bylo zjištěno při místím šetření. Žalovaná přes výzvu soudu učiněnou při jednání dne 26. 11. 2024 nespecifikovala, jaké konkrétní skutečnosti mají být prokázány účastnickými výslechy a proč nemohou být prokázány jinak. Dále nebyly provedeny žalovanou navržené důkazy zprávou , právnická osoba, , obchodními podmínkami , právnická osoba, , znaleckým posudkem „na ocenění údržby“, výslechem Ing. , jméno FO, (tento důkazní návrh byl učiněn až v podání doručeném soudu 1. 10. 2025, tj. poté co nastaly účinky koncentrace řízení ve smyslu ustanovení § 118b o. s. ř.) a protokolem o jednání ze dne 11. 9. 2025 ve věci sp. zn. 35 C 198/2025 (tento důkazní návrh byl taktéž učiněn až v podání doručeném soudu 1. 10. 2025).Právní úprava63. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

64. Podle ustanovení § 1117 o. z. každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.

65. Podle ustanovení 1122 odst. 1 o. z. podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

66. Podle ustanovení § 1475 odst. 1 o. z. dědické právo je právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní.

67. Podle ustanovení § 1479 o. z. dědické právo vzniká smrtí zůstavitele. Kdo zemře před zůstavitelem, nebo současně s ním, nedědí.

68. Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

69. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

70. Podle ustanovení § 1987 odst. 1 o. z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

71. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Právní posouzení72. Nárokům spoluvlastníků v souvislosti s užíváním společné nemovité věci je věnována bohatá judikatura Nejvyššího soudu (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2001, sp. zn. 25 Cdo 2616/99, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2012, sp. zn. 31 Cdo 503/2011, uveřejněný pod číslem 17/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2016, sp. zn. 28 Cdo 3460/2016). V citovaných rozhodnutích zastává Nejvyšší soud neměnný právní názor, že užívá-li spoluvlastník bez právního důvodu společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu, je povinen vydat to, oč se takovým užíváním obohatil, ostatním spoluvlastníkům podle pravidel o vydání bezdůvodného obohacení dle § 451 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013. Tyto závěry jsou dle soudu použitelné i za účinnosti o. z. s tím, že užívání společné věci jedním ze spoluvlastníků nad rámec jeho spoluvlastnického podílu, jež se nezakládá na dohodě spoluvlastníků, rozhodnutí většiny spoluvlastníků nebo rozhodnutí soudu týkající se společné věci, je možné kvalifikovat jako protiprávní užití cizí hodnoty. Protiprávní užití cizí hodnoty je zákonem nově zformulovanou skutkovou podstatou bezdůvodného obohacení. Pokud si jeden ze spoluvlastníků jednoduše uzurpoval předmět spoluvlastnictví pro sebe a jako jediný z něj čerpá užitek (a to třeba i v situaci, kdy společnou věc realisticky více spoluvlastníků užívat nemůže), dostává se mu na úkor ostatních spoluvlastníků bezdůvodného obohacení. Výše tohoto majetkového prospěchu bude odpovídat obvyklé hladině nájemného placeného za užívání obdobných nemovitých věcí, ovšem snížené tak, aby odpovídala rozsahu, v němž spoluvlastník skutečně svůj podíl nadužívá, tj. rozsahu, v němž užívání společné věci není „kryto“ jeho spoluvlastnickým podílem (srovnej Eliáš J., Brim L., Adamová H. Bezdůvodné obohacení. Praha: Wolters Kluwer, 2016. Právo prakticky. ISBN 978-80-7552-407-2, dostupné v systému ASPI).

73. Každý spoluvlastník má právo užívat společnou věc v míře odpovídající jeho spoluvlastnickému podílu. Neumožňují-li existující poměry některému spoluvlastníkovi plnou realizaci tohoto práva, náleží mu za to odpovídající náhrada jako kompenzace bezdůvodného obohacení Spoluvlastník, který společnou nemovitost užívá nad rámec svého spoluvlastnického podílu, nemusí ostatním spoluvlastníkům poskytovat peněžitou náhradu (ekonomickou protihodnotu užívání) pouze tehdy, prokáže-li existenci smlouvy o bezúplatném užívání společné nemovitosti. Neprokáže-li, že je oprávněn společnou nemovitost užívat nad rámec svého spoluvlastnického podílu bezúplatně, vzniká mu bezdůvodné obohacení, za které musí ostatním spoluvlastníkům poskytnout peněžitou náhradu jako ekonomickou protihodnotu toho, co nemůže být vráceno (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2016, sp. zn. 28 Cdo 3460/2016).

74. K určování výše obvyklého nájemného by přitom mělo být přistupováno na základě podkladů umožňujících přinejmenším jistou kvantifikovatelnost hodnoty užívacího oprávnění usurpovaného obohaceným. Tímto informačním zdrojem bývá zpravidla znalecký posudek, i když i rozhodovací praxe dovolacího soudu připouští, že v kontextu konkrétní posuzované věci mohou být postačující jiné podklady dostatečně vypovídající o nájemném obvyklém v daném místě a čase (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 11. 2012, sp. zn. 28 Cdo 3933/2011, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2010, sp. zn. 28 Cdo 2175/2010).

75. Ve vztahu k právu na vydání bezdůvodného obohacení není rozhodující újma, vzniklá ochuzenému, nýbrž majetkový prospěch získaný obohacením. Výše bezdůvodného obohacení odpovídá obecné (tržní) ceně za užívání obdobné nemovitosti, tedy ceně obvyklé v daném místě a čase (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2887/2016).

76. Ustálená rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je tedy pevně ukotvena v konkluzi, že na vznik bezdůvodného obohacení v souvislosti s užíváním společné věci v obdobných případech lze usuzovat tehdy, užívá-li vskutku bez právem aprobovaného důvodu některý ze spoluvlastníků společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu (důkazní břemeno o rozsahu „nadužívání“ společné věci v takovém případě tíží bezdůvodně ochuzeného), případně kdy technické uspořádání společné věci nebo faktické poměry vytvořené jedním ze spoluvlastníků (faktickým uživatelem věci) druhému spoluvlastníku neumožňují realizaci práva užívat společnou věc v rozsahu určeném jeho podílem (i v těchto situacích nese důkazní břemeno o prokázání rozhodných skutečností bezdůvodně ochuzený). Pro povinnost spoluvlastníka (který užíval nemovitost nad rámec svého spoluvlastnického podílu) vydat ostatním spoluvlastníkům, oč se takto obohatil, není bez dalšího rozhodující, zda druhý spoluvlastník neužíval nemovitost (společnou věc) dobrovolně. Oproti tomu se v těchto vztazích jeví významným, znemožní-li nadužívající spoluvlastník přístup k nemovitosti a její užívání například uzamčením stavby či oplocením pozemku. I v situaci, kdy předmětem spoluvlastnictví je dům o jedné bytové jednotce, obecně není vyloučena úvaha, že druhý spoluvlastník má možnost tuto jednotku objektivně spoluužívat v rozsahu svého podílu tehdy, jestliže spoluvlastník, který v jednotce fakticky bydlí, užívá pouze její část, která výměrou, popřípadě kvalitou užívání koresponduje jeho podílu; uvedenou úvahu – až na odůvodněné výjimky – v zásadě nelze popřít jen s poukazem na aktuálně nedobré vztahy spoluvlastníků (nejde-li kupř. o stav vyvolaný jedním ze spoluvlastníků, jež činí spoluužívání věci, bytové jednotky, jiným spoluvlastníkem fakticky nemožným, tedy kdy aktuálním uživatelem nastolené poměry druhému spoluvlastníku znemožňují realizaci práva užívat společnou věc (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 8. 2024, sp. zn. 28 Cdo 1306/2024).

77. Zhodnocení, zda je určitá pohledávka ve smyslu výkladu § 1987 odst. 2 o. z. nejistá a neurčitá, či nikoliv, vyžaduje komplexní úvahu soudu zohledňující individuální okolnosti případu. V úvahu je přitom třeba vzít i stav řízení v okamžiku, kdy byla námitka započtení vznesena. Je-li námitka započtení vznesena v okamžiku, kdy je řízení teprve na začátku a prokazování skutečností rozhodných pro posouzení aktivní pohledávky nebude významně složitější, než je tomu v případě žalobou uplatněné pohledávky, bude zpravidla na místě závěr, že započtení neodporuje § 1987 odst. 2 o. z. Naopak, námitka započtení uplatněná až na konci nalézacího řízení, či dokonce až jako obrana v exekučním řízení, obstojí pouze v případě, bude-li aktivní (započítávaná) pohledávka zcela nepochybná, tedy nebude-li nutné k jejímu zjištění provádět žádné složitější dokazování (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2023, sp. zn. 23 Cdo 2068/2022).

78. Jedním z předpokladů zániku pohledávek jednostranným započtením je kompenzační projev, jenž vyhovuje požadavkům na právní jednání podle § 551 až 553 o. z. U aktivně započítávaných pohledávek (těch, které započítávající strana použije k započtení), jejichž součet převyšuje pasivně započítávanou pohledávku (tu, proti které je započtení uplatněno), je tento požadavek splněn, jestliže kompenzační projev obsahuje prohlášení, v němž je určitě a srozumitelně určeno, které započítávané pohledávky, případně která jejich část, se uplatňuje k započtení (a tedy započtením zanikne). V opačném případě jde o právní jednání neurčité, a tedy zdánlivé ve smyslu § 553 odst. 1 o. z., k němuž se ve smyslu § 554 o. z. nepřihlíží. (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2022, sp. zn. 23 Cdo 2901/2021).

79. Právní úprava předpokládá platné započtení i promlčené aktivně započítávané pohledávky tehdy, pokud věřitel z této pohledávky mohl k započtení přistoupit již před tímto promlčením, za podmínky, že jsou obě pohledávky jinak způsobilé k započtení. Jinými slovy, je-li aktivně započítávána pohledávka jinak kompenzatibilní (započitatelná), pouze následným promlčením již svoji kompenzatibilitu neztrácí. V literatuře se uvedené pravidlo vysvětluje tak, že „obecně platí, že všechny předpoklady kompenzability započítávaných pohledávek musí být nepřerušovaně naplněny po celou dobu mezi okamžikem, ke kterému by měl nastat (zpětně) účinek započtení, a okamžikem, kdy je započtení realizováno. Ustanovení § 1989 o. z. z požadavku vymahatelnosti aktivně započítávané pohledávky po celou tuto dobu slevuje a ve shodě s § 617 odst. 2 o. z. stanoví, že lze realizovat jednostranné započtení i promlčené pohledávky. Podmínkou však je, aby aktivně započítávaná pohledávka nebyla promlčena v okamžiku, ke kterému by měl nastat účinek započtení. Věřitel proto může přistoupit k jednostrannému započtení své (již) promlčené pohledávky tehdy, pokud mohl (on) k započtení přistoupit kdykoliv před uplynutím promlčecí doby. Jelikož se právo vykonat započtení nepromlčuje, může (takový) věřitel započtení realizovat kdykoliv v budoucnu, dokud zůstanou naplněny (budou trvat) ostatní předpoklady započitatelnosti vzájemných pohledávek. Současně na pasivně započítávanou pohledávku nemá promlčení vliv, neboť zde strana, která započtení provádí, vystupuje jako dlužník, a předpokladem započtení proti určité pohledávce je toliko „splnitelnost“ daného dluhu (viz § 1982 odst. 1 o. z. ad fine). Jak totiž vyplývá ze znění § 1982 odst. 1 o. z. věta druhá, je podmínkou započtení pasivní pohledávky splnitelnost, tj. právo plnit svůj dluh, oproti pohledávce aktivně započítávané, jež může být započtena, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky, tj. je splatná (dospělá). Jde-li o pasivně započítávanou pohledávku, předpokladem započtení proti jiné pohledávce je splnitelnost daného dluhu, nikoli jeho splatnost. (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2023, sp. zn. 23 Cdo 101/2023, uveřejněný pod číslem 57/2024 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).

80. Splatnost závazku je určena buď dobou, ve které je dlužník povinen podle smlouvy, právního předpisu nebo rozhodnutí splnit svůj závazek, nebo, není-li takto určena, vyvolá ji věřitel tím, že dlužníka o plnění požádá. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu, a doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele. Ustálená judikatura Nejvyššího soudu vážící se k aplikaci ustanovení § 563 a § 564 obč. zák. je se zřetelem k obdobnému znění korespondujících ustanovení § 1958 odst. 2 a § 1960 o. z. použitelná i v poměrech tohoto právního předpisu a bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu a doba plnění je obvykle vázána na výzvu věřitele (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2024, sp. zn. 33 Cdo 1992/2024).

81. V daném případě lze dle soudu dospět k závěru, že žalovaná, která je právní nástupkyní matky účastnit, jež zemřela 31. 1. 2020, užívala společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu (2/3) a svědčí jí proto povinnost za dobu od 1. 7. 2021 do 31. 5. 2024 zaplatit žalobkyni 175.266,67 Kč jako bezdůvodné obohacení. Výše majetkového prospěchu žalované odpovídá obvyklé, resp. tržní hladině nájemného placeného za užívání obdobných nemovitých věcí, snížené tak, aby odpovídala rozsahu, v němž žalovaná svůj podíl nadužívala. Vzhledem k tomu, že bylo zjištěno, že obvyklá výše nájemného placeného za užívání obdobné nemovité věci činí v rozhodném období celkem 1.051.600 Kč, odpovídá výše bezdůvodného obohacení žalované 1/6 z této částky, tj. 175.266,67 Kč.

82. Pokud žalovaná namítala, že nemovitost v rozhodném období neužívala, že k znepřístupnění nemovitosti došlo okolnostmi vyvolanými žalobkyní a že žalobkyně neměla v úmyslu nemovitosti užívat, byly soudem zohledněny výše uvedené judikaturní závěry. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná v roce 2020 vyměnila klíče od branky a hlavního vchodu a ačkoli měla žalobkyně klíče od tzv. zadního traktu, nemohla jej užívat, protože se na pozemek a k rodinnému domu nemohla dostat bez klíčů od branky. Okolnost, že žalobkyně v dopise z 4. 9. 2023, v němž žalovanou vyzývala k předání klíčů od domu, uvedla, že nemá v úmyslu dům užívat, ale chce provést kontrolu a vyzvednout si vlastní movité věci, nemůže s ohledem na výše uvedené vést bez dalšího k závěru, že ke vniku bezdůvodného obohacení nedošlo. Pro povinnost spoluvlastníka vydat ostatním spoluvlastníkům, oč se takto obohatil, není bez dalšího rozhodující, zda druhý spoluvlastník neužíval nemovitost (společnou věc) dobrovolně. Z provedených důkazů bylo dále zjištěno, že v období od ledna 2024 do června 2024 hradil zálohy na elektřinu , jméno FO, , kterému umožnila užívání nemovitostí žalovaná (v uvedeném období došlo k navýšení záloh z dříve placených 330 Kč na 1.500 Kč měsíčně; od července 2024 byly zálohy hrazeny opět ve výši 300 Kč měsíčně).

83. Žalovaná vznesla v podání z 19. 12. 2024 námitku započtení, kterou doplnila v podání doručeném soudu dne 1. 10. 2025. Žalobkyně vznesla v podání z 6. 10. 2025 námitku promlčení těchto nároků. Soudem bylo zohledněno, že žalovaná uplatňovala k započtení pohledávky ve výši 62.428,06 Kč, resp. ve výši 70.566,06 Kč. Z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by aktivně započítávané pohledávky byly vybavené nárokem, tj. že by byly vymahatelné, resp. splatné a že by se jednalo o pohledávky způsobilé k započtení. Pohledávka z titulu osobní práce (1/6 ze 130.000 Kč) nebyla dle soudu způsobilá k započtení, když by bylo nutné provádět k jejímu zjištění složité dokazování (žalovaná navrhovala, aby byl vyhotoven znalecký posudek), resp. jednalo se o práci vykonávanou osobně žalovanou a tvrzené náklady (500 Kč za hodinu práce) tak nebyly vynaloženy. Pokud jde o pohledávku z titulu pachtovného (17.111 Kč) v řízení bylo pouze prokázáno, že účastnice uzavřely dne 30. 12. 2019 smlouvu s Ing. , jméno FO, , ve které byla uvedena čísla účtů obou účastnit pro úhradu sjednaného pachtovného a žalovaná dne 4. 2. 2021 vyzývala žalobkyni k předání platby od pana , jméno FO, . Pohledávku z titulu nákladů na pohřeb a doplnění náhrobku (1/6 z 15.195 Kč + 3.751 Kč) uplatnila žalovaná v podání doručeném soudu 1. 10. 2025, bylo nicméně třeba zohlednit, že náklady pohřbu tvořily pasivum pozůstalosti, jak se podává z usnesení Okresního soudu Praha-východ č. j. 22 D 200/2020–225. Žalovaná v řízení prokázala, že v období od května 2020 do května 2024 uhradila na dani z nemovitosti 9.658 Kč (namísto tvrzených 12.632 Kč), v období od března 2020 do října 2024 bylo na zálohách , právnická osoba, uhrazeno celkem 28.155 Kč (namísto tvrzených 42.922 Kč, některé z plateb dle výpisů z účtu prováděl , jméno FO, a nikoli žalovaná; vyúčtování záloh za uvedené období předloženo nebylo), v období od března 2020 do června 2023 uhradila za svoz odpadu 3.113 Kč, na zálohách na plyn bylo v období od dubna 2020 do října 2024 uhrazeno 35.683,75 Kč (namísto tvrzených 98.730 Kč; vyúčtováno bylo předloženo pouze za období 6. 8. 2020 až 10. 8. 2021, resp. 11. 8. 2021 až 8. 8. 2022), v období říjen 2019 a únor 2020 až duben 2020 (2x 3.263 Kč + 3.273 Kč + 1.996 Kč) byla jako plátce SIPO uvedena , jméno FO, , a k 1. 5. 2020 došlo na žádost ke zrušení SIPO. Ve vztahu k pohledávkám z titulu materiálu na opravy a zprovoznění vytápění byly předloženy pouze nečitelné účtenky Hornbach a doklad o platbě 6.000 Kč na účet , jméno FO, . Ve vztahu k pohledávkám O2, vodné a stočné a připojení plynoměru nebyly předloženy důkazy prokazující jakoukoli úhradu ze strany žalované. Nebylo taktéž nijak doloženo, že by žalovaná žalobkyni vyzvala k úhradě shora uvedených pohledávek. Dle soudu tak nelze dospět k závěru, že došlo k zániku pohledávek jednostranným započtením.

84. Žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení částky ve výši 210.000 Kč (jako bezdůvodného obohacení) dopisem, který byl jejímu zástupci doručen 16. 5. 2024, a to ve lhůtě do 7 dnů od doručení dopisu Vzhledem k tomu, že žalovaná svou povinnost nesplnila řádně a včas, dluh do dne splatnosti (23. 5. 2024) neuhradila a dostala se tak do prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.), a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

85. S ohledem na vše výše uvedené uložil soud žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 175.266,67 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 24. 5. 2024 do zaplacení (výrok I.) a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (výrok II.).Náklady řízení86. O nákladech řízení soud rozhodl podle§ 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení i přes to, že měla úspěch v řízení pouze částečný, neboť rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku.

87. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 10.213 Kč, složené zálohy na znalecký posudek ve výši 25.000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty 175.266,67 Kč, když tarifní hodnota pro stanovení výše nákladů řízení byla stanovena z přisouzené částky, nikoliv z částky žalované (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 9. 2016, sp. zn. 25 Cdo 3974/2015) tj. v částce 8.140 Kč za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 a. t., a dále za každý takový úkon částka 300 Kč, resp. 450 Kč v případě úkonů provedených po 1. 1. 2025, na paušální náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a. t.; žalobkyni na náhradě nákladů zastoupení advokátem přísluší celková náhrada 98.898 Kč sestávající z odměny za celkem 11 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva ze dne 16. 5. 2024, podání ve věci samé – žaloba, podání ve věci samé – replika k vyjádření žalobkyně, účast na jednání soudu dne 26. 11. 2024, účast na místním šetření dne 19. 12. 2024, doplnění tvrzení a důkazních návrhů dne 23. 12. 2024, vyjádření k doplnění tvrzení a důkazních návrhů žalované dne 7. 5. 2025, vyjádření k podání žalované dne 6. 10. 2025, účast na jednání soudu dne 9. 10. 2025 v délce přesahující dvě hodiny) a dále za 1 úkon dle § 11 odst. 2 a. t. (účast na jednání soudu, při němž byl pouze vyhlášen rozsudek dne 17. 10. 2025), dále pak z paušální náhrady hotových výdajů v celkové částce 4.350 Kč (7x 300 Kč a 5x 450 Kč), náhrady za cestovné k místnímu šetření v celkové výši 538,24 Kč (38,70 Kč za litr paliva-motorové nafty, dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., při průměrné spotřebě 6,8 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle téže vyhlášky, při cestě 2x 32,7 Km) a za promeškaný čas strávený na cestě v celkové výši 400 Kč (8x započatých 15 minut); právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, žalobkyni tudíž přísluší rovněž náhrada daně z přidané hodnoty v částce 20.768,58 Kč (21% z 98.898 Kč). Celkem tedy náleží žalobkyni na náhradě nákladů řízení částka 154.879,82 Kč (10.213 Kč+ 25.000 Kč + 89.540 Kč + 4.070 Kč + 4.350 Kč + 538,24 Kč + 400 Kč +20.768,58 Kč).Náklady státu88. Soud současně rozhodl i o náhradě nákladů řízení vzniklých České republice. Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla v základu nároku, kterým se domáhala bezdůvodného obohacení v zásadě úspěch, nelze jí ukládat povinnost zaplatit státu náklady řízení (srovnej rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 25. 2. 2009, sp. zn. I. ÚS 92/08). Náklady řízení zálohované státem by tak měla nést ze svého žalovaná. České republice v řízení vznikly náklady s vyplacenou odměnou znalkyni Ing. , jméno FO, za vypracování znaleckého posudku v částce 674,99 Kč (25.674,99 Kč – 25.000 Kč) a za účast při jednání před soudem dne 9. 10. 2025 v částce 5.402,46 Kč (viz usnesení Okresního soudu , adresa, -východ ze dne 7. 5. 2025, č. j. 21 C 229/2024-292, a usnesení ze dne 14. 10. 2025, č.j. 21 C 229/2024-362; částka 25.000 Kč byla uhrazena ze zálohy složené žalobkyní), celkem tedy 6.077,45 Kč.

89. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.