21 C 252/2023

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Fiedlerovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o vyklizení nemovitosti,

I. Žalovaný je povinen vyklidit pozemek [anonymizována dvě slova], jehož součástí je stavba, budova [adresa] (rodinný dům) a pozemek parc. [číslo] vše v k. ú. [obec] u [obec], a vyklizené je předat žalobcům do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobců.

1. Žalobci se žalobou podanou dne [datum] domáhali, aby byla žalovanému uložena povinnost vyklidit pozemek parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba, budova [adresa] (rodinný dům) a pozemek parc. [číslo] vše v k. ú. [obec] u [obec]. Tvrdili, že jsou vlastníky (ve společném jmění manželů) nemovitostí. Vklad vlastnického práva k nemovitostem byl proveden dne [datum] s právními účinky k [datum], na základě potvrzení o zániku zástavního práva, o nabytí vlastnictví k předmětu dražby. Žalovaný tak užívá nemovitosti bez právního důvodu, ačkoliv byl dne [datum] vyzván k jejich opuštění dopisem formulovaným zároveň jako předžalobní výzva. Žalovaný na dopis nikterak nereagoval. Při jednání konaném dne [datum] doplnili, že nabyli vlastnické právo k předmětným nemovitostem originálním způsobem - ve veřejné nedobrovolné dražbě. Okolnosti, které vedly k dražbě, jim nebyly známy. Nikdo je s nimi neseznámil. S žalovaným se snažili domluvit, nicméně dohoda nebyla možná, a proto byli nuceni podat žalobu. Na výzvu zástupce žalobců k řešení věci nebylo žádným způsobem reagováno.

2. Žalovaný s žalobou ve vyjádření z [datum] nesouhlasil a navrhl přerušení řízení. Namítal, že nemovitosti byly prodány v nedobrovolné dražbě, která byla vyhlášena na základě neplatných smluv. Je přesvědčen, že na jeho osobě byl spáchán trestný čin lichvy. K návrhu připojil kopii trestního oznámení, které podal. Při jednání dne [datum] doplnil, že se s ním nikdo nespojil. Nemovitosti nemůže vyklidit, protože je neprodal. Byly prodány za jeho zády. Vše je v dokumentech, které soudu doložil. Byl na něm spáchán trestný čin.

3. Usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne 26. 9. 2023, č. j. 21 C 252/2023-85, jež nabylo právní moci dne 2. 10. 2023, byl návrh žalovaného na přerušení řízení zamítnut.

4. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav.

5. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], jako úvěrujícím, a žalovaným, jako úvěrovaným. Úvěrující se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] nejpozději do [datum]; částka [částka] měla být uhrazena na účet [právnická osoba], částka [částka] měla být započtena na úhradu nákladů spojených se zřízením zástavního práva a částka ve výši [částka] měla být uhrazena [právnická osoba] s.r.o. jako zprostředkovatelská odměna. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr společně s úrokem ve výši [částka] vrátit úvěrujícímu nejpozději do [datum]. Splacení pohledávek mělo být zajištěno zástavním právem k předmětným nemovitostem.

6. Z notářského zápisu NZ [číslo], [spisová značka], sepsaného dne [datum rozhodnutí] JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou v [obec], bylo zjištěno, že [právnická osoba] [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dohodu o splácení dluhu a dohodu se svolením k vykonatelnosti notářského zápisu.

7. Ze zástavní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] [právnická osoba] jako zástavním věřitelem a žalovaným jako zástavcem. Žalovaný zřídil ve prospěch [právnická osoba] [právnická osoba] zástavní právo k předmětným nemovitostem k zajištění pohledávek této společnosti.

8. Ze zprostředkovatelské smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] s.r.o., [IČO], sídlem [adresa], jako zprostředkovatelem, a žalovaným jako zájemcem. Zprostředkovatel se zavázal zprostředkovat žalovanému uzavření smlouvy o úvěru se [právnická osoba] [právnická osoba] Za zprostředkování uzavření smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal uhradit zprostředkovateli odměnu ve výši [částka].

9. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], jako úvěrujícím, a žalovaným, jako úvěrovaným. Úvěrující se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka], částka ve výši [částka] měla být uhrazena na účet [právnická osoba] [právnická osoba], částka [částka] měla být započtena na úhradu nákladů spojených se zřízením zástavního práva, částka [částka] měla být uhrazena na účet [právnická osoba] s.r.o. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr společně s úrokem ve výši [částka] vrátit úvěrujícímu nejpozději do [datum]. Splacení pohledávek mělo být zajištěno zástavním právem k předmětným nemovitostem.

10. Z notářského zápisu NZ [číslo], [spisová značka] sepsaného dne [datum rozhodnutí] JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou v [obec], bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dohodu o splácení dluhu a dohodu se svolením k vykonatelnosti notářského zápisu.

11. Ze zástavní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] jako zástavním věřitelem a žalovaným jako zástavcem. Žalovaný zřídil ve prospěch společnosti [právnická osoba] zástavní právo k předmětným nemovitostem k zajištění pohledávek této společnosti.

12. Z uznání dluhu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný potvrdil, že mu byla společností [právnická osoba] poskytnuta částka [částka] v souladu se smlouvou o úvěru ze dne [datum]. Zároveň žalovaný uznal svůj dluh ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] v celkové výši [částka] a zavázal se jej splatit nejpozději do [datum].

13. Ze zprostředkovatelské smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] s.r.o., jako zprostředkovatelem, a žalovaným jako zájemcem. Zprostředkovatel se zavázal zprostředkovat žalovanému uzavření smlouvy o úvěru v minimální výši [částka]. Za zprostředkování uzavření smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal uhradit zprostředkovateli odměnu ve výši [částka].

14. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] [IČO], sídlem [adresa], jako úvěrujícím, a žalovaným, jako úvěrovaným. Úvěrující se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka]; částka [částka] měla být uhrazena na účet [číslo] částka [částka] měla být poukázána na účet č. [bankovní účet], částka [částka] měla být poukázána na účet č. [bankovní účet] a částka [částka] měla být použita na úhradu nákladů vzniklých v souvislosti a vyhotovením této smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr společně s úrokem ve výši [částka] vrátit úvěrujícímu nejpozději do [datum]. Splacení pohledávek mělo být zajištěno zástavním právem k předmětným nemovitostem.

15. Ze zástavní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] jako zástavním věřitelem a žalovaným jako zástavcem. Žalovaný zřídil ve prospěch společnosti [právnická osoba] zástavní právo k předmětným nemovitostem k zajištění pohledávek této společnosti.

16. Z notářského zápisu NZ [číslo], [spisová značka], sepsaného dne [datum rozhodnutí] Mgr. [jméno] [příjmení], notářkou v [obec], bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dohodu o splácení dluhu a dohodu se svolením k vykonatelnosti notářského zápisu.

17. Z uznání dluhu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný potvrdil, že mu byla společností [právnická osoba] poskytnuta částka [částka] v souladu se smlouvou o úvěru ze dne [datum]. Zároveň žalovaný uznal svůj dluh ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] v celkové výši [částka] a zavazuje se jej splatit nejpozději do [datum].

18. Z protokolu o výtěžku dražby a uspokojení pohledávek v dražbě nedobrovolné ze dne [datum] bylo zjištěno, že navrhovatelem nedobrovolné dražby byla společnost [právnická osoba] Dlužníkem, vlastníkem a zástavcem předmětu dražby byl žalovaný. Vydražitelem byla žalobkyně b). Předmětné nemovité věci byly vydraženy v dražbě dne [datum] Cena dosažená vydražením činila [částka] Náklady dražby, resp. odměna dražebníka, činily [částka]. Výše výtěžku dražby činila [částka]. Z výtěžku dražby byla uspokojena pohledávka dražebního věřitele, společnosti [právnická osoba] ve výši [částka]. Výtěžek dražby po odečtení uspokojených pohledávek ve výši [částka] byl uložen na bankovní účet a žalovaný byl vyzván ke sdělení čísla účtu, na které mu má být tato zbylá částka z výtěžku z dražby převedena.

19. Z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. V [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že vklad vlastnického práva žalobců k předmětným nemovitostem byl proveden podle potvrzení o zániku zástavního práva, o nabytí vlastnictví předmětu dražby (zák. č. 26/2000 Sb.) ze dne [datum]. Právní účinky zápisu nastaly k okamžiku [datum]. Zápis proveden dne [datum].

20. Z předžalobní upomínky ze dne [datum], vč. podacího lístku bylo zjištěno, že žalobci vyzvali žalovaného k vyklizení a předání předmětných nemovitostí.

21. Z informace o pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je budova s. p. [anonymizováno] (rodinný dům), ve v k.ú. [obec] u [obec], ze dne [datum] bylo zjištěno, že v katastru nemovitostí jsou jako vlastníci nemovitostí zapsáni žalobci (SJM).

22. Z trestního oznámení z [datum] bylo zjištěno, že žalovaný podal k Okresnímu státnímu zastupitelství Praha-východ trestní oznámení. Uvedl, že se domnívá, že na něm byl spáchán trestný čin lichvy, neboť byl ze strany zprostředkovatele přesvědčován k podpisu smluvní dokumentace uvedené výše a dále že sjednané úroky v uvedených smlouvách odporují dobrým mravům.

23. Na základě shora provedených důkazů dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, a to že žalovaný byl v minulosti vlastníkem pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba, budova [adresa] (rodinný dům) a pozemku parc. [číslo] vše v k. ú. [obec] u [obec]. Žalovaný uzavřel ve dnech [datum], [datum] a [datum] tři smlouvy o úvěru. Současně uzavřel ve stejných dnech zástavní smlouvy, v nichž zřídil zástavní právo k předmětným nemovitým věcem k zajištění pohledávek věřitelů ze smluv o úvěru. Současně žalovaný s věřiteli sepsal notářské zápisy se svolením k vykonatelnosti. [právnická osoba], poslední věřitel žalovaného, pak jako dražební věřitel podala návrh na provedení nedobrovolné dražby předmětných nemovitých věcí. Nemovité věci byly dne [datum] vydraženy ve veřejné nedobrovolné dražbě konané elektronicky. Cena dosažená vydražením činila [částka]. Dne [datum] nastaly právní účinky zápisu vlastnického práva žalobců (SJM) k předmětným nemovitým věcem v katastru nemovitostí. Žalobci vyzvali žalovaného výzvou ze dne [datum] k vyklizení a předání nemovitých věcí. Žalovaný podal dne [datum] trestní oznámení z důvodu, že se domnívá, že na něm byl spáchán trestný čin lichvy. Žalovaný nemovitosti nadále obývá.

24. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

25. Podle § 1040 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

26. Podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o veřejných dražbách“) dražba nedobrovolná je dražba prováděná na návrh dražebního věřitele, jehož pohledávka je přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím nebo vykonatelným rozhodčím nálezem nebo doložena vykonatelným notářským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem, anebo doložena jiným vykonatelným rozhodnutím, jehož soudní výkon připouští zákon, včetně platebních výměrů a výkazů nedoplatků.

27. Podle ustanovení § 48 odst. 3 zákona o veřejných dražbách, každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je dlužníkem, zástavcem, zástavním dlužníkem, účastníkem dražby, dražebním věřitelem nebo navrhovatelem, může navrhnout u soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 36 odst. 1 a 4, § 39 odst. 1 až 7, 9 a 11, § 40 odst. 1 a 2, § 43 odst. 1 až 3 nebo § 46 odst. 1 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Důvodem vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby nemůže být skutečnost, že nebyla doručena dražební vyhláška dlužníkovi, zástavci, nebo zástavnímu dlužníkovi, pokud jim dražebník dražební vyhlášku ve stanovené lhůtě zaslal. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká. Podle odstavce 4 citovaného ustanovení každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je účastníkem dražby, dražebním věřitelem nebo navrhovatelem, může navrhnout u soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 15 odst. 1 až 3, § 39, 42, § 43 odst. 1 až 3, 5 až 7, § 44, § 47 odst. 1 až 12 a v § 49. Důvodem vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby nemůže být skutečnost, že nebyla doručena dražební vyhláška dlužníkovi, zástavci, nebo zástavnímu dlužníkovi, pokud jim dražebník dražební vyhlášku ve stanovené lhůtě zaslal. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.

28. Podle ustanovení § 48 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákona o veřejných dražbách“) každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je dlužníkem, zástavcem, zástavním dlužníkem, účastníkem dražby, dražebním věřitelem nebo navrhovatelem, může navrhnout u soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 36 odst. 1 a 4, § 39 odst. 1 až 7, 9 a 11, § 40 odst. 1 a 2, § 43 odst. 1 až 3 nebo § 46 odst. 1 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Důvodem vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby nemůže být skutečnost, že nebyla doručena dražební vyhláška dlužníkovi, zástavci, nebo zástavnímu dlužníkovi, pokud jim dražebník dražební vyhlášku ve stanovené lhůtě zaslal. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká. Podle ustanovení § 48 odst. 4 zákona o veřejných dražbách každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je účastníkem dražby, dražebním věřitelem nebo navrhovatelem, může navrhnout u soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 15 odst. 1 až 3, § 39, 42, § 43 odst. 1 až 3, 5 až 7, § 44, § 47 odst. 1 až 12 a v § 49. Důvodem vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby nemůže být skutečnost, že nebyla doručena dražební vyhláška dlužníkovi, zástavci, nebo zástavnímu dlužníkovi, pokud jim dražebník dražební vyhlášku ve stanovené lhůtě zaslal. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká. Veřejná nedobrovolná dražba provedená podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách je neplatná, jen jestliže její neplatnost vyslovil soud; neplatnost této dražby přitom soud nemůže posuzovat v jiném řízení než v řízení podle § 48 zákona o veřejných dražbách, a to ani jako otázku předběžnou. Soud může vyslovit neplatnost veřejné nedobrovolné dražby provedené podle § 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách, jen jestliže byl splněn některý z důvodů neplatnosti dražby, jež jsou taxativně uvedeny v ustanoveních § 48 odst. 3 a 4 zákona o veřejných dražbách, jestliže žalobu o určení neplatnosti dražby podala osoba, která je k návrhu podle těchto ustanovení oprávněna (aktivně věcně legitimována), byla-li žaloba podána proti těm osobám, které jsou k určení neplatnosti dražby pasivně věcně legitimovány, a bylo-li právo na vyslovení neplatnosti dražby uplatněno ve stanovených lhůtách (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

29. Domáhá-li se vydražitel vyklizení a některá z osob vyjmenovaných v § 48 odst. 3 a 4 zákona o veřejných dražbách podala v preklusivní lhůtě proti vyjmenovaným osobám návrh na vyslovení neplatnosti dražby, nemůže soud sám v řízení o vyklizení nemovitostí jako předběžnou řešit otázku platnosti této dražby. Musí vyčkat rozhodnutí soudu o neplatnosti dražby a takovým rozhodnutím bude v řízení o vyklizení nemovitostí vázán. Vysloví-li soud neplatnost dražby, deklaruje tím, že vydražitel vlastnické právo k vydraženým nemovitostem nikdy nenabyl (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2007, sp. zn. 22 Cdo 224/2007).

30. Zákon o veřejných dražbách obsahuje významné ochranné instituty,„ střežící“ regulérnost veřejné dražby (povinnost dražebníka za určitých podmínek ustoupit od dražby (srov. ustanovení § 22, resp. § 46 zákona o veřejných dražbách), vyslovení neplatnosti dražby (srov. ustanovení § 24, resp. § 48 zákona o veřejných dražbách)), které chrání práva širokého okruhu osob, jichž se uskutečnění dražby, resp. její důsledky dotýkají. Judikatura sice umožnila zpochybnit nabytí vlastnického práva vydražitele příklepem ve veřejné dražbě, avšak pouze v případě, že se jednalo o dražbu tzv.„ zdánlivou“, resp.„ fingovanou“, tedy v případech, kdy došlo k zneužití institutu veřejné dražby (a tedy k zneužití zákona o veřejných dražbách) a dražba fakticky podle tohoto zákona neproběhla, byť (ve vztahu k vnějšímu světu) vykonaná dražba formálně naplnila všechny předpoklady a podmínky veřejné dražby. Jedná se o jedinou výjimku ze zásady nemožnosti přezkoumávat platnost veřejné nedobrovolné dražby mimo řízení podle zákona o veřejných dražbách, a to ani jako předběžnou otázku (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2006, sp. zn. 29 Odo 777/2006, který byl uveřejněn v časopise Soudní judikatura pod publikačním číslem 25/2007, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2006, sp. zn. 29 Odo 294/2003, který byl uveřejněn ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod publikačním číslem 10/2007, z recentních rozhodnutí potom rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 21 Cdo 898/2020). Uvedená zákonná úprava, jakož i navazující judikatura, tak staví nabytí vlastnického práva příklepem licitátora ve veřejné dražbě, provedené podle zákona o veřejných dražbách (popř. podle jiných, výše zmíněných předpisů), k nejsilnějším nabývacím titulům; ochrana poskytovaná„ domnělým“ vlastníkům ustanovením § 1109 písm. a) o. z. tak ve vztahu k tomuto titulu postrádá racionální opodstatnění (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2022, sp. zn. 21 Cdo 822/2022, uveřejněný pod číslem 66/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).

31. Jak se podává z výše citovaných judikaturních závěrů, veřejná nedobrovolná dražba provedená podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách je neplatná, jen jestliže její neplatnost vyslovil soud; neplatnost této dražby přitom soud nemůže posuzovat v jiném řízení než v řízení podle § 48 zákona o veřejných dražbách, a to ani jako otázku předběžnou. Sama okolnost, že žalovaný podal trestní oznámení, nemá vliv na platnost veřejné nedobrovolné dražby. Tříměsíční lhůta běžící od konání dražby ([datum]) uplynula dne [datum]. Žalovaný netvrdil, tedy ani neprokazoval, že by ve stanovené lhůtě uplatnil právo na určení neplatnosti dražby.

32. Žaloba na vyklizení je vlastnickou žalobou ve smyslu ustanovení § 1040 o. z. Její žalobní petit musí odpovídat nároku vyplývajícímu z hmotného práva. U movité věci půjde o její vydání. Konstantní judikatura vychází z toho, že ochranu vlastnického práva v případě, že jde o nemovitost, nelze požadovat žalobou na vydání věci, ale je třeba se domáhat jejího vyklizení a předání žalobci. Žalobci proto správně formulovali žalobní petit, když se domáhali vyklizení předmětných nemovitostí. K ochraně vlastnického práva prostřednictvím tzv. reivindikační žaloby (§ 1040 o. z.) existuje poměrně rozsáhlá judikatura Nejvyššího soudu, přičemž některá ve věci aplikovatelná rozhodnutí jsou citována níže.

33. Ochrana vlastnického práva, o níž soud rozhoduje po 1. 1. 2014, v poměrech žaloby na vydání věci, se posuzuje podle § 1040 o. z. Zákonem č. 89/2012 Sb. se řídí jak samotné posouzení předpokladů pro vyhovění žalobě na vydání věci, tak i případné důvody, pro které lze uvažovat o zamítnutí žaloby (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1057/2016).

34. V řízení o ochranu vlastnického práva podle § 1040 odst. 1 o. z. žalobce musí prokázat, že mu svědčí právní skutečnost, na jejímž základě lze nabýt vlastnické právo, popřípadě jiné právo, k věci, jež legitimuje k podání vindikační žaloby, a současně prokázat, že věc přešla do držby či detence žalovaného, který má, chce-li se žalobě o vydání věci úspěšně bránit, důkazní břemeno o pozbytí držby (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2018, sp. zn. 22 Cdo 2081/2017).

35. Žalobci v řízení prokázali, že jim svědčí právní skutečnost, na jejímž základě lze nabýt vlastnické právo, jež je legitimuje k podání vindikační žaloby, a současně bylo prokázáno, že nemovité věci byly v držbě žalovaného, který je nadále užívá. Žalovanému nesvědčí žádný právní důvod k užívání předmětných nemovitostí. V probíhajícím řízení nemá soud možnost přezkoumávat otázku nabytí vlastnického práva žalobci. Tato možnost náleží, resp. náležela, žalovanému pouze podáním žaloby na určení neplatnosti dražby. Dle soudu tak bylo třeba s ohledem na vše shora uvedené žalobě vyhovět. Lhůta (15 dnů) ke splnění povinnosti (vyklizení nemovité věci) byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody. S ohledem na dobu, která uplynula od dražby, měl žalovaný dostatečný časový prostor k řešení zajištění své bytové potřeby.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 7 bodu 5, § 9 odst. 1 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za 3 společné úkony právní služby po [částka] ( ([částka] – [částka]) *2; tarifní hodnota: [částka] (, tj. za 1/ převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, 2/ žaloba ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu a 3/ účast na jednání před soudem dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, a dále odměna za předžalobní výzvu dle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu po [částka], tj. odměna celkem ve výši [částka]. Advokátovi pak současně náleží dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši [částka] za každý ze 4 výše uvedených úkonů právní služby (při rozhodování o odměně přísluší advokátu za společné úkony při zastupování více osob ke každému úkonu pouze jedna paušální částka náhrady výdajů - viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 25 Cdo 1610/2014), tj. celkem [částka] a dále dle § 137 odst. 3 o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši [částka]. Celková výše nákladů tak činí [částka] ([částka] + [částka] + [částka] + [částka]). O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobců soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

37. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.