21 C 27/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Fiedlerovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o výživné na zletilé dítě,

I. Žalovaný je povinen platit žalobci na jeho výživu měsíčně částku [částka] splatnou vždy do každého 10. dne příslušného měsíce, k rukám žalobce, a to s účinností od [datum].

II. V části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném výživného ve výši [částka] měsíčně v období od [datum] do budoucnosti, se žaloba zamítá.

III. Nedoplatek na dlužném výživném za dobu [datum] do [datum] ve výši [částka] je žalovaný povinen žalobci uhradit nejpozději do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen uhradit žalobci náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost platit žalobci na jeho výživu měsíčně částku [částka] splatnou vždy do každého 10. dne příslušného měsíce. Tvrdil, že jeho otcem je žalovaný a matkou paní [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa žalovaného a žalobce]. Rodiče uzavřeli manželství dne [datum]. Přibližně před dvěma lety navázal žalovaný mimomanželský vztah a opustil rodinnou domácnost, kterou vedli na adrese [adresa žalovaného a žalobce]. V současné době žije v [obec] na žalobci neznámé adrese. Žalobce studuje na Vysoké škole chemicko-technologické v [obec], [anonymizováno 5 slov] a [anonymizováno] ve [anonymizována dvě slova]. Přestože se při studiu snaží pracovat, jeho možnosti zajištění příjmu jsou studiem limitovány. Žalobcovy měsíční náklady jsou následující: - [částka] na bydlení, [částka] na internet a telefon, [částka] na dopravu, [částka] na studijní materiály, [částka] na jídlo, [částka] na hygienické potřeby a [částka] na ošacení. Po odchodu žalovaného z rodinné domácnosti si musel zajistit bydlení, když předtím bydlel společně s rodiči, neboť žalovaný začal matce a tím i žalobci znemožňovat řádné, resp. důstojné užívání rodinného domu, konkrétně určil, které prostory má matka užívat, část prostor rodinného domu oddělil dřevěnou příčkou, některé místnosti uzamkl. Dle žalobcových informací činí příjem žalovaného [částka] měsíčně čistého. Žalovaný pracuje jako řezník - bourač masa ve [právnická osoba] [anonymizováno], [obec] - [část obce]. Příjem matky žalobce činí [částka] měsíčně čistého, přičemž tato mu výživné poskytuje. Od počátku roku [rok] do [datum] mu žalovaný na výživném poskytl částku [částka], a to včetně příspěvku na sako ke státní zkoušce ve výši [částka]. Po výzvě jeho právního zástupce mu žalovaný dne [datum] poskytl částku [částka]. K dohodě do budoucna však mezi nimi nedošlo a do dnešního dne mu již na výživném nic neposkytl. Situaci se snažil s žalovaným opakovaně řešit, bohužel však bezvýsledně.

2. Žalovaný ve vyjádření z [datum] s žalobou nesouhlasil a navrhoval, aby byla v celém rozsahu zamítnuta. Namítal, že není pravdou, že by navázal mimomanželský vztah. Není pravdou, že by v relevantní době nebydlel na adrese svého trvalého pobytu. Žalovaný bydlí na adrese [adresa žalovaného a žalobce]. Má za to, že tvrzení žalobce nesouvisí s podstatou řízení, ale jsou uváděna účelově s úmyslem poškodit osobu žalovaného v souvislosti se spory s matkou žalobce. Náklady spojené s domem hradí žalovaný. Žalovanému není známo, že by měl mít žalobce náklady spojené s bydlením ve výši [částka]. Pokud by tomu tak bylo, jednalo by se o náklady nehospodárné a zcela nepřiměřené potřebám žalobce. Není pravdou, že by žalobce nemohl rodinný dům užívat společně či s matkou užívat. Matka žalobce nemovitost v [anonymizována dvě slova] užívá. Nejsou dány důvody pro přiznání výživného žalobci, když nejsou splněny formální ani materiální podmínky pro přiznání výživného. Žalobce neprokázal oprávněnost požadovaného výživného, požadované výše výživného, ani jím uváděné náklady. Požadovaná výše výživného je nepřiměřená potřebám žalobce, jakož i majetkovým, osobním a výdělkovým poměrům žalovaného. Případné stanovení výživného by bylo v rozporu s dobrými mravy, principy spravedlnosti a poctivosti. Žalobce vznáší pouze finanční požadavky po žalovaném a nechová se k žalovanému tak, jak by potomek měl. Ačkoli žalovaný v minulosti přispěl žalobci finančními částkami, tento jej nijak neinformoval, nekontaktoval, žalovanému nezvedá telefon a ani nijak nereagoval na přání žalovaného žalobci k jeho svátku. Žalobce má vůči žalovanému nedůvodně nepříznivý vztah. Žalobce žalovaného ani jinak nekontaktuje stran studia. Z návrhu není zřejmé, od jaké doby se žalobce výživného domáhá, přičemž nejsou splněny zákonné podmínky pro přiznání nákladů řízení žalobci, neboť nebyla splněna zákonná podmínka ve smyslu § 142a o. s. ř., kdy žalovaný nebyl vyzván k placení výživného před podáním žaloby.

3. V replice z [datum] žalobce upřesnil, že výživné žádá přiznat od podání návrhu. Dále uvedl, že skutečnost, že žalovaný navázal mimomanželský vztah, sdělil žalobci, jeho bratru a matce v listopadu [rok] sám žalovaný s tím, že rovněž uvedl, že by se z tohoto vztahu mělo narodit dítě. V dubnu [rok] se pak žalovaný odstěhoval ze společné domácnosti a následně uvedl, že si přeje rozvod manželství. Je pravdou, že od října [rok] začal žalovaný nepravidelně pobývat v rodinném domě a přestěhoval si zpět část osobních věcí. Od října [rok] pak začal hradit náklady spojené s užíváním domu, když od jeho odstěhování v dubnu [rok] do této doby tyto hradila matka žalobce. Žalovaný vymezil matce v domě prostory k užívání, např. místnosti oddělil dřevěnou příčkou, některé místnosti pak uzamkl. [příjmení] matky žalobce a žalovaného týkající se užívání rodinného domu jsou v současné době řešeny v přestupkovém a trestním řízení. Žalovaný, který je jako vlastník rodinného domu uveden v katastru nemovitostí matce, žalobci a jeho bratrovi opakovaně uvádí, že dům prodá. Žalobce je přesvědčen, že za těchto okolností nelze na něm spravedlivě požadovat, aby v rodinném domě dále bydlel. Žalobce nepovažuje náklady na bydlení ve výši [částka] za nehospodárné a za nepřiměřené. Další náklady tvrzené žalobcem představují běžné náklady odpovídající jeho věku a životní situaci a jako takové je proto žalobce konkrétně neprokazuje. Jde o náklady na jídlo, drogerii, ošacení, cestovné apod. Žalobce se jako syn vždy choval k žalovanému s úctou. Byl to prvotně žalovaný, kdo o vzájemný vztah přestal projevovat zájem. Žalobce osobně neschvaluje postup žalovaného vůči matce týkající se užívání rodinného domu. O plnění vyživovací povinnosti žalobce žalovaného nejprve opakovaně žádal osobně, následně pak byl vyzván právním zástupcem žalobce dopisem ze dne [datum], který si převzal dne [datum], na základě kterého došlo k osobní schůzce žalobce a žalovaného, kdy se však na poskytování výživného do budoucna bohužel nedohodli.

4. V duplice ze [datum] žalovaný tvrdil, že na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] užíval bytovou jednotku [číslo] ([anonymizováno]), stojící na pozemku parc. [číslo] včetně společných částí domů a garáží, v [obec], v k.ú. [část obce], kdy byl povinen platit měsíční nájemné ve výši [částka] a dále zálohy na úhradu za plnění spojená s užíváním bytu ve výši [částka], celkem tedy [částka] měsíčně. Nájemní smlouva byla ukončena vzájemnou dohodou stran ke dni [datum]. Žalovaný dne [datum] uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, kdy na základě této smlouvy platil měsíčně za internetové připojení částku ve výši [částka] + [částka] pronájem modemu. Tato smlouva byla dne [datum] žalovaným vypovězena. V současné době bydlí na adrese [adresa žalovaného a žalobce]. Žalovaný k tomuto místu uzavřel se [právnická osoba], s.r.o. dne [datum] Smlouvu o dodávce pitné vody a/nebo odvádění odpadních vod, č. [rok], kdy mu fakturou [číslo] [rok] ze dne [datum] bylo vyúčtováno vodné a stočné ve výši [částka]. Dále žalovaný na základě smlouvy o poskytování telekomunikačních služeb sítě [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], platí měsíčně částku [částka]. Žalovanému vznikly v souvislosti s bydlením v domě, náklady na uhlí, kdy dne [datum] uhradil částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Žalovaný pravidelně měsíčně hradí elektřinu (částka [částka]) a koncesionářské poplatky za rozhlas (částka [částka]) a televizi (částka [částka]). Žalovaný dále [datum] hradil daň z nemovitých věcí ve výši [částka]. Žalovaný uzavřel s [právnická osoba] pojistnou smlouvu [číslo] ze dne [datum], kdy na základě této smlouvy má sjednáno pojištění obytných budov a souvisejících staveb, roční pojistné činí celkem [částka]. Žalovaný na základě pojistné smlouvy – sdružené pojištění vozidla, [číslo] ze dne [datum] uzavřené s [právnická osoba] platí roční pojistné ve výši [částka], resp. [částka] ročně, což žalovaný rovněž navrhuje prokázat i výpisem z účtu. Žalovaný má u [právnická osoba] uzavřené stavební spoření, kdy si pravidelně měsíčně spoří. V souvislosti s pracemi na domě mu vznikly výdaje spočívající v nákupu deskových materiálů v hodnotě [částka] (účet ze dne [datum]), pořízení kompresoru v hodnotě [částka], prostěradla v hodnotě [částka] (účet ze dne [datum]), televizi v hodnotě [částka] (účet ze dne [datum]). Žalovanému vznikají i další výdaje spojené s běžným fungováním, staráním se o domácnost, údržbou domu apod., a to zejména nákup běžných potravin, ošacení, drogerie, léků, telefon (pravidelné dobíjení) apod. Nadto žalovanému vnikají i další mimořádné výdaje, když byl nucen nechat si vyhotovit horní fixní můstek a horní skeletovou náhradu v celkové částce [částka], dále mu vznikly výdaje v souvislosti s pořízením brýlí, a to v částce celkem [částka] ([částka] a [částka]). Žalovaný je zaměstnán u společnosti [právnická osoba], kdy jeho čistá mzda za rok [rok] činila celkem [částka], tj. měsíčně průměrně [částka]. Za rok [rok], konkrétně za měsíce [anonymizováno] – [anonymizováno], činila čistá mzda celkem [částka], tj. měsíčně průměrně [částka]. Žalovaný denně dojíždí do místa svého pracoviště automobilem, kdy cesta tam a zpět z místa jeho bydliště ([obec]) na pracoviště ([obec a číslo]) činí cca [anonymizováno] km, tedy vznikají mu další náklady spojené s cestováním do práce ve formě nákupu paliva do automobilu, když pravidelně měsíčně platí okolo [částka] za palivo, jakož mu občasně vznikají i další náklady spojené s běžným užíváním vozu a jeho údržbou. Výdaje, které žalobce vyčíslil ve svém návrhu, považuje žalovaný za nehospodárné, nepřiměřené a především ničím nepodložené. Žalobce má možnost bydlení v místě svého trvalého bydliště, resp. v domě žalovaného. Má-li žalobce nějaké další náklady spojené s bydlením, pak toto nemůže jít k tíži žalovaného. Žalovaný rozporoval žalobcem uváděnou částku ve výši [částka] na studijní materiály a částku ve výši [částka] na ošacení. Žalobci je [anonymizováno] let, v tomto věku již studium bývá dokončeno. Soud by se měl zabývat i tím, z jakých důvodů žalobce nedokončil studium dříve a zda nejsou jeho nároky uplatňovaný svévolně. Z žalobcem předložené dohody o pracovní činnosti nelze seznat, jaké jsou jeho skutečné měsíční příjmy. Dohoda o pracovní činnosti byla uzavřena dne [datum], žalobce tedy nedoložil své příjmy za dobu, od níž přiznání výživného požaduje. Poté, co si žalobce nalezl brigádu ve [právnická osoba], po žalovaném žádné peníze nechtěl, i když mu je žalovaný nabízel. K rozporům v rodině došlo po pokaženém rodinném výletě na konci října [rok], když došlo mezi žalovaným a jeho manželkou ke konfliktu. Do tohoto konfliktu měl žalovaný s žalobcem vztahy velmi dobré. Později se snažil žalovaný o urovnání sporů se svou manželkou, ale manželka už nejevila zájem. Společné soužití bylo komplikované, a tak se žalovaný v květnu [rok] skutečně odstěhoval, přičemž rodina zůstala v jeho rodinném domě. Vztahy s žalobcem měl žalovaný v té době na běžné úrovni, komunikovali spolu osobně i telefonicky. Situace se zásadně změnila v září [rok], když žalobce žalovanému oznámil, že má ve svém domě zrušit trvalý pobyt, vzít si osobní věci a odstěhovat se, avšak žalovaný se naopak rozhodl k návratu. Ostatní členové rodiny vyměnili zámky, uzamkli místnosti a odstěhovali se neznámo kam, manželka žalovaného však v domě zůstala. Jak vyplývá z výpisu z bankovního účtu žalovaného, žalovaný žalobci pravidelně na jeho účet zasílal finanční prostředky, a to dne [datum] částkou [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka]. Po konfliktu, ke kterému došlo v září 2020, zaslal žalovaná žalobci až dne [datum] částku ve výši [částka], nicméně žalovaný nadále žádné finanční prostředky žalobci neposkytoval z důvodu chování žalobce k žalovanému, resp. jeho silně negativnímu vztahu k jeho osobě, kdy žalobce odmítá jakýkoli kontakt se žalovaným, nereaguje na jeho SMS zprávy ani telefonáty. I kdyby měla být žalovanému vyživovací povinnost v nějaké výši stanovena, pak zásadně nesouhlasí s výší [částka], která tvoří celkově cca 25 % z příjmu žalovaného. Žalobce zřejmě při svém návrhu vycházel z tabulky doporučeného rozsahu výživného, zcela nedůvodně však zvolil horní hranici v ní uvedenou, když je sám schopen si minimálně částečně zajišťovat výživu, a navíc má i možnost bydlení v domě žalovaného, kterou bezdůvodně nevyužívá. Pokud soud jedná o přiznání výživného pro zletilé dítě, musí vždy posuzovat souladnost s dobrými mravy. S ohledem na chování žalobce, kdy tento bezdůvodně odmítá jakýkoli kontakt se žalovaným, chová se k němu neuctivě a nedůstojně, jakož i s ohledem na osobní, majetkové a výdělkové poměry žalovaného a dále s ohledem na to, že žalobce dostatečně neprokázal své poměry, je nárok žalobce na přiznání výživného za neopodstatněný a zjevně v rozporu s dobrými mravy. Vzhledem k výše uvedenému žalovaný navrhoval, aby byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.

5. V dalším vyjádření z [datum] žalobce poukázal na to, že poté, co žalovaný opustil společnou domácnost, sdělil žalobci, resp. ostatním členům rodiny, že se rozhodl dům prodat. Žalobce se z rodinného domu odstěhoval v době, kdy žalovaný nehradil náklady spojené s bydlením a dožadoval se žalobcova odstěhování z domu s tím, že tento bude prodán. Není tak možné akceptovat námitku žalovaného, že žalobci poskytuje výživné fakticky prostřednictvím zajištění bydlení. Na žalobci nelze spravedlivě požadovat, aby se přizpůsoboval momentálním rozhodnutím žalobce a opakovaně se stěhoval. V předmětné době docházelo a v současné době dále dochází mezi rodiči ke konfliktům týkajících se užívání domu, když žalovaný vůči matce žalobce postupuje tak, aby docílil jejího odstěhování z domu. Žalovaný některé místnosti uzamkl a toto uzamčení mění, vypínal vodu, elektřinu apod. Spory matky žalobce a žalovaného týkající se užívání rodinného domu jsou v současné době řešeny v trestním řízení. Byl to prvotně žalovaný, kdo o vzájemný vztah přestal projevovat zájem. Co se týče nákladů žalovaného, jde o běžné náklady, které ho nemohou zprostit povinnosti hradit výživné. Náklady na oblečení a obuv ve výši průměrně [částka] měsíčně, tedy [částka] ročně, považuje žalobce za přiměřené, když zahrnují veškeré potřebné ošacení a obuv. Žalobce není schopen tyto náklady jednotlivě prokázat, když doklady vztahující se k jejich zakoupení uchovává pouze dle potřeby reklamace. Náklady na studijní materiály žalobce blíže specifikuje při jednání seznamem skript a materiálů. Vzhledem ke skutečnosti, že nestudoval klasické gymnázium, ale střední školu, kde navíc nebyla výuka příliš kvalitní, měl žalobce na vysoké škole v prvním roce při studiu problémy, ročník neabsolvoval a ke studiu se pak přihlásil znovu. V současné době žalobce dosahuje dobrých studijních výsledků. [obec] škola, kterou žalobce absolvuje, je brána jako náročná.

6. V doplňujícím vyjádření z [datum] žalovaný uvedl, že od rodiny neodešel proto, že by navázal mimomanželský styk, ale pro opakované konflikty s jeho manželkou. Poté, co došlo k ukončení nájemního vztahu, se žalovaný v listopadu [rok] nastěhoval zpět do rodinného domu, přičemž od tohoto okamžiku rovněž hradí veškeré náklady spojené s jeho užíváním. Žalobce i druhý syn žalovaného se z domu odstěhovali dobrovolně, žalovaný je k tomu rozhodně nevybízel ani jinak nenutil, rozhodli se tak z vlastní vůle poté, co se dozvěděli, že se žalovaný vrací domů. Manželka žalovaného se do domu vrátila v prosinci [rok] a postupně se mezi nimi stupňovaly konflikty, a to zejména, když žalovaný zjistil, že na něj rodina chystá udání, a když jej manželka obvinila z krádeže kabelky a telefonu (což bylo nepravdivé). Žádné trestní řízení není vůči žalovanému vedeno. Je pravdou, že žalovaný zabezpečil část domu, jednalo se však pouze o obývací pokoj, a to proto, že všechny ostatní pokoje v domě byly uzamčené, přičemž z domu se ztratily některé drahé věci – nová postel, starožitné křeslo, fotoaparát, rádio a sbírka známek žalovaného po jeho otci a dědovi. Žalovaný si tak chtěl pouze zabezpečit svůj osobní majetek. Kuchyně i jídelna byly vždy volně přístupné, jakož i koupelna a toaleta. [příjmení] [jméno] má k žalovanému velmi negativní vztah. Po příjezdu policie, kterou na žalovaného zavolala jeho manželka, vykřikoval:„ Zavolejte koronera, já toho šmejda zabiju.“ Žalovaný je zklamaný z chování rodiny vůči jeho osobě a návrh žalobce vnímá jako ryze účelový a v rozporu s dobrými mravy. Náklady na oblečení a obuv ve výši průměrně [částka] ročně nepovažuje žalovaný za přiměřené. Žalovaný nemůže nést nepřiměřené náklady žalobce, které se vymykají běžným potřebám. Má-li žalobce potřebu kupovat si nepřiměřeně drahé oblečení a obuv, měl by si tyto nadstandardní potřeby zajišťovat ze svého výdělku. Žalobce může nákup oblečení a obuvi doložit alespoň výpisy z bankovního účtu. Seznam studijních materiálů není důkazním prostředkem, když je běžnou praxí, že škola doporučuje i několik alternativních učebnic a dalších materiálů, a student si tak nekupuje všechny. Důkazním prostředkem o zakoupení těchto materiálů či pořízení jejich kopií by měl být doklad o jejich zaplacení. Žalobce dosud soudu nesdělil, jakou vysokou školu studuje a v jakém je ročníku. Žalobce soudu nesdělil ani jakou střední školu studoval. V neposlední řadě žalobce nedoložil ani své studijní výsledky, ze kterých by bylo patrné, že žalobce školu nezanedbává, např. neopakuje několikrát zkoušky. Tvrzení žalobce jsou nekompletní, neurčitá a nepodložená. Za situace, kdy žalobce není schopen prokázat většinu svých nákladů a ani není schopen transparentně doložit své příjmy a výdaje, je třeba uvažovat nad tím, zda návrh žalobce není pouze návrhem účelovým, a zda by případné stanovení výživného nebylo v rozporu s dobrými mravy a obecnými principy spravedlnosti.

7. V doplňujícím vyjádření z [datum] žalobce namítal, že tvrzení žalovaného týkající se situace v rodině a bydlení nejsou pravdivá. Žalovaný nepravdivě uvádí, že se z domu měla odstěhovat i jeho manželka a zpět se nastěhovat až v prosinci [rok]. Tato však v domě bydlí nepřetržitě, což vyplývá i z jejího oznámení na policii dne [datum]. Žalovaný se v říjnu [rok] do domu nenastěhoval, ale začal zde nepravidelně pobývat a přestěhoval si zpět část osobních věcí. Poté, co žalovaný opustil společnou domácnost, ztěžoval ostatním členům rodiny užívání domu, a to z důvodu dosáhnout odstěhování matky žalobce. Součástí tohoto bylo uzamykání místností, odpojování vody a elektřiny, hrubé slovní urážky matky žalobce apod. Žalobce slyšel, jak žalovaný na tuto křičí, že„ může být ráda, že ji z domu ještě nevyhodil s holou prdelí, že už na ni čeká ukrajinská ubytovna“ a častoval ji výrazy„ kráva“ apod. Žalovaný uváděl žalobci, jeho bratrovi a matce, že dům je v jeho vlastnictví a bude prodán. Žalobce se z rodinného domu odstěhoval v době, kdy žalovaný nehradil náklady spojené s bydlením. Žalobce je přesvědčen, že za těchto okolností nelze na něm spravedlivě požadovat, aby v rodinném domě dále bydlel. Žalovaný nijak neprokázal svá tvrzení, že by se k němu žalobce nechoval řádně a hrazení výživného by bylo v rozporu s dobrými mravy. Žalobce je přesvědčen, že dostatečně prokázal své náklady. Podle zveřejněného výzkumu agentury [spisová značka] z roku [rok] činí náklady na ošacení nezletilého ve věku 15 až 26 let průměrně částku [částka] měsíčně, na školní pomůcky pak [částka]. V současné době je žalobce ve druhém ročníku VŠ. Žalobce studoval střední školu [ulice] [anonymizováno] - [anonymizována čtyři slova], přičemž z celého jeho ročníku se na vysokou školu hlásili pouze tři uchazeči, ze kterých na vysoké škole zůstal studovat pouze žalobce. Důvodem byla zejména nedostatečná matematická příprava, kterou nakonec uznala i škola a provedla k tomu opatření. Žalobce s matkou i žalovaným opětovný nástup na vysokou školu řešil, přičemž mu v této době byla přislíbena podpora.

8. Při jednání soudu konaném dne [datum] učinili účastníci nespornými tyto skutečnosti. Žalobce je synem žalovaného. Žalobce studuje v prezenční formě Vysokou školu chemicko-technologickou.

9. Mezi účastníky zůstala spornou výše nákladů vynakládaných měsíčně žalobcem, výše průměrného čistého měsíčního příjmu žalovaného, okolnost, zda by bylo přiznání výživného v rozporu s dobrými mravy, a zda žalobce vyzval žalovaného k plnění vyživovací povinnosti před podáním žaloby.

10. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav.

11. Ze smlouvy o poskytování telekomunikačních služeb sítě [anonymizováno] [číslo] bylo zjištěno, že byla uzavřena dne [datum] mezi [jméno] [příjmení] [datum narození], bytem [adresa žalovaného a žalobce], jako uživatelem, a [jméno] [příjmení], jako poskytovatelem. Předmětem smlouvy bylo poskytování telekomunikačních služeb v místě připojení na adrese [adresa žalovaného a žalobce], za [částka] měsíčně.

12. Z pojistné smlouvy – pojištění majetku a odpovědnosti občanů [číslo] bylo zjištěno, že byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba] jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem. Předmětem pojištění byl rodinný dům a domácnost na adrese [adresa žalovaného a žalobce], za pojistné ve výši [částka] ročně.

13. Z pojistné smlouvy – sdružené pojištění vozidla [číslo] bylo zjištěno, že byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba] jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem. Předmětem pojištění bylo vozidlo Škoda Fabia, [registrační značka], rok výroby [rok], za pojistné ve výši [částka] ročně.

14. Z návrhu na uzavření smlouvy o stavebním spoření bylo zjištěno, že se jednalo o formulář [právnická osoba] pro fyzické osoby platný od [datum].

15. Z nájemní smlouvy uzavřené dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem. Předmětem nájmu byla bytová jednotka [číslo] ve [anonymizováno] nadzemním podlaží domu [adresa] stojícím na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], a to [anonymizováno] o celkové výměře [výměra]. Nájem byl sjednán na dobu určitou od [datum] do [datum]. Nájemné bylo sjednáno ve výši [částka] měsíčně. Dále byla sjednána záloha na úhradu plnění spojených s užíváním bytu ve výši [částka] měsíčně.

16. Ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovaným jako účastníkem a [právnická osoba] jako poskytovatelem, a jejím předmětem bylo poskytování služby [anonymizováno] internet a televize na adrese [adresa].

17. Z účtenky [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla vystavena na částku [částka] za nákup brýlí a čoček.

18. Z potvrzení o studiu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce byl v akademickém roce [rok] [rok] studentem [anonymizována dvě slova] Vysoké školy chemicko-technologické v [obec], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], obor [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], a to v magisterském studijním programu a prezenční formě studia. Z potvrzení o studiu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce je v akademickém roce [rok] [číslo] studentem [anonymizováno] ročníku magisterského studijního programu výše uvedené školy.

19. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [datum narození], a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [datum narození], oba bytem [adresa], jako pronajímateli, a žalobcem a [celé jméno žalovaného], [datum narození], jako nájemci. Předmětem nájmu je byt [číslo] ve [anonymizováno] nadzemním podlaží domu na adrese [adresa žalobce], a to [anonymizováno] skládající se z obývacího pokoje s kuchyňským koutem, ložnice, koupelny s WC, předsíně a balkonu, o celkové ploše [výměra] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum]. Nájemné bylo sjednáno ve výši [částka] měsíčně. Dále byla sjednána paušální zálohová platba za služby spojené s užíváním bytu (elektřina, vodné, stočné, teplo a teplá voda, odvoz odpadu, úklid domu, elektřina společných částí a výtah) ve výši [částka] měsíčně.

20. Z účtenky [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla vystavena na částku [částka] za nákup OSB, deskové materiály.

21. Z účtenky [anonymizována dvě slova] [obec], Ing. [jméno] [příjmení], ze [datum] bylo zjištěno, že byla vystavena na částku [částka] za nákup televize [anonymizováno].

22. Z daňového dokladu č. [rok], vč. účtenky, [právnická osoba] z [datum] bylo zjištěno, že byl vystaven žalovanému na částku [částka] za odběr uhlí.

23. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [rok] [číslo], bylo zjištěno, že matka žalobce (a manželka žalovaného) uvedla, že uvedeného dne přijel z [obec] žalovaný, který zhruba od září [rok] bydlí v [obec] v bytě se svou přítelkyní a protože přijel neohlášeně, měla v zámku klíče a on se nemohl dostat do domu. Když zvonil, pustila ho dovnitř. Byl rozčilený. V ložnici si všiml, že se topí elektrickým přímotopem. Rozčílil se, že je takové topení drahé, ačkoli poslední rok platí poplatky za elektřinu pouze ona. Přímotop odpojil, otevřel střešní okno a vyhodil ho z okna. Po celou dobu jí slovně urážel, říkali jí, že„ je blbá“ a že špatně vychovala děti.

24. Z výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k plnění vyživovací povinnosti. Z podacího lístku a dodejky bylo zjištěno, že výzva byla žalovanému doručena dne [datum].

25. Z výpovědi smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný vypověděl smlouvu [číslo] uzavřenou se společností [právnická osoba]

26. Z dohody o ukončení nájmu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný a [jméno] [příjmení] se dohodli na skončení nájemního vztahu u bytové jednotky [číslo] nacházející se ve [anonymizováno] nadzemním podlaží bytového domu na adrese [adresa].

27. Z faktury [číslo] vystavené dne [datum] a oznámení o provedení karetní platby z [datum] bylo zjištěno, že žalobce uhradil [částka] za roční kupón na pražskou MHD.

28. Z účtenky [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla vystavena na částku [částka] za nákup náhradního dílu k obrubě.

29. Ze smlouvy o dodávce pitné vody a/nebo odvádění odpadních vod, č. [rok] bylo zjištěno, že byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba] jako dodavatelem a žalovaným jako odběratelem. Dodavatel se zavázal zajistit dodávku pitné vody a odvádění odpadních vod veřejnou kanalizací pro odběrné místo na adrese [adresa žalovaného a žalobce], č. odběrného místa [číslo].

30. Z faktury [číslo] [rok] bylo zjištěno, že byla vystavena dne [datum] [právnická osoba] na částku [částka] s datem splatnosti [datum]. Žalovanému jí bylo vyúčtováno vodné a stočné za období od [datum] do [datum] pro odběrné místo [číslo].

31. Z daňového dokladu č. [rok], vč. účtenky, [právnická osoba] z [datum] bylo zjištěno, že byl vystaven žalovanému na částku [částka] za odběr uhlí.

32. Z faktury [číslo] [rok] bylo zjištěno, že byla vystavena dne [datum] [právnická osoba] na částku [částka] s datem splatnosti [datum]. Žalovanému jí bylo vyúčtováno vodné a stočné za období od [datum] do [datum] pro odběrné místo [číslo].

33. Z účtenky [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla vystavena na částku [částka] za nákup prostěradla a kompresoru.

34. Z příjmového pokladního dokladu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], privátní stomatolog, z [datum] bylo zjištěno, že žalovaný uhradil [částka] za horní fixní můstek a horní skeletonovou náhradu.

35. Z dohody o pracovní činnosti ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobcem, jako zaměstnancem, a [právnická osoba], [anonymizováno], [IČO], sídlem [adresa], jako zaměstnavatelem. Žalobce na základě této dohody vykonává práci„ [anonymizována dvě slova]“. Žalobce má na základě této dohody vykonávat práci v rozsahu nepřekračujícím [anonymizováno] hodin týdně. Za vykonanou práci přísluší žalovanému odměna z dohody ve výši [částka] hrubého za hodinu. Dohoda byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum].

36. Z platebního dokladu SIPO [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný uhradil za prosinec [rok] částku [částka] za elektřinu a koncesionářské poplatky. Z platebního dokladu SIPO [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný uhradil za leden [rok] částku [částka] za elektřinu a koncesionářské poplatky. Z platebního dokladu SIPO [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný uhradil za [anonymizováno] [rok] částku [částka] za elektřinu a koncesionářské poplatky. Z platebního dokladu SIPO [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný uhradil za [anonymizováno] [rok] částku [částka] za elektřinu a koncesionářské poplatky. Z platebního dokladu SIPO [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný uhradil za [anonymizováno] [rok] částku [částka] za elektřinu a koncesionářské poplatky. Z platebního dokladu SIPO [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný uhradil za [anonymizováno] [rok] částku [částka] za elektřinu a koncesionářské poplatky. Z platebního dokladu SIPO [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný uhradil za [anonymizováno] [rok] částku [částka] za elektřinu a koncesionářské poplatky.

37. Z poštovní poukázky [anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný uhradil daň z nemovitých věcí ve výši [částka].

38. Ze mzdového listu žalovaného za rok [rok] bylo zjištěno, že jeho čistý příjem činil celkem [částka]. Ze mzdového listu žalovaného za rok [rok] bylo zjištěno, že jeho čistý příjem činil v období ledna až května celkem [částka]. Průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za uvedené období tak činil [částka].

39. Z prohlášení zaměstnavatele žalovaného, [právnická osoba], ze dne [datum], bylo zjištěno, že žalovaný dojíždí každý den do práce ([anonymizována dvě slova] [obec] [část obce]) automobilem na [údaj o čase] hodin; celkem [anonymizováno] km tam i zpět.

40. Z potvrzení zaměstnavatele žalobce ([právnická osoba]) bylo zjištěno, že jeho průměrný čistý měsíční příjem za měsíc [anonymizováno] [rok] činil [částka], za měsíc [anonymizováno] [rok] činil [částka], za měsíc [anonymizováno] [rok] činil [částka], za měsíc [anonymizováno] [rok] činil [částka], za měsíc [anonymizováno] [rok] činil [částka], za měsíc [anonymizováno] [rok] činil [částka], za měsíc [anonymizováno] [rok] činil [částka] a za měsíc [anonymizováno] [rok] činil [částka]. Tj. za [anonymizováno] měsíců celkem [částka]. Průměrný čistý měsíční příjem žalobce za uvedené období tak činil [částka].

41. Z výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že žalovaný dne [datum] poukázal na účet žalobce částku [částka]. Dne [datum] poukázal na účet žalobce částku [částka]. Dne [datum] poukázal na účet žalobce částku [částka]. Dne [datum] poukázal na účet žalobce částku [částka]. Dne [datum] poukázal na účet žalobce částku [částka]. Dne [datum] poukázal na účet žalobce částku [částka]. Dne [datum] poukázal na účet žalobce částku [částka]. Dne [datum] poukázal na účet žalobce částku [částka]. Dne [datum] poukázal na účet žalobce částku [částka] s popisem„ výživné“, resp. se zprávou pro příjemce„ od kokota“. Celkem tak žalovaný v předmětném období poukázal žalobci částku [částka]. Dále bylo zjištěno, že žalovaný hradil ve dnech [datum] a [datum] platbu ve výši [částka] s poznámkou„ [anonymizováno]“. Žalovaný poukázal na účet [právnická osoba] pod variabilním symbolem [anonymizováno] [rok] částku celkem ve výši [částka] ([částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum] a [částka] dne [datum]). V souvislosti s pronájmem bytu v [část obce] žalovaný uhradil celkem [částka] ([částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum] a [částka] dne [datum]). Na čerpacích stanicích hradil žalovaný následující platby: [částka] ([datum]), [částka] ([datum]), [částka] ([datum]), [částka] ([datum]), [částka] ([datum]), [částka] ([datum]), [částka] ([datum]), [částka] ([datum]) a [částka] ([datum]).

42. Z žádosti o přezkum ze dne [datum] adresované Krajskému státnímu zastupitelství v [obec] bylo zjištěno, že matka žalobce (manželka žalovaného) podala dne [datum] trestní oznámení na žalovaného pro trestný čin neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru, v němž uvedla, že jí v souvislosti s rozvodem a vypořádáním SJM začal žalovaný znemožňovat řádné užívání rodinného domu, kde společně bydleli. Část rodinného domu oddělil dřevěnou příčkou, některé místnosti uzamkl a nutí ji žít v jím vymezených prostorách. Uzamykání místností mění. Žalovaný vypíná přívod vody a sdělil jí, že nechá odpojit vodoměr. Po příjezdu policie dne [datum] přívod vody zapnul, ale dne [datum] přívod vody opět odpojil. Žalovaný obdobně vypíná i elektřinu. Policejní orgán a Okresní státní zastupitelství Praha dospěly k závěru, že se v daném případě nejedná o podezření z trestného činu. Policejní orgán své posouzení věci odůvodnil pouze tím, že žalovaný si pouze z jedné části zazdil a z druhé části uzamkl obývací pokoj, ve kterém nadále fakticky přebývá, další místnosti jako kuchyň, toaleta a pokoj, ve kterém přebývá matka žalobce, zůstaly neuzamčené a jsou přístupné. Ze sdělení Krajského státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum] bylo zjištěno, že podatelka bude o způsobu vyřízení jejího podání vyrozuměna v zákonné lhůtě do [datum].

43. Z výpisů ze zpráv SMS bylo zjištěno, že adresát byl označen„ [příjmení] Syn…“ a byly zde uvedeny následující zprávy: středa [anonymizováno]„ To mě musíš mít hodně mít rád že mi to nezvedáš“, středa [anonymizováno]„ Nazdárek kdy se mi ozveš. Nebo mám přijet za tebou na oběd nebo přijeď ty v neděli peču kachnu čau“, pátek [anonymizováno]„ Přijedeš nebo ne?“, úterý [anonymizováno]„ Přestože mám pocit že jsem bezdětný přeci jen Ti přeji krásný mezinárodní den dětí čauky“, a úterý [anonymizováno]„ Asi si zapomněl na můj svátek za zlý Ti to nemám je vidět že mne nemusíš ale korunky by se hodily no [příjmení] dá hodně zabrat k . To premejsleni i kolegové v práci mi popraly tak dobou:-)“. Z dalšího výpisu z komunikace bylo zjištěno, že zde byly zprávy s textem:„ Prosím o informaci. S pozdravem. [jméno] [příjmení] – [anonymizováno]“,„ Vse nejlepší k svatku pevne zdravi uspesne studium Ti preje tata“ a„ Vse nejlepsi pevne zdravi k narozeninam [příjmení] preje tata.“.

44. Na základě shora provedených důkazů a skutečností, které účastníci učinili mezi sebou nespornými, a které nijak neodporují provedeným důkazům, dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, a to že žalobce je synem žalovaného. Žalobce studuje v prezenční formě Vysokou školu chemicko-technologickou a ke dni vyhlášení rozsudku byl studentem [anonymizováno] ročníku navazujícího magisterského studia. Žalobcův čistý měsíční příjem v období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] činil [částka]. Žalobcovy měsíční výdaje jsou tvořeny náklady na bydlení (pronájem bytu od [anonymizováno] [rok]) ve výši [částka] ([anonymizováno] / [částka]), na dopravu ve výši [částka] ([anonymizováno] / [částka]), na internet a telefon ve výši [částka], na studijní materiály [částka], na jídlo [částka], na hygienické potřeby [částka] a na ošacení [částka], tj. celkem [částka]. [příjmení] měsíční příjem žalovaného v období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] činil [částka] [ulice] výdaje žalovaného jsou tvořeny náklady na internet ve výši [částka], platby SIPO (elektřina a koncesionářské poplatky) ve výši [částka], pojištění budovy a domácnosti ve výši [částka] ([anonymizováno] / [částka]), povinné ručení a havarijní pojištění ve výši [částka] ([anonymizováno] / [částka]), daň z nemovitých věcí ve výši [částka] ([anonymizováno] / [částka]), vodné a stočné ve výši [částka] (vodné a stočné v období od [datum] do [datum] – [anonymizováno] měsíců - činilo celkem [částka]; [číslo] / [anonymizováno] = [částka]) a pohonné hmoty ve výši [částka], tj. celkem [částka]. V období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] měl žalovaný dále mimořádné výdaje na nákup brýlí a čoček ([částka]), OSB desek ([částka]), televize ([částka]), náhradního dílu k obrubě k brýlí ([částka]), kompresoru a povlečení ([částka]), horního fixního můstku a horní skeletonové náhrady ([částka]) a uhlí ([částka] + [částka] = [částka]), tj. celkem [částka], což odpovídá částce [částka] měsíčně ([částka] / [anonymizováno]). Dále má žalovaný, který od listopadu [rok] žije v rodinném domě, k němuž má vlastnické právo, výdaje na nákup běžných potravin, ošacení, drogerie, léků a telefon. V období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] vynakládal žalovaný náklady na bydlení v pronajatém bytě ve výši [částka] měsíčně.

45. Soud zamítl pro nadbytečnost provedení dalších navržených důkazů, když provedenými důkazy byl dostatečně zjištěn skutkový stav pro rozhodnutí ve věci. Soud neprováděl důkaz dalšími výpisy z komunikace účastníků, jak navrhoval žalovaný, a to i s přihlédnutím ke skutečnosti, že žalovaný označil důkaz„ výpisy z komunikace účastníků řízení a rodiny“ v podání ze dne [datum]; k tomuto podání nebyl předmětný důkaz připojen. Soud žalovaného následně výzvami doručenými ve dnech [datum], [datum] a [datum] opakovaně vyzýval k předložení příslušných listin, žalovaný však část výpisů z komunikace předložil až při jednání dne [datum] s tím, že se nejedná o kompletní výpisy. Dle soudu by bylo v rozporu s principem rychlosti a hospodárnosti řízení odročovat jednání za účelem doplnění dokazování z důvodu, že právně zastoupený žalovaný přes opakované výzvy nepředložil veškeré označené důkazy. Pokud žalobce namítal, že provedení důkazu výpisem z komunikace není přípustné, neboť se jedná o projev osobní povahy, přihlédl soud k tomu, že se jednalo pouze o SMS odeslané žalovaným (který tento důkaz předložil); dále srovnej též ustanovení § 88 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Zástupkyně žalobce při jednání dne [datum] uvedla, že žalobce netrvá na provedení důkazu rodným listem a oddacím listem. Dále uvedla, že výslech účastníků byl navrhován zejména k tvrzení žalovaného o tom, že poskytování výživy je v rozporu s dobrými mravy, na tomto návrhu eventuálně netrvá, resp. ponechává na uvážení soudu, zda tento důkaz k těmto tvrzení provede, či nikoli. Zástupce žalovaného, který výslech účastníků nenavrhoval, při jednání dne [datum] uvedl, že trvá na provedení výslechu účastníků, a to za účelem prokázání tvrzení, že jej žalobce neinformuje o studiu na vysoké škole a nekomunikuje s ním. Soud současně neprováděl žalobcem k důkazu navržený seznam skript, když zástupkyně žalobce při jednání dne [datum] uvedla, že na provedení tohoto důkazu netrvá. Nadbytečným byl shledán i žalobcem navrhovaný výslech jeho bratra, který se vztahoval k tvrzení o sporech mezi rodiči žalobce týkající se užívání rodinného domu.

46. Podle ustanovení § 3028 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

47. Podle ustanovení § 910 odst. 1 o. z. mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.

48. Podle ustanovení § 911 o. z. lze výživné přiznat, pokud oprávněný není schopen sám se živit.

49. Podle ustanovení § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

50. Podle ustanovení § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

51. Klíčovým předpokladem pro vznik a trvání vyživovací povinnosti podle občanského zákoníku je existence rodinněprávního poměru. Dalším významným předpokladem je tzv. stav odkázanosti na výživu na straně oprávněného, resp. jeho objektivní či subjektivní neschopnost samostatně se živit či jeho potřebnost (se zákonem stanovenými výjimkami), a existence schopností, možností a majetkových poměrů na straně povinného. Tato obecná kritéria jsou – společně se zvláštními kritérii ve vazbě na jednotlivé druhy výživného významná také pro stanovení výše výživného (viz Hrušáková, M., Králíčková, Z., Westphalová, L. a kol.: Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, k § 910).

52. V daném případě nebyla mezi účastníky existence rodinněprávního poměrů (otec – syn) sporná. Žalovaný nicméně namítal, že na straně žalobce chybí tzv. stav odkázanosti na výživu, že náklady vynakládané žalobcem jsou nehospodárné a že přiznání výživného by v daném případě bylo v rozporu s dobrými mravy, neboť žalobce s ním odmítá jakýkoli kontakt a nereaguje na jeho SMS zprávy ani telefonáty.

53. Soud se s ohledem na výše uvedené námitky zabýval předpokladem tzv. stavu odkázanosti na výživu (§ 911 o. z.) na straně žalobce.

54. Vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá tak dlouho, dokud děti nejsou samy schopny se živit. Schopnost samostatně se živit bývá tradičně interpretována extenzivně jako schopnost samostatně uspokojovat všechny své potřeby (hmotné, kulturní, podle judikatury také bytové). Trvání vyživovací povinnosti není limitováno dosažením zletilosti dítěte ani dovršením 26 let dítěte (tato věková hranice je významná např. pro přiznání dávek podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře). Nová právní úprava výslovně stanoví, že trvání vyživovací povinnosti a práva na výživné nezávisí na nabytí zletilosti ani svéprávnosti dítětem (§ 859). V literatuře bývá zánik vyživovací povinnosti členěn na relativní zánik a v této vazbě je poukazováno na elasticitu vyživovací povinnosti, tj. na možnost jejího obnovení v případě podstatné změny poměrů, a absolutní zánik. Relativně zaniká vyživovací povinnost rodičů k dětem např. tehdy, jestliže děti dokončí gymnázium, nejsou přijaty na vysokou školu, nastoupí do zaměstnání a jsou schopny samostatně se živit. Pokud např. po roce, kdy začnou opět řádně studovat, pozbudou současně schopnosti samostatně uspokojovat své potřeby, vyživovací povinnost rodičů se zásadně obnoví. Vždy je třeba posoudit všechny okolnosti každého případu, zejména však to, zda dítě hodlá své vzdělání dokončit, doplnit či prohloubit, anebo zda např. usiluje o studium zcela jiného oboru za situace, kdy je objektivně schopno se uplatnit v oboru v rámci kvalifikace dosažené ukončeným vzděláním apod. Za pokračovaní přípravy dítěte na budoucí povolání lze podle judikatury, s přihlédnutím k nedostatku vhodných pracovních příležitostí pro absolventy škol, považovat také další studium, jehož ukončení umožní absolventu najít si zaměstnání i v jiném oboru, než na který byla příprava dítěte dosud zaměřena. Schopnost dítěte samostatně se živit tedy není definitivní, je nutné ji posuzovat v širších souvislostech. Bez dalšího nelze dospět k plnému ztotožnění se s rozhodnutím, ve kterém je konstatováno, že přijetím dítěte ke studiu na vysoké škole až po čtyřech letech od ukončení jeho středoškolského vzdělání se vyživovací povinnost rodičů k tomuto dítěti (studentu) již neobnovuje. Absolutně vyživovací povinnost rodičů k dětem zaniká se zánikem právního vztahu, statusu (viz Hrušáková, M., Králíčková, Z., Westphalová, L. a kol.: Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, k § 915).

55. Vyživovací povinnost rodičů k dětem není podmíněna věkem ani ukončením určitého stupně vzdělání, nýbrž pouze schopností sám se živit, což je pojem, který musí soud vyložit jednotlivě podle specifik každého konkrétního případu (srovnej rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2155/09).

56. V případě rozhodování obecných soudů o vyživovací povinnosti rodičů vůči studujícímu zletilému dítěti je třeba se s ohledem na konkrétní okolnosti případu zabývat účelností daného studia, jímž může být i studium na střední škole, které brání zcela nebo částečně tomu, aby se zletilé dítě živilo samo. V tomto smyslu by však nemělo jít o studium samoúčelné, kterým by si vyživovaná osoba pouze„ prodlužovala mládí“ (srovnej rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2121/14).

57. V daném případě bylo zjištěno, že žalobci bylo v době zahájení řízení (i vyhlášení rozsudku) [anonymizováno] let, jak se však podává z výše citované odborné literatury, dovršení [anonymizováno] let není samo o sobě časovým limitem pro trvání vyživovací povinnosti. Žalobce byl ke dni vyhlášení rozsudku studentem [anonymizováno] ročníku navazujícího magisterského studijního programu VŠCHT, a to v prezenční formě. V příštím roce, kdy dovrší [anonymizováno] let, by tak měl magisterské studium na velice prestižní škole ukončit. Žalobce poukazoval na to, že nestudoval klasické gymnázium a proto měl v prvním roce studia na VŠ problémy, ročník neabsolvoval a musel se ke studiu přihlásit znovu. Možnosti uplatnění absolventa střední školy jsou obecně nižší než absolventa vysoké školy a studium VŠCHT dle soudu jednoznačně vede ke zvýšení kvalifikace žalobce, k jeho lepším budoucím vyhlídkám na získávání prostředků pro životní potřeby prací a osobnímu rozvoji. Dle soudu nebylo zjištěno, že by se jednalo o studium samoúčelné či že by studium neneslo znaky soustavnosti a cílevědomosti. Byť bylo zjištěno, že žalobce zvýšeným úsilím dosahuje určitého příjmu, tento příjem není postačující k tomu, aby byl sám schopen se živit a zajistit náklady na studium a živobytí a tudíž řádnou přípravu na budoucí povolání. Dle soudu je tak třeba uzavřít, že na straně žalobce je předpoklad tzv. stavu odkázanosti na výživu splněn.

58. Soud se dále zabýval námitkou žalovaného, že poskytování výživného není v daném případě v souladu s dobrými mravy (§ 1 odst. 2 a § 2 odst. 3 o. z.).

59. Jedním z předpokladů, byť negativním, pro posouzení soudního přiznání výživného oprávněnému člověku, je soulad použití občanského zákoníku (nebo jiného předpisu), upravujícího soudní určování výživného, s dobrými mravy. Dobré mravy patří mezi tradiční otevřené právní pojmy, které jsou dotvářeny jejich výkladem a používáním zejména v soudní rozhodovací praxi. Posouzení nerozpornosti použití (a výkladu), tedy i soudního přiznání výživného soudem, z hlediska dobrých mravů je věcí soudcovské úvahy, a to se zřetelem na okolnosti jednotlivého případu i s ohledem na stav dobrých mravů v místě a čase. Konfliktní vztahy mezi rodiči nelze přičítat k tíži vyživovaným nezletilým dětem. Občanský zákoník zvlášť upravuje soukromoprávní institut zneužití práva (§ 8). Pod generální klauzuli odmítnutí právní ochrany zjevnému zneužití práva můžeme podřadit i takové jednání, které představuje zjevné zneužití práva na výživné. Příkladem, kdy může dojít ke zjevnému zneužití práva, je požadování výživného po neúměrně dlouhou dobu, např. tzv. věčným studentem (viz Hrušáková, M., Králíčková, Z., Westphalová, L. a kol.: Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, k § 910).

60. Žalovaný namítal, že ačkoli se snažil o kontakt, žalobce na tyto snahy nereagoval, resp. nereaguje na jeho zprávy a telefonáty. Žalovaný tvrdil, že na konci října [rok] došlo mezi ním a jeho manželkou ke konfliktu, který vyústil v jeho rozhodnutí opustit společnou domácnost v rodinném domě v obci [obec]. Z provedených důkazů pak bylo zjištěno, že žalovaný měl od května [rok] do listopadu [rok] pronajatý byt v [obec] [část obce] (viz nájemní smlouva a dohoda o ukončení nájmu). Po skončení nájmu se žalovaný vrátil zpět do rodinného domu, ve kterém žalobce a jeho starší bratr [jméno] nebydleli od září [rok] (viz smlouva o nájmu bytu). Sám žalovaný dále uvedl, že žalobce s ním komunikoval až do září [rok], kdy došlo k dalšímu vyhrocení konfliktu. Matka žalobce podala na žalovaného několik trestních oznámení (viz úřední záznam o podání vysvětlení a žádost o přezkoumání vyřízení podání poškozené). Z provedených důkazů je patrné, že vztahy mezi žalovaným a matkou žalobce jsou velice vyhrocené a jejich konflikty jsou řešeny za součinnosti policejních orgánů. Za dané situace neshledal soud podmínky pro nepřiznání (odepření) výživného žalobci pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 2 odst. 3 o. z., protože jednak chování žalobce vůči žalovanému (nereagování na SMS zprávy ze [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]) nedosahuje takové intenzity, která by byla neslučitelná s dobrými mravy, a jednak je převážně reakcí na vyhrocené vztahy a konflikty mezi jeho rodiči. Žalobci nelze přičítat k tíži konfliktní vztahy mezi jeho matkou a žalovaným. Současně nelze přehlédnout, že žalovaným zasílané SMS zprávy obsahují množství výčitek („ To mě musíš mít hodně mít rád“,„ Přestože mám pocit že jsem bezdětný“,„ Asi si zapomněl na můj svátek“ a„ …ale korunky by se hodily“), resp. jejich celkové vyznění je spíše konfrontační.

61. Pokud bylo žalovaným namítáno, že žalobcem vynakládané náklady na bydlení (pronájem bytu v [obec]) ve výši [částka] měsíčně jsou nehospodárné, protože má možnost spoluužívat rodinný dům, v němž bydlí žalovaný s matkou žalobce, bylo soudem zohledněno, že žalovaný z jedné části zazdil a z druhé části uzamkl obývací pokoj v tomto rodinném domě, vztahy mezi rodiči žalobce jsou velice konfliktní a matka žalobce několikrát volala policii z důvodu přerušení přívodu vody. Za těchto okolností nelze dle soudu na žalobci spravedlivě požadovat, aby spoluužíval předmětný rodinný dům.

62. S přibývajícím věkem potřeby dítěte rostou. Vysokoškolské studium představuje náklady na zajištění pomůcek jako skript a učebnic, náklady vznikají se zajištěním ubytování v místě studia. Při stanovení výše výživného je třeba přihlížet též k závazkům povinného, jako jsou zejména jiné vyživovací povinnosti. Zde soud přihlíží k zákonným vyživovacím povinnostem, a to jak k jiným nezletilým dětem, tak i dospělým osobám. Naproti tomu jiné závazky – splácení hypoték, jiných dluhů – nejsou zásadně určující, neboť vyživovací povinnost k dětem je prioritní a všechny další závazky lze plnit až pořádném uspokojení této vyživovací povinnosti (viz PETROV, Jan. Občanský zákoník: komentář. 2. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2019. Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-80-7400 -747-7, str. 959 a násl.).

63. V některých státech došlo v rámci snah o standardizaci k zavedení (či faktickému využívání v soudní praxi) tabulek výživného. Obdobná snaha byla v minulých letech vyvíjena i v ČR. Výsledkem projektu byly doporučující tabulky pro stanovení výživného, kdy pro dítě od 18 let by mělo představovat 19 – 25 % čistého příjmu povinného. Tato hodnota je pouze orientační, není právně závazná. Systém stanovení výživného podle tabulek představuje výhody spočívající v usnadnění rozhodování, ve stabilitě a předcházení sporům. Má ovšem své nevýhody spojené s jakoukoli paušalizací nebo generalizací, tedy že v konkrétním případě nemusí odpovídat poměrům a potřebám oprávněného nebo povinného (viz MELZER, Filip. Občanský zákoník: velký komentář. Praha: Leges, 2018. Komentátor. ISBN 978-80-7502 -004-8, str. 1657).

64. Při určení výše výživného vycházel soud v souladu s ustanovením § 913 o. z. a § 915 odst. 1 o. z. z toho, že žalobce, kterému je 26 let, bydlí se svým starším bratrem v pronajatém bytě; má náklady na bydlení, náklady spojené se studiem na vysoké škole, resp. na nákup studijních materiálů, a dále i na dopravu z místa bydliště do sídla školy, na jídlo, hygienické potřeby a ošacení v celkové výši [částka] (viz výpočet výše). Matka, jejíž příjem činí [částka] měsíčně, žalobci dle jeho tvrzení výživné poskytuje. Žalobce má dále příjem z pracovní činnosti ve výši [částka]. Rozdíl mezi příjmy a výdaji tak činí [částka]. Soud proto shledal s ohledem na potřeby žalobce a jeho majetkové poměry adekvátní výživné ve výši [částka] měsíčně. Tato částka odpovídá i schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům žalovaného (viz výše). Dle doporučující tabulky by výše výživného v daném případě činila cca [částka] až [částka] (19 – 25 % z [částka]). Jak se však podává z výše citované odborné literatury, tato hodnota je pouze orientační.

65. Výživné soud přiznal od data podání žaloby ([datum]), když v řízení bylo prokázáno, že žalobce se v září [rok] odstěhoval z rodinného domu, ve kterém žijí jeho rodiče a žalovaný mu na výživné od [datum] nepřispívá (v souladu s ustanovením § 922 odst. 1 o. z.); dlužné výživné za období od [datum] do [datum] v částce [částka] uložil soud žalovanému zaplatit nejpozději do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku, když soud přihlédl k výši dluhu a majetkovým poměrům žalovaného (§ 160 odst. 1, část věty za středníkem o. s. ř.)

66. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož má-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce měl ve věci úspěch z 59,26 % ([částka] měsíčně) proti 40,74 % ([částka] měsíčně) žalovaného, a proto rozhodl soud o tom, že má žalobce nárok na náhradu 18,52 % (59,26 % minus 40,74 %) svých účelně vynaložených nákladů, které se sestávají z nákladů zastoupení advokátkou. Advokátce náleží odměna dle § 7 bodu 6 ve spojení s § 8 odst. 2 (tarifní hodnota se stanoví pětinásobkem hodnoty ročního plnění, tj. v daném případě jakou součin 5 x 12 x [částka] = [částka], neboť se jedná o plnění na dobu neurčitou) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) ve výši [částka] za 8 úkonů právní služby, tj. za: 1/ převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, 2/ sepis předžalobní výzvy z [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, 3/ žaloba ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, 4/ replika z [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, 5/ účast při soudním jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, 6/ vyjádření z [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, 7/ vyjádření ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu a 8/ účast při soudním jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu. Advokátce pak současně náleží dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši [částka] za každý z 8 výše uvedených úkonů právní služby. Celková výše nákladů tak činí [částka]; 18,52 % těchto nákladů činí [částka] O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupkyně žalobce soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

67. Pokud zástupkyně žalobce mezi účtované úkony právní služby zahrnula i úkon spočívající v poradě s klientem, vyšel soud z toho, že podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu se účtuje odměna za další poradu s klientem, pokud trvá déle než jednu hodinu. Nelze přitom sčítat více kratších porad ani zvyšovat počet úkonů za situace, kdy jde o poradu mnohahodinovou. První porada s klientem je zahrnuta do přípravy zastoupení. Soud proto v daném případě neshledal podmínky pro přiznání odměny za tento úkon právní služby.

68. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.