21 C 427/2024

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Fiedlerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 10.666 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10.666 Kč od 12. 12. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2.252 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 4. 9. 2024 domáhala zaplacení částky 10.666 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o členství v programu , Anonymizováno, . Tvrdila, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, , byla uzavřena kupní smlouva ze dne 10. 9. 2022, přičemž žalovaný uhradil třetinu kupní ceny a další dvě třetiny kupní ceny se zavázal uhradit ve lhůtě 3 měsíců od převzetí produktu. Žalovaný splátky kupní ceny neuhradil řádně a včas. Část kupní ceny ve výši 10.666 Kč byl žalovaný povinen uhradit na základě faktury č. 2924202374 se splatností ke dni 11. 12. 2022. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2022. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní upomínku ze dne 8. 8. 2023.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalovaný je státním příslušníkem Velké Británie s trvalým pobytem v České republice, a proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu. Vzhledem k tomu, že mezi Českou republikou a Velkou Británii neexistuje zvláštní úprava pravomoci a příslušnosti ve věcech plnění smluvního závazku, postupoval soud dle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, dle předpisů EU. Žalovaný má bydliště na území ČR, a tudíž je dle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (Brusel I) dána mezinárodní příslušnost soudů České republiky, místní příslušnost pak dle § 84 a § 85 o.s.ř. zdejšího soudu. Podle článku 4 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném, pro smluvní závazkové vztahy ze dne 17. 6. 2008 (Řím I) je rozhodným právem v daném případě právo České republiky.

4. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání výslovně souhlasila již v podaném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.

5. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Žalovaný objednal dne 10. 9. 2022 u právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , mimo jiné automatický kávovar Phillips Series 5400 LatteGo EP5444/50 a zavázal se za něj uhradit kupní cenu ve výši 15.999 Kč na podkladě právní předchůdkyní žalobkyně vystaveného daňového dokladu č. , hodnota, ze dne , datum, (viz faktura č. , hodnota, ). Dne 11. 9. 2022 převzal žalovaný specifikovaný kávovar od právní předchůdkyně žalobkyně a zavázal se uhradit kupní cenu za něj v režimu programu „Třetinka“ tak, že zaplatil třetinu kupní ceny a zbývající část ve výši 10.666 Kč se zavázal uhradit do 3 měsíců od převzetí kávovaru, tj. do 11. 12. 2022 (předávací protokol, podmínky služby , Anonymizováno, ). Žalovaný zbývající část kupní ceny ve výši 10.666 Kč neuhradil. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila dopisem ze dne 8. 8. 2023 žalovanému, že uzavřela dne 19. 12. 2022 s žalobkyní rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek a dne 3. 7. 2023 dílčí smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla výše specifikovaná pohledávka spolu s příslušenstvím postoupena na žalobkyni (viz rámcová smlouva ze dne 19. 12. 2022, dílčí smlouva o postoupení pohledávek ze dne 3. 7. 2023). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem z téhož dne (viz předžalobní výzva ze dne 8. 8. 2023, vč. podacího archu).

6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

7. Soud založil hmotněprávní posouzení věci na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), když kupní smlouva včetně ujednání o členství v programu splátek kupní ceny byla uzavřena již za jeho účinnosti.

8. Podle § 2079 odst. 1 o. z. platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

9. Podle § 1931 o. z. platí, že bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

10. Podle § 1968 o. z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Podle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle § 1879 o. z. platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Věc byla posouzena konkrétně podle § 2079 a násl. o. z. Žalovaný uzavřel s žalobkyní kupní smlouvu, na jejímž základě se zavázal zaplatit žalobkyni za zakoupený produkt kupní cenu tak, že při uzavření kupní smlouvy uhradil třetinu kupní ceny, přičemž zbývající část kupní ceny ve výši 10.666 Kč se zavázal uhradit do 3 měsíců od převzetí produktu. Jelikož žalovaný neplnil z řádného závazkového právního vztahu (kupní smlouvy dle ujednání o splátkách kupní ceny), je povinen uhradit zbývající část kupní ceny. Žalovaný nezaplatil zbývající část kupní ceny ve lhůtě splatnosti, tj. dne 11. 12. 2022, proto se dostal ode dne následujícího po splatnosti do prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.), a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní věcná legitimace žalobkyně k podání žaloby je dána na základě postoupení pohledávky (§ 1879 a násl. o. z.). Soud tak shledal žalobu zcela důvodnou.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 1 odst. 2, 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10.666 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně, a dále ze tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (viz např. řízení vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 7 C 310/2023, sp. zn. 22 C 214/2023 či 48 C 30/2023) a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50.000 Kč. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

15. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.