21 C 47/2020

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Bc. Zdeňkou Krejzarovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení kapitalizovaného úroku za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce.

1. Žalobkyně se na základě žaloby podané k soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky shora uvedené, a to na základě tvrzení, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena Smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a současně zaplatit i souhrnný poplatek ve výši [částka] prostřednictvím 40 týdenních splátek po [částka]. Žalovaný splátky řádně a včas nehradil, proto právnímu předchůdci žalobkyně v souladu s čl. 8 Smluvních podmínek vzniklo právo na uhrazení zbývající dosud neuhrazené části celkové částky, která činila na dlužné jistině částku [částka] a na dlužném poplatku [částka] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka vůči žalovanému postoupena z právního předchůdce žalobkyně na [právnická osoba] [anonymizováno], následně smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka vůči žalovanému postoupena ze [právnická osoba] [anonymizováno] na žalobkyni. Žalovaný do dnešního dne neuhradil ničeho, ač o to byl upomenut.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), když se účastníci k výzvě soudu, zda s takovým postupem souhlasí, ve stanovené lhůtě nevyjádřili, v důsledku čehož má soud za to, že s takovým postupem souhlasí.

4. Na základě listinných důkazů vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], uzavřel dne [datum] Smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytla [právnická osoba] žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou půjčku [právnická osoba] spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] prostřednictvím 40 týdenních splátek po [částka]. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce, kde v čl. 8 bylo ujednáno, že zákazník a [anonymizováno] se dohodli, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má [anonymizováno] právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka (prokázáno smlouvou o půjčce ze dne [datum] včetně smluvních podmínek smlouvy o půjčce). Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tj. po uplynutí [anonymizováno] týdnů od data podpisu, tj. [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka vůči žalovanému postoupena z právního předchůdce žalobkyně na [právnická osoba] [anonymizováno], postoupení pohledávky vůči jeho osobě bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Následně Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobkyní byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávky vůči jeho osobě bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum], ze dne [datum], seznamem postoupených pohledávek, dopisem ze dne ze dne [datum], [datum] s poštovním podacím archem, potvrzením o zaplacení). Ke dni postoupení pohledávky činila dlužná částka [částka] sestávající se z neuhrazené jistiny ve výši [částka] a souhrnného poplatku ve výši [částka], žalovaný ničeho neuhradil, ač o to byl upomínán výzvou ze dne [datum] (prokazováno výzvou ze dne [datum] s poštovním podacím archem).

5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

6. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále jen„ Obč. zák.“) účinné do 31. 12. 2013 (§ 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., dále jen „o.z.“), právní posouzení postoupení pohledávky bylo založeno již na právní úpravě o.z., neboť k němu došlo již za jeho účinnosti. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 obč. zák. lze při peněžité půjčce dohodnout úroky. Podle § 121 odst. 3 obč. zák. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Podle odst. 2 citovaného ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Podle ustanovení § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

7. Na základě zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce podle shora citovaného ust. § 657 a násl. obč. zák. a současně podle ust. § 2 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2010. Ve smlouvě o půjče byl mezi účastníky sjednán v souvislosti s poskytnutím půjčky tzv. souhrnný poplatek, kdy z obsahu této smlouvy je zřejmé, že tento představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014). Navíc tento tzv. souhrnný poplatek nebyl ani složen z žádných dílčích položek, které by představovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby. Vzhledem k uvedenému soud tedy dospěl k závěru, že tzv. souhrnný poplatek představoval svou podstatou kapitalizovaný úrok. Jak uvedl např. Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok částku ve výši [částka] za poskytnutí jistiny [částka], která měla být vrácena prostřednictvím 40 týdenních splátek. I pokud by celá jistina byla poskytnuta na dobu celých čtyřiceti týdnů, činila by výše úroku více než 64 % jistiny ročně. Vzhledem k tomu, že jistina měla být splácena průběžně (peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na 40 týdnů), procentní roční úrok byl daleko vyšší, což odráží ostatně i výše roční procentní sazby nákladů, která činila 294,1 %, přičemž právě roční procentní sazbu nákladů je vzhledem ke standardizovanému způsobu jejího výpočtu (v rozhodné době zakotvené v příloze k zákonu č. 321/2001 Sb.) považovat za vypovídající a transparentní srovnávací ukazatel z hlediska celkové ceny spotřebitelského úvěru v rámci Evropské Unie. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik České národní banky veřejně dostupných na webových stránkách České národní banky (www.cnb.cz) se pohybovaly v roce 2008 okolo 13 až 14 % ročně, RPSN okolo 14 až 15 %, konkrétně v březnu 2008 činily 13,42 %. Sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako tzv. souhrnný poplatek, byl dle soudu nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši téměř pětinásobku míry obvyklé v bankovním sektoru. Ujednání o úrocích (tzv. souhrnném poplatku) tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 39 obč. zák. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. 28 Co 33/2003, dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na www.nsoud.cz). Vzhledem k tomu, že bylo ujednání o souhrnném poplatku shledáno neplatným podle ustanovení § 39 obč., byla žaloba zamítnuta co do částky [částka] odpovídající zbývající části souhrnného poplatku (viz též usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2017, č.j. 23Co 344/2017-83). Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do jistiny ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení z jistiny, byla žaloba shledána důvodnou. Žalovaný totiž nesplnil svou povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas, dluh do dne sjednané splatnosti neuhradil a dostal se tak do prodlení (§ 517 odst. 1 obč. zák.), čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 517 odst. 2 obč. zák.), a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Aktivní věcná legitimace žalobkyně k podání žaloby je dána na základě postoupení pohledávky (§ 1879 a násl. o. z.).

8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná ohledně jistiny a neúspěšná pouze ohledně požadovaných úroků, proto má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů – ty jí vznikly za zaplacený soudní poplatek [částka] a náklady zastoupení advokátem dle vyhl. č. 177/1996 Sb. za dva úkony právní pomoci dle § 14b odst. 1 po [částka] (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby) a jeden ½ úkon po [částka] (jednoduchá výzva k plnění) a 3x paušální náhradu režijních nákladů po [částka] a 21% DPH z nákladů zastoupení ([částka]), celkem [částka].

9. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).