21 C 481/2019

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Fiedlerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o splnění povinnosti, event. zaplacení náhrady škody,

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zajistit vydání kompresoru, který měl být na vozidle vyměněn vč. potvrzení servisu, že se jedná skutečně o kompresor vymontovaný z vozidla žalobkyně [příjmení] [jméno] [anonymizována čtyři slova] [registrační značka] [příjmení]: [anonymizováno] (vč. fotodokumentace čísla dílu před demontáží a po demontáži), a pro případ, že by vydání nebylo možné, povinnosti uhradit žalobkyni škodu vzniklou nevydáním kompresoru ve výši určené soudem, a dále povinnosti zajistit vydání specifikace ceny odtahu vozidla vč. poskytnutí oficiálního ceníku odtahové společnosti, povinnosti podat vysvětlení, proč na straně 3 dokladu za opravu je uvedena částka za odtah ve výši [částka] a následně na straně 4 již částka [částka], a povinnosti podat vysvětlení, proč je ze strany zahraničního subjektu požadováno plnění vč. DPH za situace, kdy žalobkyně je plátcem DPH a jde o přeshraniční styk, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] u zdejšího soudu domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zajistit vydání kompresoru, který měl být vyměněn na vozidle žalobkyně [registrační značka], a to vč. potvrzení servisu, že se jedná skutečně o tento kompresor a fotodokumentace čísla dílu. Pro případ, že by vydání kompresoru nebylo možné, nahradit žalobkyni vzniklou škodu ve výši určené soudem. Žalobkyně se dále domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zajistit vydání specifikace ceny odtahu vozidla vč. poskytnutí oficiálního ceníku odtahové společnosti, povinnost podat žalobkyni vysvětlení, proč na straně 3 dokladu za opravu je uvedena částka za odtah ve výši [částka] a následně na straně 4 již částka [částka] a povinnost podat žalobkyni vysvětlení, proč je ze strany zahraničního subjektu požadováno plnění vč. DPH za situace, kdy žalobkyně je plátcem DPH a jde o přeshraniční styk. Tvrdila, že mezi účastníky byla uzavřena bezúplatná příkazní smlouva, jíž se žalovaná, jako příkazník, zavázala obstarat bezúplatně záležitost žalobkyně jako příkazce, a to konkrétně odtah a opravu nákladního automobilu žalobkyně [příjmení], [registrační značka], na území [země]. Žalovaná je provozovatelem služby„ [příjmení] servis [anonymizováno] – [anonymizováno]“. Žalobkyni byla doručena kalkulace opravy, se kterou žalobkyně souhlasila. Následně bylo ze strany žalované požadováno„ navýšení garance na opravu“. Žalobkyně souhlasila s navýšením„ garance“, což považovala za maximální přípustnou cenu, ne za odsouhlasenou cenu opravy. Žalovaná splnila příkaz spočívající v zařízení opravy předmětného vozidla. Žalobkyni byla následně prostřednictvím žalované doručena faktura německého servisu, v níž byla uvedena absolutně nepřiměřená částka za odtah vozidla (prakticky [částka] za km). Taková cena se zcela vymyká běžným cenám odtahů. Žalobkyně minimalizovala náklady s odtahem odpřáhnutím návěsu tak, aby došlo pouze k odtahu tahače. Žalobkyni byla v rozporu se směrnicí Rady 2006/112/ES účtována oprava vč. DPH. Žalovaná pak neoprávněně podmiňovala vydání vyměněného kompresoru zaplacením částky [částka], a to odkazem na obchodní podmínky německého servisu. Žalobkyně však nikdy do přímého vztahu s německým servisem nevstoupila. Jedinou smlouvou, kterou uzavřela, byla smlouva o příkazu se žalovanou. Žalovaná přes opakované výzvy nároky žalované odmítala, kdy naposledy uvedla, že žádná smlouva mezi účastnicemi neexistuje, byť tak celou dobu jednala. Žalovaná byla upozorněna na jednání v rozporu se zájmy příkazce – žalobkyně. Závěrem žalobkyně odkázala na ustanovení § [číslo], § [číslo], § 2955 a § 2913 o. z.

2. Žalovaná s žalobou ve vyjádření z [datum] nesouhlasila a navrhovala, aby byla žaloba zamítnuta. Namítala, že mezi účastníky nedošlo k uzavření bezúplatné příkazní smlouvy ve smyslu ustanovení § 2430 a násl. o. z. Žalovaná není provozovatelem služby„ [příjmení] [anonymizována dvě slova]“. Provozovatelem této služby je [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] koordinuje vyřízení případů poruchy, což spočívá v kontrole bonity zákazníka, popř. vyžádání platební záruky, spojení se servisem [příjmení], smluvním servisem [příjmení] popř. externím servisem a v určitých případech vyřízení vyúčtování opravy vozidla. Mezi zákazníkem a [příjmení] [jméno] & [anonymizována dvě slova] nevzniká smluvní vztah, jedná se pouze o informačního a komunikačního operátora. Tato služba je zákazníkům poskytována zdarma a řídí se smluvními podmínkami asistenční služby. [ulice] úkon byl proveden podle Všeobecných obchodních podmínek. Vrácení nahrazeného dílu je možné pouze po úhradě kauce ve výši [částka]. [anonymizováno] služba„ [příjmení] servis [anonymizováno]“ je komunikační operátor, který pro žalobkyni zprostředkoval odtah vozidla a provedení opravy v [země]. Jednatel žalobkyně schválil cenu za odtah vozidla do částky [částka] a cenu servisních prací ve výši [částka] Cena servisních prací a odtahu vozidla tak byla žalobkyní předem odsouhlasena. Žalovaná proto není pasivně legitimovaná, neboť není účastníkem příkazní smlouvy, smlouvy o dílo či servisní smlouvy.

3. V replice z [datum] žalobkyně namítala, že na webových stránkách žalované není uvedeno, že by provozovatelem asistenční služby byl kdokoliv jiný, než žalovaná. Pokud žalovaná odkazuje na všeobecné podmínky umístěné na zahraničním webu, je na ní, aby prokázala, že je žalobkyně akceptovala, což se samozřejmě nestalo. Žalovaná trvale komunikovala se žalobkyní a zařizovala její záležitosti u německého servisu. Mezi žalobkyní a německým servisem nikdy nevznikla přímá smlouva. Žalobkyně s německým servisem nikdy nekomunikovala. Žalobkyně nemůže být vázána smluvními podmínkami, které nikdy nepřijala. Pokud žalovaná nezajistila vydání kompresoru a specifikace ceny odtahu, porušila svoje povinnosti. Cena služeb nebyla předem odsouhlasena. Byla poskytnuta garance.

4. V podání z [datum] žalobkyně uvedla, že nelze s přesnou mírou jistoty určit hodnotu nevráceného dílu ve vlastnictví žalobkyně. Žalobkyně jako návod uvádí částku nového dílu - [částka]. Je na soudu, aby svou úvahou uvedl výši náhrady škody, jak předpokládá ustanovení § 2955 o. z. V této souvislosti žalobkyně odkázala na nálezy Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1430/13 a sp. zn. II. ÚS 141/19. Žalobkyně zdůraznila, že primárně žádá vydání kompresoru, resp. že náhrada škody je požadována až pro případ, kdy by vydání nebylo možné. Ze screenshotů webových stránek žalované, záznamu hovorů, které žalobkyně vedla se žalovanou, e-mailů zaměstnanců žalované i následné komunikace se zaměstnanci žalované vyplývá, že je žalovaná provozovatelem„ [příjmení] servis [anonymizováno] – [anonymizováno]“. Je zcela mimo chápání žalobkyně, že je možné vykládat skutkovou situaci jinak, než že by smlouva měla vzniknout s jiným subjektem. V této souvislosti žalobkyně odkázala na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4072/17. Např. na stránkách [příjmení] [jméno] je tato služba nabízena jako„ 24H roadside assistance“ a na německých stránkách [příjmení] je tato služba nabízena pod stejným názvem jako v případě žalované. Uvedené hovoří fakticky o tom, že provozovatelem na území jakéhokoliv státu je partner [příjmení]. V případě České republiky jde o žalovanou. Ta se tak prezentuje na svých webových stránkách, kdy zde mimo jiné uvádí, že jejím úkolem je především rozšiřovat obchodní aktivity mateřské firmy s cílem dodávat špičkové produkty automobilové techniky značky [příjmení] na český trh, resp. že je členem koncernu [příjmení] [jméno] [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení] [anonymizováno], [ulice] republika [země]. Žalovaná v Obchodních podmínkách uveřejněných na webových stránkách [webová adresa] uvádí, že se vztahují na„ [anonymizována tři slova]“. Žalovaná neposkytuje jinou asistenční službu. Žalobkyně se necítí být vázána Obchodními podmínkami žalované a obchodními podmínkami„ [příjmení] [příjmení] (u)“. Je to případně žalovaná, kdo musí prokazovat, že žalobkyně tyto obchodní podmínky přijala a je jimi vázána. I při vyhledávání služby prostřednictvím služby [webová adresa] je na prvním místě uvedená žalovaná. Žalobkyně dále odkázala na ustanovení § 430 odst. 1 a 2 o. z. a § 431 o. z. Žalobkyně volala na telefonní číslo uvedené v podpisu e-mailů zaměstnanců žalované, resp. na telefonní číslo, které uvádí na svých stránkách a prezentuje jej jako servis 24hodin denně. Žalobkyně byla přesvědčena, že žalovaná je provozovatelem této služby, a že jedná se žalovanou. Z tohoto důvodu vznikla smlouva právě se žalovanou, když vše nasvědčuje tomu, že žalovaná je provozovatelem této služby. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] tvrdí, že jde o zprostředkování. Je na žalované, aby dokázala obsah smlouvy o zprostředkování, zejména úplatnost takové smlouvy. Jelikož se nejednalo o úplatnou smlouvu, jde o příkaz. Telefonický hovor je jednoznačný důkaz o uzavření příkazní smlouvy, kdy žalovaná obstarala pro žalobkyni opravu vozidla v Německu. Žalobkyně vyzvala žalovanou jakožto příkazníka, aby jí zajistil skutečnosti uvedené v petitu žaloby. Žalovaná splnila první část smlouvy (příkazu) spočívající v zařízení opravy vozidla na území [země]. S touto opravou však vznikla celá řada otázek, které žalovaná odmítla ozřejmit či vyřídit pro žalobkyni jakožto příkazníka. Jednala tedy v rozporu se smlouvou a příkaz nepochybně nesplnila (porušila povinnost vyplývající z příkazní smlouvy). Žalobkyni svědčí právo na ozřejmění sporných okolností, kdy žalovaná vyjednávala podmínky smlouvy s německým servisem.

5. V podání z [datum] žalobkyně uvedla, že mezi účastníky došlo ke vzniku dalšího smluvního vztahu (příkazní smlouvy), a to ohledně vozidla [registrační značka]. Fakticky se jednalo o stejný průběh smluvního vztahu jako v projednávané věci – žalobkyně zkontaktuje žalovanou kvůli opravě v zahraničí, žalovaná opravu zařídí, kdy následně fakturuje žalobkyni provedenou opravu. Ve faktuře [číslo] za příkaz je uvedeno„ [anonymizována dvě slova]“, a jde tak o jednoznačný důkaz o skutečnosti, že žalovaná tuto službu provozuje a je tak pasivně legitimována. Touto fakturou byla přefakturována faktura [číslo] zahraničního servisu. Prostřednictvím linky„ [anonymizována dvě slova]“ vzniká smluvní vztah mezi žalovanou a třetími osobami, tedy v tomto případě mezi žalobkyní a žalovanou, kdy žalobkyně je přesvědčena že se jedná o příkaz, a to s ohledem na podstatu smluvního vztahu (§ 2430 a násl. o. z.; zejména § [číslo]).

6. Při jednání soudu konaném dne [datum] učinili účastníci nesporným, že nákladní vozidlo tovární značky [příjmení] vlastněné žalobkyní mělo v září [rok] poruchu v [země] a jednatel žalobkyně zavolal na telefonní linku„ [příjmení] [jméno] [anonymizováno]“ a objednal zde opravu a odtah předmětného vozidla. [příjmení] tak mezi účastníky zůstalo, zda byla mezi účastníky uzavřena bezúplatná příkazní smlouva a zda žalovaná splnila své povinnosti z této smlouvy, resp. zda žalobkyni porušením tvrzených smluvních povinností vznikla škoda.

7. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav.

8. Ze Všeobecných smluvních podmínek asistenční služby [příjmení] [jméno] [anonymizováno] bylo zjištěno, že [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno], [anonymizována tři slova], [číslo] [anonymizováno], je v rámci Evropy výhradní a přímou kontaktní osobou pro koncové zákazníky firmy [příjmení] [jméno] [anonymizováno] [příjmení] [jméno] v případě poruchy. [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] koordinuje vyřízení případů poruchy, což spočívá v kontrole bonity, popř. vyžádání platební záruky, spojení zákazníka se servisem [příjmení] ([příjmení] [anonymizováno]) nebo smluvním servisem [příjmení] ([příjmení] [anonymizováno]) nebo ve zvláštních případech s externím servisem a v určitých případech vyřízení vyúčtování (viz čl. I). Níže uvedené smluvní podmínky platí v odpovídajícím smyslu i pro externí partnery (poskytovatele služeb, odtahovou službu atd.), kteří byli [právnická osoba] [anonymizována tři slova] zapojeni v rámci asistenční služby jako servis provádějící opravu nebo ručitel platby (viz čl. II). Jestliže [právnická osoba] [anonymizována tři slova] obdrží v případě poruchy telefonát od koncového zákazníka se žádostí o poskytnutí pomoci, vyžádá si [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] nejdříve u ručitele platby právně závazné prohlášení o převzetí platby za koncového zákazníka (viz č. III odst. 1.).

9. Z dokumentu [anonymizováno 8 slov] [příjmení] [příjmení] [jméno] [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že se jedná o všeobecné obchodní podmínky týkající se prodeje nových a použitých autodílů.

10. Z Všeobecných obchodních podmínek žalované bylo zjištěno, že jsou nedílnou součástí kupních smluv na nová vozidla, kupních smluv na ojetá vozidla, kupních smluv na náhradní díly, rámcových kupních smluv na nová vozidla, smluv o zpětném odkupu vozidel, smluv o výkupu použitých vozidel, smluv o servisu vozidla, rámcových smluv o údržbě vozidla, rámcových servisních smluv, smluv o nájmu užitkových vozidel, smluv o výpůjčce vozidla a smluv [příjmení] [jméno] uzavřených mezi žalovanou a jejími obchodními partnery. Partner přijetím těchto podmínek uděluje žalované mimo jiné souhlas poskytnutím údajů v rozsahu využití [anonymizována tři slova] a třetí osobě za účelem průzkumu spokojenosti s úrovní poskytovaných služeb v oblasti [anonymizována tři slova] (viz čl. II. bod 3).

11. Z map předložených žalobkyní bylo zjištěno, že porouchané vozidlo se mělo nacházet asi [anonymizováno] km od sídla [příjmení] [jméno] [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [anonymizována tři slova].

12. Z žádosti o záruku platby ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] jako„ nositel záruky platby“ v souvislosti se servisem [příjmení] [anonymizováno] souhlasila s tím, že poskytne„ záruku platby“ pro poruchu vozidla žalobkyně („ zákazníka“) [registrační značka], ke které došlo v Německu na odpočívadle směr [anonymizováno], a to do čisté částky [částka]. Ve spodní části žádosti byly uvedeny identifikační údaje [právnická osoba] [anonymizováno 6 slov], [číslo] [anonymizováno].

13. Ze zvukových záznamů hovorů bylo zjištěno, že jednatel žalobkyně kontaktoval linku servis [anonymizováno] s tím, že řeší servis porouchaného vozidla u [anonymizováno]. Operátorka linky mu sdělila, že bude třeba ověřit s domovským servisem garanci [částka] za odtah vozidla a že servis se nachází ve městě [anonymizováno], do [anonymizováno] km od místa poruchy. Jednatel žalobkyně operátorku požádal, zda lze vozidlo odtáhnout již v den hovoru. Dále bylo zjištěno, že jednatel žalobkyně kontaktoval servis [anonymizováno] ještě následně s tím, že měla být identifikována porucha kompresoru, což se mu nezdá. Operátor ho informoval, že se čeká na odsouhlasení garance ve výši [částka]. Operátor jednateli žalobkyně dále sdělil, že jsou„ pouze komunikační kanál, který předává informace mezi servisem a Vámi a naopak“. Dále mu sdělil, že co se týče garance„ jen tlumočíme, co řekl německý servis“ a pokud nebude s navýšením garance a opravou německým servisem souhlasit, může si automobil vyzvednout sám. Jednatel žalobkyně závěrem uvedl, že akceptuje navýšení garance, protože je to pro něj„ menší zlo než jiné řešení“.

14. Z odhadu nákladů (“ [anonymizováno]“) [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že jsou na něm uvedeny identifikační údaje [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [číslo] [anonymizováno], resp. [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [číslo] [anonymizováno]. Dále je zde mimo jiné uvedena [registrační značka] a rozpis nákladů v celkové výši [částka].

15. Z ocenění opravy/cenové nabídky [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že jej žalobkyni vystavila společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], a to v souvislosti s opravou vozidla [registrační značka] s tím, že se jedná o kopii cenové nabídky z [anonymizováno] do českého jazyka, kdy celková částka, vč. 21 % DPH, činila [částka].

16. Z faktury („ [anonymizováno]“) [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že jsou na ní uvedeny identifikační údaje [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] [příjmení] a žalobkyně. Dále je zde mimo jiné uvedena [registrační značka] a rozpis nákladů v celkové výši [částka].

17. Z e-mailové komunikace zástupců účastníků bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně dne [datum] vyzýval žalovanou k vydání kompresoru s tím, že požadavek na úhradu částky [částka] je nepřijatelný. Dále uvedl, že žalobkyně uzavřela smlouvu o dílo (opravu věci) na základě cenové nabídky [číslo], v níž byla oprava oceněna na [částka], nicméně fakturou [číslo] bylo vyúčtováno [částka], ačkoli žalobkyni nikdo neupozornil na výrazné překročení ceny díla. Závěrem požádal o vysvětlení ceny odtahu. Zástupce žalované v e-mailu z [datum] uvedl, že servisní úkon dle faktury [číslo] provedla [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] [příjmení]. Vrácení náhradních dílů se řídí čl. II. odst. 5 a 6 obchodních podmínek [příjmení] [jméno] [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [příjmení]. [anonymizováno] je komunikační operátor, který pro žalobkyni zprostředkoval odtah vozidla a provedení opravy. Jednatel žalobkyně schválil cenu za odtah vozidla do částky [částka] a cenu servisních prací ve výši [částka], kterou vůči servisu garantoval domovský servis [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno]. V e-mailu z [datum] zástupce žalobkyně uvedl, že je nepochybné, že servisní úkon dle faktury [číslo] provedla [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] [příjmení], nicméně jediná smlouva, kterou žalobkyně kdy uzavřela, byla s žalovanou. Žalobkyně proto nemůže být vázána všeobecnými obchodními podmínkami zahraničního servisu. V dalších e-mailech z [datum], [datum], [datum] a [datum] setrvali zástupci účastníků na svých stanoviscích. V e-mailu z [datum] zástupce žalované uvedl, že pravděpodobně půjde o nějakou dohodu v rámci koncernu, konkrétní dohoda či smlouva není k dispozici.

18. Ze zprávy z aplikace WhatsApp z [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k vydání kompresoru s tím, že požadavek na úhradu částky [částka] je nepřijatelný.

19. Z výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou ke splnění příkazu z příkazní smlouvy uzavřené mezi účastníky.

20. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná sdělila, žalobkyni, že vrácení požadovaného dílu je možné pouze za předpokladu úhrady kauce vratného dílu ve výši [částka] Náklady na odtah vozidel jsou zákazníkům přefakturovány na základě faktury subdodavatele. Servis, který odtah zařizoval, nemá rozpis položek k dispozici. Poskytl výpis poskytnutých služeb. Pokud nedojde k úhradě pohledávky zahraničního servisu, bude následně celá částka přefakturována na [právnická osoba] jako garanta platby, která bude tuto pohledávku uplatňovat vůči žalobkyni. Vystavení faktury vč. DPH bylo v pořádku. Dle německé legislativy vystavuje subjekt fakturu vždy vč. DPH. Po potvrzení formuláře ze strany zákazníka a jeho odeslání nazpět může daňový subjekt případně vystavit zákazníkovi fakturu bez DPH, neboť zákazník uplatňuje daňovou povinnost v jiném státě EU.

21. Ze snímků obrazovky („ screenshotů“) webových stránek [webová adresa] z [datum] bylo zjištěno, že v sekci„ Kontakty“ jsou uvedeny název, IČO a sídlo žalované, vč. telefonního čísla [tel. číslo] a e-mailu [email], adresy poboček v [obec], [obec], [obec] a [obec], vč. telefonních a faxových čísel. V sekci„ [příjmení] servis [anonymizováno]“ bylo uvedeno telefonní [číslo] [anonymizováno], resp. [číslo] [anonymizována čtyři slova] a dále text:„ Pravděpodobně ho nebudete nikdy potřebovat. Ale je dobře, že existuje. [anonymizováno] – silniční havarijní služba [příjmení] pro nákladní automobily a autobusy – je zde pro vás 24 hodin denně a 365 dní v roce pro případ, že by se přece jenom u vás nějaká porucha vyskytla. V takovém případě zavolejte na volací číslo [anonymizováno], které je pro celou Evropu jednotné, a dovoláte se kompetentnímu technikovi, který bude vaše problémy řešit. A v případě potřeby se vám dostane podpory některého z mobilních servisů [příjmení] z některé z 2 000 servisních dílen [příjmení] v celé Evropě.“ Z dalších snímků obrazovky z webových stránek [webová adresa] z [datum] bylo zjištěno, že zde byly uvedeny kontaktní údaje žalované, informace o lince [anonymizováno], informace o ochraně osobních údajů. Dále zde bylo uvedeno, že v roce 1992 vznikla [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] s působností na území tehdejší federace. Jediným společníkem byla [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] se sídlem v [obec] ve [příjmení] republice Německo. V roce [rok] byla dokončena budova nového servisního a obchodního komplexu. Společnost zahájila také podnikání v oblasti oprav silničních vozidel, oprav karoserií a zprostředkovatelské činnosti v oblasti obchodu a služeb. Významným způsobem vzrostl počet zaměstnanců. Úkolem společnosti žalované je především rozšiřovat obchodní aktivity mateřské firmy s cílem dodávat špičkové produkty automobilové techniky značky [příjmení] na český trh. [ulice] program nákladních vozů [příjmení] představuje ucelenou škálu užitkových vozidel v hmotnostních kategoriích od 6 tun až po speciální vozidla s hmotností 50 tun. [příjmení] těžkých tahačů zahrnuje i vozidla určená pro soupravy s celkovou hmotností do 250 tun. Důležitým produktem [právnická osoba] jsou rovněž autobusy všech kategorií – od autobusů určených pro městskou dopravu po luxusní zájezdové autobusy. Žalovaná je člen koncernu [příjmení] [jméno] [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení] [anonymizováno], [ulice] republika [země].

22. Z faktury („ [anonymizována dvě slova]“) [číslo] bylo zjištěno, že jsou na ní uvedeny identifikační údaje [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno], [příjmení] [jméno] u. 2. a žalované. Dále je zde mimo jiné uvedena [registrační značka] a částky [číslo] [příjmení] a [číslo] [příjmení].

23. Z Faktury [číslo] bylo zjištěno, že byla vystavena dne [datum] žalovanou žalobkyni na částku [částka]. Ve faktuře je v části„ Objednavatel“ uvedeno„ [anonymizována dvě slova]“. Dále je zde uvedeno, že se vztahuje k vozidlu [registrační značka], resp. že se jedná o přefakturaci opravy v zahraničí [číslo].

24. Na základě shora provedených důkazů a skutečností, které účastníci učinili mezi sebou nespornými, a které nijak neodporují provedeným důkazům, dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, a to že žalovaná společnost je členem koncernu [příjmení] [jméno] [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení] [anonymizováno], [ulice] republika [země]. Úkolem společnosti žalované je především rozšiřovat obchodní aktivity mateřské firmy s cílem dodávat produkty automobilové techniky značky [příjmení] na český trh. Dle Všeobecných smluvních podmínek asistenční služby [příjmení] [jméno] [anonymizováno] je [právnická osoba] [anonymizováno 6 slov], [číslo] [anonymizováno], v rámci Evropy výhradní a přímou kontaktní osobou pro koncové zákazníky firmy [příjmení] [jméno] [anonymizováno] [příjmení] [jméno] v případě poruchy. [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] koordinuje vyřízení případů poruchy, což spočívá v kontrole bonity, popř. vyžádání platební záruky, spojení zákazníka se servisem [příjmení] ([příjmení] [anonymizováno]) nebo smluvním servisem [příjmení] ([příjmení] [anonymizováno]) nebo ve zvláštních případech s externím servisem a v určitých případech vyřízení vyúčtování. [ulice] vozidlo tovární značky [příjmení] vlastněné žalobkyní mělo v září [rok] poruchu v [země] (poblíž města [anonymizováno]) a jednatel žalobkyně zavolal na telefonní linku„ [příjmení] [jméno] [anonymizováno]“ a objednal zde opravu a odtah předmětného vozidla. Operátorka linky jednateli žalobkyně sdělila, že bude třeba ověřit s domovským servisem garanci [částka] za odtah vozidla. Operátor linky jednatele žalobkyně následně informoval, že se čeká na odsouhlasení garance ve výši [částka]. Operátor linky jednateli žalobkyně dále sdělil, že jsou„ pouze komunikační kanál, který předává informace mezi servisem a Vámi a naopak“. Dále mu sdělil, že co se týče garance„ jen tlumočíme, co řekl německý servis“ a pokud nebude s navýšením garance a opravou německým servisem souhlasit, může si automobil vyzvednout sám. Jednatel žalobkyně závěrem uvedl, že akceptuje navýšení garance, protože je to pro něj„ menší zlo než jiné řešení“. V odhadu nákladů ze dne [datum] v celkové výši [částka] byly uvedeny identifikační údaje [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [číslo] [anonymizováno], resp. [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [číslo] [anonymizováno]. V ocenění opravy vystaveném žalobkyni dne [datum] společností [právnická osoba], byla uvedena částka [částka]. Ve faktuře [příjmení] [jméno] [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [příjmení] z [datum] byl rozpis nákladů v celkové výši [částka]. Žalobkyně vyúčtovanou částku odmítla uhradit s tím, že jí nikdo neupozornil na výrazné překročení ceny díla, nepřiměřeně vysokou cenu odtahu a domáhala se, aby jí byl vydán kompresor, který měl být z vozidla vymontován.

25. S ohledem na shora uvedené soud další návrhy na doplnění dokazování zamítl. Soud neprováděl žalobkyní navržený výslech jejího jednatele (§ 126 odst. 4 o. s. ř.), když ze strany žalobkyně nebylo ani přes poučení soudu specifikováno, jaké konkrétní skutečnosti mají být tímto výslechem prokázány a z jakého důvodu nelze prokazovanou skutečnost prokázat jinak (§ 131 odst. 1 o. s. ř.). Soud neprováděl ani žalovanou navržený výslech [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], když nebylo přes výzvu soudu doplněno, jaké konkrétní skutečnosti mají být jejich výslechem prokázány a v podání z [datum] žalovaná sdělila, že na jejich výslechu netrvá. Soud konečně neprováděl ani žalobkyní navržený důkaz dotazem na poskytovatele veřejného zdravotního pojištění, kdo je zaměstnavatelem telefonistů na zvukových nahrávkách, resp. zda [právnická osoba] [anonymizována tři slova] zaměstnává zaměstnance na území ČR, když tato otázka není pro posouzení dané věci (zejména pro otázku, zda byla mezi účastníky uzavřena příkazní smlouva) podstatná.

26. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

27. Podle ustanovení § 2430 o. z. příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

28. Podle ustanovení § 2432 odst. 1 o. z. příkazník plní příkaz poctivě a pečlivě podle svých schopností; použije přitom každého prostředku, kterého vyžaduje povaha obstarávané záležitosti, jakož i takového, který se shoduje s vůlí příkazce. Od příkazcových pokynů se příkazník může odchýlit, pokud to je nezbytné v zájmu příkazce a pokud nemůže včas obdržet jeho souhlas. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení příkazník přenechá příkazci veškerý užitek z obstarané záležitosti.

29. Podle ustanovení § 2435 o. z. příkazník podá příkazci na jeho žádost zprávy o postupu plnění příkazu a převede na příkazce užitek z prováděného příkazu; po provedení příkazu předloží příkazci vyúčtování.

30. Podle ustanovení § 2438 odst. 1 o. z. příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání.

31. Podle ustanovení § 2955 o. z. nelze-li výši náhrady škody přesně určit, určí ji podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu soud.

32. Příkazní smlouvou se zavazuje příkazník obstarat pro příkazce určitou záležitost. Příkazní smlouva tedy umožňuje příkazci, aby určitou záležitost, kterou nechce nebo nemůže obstarávat sám, svěřil k obstarání příkazníkovi. Předmětem příkazní smlouvy je činnost příkazníka směřující k obstarání určité záležitosti příkazce, nikoli výsledek takové činnosti. Obecná úprava příkazní smlouvy se tam, kde občanský zákoník obsahuje speciální úpravu jiných smluv příkazního typu, použije jen podpůrně (§ 2444). Protože jsou všechny smluvní typy závazků příkazního typu upravené v občanském zákoníku pojmově úplatné (s výjimkou samotné příkazní smlouvy), může si s nimi být podobná jen úplatná příkazní smlouva, ale i ta pouze omezeně, neboť řada níže uvedených smluvních typů má jako pojmový znak dosažení určitého výsledku, čímž se od příkazní smlouvy liší. Smlouva o zprostředkování, kterou se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi (§ 2445), se od smlouvy příkazní odlišuje jednak svým specifickým předmětem (tj. závazkem zprostředkovat uzavření určité smlouvy, a tedy dosažení určitého výsledku), vázaností povinnosti zájemce uhradit odměnu (provizi) na výsledek činnosti zprostředkovatele (§ 2447 odst. 1) a dále úplatností jako pojmovým znakem (viz závazek zájemce zaplatit zprostředkovateli provizi). Komisionářskou smlouvou se komisionář zavazuje obstarat pro komitenta na jeho účet vlastním jménem určitou záležitost a komitent se zavazuje zaplatit mu odměnu (§ 2455). I v případě komisionářské smlouvy jde o smlouvu pojmově úplatnou, jejímž dalším pojmovým znakem je jednání komitenta sice na účet komisionáře, ale vlastním jménem, a především dosažení určitého výsledku. V případě příkazní smlouvy může příkazník jednat jménem příkazce na příkazcův účet (tzv. přímé zastoupení) nebo jednat vlastním jménem na účet příkazce (tzv. nepřímé zastoupení), jako jedná komisionář na účet komitenta. Rozlišovacími kritérii ve vztahu k příkazní smlouvě tedy zde vedle úplatnosti bude právě závazek k dosažení určitého výsledku (viz [příjmení], M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 –3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, k § 2430).

33. Soud má za to, že se žalobkyni v daném případě i přes poučení soudu dle § 118a o. s. ř. nepodařilo prokázat tvrzení, že mezi účastníky byla uzavřena bezúplatná příkazní smlouva, že žalovaná nesplnila své smluvní povinnosti a že žalobkyni v důsledku jednání žalované vznikla škoda. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že žalovaná společnost je členem koncernu [příjmení] [jméno] [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [příjmení]. V rámci Evropy je výhradní a přímou kontaktní osobou pro koncové zákazníky firmy [příjmení] [jméno] [anonymizováno] [příjmení] [jméno] v případě poruchy [právnická osoba] [anonymizována tři slova]. [příjmení]„ [příjmení] servis [anonymizováno]“ je silniční havarijní služba [příjmení] pro nákladní automobily a autobusy. Telefonní číslo [anonymizováno] je pro celou Evropu jednotné. Odhad nákladů opravy vyhotovila [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] [příjmení]., která následně vystavila fakturu, jíž byla oprava vozidla žalobkyni vyúčtována. Pokud jde odkazy žalobkyně na linku [anonymizováno] ve vystavených fakturách, tato skutečnost neprokazuje uzavření příkazní smlouvy mezi účastníky.

34. Smyslem ustanovení § 2955 o. z., které je hmotněprávní obdobou § 136 o. s. ř., je umožnit poškozenému domoci se náhrady škody i v případech, kdy její výši nelze přesně určit nebo ji nelze určit vůbec. Komentované ustanovení neznamená, že poškozený nemusel prokazovat výši škody. Je to právě poškozený, kdo musí tvrdit a prokázat nejen vznik, ale i výši škody a v soudním řízení i v tomto směru nese jak břemeno tvrzení, tak i břemeno důkazní (viz PETROV, Jan. Občanský zákoník: komentář. 2. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2019. Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-80-7400 -747-7, k § 2955).

35. Pokud žalobkyně odkazovala na rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 17. 1. 2020, sp. zn. II. ÚS 141/19, v němž Ústavní soud konstatoval, že:„ …nemožnost prokázat přesnou výši vzniklé škody nesmí bránit vzniku odpovědnostního vztahu. K situacím, kdy je prakticky nemožné prokázat přesnou výši vzniklé škody, přitom často dochází právě u škod vzniklých nadměrnou délkou řízení. Prokáže a odůvodní-li jednotlivec, že mu vznikla škoda, avšak není schopen přesně určit a prokázat její výši, nemohou obecné soudy rozhodnout, že mu proto škoda nebude vůbec nahrazena nebo že mezi protiprávním jednáním a vzniklou škodou není příčinná souvislost. V těchto případech je třeba určit výši vzniklé škody podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu.“, a rozhodnutí ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. II. ÚS 1430/13-2, v němž Ústavní soud mimo jiné uvedl:„ Za situace, kdy žalobce není schopen přesně určit a prokázat výši škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, přičemž však prokáže a odůvodní, že mu taková škoda vznikla, nemohou obecné soudy rozhodnout, že mu proto škoda nebude vůbec nahrazena nebo že mezi protiprávním jednáním a vzniklou škodou není příčinná souvislost. Obecné soudy v takové situaci určí výši vzniklé škody podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu.“ má soud za to, že odkaz na tato rozhodnutí není v dané věci přiléhavý, když obě citovaná rozhodnutí se vztahují ke škodám vzniklým nesprávným úředním postupem, resp. nadměrnou délkou řízení. V daném případě se o situaci, kdy je„ prakticky nemožné prokázat přesnou výši vzniklé škody“ dle soudu nejedná. Škoda měla žalobkyni vzniknout nevydáním kompresoru a bylo proto na žalobkyni, aby tvrdila a prokázala nejen vznik, ale i výši škody. Toto žalobkyně přes výzvu soudu neučinila a neunesla tak břemeno tvrzení a důkazní břemeno.

36. Žalobkyně dále odkazovala na rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 5. 11. 2018, sp. zn. III. ÚS 4072/17, vztahující se k hodnocení podmínek pro nařízení předběžného opatření ve věci společnosti UBER B. V. Ústavní soud v tomto rozhodnutí mimo jiné konstatoval, že:„ …V daném případě šlo konkrétně o posouzení, zda činnost vykonávanou vedlejším účastníkem lze kvalifikovat jako taxislužbu podle § 2 odst. 9 zákona č. 111/1994 Sb., a tedy zda případně tato služba podléhá právní regulaci podle § 21 a násl. zákona č. 111/1994 Sb., nikoli o posouzení, zda lze za taxislužbu (jako činnost) považovat něco, co nesplňuje podmínky pro poskytování taxislužby stanovené zákonem o silniční dopravě. V úsudku vrchního soudu o této činnosti shledal Ústavní soud pochybení vedoucí k porušení dále uvedených základních práv stěžovatelky. Obdobně by takovým pochybením bylo např. označení určité činnosti – jejímž výsledkem by byla objektivně„ stavba“ – za„ jinou stavební činnost“, nikoliv však za„ stavbu“ podle předpisů veřejného stavebního práva, protože stavebník nezískal veškeré povolovací správní akty (např. územní rozhodnutí či stavební povolení) nebo nesplnil jinou svou veřejnoprávní povinnost (např. nepředložil příslušnou dokumentaci nebo nezaplatil správní poplatek), z čehož by bylo dovozeno, že výše uvedené zákonné povinnosti nemá. Lze uvést příklad abdukce podle známého anglického rčení o něčem, co se projevuje jako kachna, tak jí také zpravidla bude (If it looks like a duck, swims like a duck and quacks like a duck, then it probably is a duck). Vyvodil-li vrchní soud ze skutečnosti, že vedlejší účastník nesplňuje zákonem stanovené podmínky pro výkon taxislužby, že jeho činnost nemůže být považována za konkurenci s taxislužbou (a nedostál svému poslání ochrany základních práv stěžovatelky), je jeho úvaha očividně vadná, a tudíž nemohou obstát ani z ní vycházející závěry, že mezi skutkovými tvrzeními, jež jsou v návrhu na nařízení předběžného opatření obsažena, a jeho petitem existuje rozpor a dále že předběžným opatřením by byla vedlejšímu účastníkovi uložena nesplnitelná povinnost (a příslušné rozhodnutí by tak nebylo možné vykonat). Dle konstantní judikatury Ústavního soudu proces interpretace a aplikace tzv. podústavního práva, zde § 102 odst. 1 o. s. ř., bývá stižen„ kvalifikovanou vadou“ zpravidla tehdy, jestliže obecné soudy nezohlední správně (či vůbec) dopad některého ústavně zaručeného základního práva (svobody) na posuzovanou věc nebo se dopustí – z hlediska spravedlivého procesu – neakceptovatelné„ libovůle“, spočívající buď v nerespektování jednoznačně znějící kogentní normy, nebo ve zjevném a neodůvodněném vybočení ze standardů výkladu práva, jenž je v soudní praxi respektován, resp. který odpovídá všeobecně akceptovanému (doktrinárnímu) chápání dotčených právních institutů. Pochybení, jehož se vrchní soud dopustil, považuje Ústavní soud za projev„ libovůle“ při výkonu veřejné moci (zde v soudním rozhodování). Jednak stojí ve zjevném rozporu s pravidly logického myšlení (v daném případě postupů abdukce, vztahů mezi premisou a závěrem), resp. odporuje obecně akceptovanému chápání daného právního institutu, jednak ve svých důsledcích klade na dotčeného účastníka neadekvátní (neoprávněné) požadavky ohledně postupu, kterým se může domáhat (byť třeba jen dočasné) ochrany svých základních práv soudní cestou (zde včetně práva podnikat podle čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny, a to v podmínkách, kdy veřejná moc dohlíží na dodržování pravidel hospodářské soutěže), což lze i prostřednictvím napadení rozhodnutí o předběžném opatření. To ve svém důsledku zakládá porušení ústavně zaručeného základního práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 36 odst. 4 a čl. 2 odst. 2 Listiny“ Dle soudu není ani odkaz na toto rozhodnutí v dané věci přiléhavý.

37. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobu v celém rozsahu zamítl, a to s ohledem na neunesení důkazního břemene žalobkyní ve vztahu k jejímu tvrzení, že mezi účastníky byla uzavřena bezúplatná příkazní smlouva, že žalovaná nesplnila své smluvní povinnosti a že žalobkyni v důsledku jednání žalované vznikla škoda.

38. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci zcela úspěšné žalované náleží plná náhrada nákladů řízení. Účelně vynaložené náklady řízení činí celkem [částka]. Tato částka se sestává z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) náleží odměna ve výši [částka], a dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši [částka] za každý ze čtyř úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, vyjádření k žalobě ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, účast při soudním jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu a účast při soudním jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu) O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalované soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

39. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.