21 C 495/2023

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Fiedlerovou ve věci žalobců: a) Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 b) Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 oba zastoupeni advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 proti žalovaným: 1) Anonymizováno , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 2) Jméno zainteresované osoby 2/0 Datum narození zainteresované osoby 2/0 3) Jméno zainteresované osoby 3/0 Datum narození zainteresované osoby 3/0 Adresa zainteresované osoby 3/0 o určení vlastnického práva,

I. Řízení o určení, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, je ve společném jmění manželů žalobců, se ve vztahu k žalovaným 2) a 3) zastavuje.

II. Žaloba, aby bylo určeno, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, je ve společném jmění manželů žalobců, se zamítá.

III. Ve vztahu mezi žalobci a žalovanými 2) a 3) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalované 1) náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se žalobou podanou dne 22. 12. 2023 domáhali určení, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , je ve společném jmění manželů žalobců. Tvrdili, že předmětný pozemek o výměře 368 m² představuje koryto vodního toku. Jako vlastníci pozemku jsou vedeni v pozici nedostatečně identifikovaných vlastníků osoby zemřelé, , Jméno zainteresované osoby 2/0, , Datum narození zainteresované osoby 2/0, , Datum narození zainteresované osoby 3/0, , Anonymizováno, , zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, vystupuje v pozici žalovaného , Anonymizováno, jednající , Anonymizováno, . Údaj o vlastnictví pozemku je chybný a žalobci touto cestou žádají o nápravu. Pozemek byl dříve součástí pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zahrada, v k. ú. , adresa, , který je ve vlastnictví rodiny žalobců již od začátku 20. století. Rodina jej získala z titulu smlouvy trhové, ze dne 23. 7. 1921, kterou původní vlastník, pan , Anonymizováno, , převedl nemovitosti nyní zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, a , Anonymizováno, pro k. ú. , adresa, , do vlastnictví pana , Jméno zainteresované osoby 2/0, , Datum narození zainteresované osoby 2/0, , a paní , Jméno zainteresované osoby 3/0, , Datum narození zainteresované osoby 3/0, , že se převádí vlastnické právo k červeně vyšrafované části zaznamenané v situačním plánu ze dne 20. 12. 1920, který je ke smlouvě přiložen. Právě červeně vyšrafovaná část situačního plánu odpovídá aktuálním pozemkům zapsaných na LV č. , hodnota, a , Anonymizováno, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, . Ve Smlouvě trhové jsou uvedeny výměry 17, 26 a celková výměra převáděných pozemků v rozsahu 480 čtverečních sáhů, což odpovídá cca 1.726 m2. Aktuální výměra pozemků zapsaných na LV č. , hodnota, a , Anonymizováno, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, je celkem 1.654 m2. Při zohlednění historické nepřesnosti rozloha pozemků odpovídá. Tehdejší přesná rozloha pozemku , Anonymizováno, po jeho rozdělení na dílčí parcely z toho zřejmá není. , jméno FO, , Jméno zainteresované osoby 2/0, a paní , Jméno zainteresované osoby 3/0, následně dne 18. 7. 1967 uzavřeli kupní smlouvou, jejímž předmětem bylo dle čl. I odevzdat nemovitosti, jim připsané podle smlouvy trhové, manželům , jméno FO, a , jméno FO, . Jednalo se tedy o tehdejší rodinný domek čp. , Anonymizováno, , stavební parcelu č. kat. , Anonymizováno, a zahradu č. kat. , Anonymizováno, , výměry pozemků jsou uváděny již v m², a neodpovídají původním výměrám dle Smlouvy trhové, nicméně je zde jasně uveden záměr převést pozemky v celém rozsahu tak, jak byly smlouvou trhovou získány a jak je prodávající užívali a užívat byli oprávněni, zmínka o jakémkoliv oddělení některé části pozemku, která by odpovídala dnešnímu pozemku parc. č. , Anonymizováno, , a kterou by si manželé , jméno FO, a , Jméno zainteresované osoby 3/0, ponechali ve svém vlastnictví, chybí. Zahrada byla již v té době užívána jako celek, a to až k oplocení podél přilehlého potoka, kdy i z kupní smlouvy vyplývá, že se vlastnictví převádí se všemi právy povinnostmi a se vším příslušenstvím, drobnými stavbami, studnou a oplocením. Následně se vlastníky pozemků nyní zapsaných na LV č. , hodnota, a , Anonymizováno, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, , stali žalobci, a to z titulu kupní smlouvy ze dne 27. 2. 1973 sepsané ve formě notářského zápisu , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Jedná se o převod stejných pozemků a výměry pozemků odpovídají výměrám, které jsou uvedeny v kupní smlouvě ze dne 18. 7. 1967, tj. se převádí ve stejném rozsahu, v jakém jej převáděli pan , Jméno zainteresované osoby 2/0, a paní , Jméno zainteresované osoby 3/0, . Opět absentuje jakákoliv zmínka o oddělení některé části pozemku, která by odpovídala dnešnímu pozemku parc. č. , Anonymizováno, , a kterou by si manželé , jméno FO, a , Jméno zainteresované osoby 3/0, ponechali ve svém vlastnictví, koneckonců i pozemky byly v celém jejich rozsahu užívány manželi , Anonymizováno, a , jméno FO, stejně jako před nimi manželi , jméno FO, . Pozemek parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, byl až do roku 2004 také zapsán ve společném jmění manželů , Anonymizováno, a , jméno FO, , následně však došlo k nepochopitelné změně. , právnická osoba, , adresa, byl doplněn nový list vlastnictví č. , hodnota, se zápisem části pozemku ze zjednodušené evidence PK , Anonymizováno, o výměře 368 m², který byl zapsán zpět do vlastnictví , jméno FO, a , Jméno zainteresované osoby 3/0, , a to navzdory výše uvedenému. Tato změna byla odůvodněna tím, že Kupní smlouvou z roku 1973 byl převeden pouze pozemek parc. č. , Anonymizováno, – zahrada o výměře 826 m², zbytek původního pozemku převeden nebyl, katastrální úřad se však nevypořádal s tím, proč oddělil právě tuto konkrétní část pozemku a z jakých podkladů při tom vycházel. Nápravu však odmítl provést a žalobce odkázal na obecný postup v případě nedostatečně identifikovaných vlastníků. , jméno FO, , Jméno zainteresované osoby 2/0, i paní , Jméno zainteresované osoby 3/0, již zemřeli. Žádný pozemek nebyl předmětem řízení o jejich pozůstalosti, i z toho je zřejmé, že rodina považovala všechny pozemky za vypořádané a takto se k vlastnictví pozemků i dlouhodobě přistupuje. Žalobcům není známo, jak došlo ke změně výměr předávaných pozemků, ani jaká byla původní, či jaká je jejich stávající výměra, nicméně pokud je jediným důvodem toho, že nemohlo dojít k převodu vlastnického práva k pozemku to, že výměry v kupních smlouvách neodpovídají skutečnosti, pak toto je nepřiměřený formalismus, povinnými náležitostmi k označení nemovitostí, které jsou předmětem převodu, není jejích výměra. Záměr převést pozemky jako celek byl uváděn již od počátku, opačný výklad nemůže obstát, tedy bez ohledu na to, že výměry pozemků nesedí, je zřejmé, že záměrem bylo převést do vlastnictví žalobců pozemky jako celek, tedy se žalobci stali i platnými vlastníky pozemku. Pokud by soud došel k opačnému závěru o vzniku vlastnického práva k pozemku, pak je třeba zdůraznit, že žalobci pozemek užívají a obhospodařují dlouhodobě, již od roku 1973. Po celou dobu byli v dobré víře, že pozemek je v jejich vlastnictví, ani jej nevnímali, jako samostatnou část, neboť nemovitosti byly vždy užívány jako celek v celém svém rozsahu a takto jsou i oploceny. Jejich držba Pozemku je po celou dobu řádná, poctivá a pravá, nepřerušeně trvá déle než 50 let, ve smyslu platných právních předpisů se tedy žalobci bez ohledu na to, zda skutečně výše zmíněnými smlouvami došlo k převodu vlastnického práva k Pozemku či nikoliv, stali vlastníky Pozemku vydržením. Popsaný stav trvá do současné doby, vlastníci nemovitostí, tedy i žalobci vždy po dobu trvání svého vlastnického práva užívali a průběžně udržovali celou oplocenou zahradu, tedy i pozemek. V nedávné době žalobci převedli pozemky zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , do společného jmění manželů , jméno FO, (vnuk žalobců s manželkou), rádi by nyní vyřešili i vlastnictví k pozemku, aby tento, jako tomu bylo vždy, tvořil nejen funkční celek z pohledu faktického ale i vlastnického, tedy aby pozemek rovněž přešel do vlastnictví manželů , jméno FO, , toho však nedosáhnou, pokud nedojde k určení jejich vlastnického práva k Pozemku. Žalobci uplatnili své vlastnické právo k pozemku u žalovaného a požádali o součinnost při řešení, tento dopis však zůstal bez reakce. Naléhavý právní zájem na určení právního vztahu ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř. je dáno s ohledem na okolnost, že bez soudního rozhodnutí nelze provést zápis vlastnického práva žalobců k pozemku do katastru nemovitostí a po uplynutí lhůty stanovené občanským zákoníkem, přejde vlastnické právo k pozemku automaticky na stát a žalobci tak budou nuceni svůj pozemek znovu koupit, či projít dědickým řízením, které by jim ani vlastnické právo přinést nemuselo.

2. Žalovaná 1) s žalobou ve vyjádření z 27. 2. 2024 nesouhlasila. Namítala, že Katastrální úřad pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, žalobcům oznámil dne 4. 5. 2004 pod č.j. , Anonymizováno, , že v operátu katastru nemovitostí pro obec , adresa, doplnil nový LV č. , hodnota, se zápisem části pozemku ve zjednodušené evidenci (PK) č. , Anonymizováno, dle platného nabývacího titulu – trhové smlouvy ze dne 23. 7. 1921 a připojeného situačního plánu ze dne 20. 12. 1920. Dle této smlouvy trhové nabývají kupující manželé , Jméno zainteresované osoby 2/0, a , Jméno zainteresované osoby 3/0, oddělenou část pozemku č. kat. , Anonymizováno, role, na situačním plánu č. j. , Anonymizováno, ze dne 20. 12. 1920 nově označenou jako č. kat. , Anonymizováno, o výměře 17a 26 m² (1.726 m² neboli 480 čtverečných sáhů). , jméno FO, a , Jméno zainteresované osoby 3/0, pak uzavřeli dne 18. 7. 1967 kupní smlouvu, kterou prodali manželům , jméno FO, a , jméno FO, rodinný domek č.p. , Anonymizováno, ve , adresa, se stavební parcelou č. kat. , Anonymizováno, o výměře 460 m² a zahradou č. kat. , Anonymizováno, o výměře 826 m2. Již z této kupní smlouvy je zřejmé, že manželé , jméno FO, prodávají pozemky o celkové výměře menší o 440 m2, než kolik nabyli v roce 1921. Další kupní smlouvou ze dne 27. 2. 1973 prodává paní , jméno FO, manželům , Anonymizováno, a , Jméno zainteresované osoby 1/0, (žalobcům) dům č.p. , Anonymizováno, ve , adresa, se stavební parcelou č. , hodnota, o výměře 460 m2 a zahradou č., Anonymizováno, o výměře 826 m2, tedy ve stejných výměrách, v jakých sama nabyla. Z toho je zřejmé, že katastrální úřad při opravě chybného údaje v katastru nemovitostí postupoval správně, když zbytek (část) pozemku ve zjednodušené evidenci (PK) č. , Anonymizováno, – dnes pozemková parcela č. , Anonymizováno, o výměře 368 m2, zapsal na nově založený list vlastnictví č. , hodnota, pro původní vlastníky manžele , jméno FO, a , Jméno zainteresované osoby 3/0, , kteří ho nabyli dle smlouvy trhové ze dne 23. 7. 1921, ale další smlouvou dále nepřevedli. Žalobci dnes již nejsou vlastníky domu č.p. , Anonymizováno, se stavební parcelou č. , hodnota, (resp. dnes stavební parcely č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ) a zahradou p. č. , Anonymizováno, v obci a k. ú. , adresa, . Tyto nemovité věci převedli darovací smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne 4. 8. 2021 manželům , jméno FO, a , jméno FO, , nicméně součet výměr třech stavebních parcel a zahrady p. č. , Anonymizováno, je 1 286 m2, což přesně odpovídá součtu výměr stavební parcely č. , hodnota, a zahrady p. č. , Anonymizováno, jak v kupní smlouvě ze dne 18. 7. 1967, tak v kupní smlouvě ze dne 27. 2. 1973. Žalobci tak od počátku, tedy od koupě domu č.p. , Anonymizováno, se stavební parcelou č. , hodnota, a zahradou p. č. , Anonymizováno, v roce 1973 přesně věděli, jaké pozemky a v jaké výměře kupují. Vlastnické právo k pozemku p. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, žalobci nenabyli podle kupní smlouvy ze dne 27.2.1973, neboť ta část původní pozemkové parcely č.kat. , Anonymizováno, , která je dnes označena jako pozemková parcela č. , Anonymizováno, nebyla předmětem převodu. Stejně tak nesplnili zákonné podmínky pro nabytí sporného pozemku vydržením, když již od počátku věděli, že nabývají dům č.p. , Anonymizováno, se stavební parcelou č. , hodnota, a zahradou p. č. , Anonymizováno, o konkrétních výměrách, tedy nemohli být v dobré víře, že jim náleží něco, co fakticky nekoupili. Žalobci ani nemají naléhavý právní zájem na určení vlastnictví, když vlastníci pozemku v podstatě nejsou neznámí (dle LV č. , hodnota, a dle žaloby se jedná o manžele , Jméno zainteresované osoby 2/0, , Datum narození zainteresované osoby 2/0, a , Jméno zainteresované osoby 3/0, , Datum narození zainteresované osoby 3/0, , resp. jejich dědice, neboť ti vzhledem k datu narození již nežijí).

3. Při jednání konaném dne 14. 5. 2024 učinili účastníci nesporným, že manželé , jméno FO, a , Jméno zainteresované osoby 2/0, , jako kupující, uzavřeli dne 23. 7. 1921 kupní smlouvu s , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jako prodávajícím. , jméno FO, , Jméno zainteresované osoby 2/0, , Datum narození zainteresované osoby 2/0, , Datum narození zainteresované osoby 3/0, , jako prodávající uzavřeli dne 18. 7. 1967 kupní smlouvu s manželi , jméno FO, , narozeným , datum, a , jméno FO, , narozenou , datum, , jako kupujícími. Žalobci jako kupující uzavřeli dne 27. 2. 1973 kupní smlouvu se , jméno FO, , jako prodávající.

4. Mezi účastníky zůstalo sporným, zda mají žalobci naléhavý právní zájem na požadovaném určení, resp. zda jsou vlastníci předmětného pozemku neznámí.

5. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav.

6. Ze smlouvy trhové ze dne 23. 7. 1921 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, jako prodávajícím a manžely , jméno FO, a , Jméno zainteresované osoby 3/0, , majiteli domu ve , adresa, , jako kupujícími. Předmětem převodu dílec od pozemku čís. kat. , Anonymizováno, role ve , adresa, , červeně vyčárkovaný na situačním plánu daném na , adresa, dne 20. 12. 1920 č. j. , Anonymizováno, označený novým čís. kat. , Anonymizováno, ve výměře 17 a 26 m2 čili 480 čtver. sáhů. Pozemek byl prodán za účelem výstavby obytného stavení.

7. Z usnesení čj. , Anonymizováno, ze dne 22. 7. 1922 bylo zjištěno, že jím bylo povoleno odepsání dílce pozemkové parcely č. kat. , Anonymizováno, vyznačené v situačním plánu ze dne 20. 12. 1920. Ze situačního plánu bylo zjištěno, že zde byla vyznačena část pozemkové parcely (, Anonymizováno, ), která měla být oddělena z pozemkové parcely č. kat. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, .

8. Z kupní smlouvy ze dne 18. 7. 1967 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi manželi , Jméno zainteresované osoby 2/0, , Datum narození zainteresované osoby 2/0, , a , Jméno zainteresované osoby 3/0, , Datum narození zainteresované osoby 3/0, , jako prodávajícími, a manželi , jméno FO, a , jméno FO, , jako kupujícími. Předmětem prodeje byl rodinný domek čp. , Anonymizováno, ve , adresa, se stavební parcelou č. kat. , Anonymizováno, , ve výměře 460 m2 a zahradou č. kat. , Anonymizováno, ve výměře 826 m2, připsaný pdole smlouvy trhové ze dne 14. 6. 1922, se vším zákonným příslušenstvím, též s dorbými stavbami, studnou a oplocením.

9. Z notářského zápisu , Anonymizováno, dne 7. 2. 1973 na Státním notářství , adresa, bylo zjištěno, že mezi , jméno FO, , narozenou , datum, , jako prodávající, a žalobci jako kupujícími byla uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl prodej domu č. , hodnota, , stavební parcely č. , hodnota, o výměře 460 m2 a zahrady č. , Anonymizováno, o výměře 826 m2 ve , adresa, . Prodávající prohlásila, že je výhradní vlastnicí předmětných nemovitých věcí na základě kupní smlouvy ze dne 18. 7. 1967 a podle rozhodnutí Státního notářství , adresa, ze dne 19. 10. 1972, č. j. , Anonymizováno, . Prodávající si vyhradila pro sebe a pro své rodiče , jméno FO, a , Jméno zainteresované osoby 3/0, právo bezplatného doživotního užívání převáděných nemovitostí, které jim žalobci zřídili.

10. Z oznámení o opravě chybného údaje katastru nemovitostí ze dne 4. 5. 2004, č. j. , Anonymizováno, , bylo zjištěno, že Katastrální úřad pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , oznámil žalobcům, že v souladu s ustanovením § 8 odst. 4 zákona č. 344/1992 Sb., doplnil v operátu katastru nemovitostí pro obec , adresa, nový list vlastnictví č. , hodnota, se zápisem části pozemku ze zjednodušené evidence PK , Anonymizováno, o výměře 368 m2. Zbytek původního pozemku PK , Anonymizováno, nebyl kupní smlouvou , Anonymizováno, převeden.

11. Z odpovědi Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , ze dne 27. 7. 2023, č. j. , Anonymizováno, , bylo zjištěno, že katastrální úřad obdržel dne 13. 7. 2023 žádost žalobců o přezkum a opravu údajů katastru nemovitostí. V roce 1967 prodali pan , Jméno zainteresované osoby 2/0, a paní , Jméno zainteresované osoby 3/0, manželům , jméno FO, a , jméno FO, nemovití věci, nicméně „zbytek“ pozemku PK , Anonymizováno, písemně převeden nebyl, i když bylo záměrem převést vše v celém rozsahu. V roce 1972 se jedinou vlastnicí výše citovaných pozemků stala paní , jméno FO, , dědictví po manželovi. Zbytek pozemku PK , Anonymizováno, byl v KN evidován na žalobce, avšak bez platného nabývacího titulu. Žalobci byli s opravou seznámeni v oznámení s možností odvolání do 30 dnů dopisem ze dne 4. 5. 2004 doručeným 6. 5. 2004. Nemovitosti evidované na LV č. , hodnota, byly v roce 2021 převedeny darovací smlouvou na , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, . Věc nelze řešit opravou chyby v údajích KN, nýbrž postupy pro nedostatečně identifikované vlastníky.

12. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu 20. 5. 2022 bylo zjištěno, že jako vlastníky pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, jsou evidováni , jméno FO, a , Anonymizováno, , jméno FO, , adresa neznáma, každý s podílem ½.

13. Z dopisu ze dne 15. 12. 2023, vč. dodejky, bylo zjištěno, že žalobci uplatnili u žalované 1) vlastnické právo k pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, .

14. Z informace o pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, k datu 9. 5. 2024 bylo zjištěno, že v části jiné zápisy je evidováno, že probíhá řízení o pozůstalosti. Z katastrální a ortofotomapy předmětného pozemku bylo zjištěno, že tento pozemek sousedí s pozemkem parc. č. , Anonymizováno, .

15. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu 13. 5. 2024 bylo zjištěno, že jako vlastníky pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, jsou evidováni , jméno FO, a , Anonymizováno, , jméno FO, , adresa neznáma, každý s podílem ½. Jako nabývací titul je evidována listina – pozemková kniha kn. vl. , Anonymizováno, . Dále je zde poznámka o probíhajícím řízení o pozůstalosti, která byla zapsána na základě žádosti o zápis upozornění č.j. , Anonymizováno, ze dne 22. 12. 2023.

16. Z žádosti o zápis upozornění ze dne 22. 12. 2023 bylo zjištěno, že jej žalovaná 1) podala u Katastrálního pracoviště , adresa, s ohledem na zjištění údajů u nedostatečně identifikovaného vlastníka, resp. u LV č. , hodnota, v k.ú. , adresa, .

17. Z fotografií bylo zjištěno, že je na nich zachycena zahrada s oplocením a vegetací.

18. Na základě shora provedených důkazů a skutečností, které účastníci učinili mezi sebou nespornými, a které nijak neodporují provedeným důkazům, dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, a to že manželé , jméno FO, a , Jméno zainteresované osoby 2/0, , jako kupující, uzavřeli dne 23. 7. 1921 kupní smlouvu s , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jako prodávajícím. , jméno FO, , Jméno zainteresované osoby 2/0, , Datum narození zainteresované osoby 2/0, , Datum narození zainteresované osoby 3/0, , jako prodávající uzavřeli dne 18. 7. 1967 kupní smlouvu s manželi , jméno FO, , narozeným , datum, a , jméno FO, , narozenou , datum, , jako kupujícími. Žalobci jako kupující uzavřeli dne 27. 2. 1973 kupní smlouvu se , jméno FO, , jako prodávající. V roce 2004 došlo k opravě údaje katastru nemovitostí, kdy byl nový LV č. , hodnota, zapsán pozemek parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , a to s odůvodněním, že část pozemku ze zjednodušené evidence PK , Anonymizováno, o výměře 368 m2 nebyla kupní smlouvou , Anonymizováno, převedena. Jako vlastníci předmětného pozemku pak byli a dosud jsou evidováni , jméno FO, a , Jméno zainteresované osoby 2/0, . Na základě žádosti ze dne 22. 12. 2023 byla v katastru nemovitostí zapsána poznámka, že probíhá pozůstalostí řízení.

19. S ohledem na shora uvedené měl soud skutkový stav za dostatečně prokázaný, a proto další návrhy na doplnění dokazování zamítl. Soudem tak nebyl proveden žalobci navržený důkaz výslechem svědkyně , jméno FO, , dcery žalobců, kterým mělo být prokázáno tvrzení, že žalobci předmětný pozemek užívali od roku 1973, kdy došlo k uzavření kupní smlouvy.

20. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

21. Podle ustanovení § 3067 o. z. je-li opuštěna nemovitá věc, počne běžet doba uvedená v § 1050 odst. 2 ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

22. Podle ustanovení § 1045 odst. 1 o. z. věc, která nikomu nepatří, si každý může přivlastnit, nebrání-li tomu zákon nebo právo jiného na přivlastnění věci. Movitá věc, kterou vlastník opustil, protože ji nechce jako svou držet, nikomu nepatří. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení opuštěná nemovitá věc připadá do vlastnictví státu.

23. Podle ustanovení § 1050 odst. 2 o. z. nevykonává-li vlastník vlastnické právo k nemovité věci po dobu deseti let, má se za to, že ji opustil.

24. Podle ustanovení § 64 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální zákon“) v případech, kdy je třeba získat jako listinu pro zápis do katastru rozhodnutí nebo osvědčení orgánu veřejné moci a osoba dosud zapsaná v katastru jako vlastník nebo jiný oprávněný není označena dostatečně určitě, jak to vyžaduje tento zákon, a proto není možné označit ji v řízení před tímto orgánem údaji požadovanými právním předpisem, na jehož základě lze rozhodnutí nebo osvědčení orgánu veřejné moci vydat, postačí k jejímu označení v řízení před tímto orgánem i v řízení o zápisu do katastru uvedení údajů, které jsou o této osobě známé z katastru. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení pokud je osoba zapsaná v katastru jako vlastník označena tak, jak je uvedeno v odstavci 1, a zápis o ní neumožňuje její dostatečnou identifikaci, Český úřad zeměměřický a katastrální předá údaje o této nemovitosti a o jejím vlastníkovi známé ze zápisů v katastru Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

25. Podle ustanovení § 65 odst. 1 katastrálního zákona Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových převezme údaje o nemovitostech uvedených v § 64 odst. 2 a známé údaje o jejím vlastníkovi a vede jejich evidenci. Tuto evidenci včetně známých údajů o zapsaném vlastníkovi zveřejní na svých internetových stránkách způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zároveň tyto údaje předá obecnímu úřadu obce, na jejímž území se nemovitost nachází. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení Obecní úřad zveřejní převzaté údaje podle odstavce 1 na úřední desce. Podle odstavce 3 citovaného ustanovení součástí zveřejnění podle odstavců 1 a 2 je i výzva, aby se vlastník přihlásil ke svému vlastnictví uvedené nemovitosti u Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ve výzvě se uvede poučení o důsledcích, které nastanou, pokud se vlastník nepřihlásí ve lhůtě stanovené jiným právním předpisem pro to, aby nemovitost byla považována za opuštěnou. Podle odstavce 4 citovaného ustanovení Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových v součinnosti s obecním úřadem provede zároveň šetření k dohledání vlastníka v dostupných evidencích, zejména v matrice a v základních registrech, v agendovém informačním systému evidence obyvatel a v agendovém informačním systému cizinců. Obecní úřad přitom jedná v přenesené působnosti. Podle odstavce 5 citovaného ustanovení zjistí-li Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových postupem podle odstavce 4 osobu vlastníka nemovitosti, písemně vyzve tuto osobu, aby předložila listiny dokládající její vlastnictví příslušnému katastrálnímu úřadu nebo uplatnila svá vlastnická práva v občanskoprávním řízení. Podle odstavce 6 citovaného ustanovení přihlásí-li se Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových osoba, která tvrdí, že je vlastníkem nemovitosti uvedené v odstavci 1, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových ji písemně vyzve, aby listiny dokládající její vlastnictví předložila katastrálnímu úřadu nebo uplatnila svá vlastnická práva v občanskoprávním řízení. Podle odstavce 7 citovaného ustanovení stát v soudním řízení podle odstavců 5 a 6 vystupuje jako žalovaný. V řízeních před soudy v těchto případech jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Podle odstavce 8 citovaného ustanovení zjistí-li Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových postupem podle odstavce 4, že zapsaný vlastník nežije, podá podnět k zahájení řízení o pozůstalosti soudu příslušnému k řízení o pozůstalosti podle jiného zákona a předá mu zjištěné informace o zapsaném vlastníkovi a o jeho nemovitosti; není-li známo jeho bydliště, podá podnět u soudu, v jehož obvodu se dotčená nemovitost nalézá. Podle odstavce 9 citovaného ustanovení nepodaří-li se vlastníka zjistit a uplyne-li marně lhůta, po jejímž uplynutí se podle jiného právního předpisu má za to, že nemovitost je opuštěná, pohlíží se na ni jako na opuštěnou; další postup se řídí právními předpisy upravujícími hospodaření s majetkem státu.

26. Žalobci v žalobě jako žalované označili žalovanou 1) a dále tyto osoby: „nedostatečně identifikovaní vlastníci , Jméno zainteresované osoby 2/0, , , Jméno zainteresované osoby 3/0, “. V žalobě pak dále uvedli, že v pozici nedostatečně identifikovaných vlastníků jsou vedeny osoby zemřelé, , Jméno zainteresované osoby 2/0, , Datum narození zainteresované osoby 2/0, , Datum narození zainteresované osoby 3/0, , že žalovaní 2) a 3), tak jak jsou v žalobě značeni, zemřeli ještě před zahájením řízení (v opačném případě by jim v době zahájení řízení bylo 135, resp. 132 let). S ohledem na shora uvedené soud řízení ve vztahu k žalovaným 2) a 3) zastavil v souladu s ustanovením § 104 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaní 2) a 3) zemřeli ještě před zahájením řízení (výrok I.).

27. Soud dále zohlednil níže citované závěry judikatury a odborné literatury.

28. Byť obecně platí, že v řízení o určení vlastnictví nemovitosti je pasivně legitimována osoba, která je v katastru nemovitostí aktuálně zapsaná jako její vlastník, je-li prokazatelné, že osoba aktuálně zapsaná v katastru nemovitostí jako vlastník již nežije (neexistuje), jsou v řízení o určení vlastnictví pasivně legitimováni všichni známí dědicové zemřelého vlastníka. Určovací žalobu je třeba podat proti právním nástupcům katastrálních vlastníků nemovité věci, jež je předmětem určovací žaloby (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. 21 Cdo 2964/2017).

29. V situaci, kdy nejsou známi zůstavitelovi dědici, může soud v řízení ihned pokračovat, jen je-li tu nebezpečí z prodlení, a to s opatrovníkem, kterého neznámým dědicům ustanovil a který bude dědice zastupovat do doby, než budou v dědickém řízení zjištěni; jinak řízení přeruší. Přerušení řízení trvá obvykle až do skončení řízení o dědictví. Teprve až poté je totiž zřejmé, který z dědiců převzal právo nebo povinnost, o něž v řízení jde, popřípadě zda povinnost nezanikla zcela nebo zčásti. Má-li zůstavitel jediného dědice nebo patří-li do dědictví dostatečný majetek, je-li předmětem řízení nepeněžité plnění (např. vydání věci), nebo je-li zřejmé, který z více dědiců právo převezme (např. podle závěti, která nebyla v dědickém řízení napadena), lze v řízení v těchto a v jim podobných případech pokračovat již před skončením dědického řízení, pokud to nevylučuje povaha věci. K ustanovení opatrovníka neznámým dědicům lze přistoupit v případě, kdy v řízení o dědictví nebyl do okamžiku rozhodnutí o ustanovení opatrovníka stanoven okruh dědiců. Ustanovení § 29 odst. 3 o. s. ř. neupírá možnost ustanovení opatrovníka neznámým dědicům ani v případě, že není zřejmé, zda probíhá, případně bylo ukončeno dědické řízení po zůstaviteli. Z uvedeného vyplývá, že není-li v době, kdy žalobce zvažuje podání žaloby vztahující k majetku zůstavitele, znám okruh dědiců zůstavitele, je přípustné, aby předmětná (určovací) žaloba byla podána proti neznámým dědicům zůstavitele, přičemž na soudu bude, aby uvážil, zda má být řízení přerušeno až do skončení řízení o dědictví po zůstaviteli, k jehož zahájení dá případně (nebylo-li zahájeno jinak) podnět, nebo zda má být neznámým dědicům tohoto zůstavitele ustanoven opatrovník podle § 29 odst. 3 o. s. ř. (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2021, sp. zn. 24 Cdo 277/2021, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2023, sp. zn. 22 Cdo 524/2023, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2023, sp. zn. 22 Cdo 1994/2023).

30. Domněnka opuštění nemovité věci (§ 1050 odst. 2) může nastoupit nejdříve koncem dne 1. 1. 2024 (srovnej PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, k § 3067).

31. Význam ustanovení § 1050 odst. 2 o. z. lze spatřovat ve spojení s § 65 katastrálního zákona, jenž určuje postup katastrálního úřadu v případě neznámých či nedostatečně identifikovaných vlastníků nemovitostí (srovnej PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, k § 1050).

32. Ustanovení § 1050 odst. 2 o. z. – založené na vyvratitelné domněnce – se aplikuje v případech, kdy skutečná vůle vlastníka opustit nemovitou věc prokázána není; tedy není znám žádný právně relevantní projev vůle, který směřuje k opuštění nemovité věci. Zákon vychází z okolností, z nichž lze s určitou mírou pravděpodobnosti na tuto vůli usuzovat. Nelze ji však prokázat. Tyto okolnosti spočívají v tom, že vlastník kontinuálně nevykonává vlastnické právo po dobu 10 let. Zjednodušeně řečeno, vyžaduje se, aby se dosavadní vlastník choval tak, jako by skutečně danou věc opustil. Jakákoli jiná skutečnost uvedenou vyvratitelnou domněnku nemůže založit. Hypotéza normy vyžaduje kumulativní splnění dvou předpokladů: a) absence výkonu vlastnického práva k nemovité věci a b) kontinuální trvání této skutečnosti po dobu 10 let (přitom zásadně není rozhodující, zda má nemovitost in concreto známého či neznámého vlastníka). Dojde-li k naplnění uvedené hypotézy, nastupuje právní následek v podobě vyvratitelné domněnky opuštění věci. Na daný skutkový stav tedy bude třeba hledět tak, jako by dosavadní vlastník svoji věc opustil. Jelikož opuštění nemovité věci má za následek nabytí vlastnického práva státem (§ 1045 odst. 2), vzniká vyvratitelná domněnka, že vlastníkem dané nemovité věci se ex lege stal stát na základě § 1045 odst.

2. Jak již bylo uvedeno, v § 1050 odst. 2 jde o vyvratitelnou domněnku. K vyvrácení dojde tím, že dosavadní vlastník prokáže, že se choval jako vlastník, tedy že vykonával (alespoň některá) vlastnická práva (např. věc užíval) či plnil vlastnické povinnosti (např. hradil daň z nemovité věci). Pokud uvedené prokáže, daná domněnka je vyvrácena a o státu již nelze mít za to, že se stal vlastníkem v důsledku opuštění věci. Pro vyvrácení domněnky není per se stanovena žádná lhůta. Vzhledem k tomu, že jde o postup při zjišťování skutkového stavu, nelze možnost vyvrátit domněnku považovat za hmotné subjektivní právo, které by se promlčovalo. Zachování vlastnického práva dosavadního vlastníka však bude „ohroženo“ možností nabytí vlastnického práva k věci jinou osobou na základě příslušného titulu. K takovému nabytí může dojít buď samotným státem, nebo třetí osobou. Vlastník se tedy může vůči státu domáhat svého vlastnického práva tak dlouho, dokud stát toto právo nevydrží, a to určovací žalobou (§ 80 o. s. ř.), s tím, že jednak musí prokázat své vlastnické právo (zejm. tehdy, nesvědčí-li mu již zápis v katastru nemovitostí), jednak musí vyvrátit domněnku plynoucí z § 1050 odst.

2. Zpravidla se uvádí, že § 1050 odst. 2 bude dopadat na případy nemovitostí bez evidovaného vlastníka, resp. nemovitostí s vlastníkem sice evidovaným, ovšem takovým, jehož totožnost nebude zjistitelná. Byť tento závěr bude z praktického hlediska v převážné většině případů odpovídat realitě, je třeba zdůraznit, že prostý fakt, že ze zápisu v katastru nelze zjistit, kdo je vlastníkem (a to z jakéhokoli důvodu), přičemž tento stav trvá minimálně 10 let, nevede automaticky k závěru o tom, že jsou splněny předpoklady § 1050 odst.

2. Na tomto závěru nic nemění ani koncepce § 65 odst. 9 katastrálního zákona. Vlastník totiž může existovat a může své vlastnické právo vykonávat, i když v katastru není zapsán. Zápis v katastru je z tohoto hlediska pouze evidenční záležitostí. Nastoupení domněnky je představitelné i u těch nemovitých věcí, jejichž vlastník je znám a svědčí mu zápis v katastru. Úpravu katastrálního zákona nelze pro účely aplikace § 1050 odst. 2 vůbec zohledňovat; jde čistě o procesní ustanovení, které nijak nesouvisí s hmotněprávní úpravou nabývání, resp. pozbývání vlastnického práva k nemovitostem, k nimž není vykonáváno vlastnické právo. Způsob vzniku a zániku věcných práv k nemovitostem evidovaným v katastru nemovitostí plyne z o. z., nikoli z katastrálního zákona; katastrální zákon je v tomto ohledu „jen“ evidenčním předpisem, tj. stanoví pouze, co se zapisuje do katastru a jakým způsobem. Nemůže však nijak měnit hmotněprávní úpravu o. z. ohledně vzniku a zániku věcných práv k nemovitostem. Stanoví-li tedy § 65 odst. 9 katastrálního zákona, že se za určitých okolností „pohlíží“ na nemovitost jako na opuštěnou, neznamená to v žádném případě, že se tím daná nemovitost stává vlastnictvím České republiky z toho důvodu, že katastrální zákon „založil fikci“ opuštění takové věci. Je zde pouze otevřena cesta pro katastrální úřad k provedení změny v evidenci takové nemovitosti, jako kdyby se jednalo o nemovitost opuštěnou – tedy k zápisu státu jako knihovního vlastníka. To je jediný smysl a účel uvedeného pravidla. Stát však bude v katastru zapsán pouze jako knihovní vlastník; zda je též skutečným vlastníkem, záleží na naplnění hmotněprávních předpokladů plynoucích z o. z. (srovnej Tégl Petr, Melzer Filip. K domněnce opuštění nemovité věci dle § 1050 odst. 2 o. z. a jejím právním následkům, Bulletin advokacie 5/2021. Praha: Česká advokátní komora v Praze. ISSN 1210-6348).

33. Dle soudu je v daném případě třeba dospět k závěru, že s ohledem na shora uvedené závěry a skutečnost, že osoby aktuálně zapsané v katastru nemovitostí jako vlastníci předmětného pozemku již nežijí, že pasivně legitimovanými osobami jsou všichni dědicové zemřelých vlastníků. Určovací žalobu je třeba podat proti právním nástupcům katastrálních vlastníků nemovité věci, jež je předmětem určovací žaloby (případě proti „neznámým dědicům zůstavitelů“). Jinými slovy řečeno, i v případě, že již mohla nastat právní domněnka ustanovení 1050 odst. 2 o. z. (srovnej § 3067 o. z.), nelze v daném případě žalobu s poukazem na ustanovení § 65 odst. 7 katastrálního zákona podat proti , Anonymizováno, jednajícímu , Anonymizováno, . Předmětné ustanovení by bylo možné aplikovat v případě, že by jako spoluvlastníci předmětného pozemku byly do 1. 1. 2024 evidovány osoby, o nichž by nebylo zřejmé, zdali žijí, či již zemřely, tak tomu však v daném případě není (viz výše). Tento závěr nemůže zvrátit ani okolnost, že evidovaní vlastníci mohou mít větší počet dědiců. Žalobu podanou proti žalované 1) tak bylo třeba zamítnout pro nedostatek pasivní legitimace. Dalšími námitkami žalobců, zejména námitkou vydržení, se pak soud pro nedostatek pasivní legitimace pro nadbytečnost již nezabýval (viz výrok II.).

34. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobci a žalovanými 2) a 3) bylo rozhodnuto podle ustanovení § 146 odst. 1 písm. c) o. s. ř., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení bylo zastaveno (výrok III.).

35. O nákladech řízení mezi žalobci a žalovanou 1) bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci zcela úspěšné žalované 1) náleží plná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady se sestávají z částky 600 Kč představující paušální náhradu hotových výdajů za 2 úkony pod 300 Kč (sepis vyjádření z 27. 2. 2024 a účast na jednání dne 14. 5. 2024) v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (viz výrok IV.).

36. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.