21 C 5/2026

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Fiedlerovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený rodné přijmení Datum narození žalobce trvale bytem Adresa žalobce proti žalovaným: 1) Jméno žalované A , narozená rodné přijmení Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2) Jméno žalované B , narozená rodné přijmení Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B ve věci projednání dědictví po jméno FO , narozeném datum , zemřelém dne datum , o žalobě pro zmatečnost proti usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne datum , sp. zn. spisová značka ,

I. Žaloba pro zmatečnost, kterou se žalobce domáhal zrušení usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce v podaní ze dne 20. 10. 2025, které bylo soudu doručeno dne 18. 11. 2025, uvedl, že se domáhá „znovuotevření dědického řízení po smrti našeho otce , jméno FO, , které proběhlo , datum, , a bylo vedeno u vašeho soudu soudní úřednicí , jméno FO, pod spisovou značkou , spisová značka, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, .“. Uvedl, že došlo ke „zneužití zmatečného usnesení Dědického řízení nemorálním a protizákonným jednáním účastníků řízení“. Dále v tomto podání uvedl, že na podkladě slibu matky , Jméno žalované A, , že nebude psát žádnou závět a ponechá veškerý rodinný majetek, včetně jejího podílu, ve vlastnictví všech pozůstalých s , jméno FO, dali matce plnou moc pro zastupování v řízení. Tento slib byl následně porušen sepsáním tajné darovací smlouvy, pravděpodobně pod psychologickým nátlakem její nejstarší dcery, , Jméno žalované B, . , Jméno žalované B, přitlačila 86 let starou a duševně ochablou matku k podepsáni tajné darovací smlouvy ve svůj prospěch. Tímto došlo k trestnému činu podvodu. Dědické řízení bylo plánovanou předehrou podvodu s cílem okrást ostatní oprávněné dědice o jejich dědický podíl. Dědické řízení, jehož se zúčastnily pouze matka a , Jméno žalované B, , přidělilo pozůstalé , Jméno žalované A, podstatnou část majetku. Usnesení obsahuje neexistující adresu , Jméno žalobce, , jež se ani neshoduje s adresou plné moci pro zastupitelku , Jméno žalované A, . Žalobce nebyl o usnesení informován, což mu znemožnilo odhalit tajné plány , Jméno žalované B, , či se proti soudnímu rozhodnutí včas odvolat. Došlo tak k porušení práv dědiců. Majetek po zesnulém otci nebyl náležitě rozdělen mezi oprávněné dědice což činí toto soudní usnesení zmatečné. To, že všichni pozůstalí nebyli řádně informováni o usnesení vedlo k porušení zásad spravedlivého procesu.

2. Usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne 9. 3. 2026, č. j. , spisová značka, , jež nabylo právní moci dne 9. 3. 2026, byl žalobce soudem vyzván, aby odstranil vady žaloby pro zmatečnost, resp. 1) označil bod výroku, který svým odvoláním napadá, či zda napadá celé rozhodnutí, 2) uvedl konkrétní den, kdy mu bylo napadené rozhodnutí doručeno a dále konkrétní den, kdy se dozvěděl o důvodech zmatečnosti napadeného rozhodnutí, a 3) čeho se podáním domáhá (jakého rozhodnutí, uložení, jaké povinnosti, atp. – například zrušení napadeného rozhodnutí).

3. Žalobce v podání doručeném soudu dne 12. 3. 2026 uvedl, že , jméno FO, není žalovaná, ale je naopak druhou poškozenou v důsledku zmatečného usnesení. Řízení bylo řízené soudkyní , jméno FO, . Bylo by tudíž vhodné jméno , jméno FO, odstranit či nahradit jménem soudkyně , jméno FO, . Dále uvedl, že je neurčitý výrok usnesení soudkyně , jméno FO, , jímž přiděluje matce, , Jméno žalované A, , 1/2 nemovitosti ze společného vlastnictví plus 1/4 z druhé poloviny, ale zbytek (tj. 3/4 zbytku nemovitosti) opomíjí. Celé řízení bylo zorchestrované , Jméno žalované B, za účelem připravit žalobce a , jméno FO, o jejich dědický podíl. Rozhodnutí soudu mu nebylo doručeno vůbec. Dozvěděl se o něm a jeho zmatečnosti až v lednu 2023, když se doslechl o existenci tajné darovací smlouvy a šel si ověřit na katastrálním úřadě, zdali je to pravda. Kopie usnesení paní , jméno FO, mu byla poskytnuta tamní úřednici. Domáhá se zrušení soudního rozhodnutí z důvodu jeho zmatečnosti, chyb a nedostatků. Dále se domáhá znovuotevření dědického řízení.

4. Usnesením ze dne 4. 5. 2026, č. j. , spisová značka, , byl žalobce vyzván, aby žalobu opravil tak, že bude obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců. Byl poučen, že účastníky řízení o žalobě pro zmatečnost jsou žalobce a žalovaný (§ 90 o. s. ř.). Žalovanými jsou ostatní osoby, které byly účastníky pozůstalostního řízení v době vydání napadeného rozhodnutí.

5. Žalobce v podání doručeném soudu 16. 5. 2026 uvedl, že žalovanými jsou , Jméno žalované A, , narozená , rodné přijmení, , Datum narození žalované A, , a , Jméno žalované B, , narozená , rodné přijmení, , Datum narození žalované B, . Napadené usnesení bylo vydáno vyšší soudní úřednicí , jméno FO, .

6. Podle ustanovení § 229 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže a) bylo rozhodnuto ve věci, která nenáleží do pravomoci soudů, b) ten, kdo v řízení vystupoval jako účastník, neměl způsobilost být účastníkem řízení, c) účastník řízení neměl procesní způsobilost nebo nemohl před soudem vystupovat (§ 29 odst. 2) a nebyl řádně zastoupen, d) nebyl podán návrh na zahájení řízení, ačkoliv podle zákona ho bylo třeba, e) rozhodoval vyloučený soudce, f) soud byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, g) bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce, h) účastníku řízení byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu nebo proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny předpoklady. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout také pravomocný rozsudek soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu nebo pravomocné usnesení těchto soudů, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, anebo pravomocný platební rozkaz (směnečný a šekový platební rozkaz), elektronický platební rozkaz nebo rozkaz k vyklizení, jestliže a) v téže věci bylo již dříve zahájeno řízení, b) v téže věci bylo dříve pravomocně rozhodnuto, c) odvolacím soudem byl pravomocně zamítnut návrh na nařízení výkonu těchto rozhodnutí nebo pravomocně zastaven výkon rozhodnutí z důvodu, že povinnosti rozsudkem, usnesením, platebním rozkazem nebo rozkazem k vyklizení uložené nelze vykonat (§ 261a). Podle odstavce 3 citovaného ustanovení žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout též pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Totéž platí, jde-li o pravomocný rozsudek soudu prvního stupně, proti němuž není odvolání přípustné podle § 202 odst.

2. Podle odstavce 4 citovaného ustanovení žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.

7. Podle ustanovení § 234 odst. 1 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být žaloba pro zmatečnost podána ve lhůtě tří měsíců od doručení napadeného rozhodnutí. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. c) lze žalobu podat ve lhůtě tří měsíců, která počíná běžet dnem, kdy účastníku byl ustanoven zástupce nebo kdy odpadla překážka, pro kterou nemohl před soudem samostatně jednat nebo pro kterou nemohl před soudem vystupovat, nejpozději však do tří let od právní moci napadeného rozhodnutí. Podle odstavce 3 citovaného ustanovení důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. e) lze žalobu podat ve lhůtě tří měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, o důvodu zmatečnosti dozvěděl, nejpozději však do tří let od právní moci napadeného rozhodnutí. Podle odstavce 4 citovaného ustanovení z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. g) lze žalobu podat ve lhůtě tří měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, o důvodu zmatečnosti dozvěděl. Podle odstavce 5 citovaného ustanovení z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. h) lze žalobu podat ve lhůtě 3 měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, dozvěděl o napadeném rozhodnutí. Podle odstavce 6 citovaného ustanovení z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 2 písm. c) lze žalobu podat ve lhůtě tří měsíců od právní moci usnesení odvolacího soudu o zamítnutí návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo o zastavení výkonu rozhodnutí.

8. Podle ustanovení § 235e odst. 2 o. s. ř. žalobu pro zmatečnost soud usnesením buď zamítne nebo napadené rozhodnutí zruší. Zruší-li rozhodnutí z důvodů uvedených v § 229 odst. 1 písm. a), b) a d) nebo v § 229 odst. 2 písm. a) a b), rozhodne též o zastavení řízení o věci, popřípadě o postoupení věci orgánu, do jehož pravomoci náleží. Platí-li důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zruší soud i toto rozhodnutí, i když nebylo žalobou napadeno.

9. Podle ustanovení § 235f o. s. ř. zamítá-li soud žalobu proto, že není přípustná, nebo proto, že ji podal někdo, kdo k ní nebyl oprávněn, nebo proto, že byla podána po uplynutí lhůt počítaných od právní moci napadeného rozhodnutí, nemusí nařizovat jednání.

10. Žaloba pro zmatečnost směřuje proti usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, . Soud má za to, že žaloba pro zmatečnost podaná po 17 letech od právní moci napadeného usnesení je zjevně opožděná. S ohledem na tuto skutečnost soud žalobu zamítl, aniž by musel nařizovat jednání (§ 235f o. s. ř.). Nadto žalobce namítal, že mu napadené rozhodnutí nebylo řádně doručeno – už jen z tohoto důvodu by musela být žaloba pro zmatečnost zamítnuta (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2004, sp. zn. 21 Cdo 2103/2003).

11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalovaným dle obsahu spisu nevznikly žádné náklady řízení, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (výrok II.).