21 C 68/2023

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Fiedlerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,05 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,05 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,05 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,05 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,05 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,50 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 8,00 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 8,75 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 9,00 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 9,00 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,25 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,25 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,50 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 10,75 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku

II. Žaloba se co do nároku na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši částka od datum do datum, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne datum domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o půjčce číslo která byla uzavřena mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, dne datum. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši částka. Žalovaný se dále zavázal uhradit souhrnný poplatek ve výši částka. Půjčku a poplatek se žalovaný zavázal uhradit v anonymizováno týdenních splátkách. Poslední splátka měla být uhrazena ke dni datum. Pohledávka byla dne datum postoupena na právnická osoba anonymizováno, která následně pohledávku postoupila na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní upomínku. Dlužná částka se tak skládá z neuhrazené jistiny ve výši částka, dále žalovaný dluží nedoplatek souhrnného poplatku ve výši částka (kapitalizovaný úrok).

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v podané žalobě, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.

4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Žalovaný jako dlužník uzavřel dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, jako věřitelem, smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka v anonymizováno týdenních splátkách po částka. První splátka byla splatná sedmého dne od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce (viz smlouva o zápůjčce a Smluvní podmínky). Finanční prostředky byly žalovanému předány při podpisu smlouvy v hotovosti. Dne datum byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a právnická osoba anonymizováno uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě které byla na jmenovanou společnost postoupena pohledávka z předmětné smlouvy o zápůjčce (viz Smlouva o postoupení pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum (viz oznámení o postoupení pohledávky a podací arch). právnická osoba anonymizováno oznámeno, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, a to dopisem ze dne datum (viz oznámení o postoupení pohledávky a podací arch). Ke dni postoupení pohledávky činila dlužná částka na jistině částka a výše dlužného souhrnného poplatku činila částka, Dlužná částka nebyla uhrazena ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne datum (viz výzva a podací arch).

5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

6. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

7. Soud proto předmětný závazkový právní vztah posuzoval podle předpisů platných ke dni jeho vzniku, tj. ke dni datum.

8. Podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

9. Podle ustanovení § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

10. Podle ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

11. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce podle ustanovení § 657 a násl. obč. zák. Smlouva byla současně spotřebitelským úvěrem dle § 2 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2010. Z obsahu předmětné smlouvy o půjčce je zřejmé, že„ souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, či M. Škárová v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, Praha 2009, s. 1856). O tom, že se jednalo o vše zahrnující úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl podle údajů uvedených ve smlouvě ani zčásti složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby, resp. sama žalobkyně tvrdila, že souhrnný poplatek představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, a dále sama tuto část dluhu specifikovala jako kapitalizovaný úrok. Lze tedy konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou kapitalizovaný úrok skutečně představoval. Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok částka za poskytnutí jistiny částka, která měla být vrácena prostřednictvím anonymizováno týdenních splátek. I pokud by celá jistina byla poskytnuta na dobu celých padesáti dvou týdnů, činila by výše úroku anonymizováno jistiny ročně. Vzhledem k tomu, že jistina měla být splácena průběžně (peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na anonymizováno týdnů), procentní roční úrok byl daleko vyšší, což odráží ostatně i výše roční procentní sazby nákladů, která činila anonymizováno, přičemž právě roční procentní sazbu nákladů je vzhledem ke standardizovanému způsobu jejího výpočtu (v rozhodné době zakotvené v příloze k zákonu č. 321/2001 Sb.) považovat za vypovídající a transparentní srovnávací ukazatel z hlediska celkové ceny spotřebitelského úvěru v rámci Evropské Unie. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik obec národní banky veřejně dostupných na webových stránkách obec národní banky webová adresa) se pohybovaly v roce rok okolo anonymizováno až anonymizováno ročně (v říjnu rok konkrétně anonymizováno), RPSN okolo anonymizováno až anonymizováno (v říjnu rok konkrétně anonymizováno). Sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako„ souhrnný poplatek“, byl dle soudu nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši čtyřnásobku míry obvyklé v bankovním sektoru a roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr přesahující průměrnou výši více než desetinásobně. Ujednání o úrocích (tzv. souhrnném poplatku) tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 39 obč. zák. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. 28 Co 33/2003, dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na www.nsoud.cz). Vzhledem k tomu, že bylo ujednání o souhrnném poplatku shledáno neplatným podle ustanovení § 39 obč., byla žaloba zamítnuta co do částky částka. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do jistiny ve výši částka a zákonného úroku z prodlení z jistiny, byla žaloba shledána důvodnou. Žalovaný totiž nesplnil svou povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas, dluh do dne sjednané splatnosti neuhradil a dostal se tak do prodlení (§ 517 odst. 1 obč. zák.), čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 517 odst. 2 obč. zák.), a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Aktivní věcná legitimace žalobkyně k podání žaloby je dána na základě postoupení pohledávky (§ 1879 a násl. o. z.).

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná ohledně jistiny a neúspěšná pouze ohledně požadovaných úroků, proto má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) náleží odměna ve výši částka, a dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši částka za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a dále náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši částka. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (viz např. řízení vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. spisová značka, spisová značka či spisová značka) a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje částka O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

13. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.