21 C 8/2025

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Fiedlerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta : Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 13.913 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13.913 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 13.913 Kč od 4. 5. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2.252 Kč, a to do třídnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 15. 9. 2024 domáhala zaplacení částky ve výši 13.913 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o dodávce vody a odvádění odpadních vod č. 83023171/1 v odběrném místě na adrese , adresa, , která byla mezi účastníky řízení uzavřena dne 6. 11. 2019, neboť žalovaný neuhradil řádně a včas vodné a stočné za období od 22. 3. 2023 do 15. 4. 2024 dle faktury č. 2452010391 vystavené na částku 13.913 Kč splatné dne 3. 5. 2024, přičemž žalovaný žalovanou částku neuhradil ani na podkladě předžalobní upomínky ze dne 2. 8. 2024.21 C 8/2025 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky s trvalým pobytem v České republice, soud se zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud na daný vztah aplikoval v souladu s § 2 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, úpravu obsaženou jednak v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (mj. čl. 1, čl. 4 odst. 1, čl. 7 odst. 1 a čl. 62 odst. 1 nařízení) a jednak v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, když mezi Českou republikou a Slovenskou republikou není žádná mezinárodní smlouva upravující problematiku smlouvy o dodávce vody a odvodu odpadních vod uzavřena. Soud tak dospěl k závěru, že podle čl. 1 a čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení EP a Rady ES č. 1215/2012 je dána jeho pravomoc i příslušnost k rozhodnutí dané věci a podle čl. 4 bod 1. písm. b) a f) nařízení EP a Rady ES č. 593/2008 je rozhodným právem právní řád České republiky.

4. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila již v podané žalobě, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.

5. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav.

6. Žalobkyně a žalovaný spolu s paní , jméno FO, , nar. , datum, a panem , Anonymizováno, , nar. , datum, , uzavřeli dne , datum, smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod č. 83023171/1, na jejímž základě se žalobkyně jako provozovatel zavázala dodávat v odběrném místě , adresa, , pitnou vodu a z tohoto místa odvádět odpadní vody a žalovaný se zavázal jako odběratel za tyto služby zaplatit částku vyúčtovanou dle cenových předpisů a rozhodnutí vlastníka vodovodu a kanalizace (viz smlouva č. 83023171/1 a plná moc z 6. 11. 2019). Žalobkyně cenu poskytnutých služeb za období od 22. 3. 2023 do 15. 4. 2024 vyúčtovala fakturou č. 2452010391 vystavenou na částku 13.913 Kč dne 16. 4. 2024 s datem splatnosti 3. 5. 2024 (viz faktura č. 2452010391). Žalovaný neuhradil dlužnou částku ani po zaslání předžalobní výzvy (předžalobní upomínka ze dne 2. 8. 2024).

7. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

8. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 a 3 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

9. Dle § 6 odst. 8 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (dále jen „z. v. k.“) platí, že vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele.

10. Dle § 6 odst. 5 z. v. k. vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen umožnit připojení na vodovod nebo kanalizaci a dodávat pitnou vodu nebo odvádět odpadní vody a čistit odpadní vody, pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti těchto zařízení. Připojení vodovodní nebo kanalizační přípojky a uzavření smlouvy o dodávce pitné vody nebo odvádění i čištění odpadních vod nesmí být podmiňovány 21 C 8/2025vyžadováním finančních nebo jiných plnění. Náklady na realizaci vodovodní přípojky na vodovod nebo kanalizační přípojky na kanalizaci hradí osoba, které je umožněno připojení. Materiál na odbočení přípojek a uzávěr vodovodní přípojky hradí vlastník vodovodu nebo kanalizace.

11. Dle § 6 odst. 13 z. v. k. vlastník vodovodu má právo na úplatu za dodávku pitné vody (dále jen „vodné“), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že vodné se platí provozovateli vodovodu (§ 20). Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. Vodné je úplatou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním. Právo na úplatu pevné složky vodného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma vodného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4.

12. Dle § 6 odst. 14 z. v. k. vlastník kanalizace má právo na úplatu za odvádění odpadních vod (dále jen „stočné“), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že stočné se platí provozovateli kanalizace (§ 20). Právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je úplatou za službu spojenou s odváděním, čištěním, nebo jiným zneškodňováním odpadních vod. Právo na úplatu pevné složky stočného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma stočného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4.

13. Dle § 1968 obč. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

14. Dle § 1970 obč. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Na základě těchto skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 6. 11. 2019 smlouvu č. 83023171/1 podle § 8 odst. 6 z. v. k., na jejímž základě měla žalobkyně jako provozovatel podle § 8 odst. 5 z. v. k. povinnost do odběrného místa dodávat pitnou vodu a odvádět odpadní vodu a žalovaný měl ve smyslu § 8 odst. 13 a 14 z. v. k. povinnost za tyto služby zaplatit vyúčtovanou cenu. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl se splněním svého dluhu v prodlení, přiznal soud žalobkyni úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (§ 1970 o. z.).

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 1 odst. 2, 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13.913 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně, a dále ze tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (viz např. řízení vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn.22 C 450/2023, 35 C 5/2024 či 34 C 20/2024, 21 C 62/2024) a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50.000 Kč. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

17. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.