22 C 122/2021

Plný text

Okresní soud Praha – východ rozhodl samosoudcem JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně , zastoupená Mgr. jméno příjmení advokátem se sídlem adresa proti žalovaná: celé jméno žalované , narozena datum , bytem adresa žalované o zaplacení částky 2 811 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 2 811 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 103 Kč od 6. 7. 2020 do 14. 12. 2020, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala soudu dne 14. 12. 2020 žalobu, kterou se domáhala uložení povinnosti žalované k úhradě částky 2 811 Kč s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními. V důsledku fúze sloučením dnem 1. 1. 2019 zanikla společnost [pojišťovna], [IČO] a nástupnickou společností se stala žalobkyně. Dne 2. 7. 2019 uzavřela žalobkyně s žalovanou nabídku - návrh [číslo] k uzavření pojistné smlouvy [číslo]. Uzavření pojistné smlouvy bylo žalobkyní žalované potvrzeno písemně zasláním Pojistky - potvrzení o uzavření pojistné smlouvy [číslo]. Pojistná smlouva byla uzavřena v písemné formě podpisem vyplněného formuláře tohoto pojistného produktu, který je označen [číslo]. Předmětem smlouvy bylo [anonymizováno] životní pojištění". Počátek pojištění byl sjednán od 1. 8. 2019. První pojistné činilo 489 Kč. Pojistné období bylo sjednáno v délce měsíční. Pojistné bylo splatné v první den příslušného pojistného období. Pojistná smlouva zanikla ke dni 1. 6. 2020 dle ustanovení příslušného paragrafu zákona číslo 89/2012 Sb. pro nezaplacení následného pojistného. Při zániku pojistné smlouvy má žalobkyně právo na zaplacení dlužného pojistného za dobu platnosti pojistné smlouvy, kdy nebylo pojistné hrazeno, a to jako poměrnou část sjednaného pojistného. Dlužné období, kdy nebylo pojistné hrazeno, je od 1. 1. 2020 do 1. 6. 2020. Pohledávka z uvedené pojistné smlouvy je pro žalovaného stanovena výhodnějším způsobem. U tohoto typu pojištění se vede účet pojistníka, na kterém se evidují podílové jednotky investičních fondů, nakoupené za zaplacené pojistné (běžné, popř. mimořádné). Z účtu pojistníka je strháván jedenkrát za měsíc poplatek na úhradu rizikového pojistného za sjednaná pojištění, počátečních nákladů a nákladů spojených se správou pojištění, a to formou prodeje příslušného počtu podílových jednotek, jejichž hodnota ke dni úhrady poplatku odpovídá výši tohoto poplatku (výše rizikového pojistného závisí mj. na aktuálním věku pojištěného, tudíž výše poplatku není obecně konstantní, může se v čase měnit). V případě, že na účtu pojistníka není dostatek podílových jednotek, které by uhradily strhávaný měsíční poplatek, pojistitel začne evidovat dluh klienta (tzv. akumulovaný dluh). Akumulovaný dluh tedy představuje hodnotu poplatků, které si měl pojistitel strhnout z účtu pojistníka, ale nestrhnul, protože nebylo z čeho – na účtu pojistníka nebyl dostatečný počet podílových jednotek. Akumulovaný dluh je zohledněn při předčasném zániku pojistné smlouvy. Žalobkyně tedy požaduje k úhradě 2 811 Kč. Žalovaný je dále povinen zaplatit úrok z prodlení v zákonné výši, když žalobkyně jej nárokuje ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného do dne podání žaloby, což je pro žalovaného výhodnější, než uplatnění úroku od dne následujícího po dni splatnosti platby běžného pojistného pro příslušné pojistné období do dne zaplacení dlužné částky. Žalobkyně tedy uplatňuje úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky od 6. 7. 2020 do 14. 12. 2020, celkem 103 Kč. Právní zástupce žalobkyně ve snaze předejít soudnímu řízení vyhotovil a dne 24. 9. 2020 doporučenou poštou odeslal na poslední známou adresu žalovaného předžalobní výzvu dle § 142a o. s. ř., když stanovil s ohledem na zákonem stanovenou minimální dobu pro plnění lhůtu do 15 dnů od doručení výzvy. Dobrovolné úhrady dluhu i bez požadavku zákonného úroku z prodlení, se však žalobce ani právní zástupce nedočkal. Žalobkyně se domáhá zároveň přiznání nákladů řízení.

2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila. Nevyjádřila se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.

3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalovaného bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp.zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu. Ustanovení § 118a, odst. 2 o. s. ř. směřuje na případy, kdy v důsledku jiného právního posouzení věci soudem může účastník reagovat a doložit důkazy či tvrzení, která v souladu s právním hodnocením soudu mohou přivodit jeho úspěch ve věci. V souzené věci tomu tak není. Žalobkyně svůj nárok odvozuje výhradně od listin, které byly v řízení k důkazu provedeny, kdy ani doplnění jiných listin či doplnění tvrzení by odlišný závěr nemohlo přivodit.

5. Z důkazů provedených v řízení byla soudem učiněna následující skutková zjištění:

6. Žalovaná dne 2. 7. 2019 učinila nabídku na uzavření pojistné smlouvy [anonymizováno] životní pojištění [číslo] Počátek pojištění byl uveden ke dni 1. 8. 2019, konec pojištění při dosažení 75 let věku. Celkové běžné pojistné bylo sjednáno ve výši 489 Kč měsíčně. Rozsah pojištění byl sjednán pro základní pojištění smrti ve výši 50 000 Kč, pro pojištění vážných nemocí a úrazů ve výši 150 000 Kč, pro pojištění invalidity nebo dlouhodobé péče ve výši 200 000 Kč, pro pojištění trvalých následků úrazů ve výši 500 000 Kč, pro pojištění denního odškodného a pojištění pracovní neschopnosti ve výši 150 Kč/den. Nedílnou součástí smlouvy jsou i přílohy uvedené v bodě 2 závěrečných ustanovení, a to včetně přehledu poplatků a parametrů produktu [anonymizováno] životní pojištění. Žalovaná současně prohlásila, že jí tyto přílohy byly předány zástupcem žalobkyně, který ji s obsahem příloh před podpisem smlouvy pečlivě seznámil. (nabídka na uzavření pojistné smlouvy, všeobecné pojistné podmínky pro pojištění sjednaná s investičními fondy – [anonymizována dvě slova] ze dne 1. 1. 2019 na čl., přehled poplatků a parametrů produktu [anonymizováno] životní pojištění - přílohy žalobkyně, elektronický systém soudu)

7. Žalobkyně dopisem ze dne 9. 7. 2019 oznámila žalované, že obdržela její nabídku na uzavření smlouvy, se kterou v celém rozsahu souhlasí a nadále ji vede jako pojistnou smlouvu [číslo]. Jako potvrzení zaslala žalované pojistku k uzavřené smlouvě. (potvrzení o přijetí nabídky - přílohy žalobkyně, elektronický systém soudu)

8. Na základě nabídky [číslo] ze dne 2. 7. 2019 vystavila žalobkyně potvrzení o uzavření pojistné smlouvy – pojistku, ve které byl shrnut obsah smlouvy. Pojištění začíná 1. 8. 2019, pojištění končí 31. 7. 2049, měsíční pojistné ve výši 489 Kč, dále zde byl uveden rozsah pojištění u jednotlivých druhů pojištění, přičemž po dožití se sjednaného konce pojištění bude žalované vyplacena kapitálová hodnota smlouvy. Kapitálová hodnota smlouvy je zhodnocována a tvoří ji zaplacené pojistné. (pojistka - přílohy žalobkyně, elektronický systém soudu)

9. Dle vyúčtování pojistné smlouvy [číslo] činí poplatek za předčasné ukončení pojistné smlouvy 350 Kč a dlužné pojistné ze smlouvy od 1. 1. do 1. 6. 2020 činí 2 811 Kč (vyúčtování pojistné smlouvy - přílohy žalobkyně, elektronický systém soudu)

10. Dopisem ze dne 7. 4. 2020 bylo žalované žalobkyní sděleno, že k pojistné smlouvě je evidována dlužná částka pojistného 1467 Kč. Pokud nebude tato částka uhrazena do 1. 6. 2020, pojištění k tomuto dni zanikne. (dopis žalobkyně ze dne 7. 4. 2020 - přílohy žalobkyně, elektronický systém soudu)

11. Dopisem ze dne 11. 6. 2020 byla žalovaná žalobkyní informována o zániku pojištění ke dni 1. 6. 2020 z důvodu neplacení pojistného. (dopis žalobkyně ze dne 11. 6. 2020 - přílohy žalobkyně, elektronický systém soudu)

12. Dopisem ze dne 13. 7. 2020 byla žalovaná upozorněna na evidenci dlužné částky ve výši 2811 Kč a byla vyzvána k jejímu uhrazení. (dopis žalobkyně ze dne 13. 7. 2020 - přílohy žalobkyně, elektronický systém soudu)

13. Právním zástupcem žalobkyně byla žalované adresována předžalobní upomínka dopisem ze dne 24. 9. 2020, která byla téhož dne odeslána k poštovní přepravě. (dopis, podací arch - přílohy žalobkyně, elektronický systém soudu)

14. Soudem byl z hlediska skutkového stavu učiněn závěr, že skutek se udál tak, jak žalobkyně tvrdí. K důkazu byly provedeny listiny předložené žalobkyní, kdy z jejich obsahu se podávají skutečnosti shodné se skutkovými tvrzeními žalobkyně. Ze spisu se nepodává žádná skutečnost, jež by byla způsobilá založit úvahu o nedůvěryhodnosti listin předložených k důkazu žalobkyní. Žalovaná na svoji obranu netvrdila ničeho, nepředložila soudu žádných důkazů. Za prokázané je tak vzato, že žalobkyně s žalovanou uzavřely dne 2. 7. 2019 pojistnou smlouvu [anonymizováno] životní pojištění [číslo] Počátek pojištění byl uveden ke dni 1. 8. 2019, konec pojištění při dosažení 75 let věku. Celkové běžné pojistné bylo sjednáno ve výši 489 Kč měsíčně. Rozsah pojištění byl sjednán pro základní pojištění smrti ve výši 50 000 Kč, pro pojištění vážných nemocí a úrazů ve výši 150 000 Kč, pro pojištění invalidity nebo dlouhodobé péče ve výši 200 000 Kč, pro pojištění trvalých následků úrazů ve výši 500 000 Kč, pro pojištění denního odškodného a pojištění pracovní neschopnosti ve výši 150 Kč/den. Nedílnou součástí smlouvy jsou i přílohy uvedené v bodě 2 závěrečných ustanovení, a to včetně přehledu poplatků a parametrů produktu [anonymizováno] životní pojištění. Žalovaná současně prohlásila, že jí tyto přílohy byly předány zástupcem žalobkyně, který ji s obsahem příloh před podpisem smlouvy pečlivě seznámil. Jako potvrzení o uzavření smlouvy vystavila žalobkyně pojistku, ve které byl shrnut obsah smlouvy. Dle vyúčtování pojistné smlouvy [číslo] činí poplatek za předčasné ukončení pojistné smlouvy 350 Kč a dlužné pojistné ze smlouvy od 1. 1. do 1. 6. 2020 činí 2 811 Kč. Dopisem ze dne 7. 4. 2020 bylo žalované žalobkyní sděleno, že k pojistné smlouvě je evidována dlužná částka pojistného 1467 Kč. Dopisem ze dne 11. 6. 2020 byla žalovaná žalobkyní informována o zániku pojištění ke dni 1. 6. 2020 z důvodu neplacení pojistného. Dopisem ze dne 13. 7. 2020 byla žalovaná upozorněna na evidenci dlužné částky ve výši 2811 Kč a byla vyzvána k jejímu uhrazení. Právním zástupcem žalobkyně byla žalované adresována předžalobní upomínka dopisem ze dne 24. 9. 2020, která byla téhož dne odeslána k poštovní přepravě.

15. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“).

16. Podle § 2758 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

17. Podle § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění.

18. Podle § 2824 o. z. v pojištění osob lze pojistit člověka pro případ smrti, dožití se určitého věku nebo dne určeného ve smlouvě jako konec pojištění, pro případ nemoci, úrazu nebo jiné skutečnosti souvisící se zdravím nebo změnou osobního postavení pojištěné osoby.

19. Podle § 2833 o. z. životní pojištění pro případ smrti, dožití se určitého věku nebo dne určeného smlouvou jako konec pojištění, anebo pro případ jiné skutečnosti týkající se změny osobního postavení člověka lze ujednat jen jako pojištění obnosové.

20. Podle § 2821 o. z. obnosové pojištění zavazuje pojistitele poskytnout v případě pojistné události jednorázové či opakované pojistné plnění v ujednaném rozsahu. Základem pro určení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění je částka určená na návrh pojistníka, kterou má pojistitel v případě vzniku pojistné události vyplatit, anebo výše a četnost vyplácení důchodu.

21. Podle § 553 odst. 1 o. z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

22. Podle § 554 se k zdánlivému právnímu jednání nepřihlíží.

23. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo životní pojištění [anonymizováno]. Tento druh pojistného produktu je založen na principu, že pojistitel investuje část pojistného do fondů a pojistníkovi je následně vyplacena kapitálová hodnota smlouvy. Ze smlouvy ani z jiných listin předložených žalobkyní však není zřejmý mechanismus tohoto pojistného produktu, tedy jakým způsobem bude pojistné investováno a jak bude docházet k jeho zhodnocení. Soud má za to, že pojistná smlouva tak není pro klienta dostatečně srozumitelná a určitá, neboť není zřejmé, jakým způsobem pojistný produkt funguje. Smlouva je tudíž neurčitá jako celek.

24. Žalobkyně v žalobě dále tvrdila, že u tohoto typu pojištění se vede účet pojistníka, na kterém se evidují podílové jednotky investičních fondů, nakoupené za zaplacené pojistné. Z účtu pojistníka je strháván jedenkrát za měsíc poplatek na úhradu rizikového pojistného za sjednaná pojištění, počátečních nákladů a nákladů spojených se správou pojištění, a to formou prodeje příslušného počtu podílových jednotek, jejichž hodnota ke dni úhrady poplatku odpovídá výši tohoto poplatku. Faktická výše rizikového pojistného však ze smlouvy ani z dalších listin předložených žalobkyní nevyplývá. Se zřetelem na skutečnost, že ujednání obsažená v pojistné smlouvě musejí být jako každé právní jednání dostatečně určitá, musí být rizikové pojistné vyjádřeno takovým způsobem, že bude nepochybná jeho výše. V daném případě však způsob stanovení výše rizikového pojistného není ve smlouvě vysvětlen tak, aby byl pro pojistníka srozumitelný.

25. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že pojistná smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou je natolik neurčitá, že to způsobuje její nicotnost. Ke zdánlivému právnímu jednání se přitom nepřihlíží, žalobou uplatněný nárok tak nelze shledat za důvodný, proto bylo rozhodnuto tak, že žaloba byla zamítnuta. Taktéž pro uplatněný úrok z prodlení byl žalobní návrh zamítnut.

26. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla ve sporu plně úspěšnou. V souvislosti s vedením sporu však žalované žádných nákladů nevzniklo. Proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.