22 C 133/2024

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 1 780 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 780 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 780 000 Kč od 16. 2. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobkyni se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

III. Návrh žalovaného, jímž se domáhá rozhodnutí o přerušení řízení dle § 109, odst. 2, písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, do skončení řízení vedeného k jím podaném návrhu na obnovu řízení vedeného u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 46 C 189/2023 nebo řízení vedeného orgány činnými v trestním řízení k trestnímu oznámení podanému žalovaným, se zamítá.

1. Žalobkyně podala soudu návrh, jímž se domáhá úhrady částky 1 780 000 Kč zákonného úroku z prodlení 15 % ročně z částky 1 780 000 Kč od 16. 2. 2023 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, náhrady nákladů řízení s následujícím tvrzením. Předmětem návrhu je dosud neuplatněný zbytek nároku, menší část již žalobkyně u soudu uplatnila dřívější žalobou, Okresní soud Praha-východ vyhověl rozsudkem z 20. 10. 2023, čj. 46 C 189/2023-79, ve výroku ve věci samé potvrzen Krajským soudem v Praze, soud odvolací, rozsudkem z 16. 4. 2024, ve věci sp. zn. 27 Co 5/2024. Předmětem řízení byla část nároku 200 000 Kč, nyní žalobkyně přistupuje k vymáhání zbytku tohoto nároku 1 780 000 Kč. Skutkový základ je nezměněn a popsán níže s odkazem na skutkové a právní závěry učiněné soudy obou uvedených stupňů. Žalobkyně původně uplatnila část nároku, s ohledem na okolnosti věci (výši soudního poplatku, dalších nákladů spojených s uplatněním celého nároku) předpokládala, že bude postačovat uplatnění části nároku u soudu, zdaří se dosáhnout dohody, žalovaný uhradí celý dluh 1 980 000 Kč. To se však nenaplnilo, žalovaný dluh odmítá. Účastníci sporu uzavřeli 26. 1. 2022 kupní smlouvu, žalovaný, prodávající, se zavázal dodat žalobkyni, kupující, podvozek cisternové automobilové stříkačky. Žalobkyně uhradila žalovanému ujednanou kupní cenu 1 980 000 Kč dne 7. 2. 2022. K předání podvozku formálně došlo 4. 2. 2022, předávací protokol za žalobkyni podepsal jméno FO, velitel Jednotky sboru dobrovolných hasičů obce adresa. Nejednalo se však o předání spojené s tím, že by žalobkyně podvozek odvezla, jakkoliv s ním nakládala. Podvozek zůstal u žalovaného k následné realizaci hasičské nástavby. Nákup podvozku souvisel s tím, že žalobkyně vybudovala novou stanici pro potřeby jednotky sboru dobrovolných hasičů a hodlala pořídit druhý hasičský vůz (cisternovou automobilovou stříkačku). Jednání s žalovaným o pořízení podvozku (cisternové automobilové stříkačky) vedli zpočátku členové uvedené jednotky, měli za to, že by žalovaný vozidlo mohl přímo zhotovit. Žalobkyně však od své zástupkyně zjistila, že i na takový způsob pořízení hasičského vozidla dopadají pravidla zadávání veřejných zakázek. Obrátila se tak na advokátní kancelář zaměřující se na veřejné zakázky, z jednání, s níž vyplynulo, že je možné, pořídit (zakoupit) od žalovaného podvozek, k zhotovení vlastního hasičského vozidla na tomto podvozku, je zcela nezbytné zadat veřejnou zakázku, tj. vyhlásit výběrové řízení na zhotovitele, k čemuž bylo nutné zpracovat i zadávací dokumentaci. Žalobkyně zakoupila podvozek, ale neměla prostory pro jeho uskladnění, nadto na podvozku měl následně odborný zhotovitel „postavit“ vozidlo, zůstal tak podvozek i po zaplacení kupní ceny fyzicky u žalovaného, zjevně dle konkludentní dohody. Žalovaný zřejmě očekával (i s ohledem na omezený počet zhotovitelů schopných vůz na podvozku postavit), že on sám, jím ovládané s. r. o., provede i vlastní zhotovení vozidla na podvozku. Žalobkyně připravovala zadání zakázky, ale žalovaný již reálně hasičské vozidlo na podvozku stavěl, což dokládá jeho komunikace a jméno FO, velitele uvedené jednotky, který se navíc na „stavěné“ vozidlo jezdil průběžně dívat, fotografoval jeho stav, lze doložit např. e-mailem žalovaného z 13. 4. 2022 jmenovanému: „Dobrý den, sehnal jsem výrobce sedadel, které používá THT, je to z USA. https://www.hobostrom.com/seating-products/fire-rescue Cena okolo 25 000,- Kč + DPH, dle specifikace, cena nezahrnuje dopravu do ČR, doba vyrobení cca 14 týdnů dle výrobce a nedokáži odhadnout náklady na dopravu a dobu přepravy. Mám k dispozicí zánovní držák od Magirusu, který by šel namontovat na tunel motoru, je to na zvážení, cena okolo 5 000,-, zítra mohu poslat foto. S pozdravem jméno FO“. V květnu 2022 se v obci adresa mělo konat slavnostní otevření nové hasičské stanice s předpokladem prezentace veřejnosti nově pořizované techniky (cisternová automobilová stříkačka). K tomu však nedošlo, žalovaný sdělil SMS zprávou odeslanou svědkovi jméno FO, že vůz není způsobilý k prezentaci („Dobrý den, Ležím s vysokou horečkou, ozvu se až budu zdráv, Tatra není ve stavu vhodné prezentaci“). Toto dokládá, že na vozidle pracoval, měl ho u sebe. Dne 6. 6. 2022 zaslal svědku jméno FO e-mail: „Dobrý den, z důvodu neustálého zdražování energií, materiálů a náhradních dílů bude muset být výroba nástavby o 20 % dražší. S pozdravem jméno FO“. Anonymizováno. jméno FO se byl na vozidlo podívat, dle jeho zjištění bylo v dílně žalovaného téměř dokončené. Při setkání došlo dle sdělení jmenovaného k rozepři, žalovaný očekával akceptaci požadavku na vyšší cenu. Pro žalobkyni to však nebylo možné, výběr zhotovitele měl proběhnout v rámci zadání zakázky, nemohlo dojít k upřednostnění žalovaného (který však reálně již podvozek využil ke zhotovení nástavby, tj. postavení hasičského vozidla). Žalovaný poté sdělil žalobkyni (obci), že chce situaci řešit odstoupením od smlouvy, vrátil by cenu za podvozek. Žalobkyně však vozidlo pro svoji hasičskou jednotku potřebovala, toto neakceptovala. Další komunikace účastníků vázla, zástupce žalobkyně vyzvala žalovaného k vydání podvozku. Žalovaný však vystupoval, jako by nevěděl, co je žádáno. Tvrdil, že podvozek již předal v únoru 2022, o čemž svědčí předávací protokol. Poté se pokusil jednat s žalovaným advokát jméno FO, žalobkyni pomáhal v oblasti veřejných zakázek, výsledek byl obdobný, viz e-mail žalovaného z 10. 10. 2022: „Dobrý den, nevím jakou situaci máte na mysli, upřímně nechápu co děje téměř po 8 měsících po předání? Vozidlo bylo řádně předáno již v únoru, o předání byl sepsán předávací protokol bez jediné závady. Dále nevím jaké je vaše zjištění a už vůbec nevím z čeho usuzujete, ž vozidlo je v našem držení? Usuzujete z toho, že u mě stojí červená tatra s bílým pruhem? Musím Vás bohužel zklamat, jedná se o jiné vozidlo. S pozdravem jméno FO“. Obdobný e-mail zaslal i starostce obce 1. 12. 2022: „Vážená paní starostko, nesouhlasím s tím, že vozidlo bylo převzato pouze formálně, bylo řádně předané a odvezené již v únoru, o tomto předání a převzetí vozidla byl sepsán i předávací protokol. S pozdravem jméno FO“. Žalovaný tvrdil, že vozidlo nemá. Žalobkyni nezbylo, než se domáhat vrácení částky, jíž žalovanému zaplatila, za níž neobdržela žádnou protihodnotu. Vyzvala žalovaného k úhradě dluhu (vydání bezdůvodného obohacení) výzvou z 27. 1. 2023, zaslaná e-mailem a doporučenou poštou. Žalovaný nevyhověl, dluh neuhradil, reagoval pouze e-mailovým sdělením 8. 2. 2023. Výzva se vztahovala na celou dlužnou částku 1 980 000 Kč, lhůta k plnění byla stanovena do 15. 2. 2023. Od 16. 2. 2023 je žalovaný v prodlení. Výzva byla marná žalobkyni tak nezbylo, než uplatnit své právo u soudu. Nejprve uplatnila část, 200 000 Kč, viz výše, ale protože ani rozhodnutí soudu I. stupně i v odvolacím řízení postoj žalovaného nezměnilo (brání se stále stejnými tvrzeními), nezbývá, než uplatnit i zbytek nároku. Žalobkyně odkazuje rozsudek Okresního soudu Praha-východ ze dne 20. 10. 2023, sp. zn. 46 C 189/2023, body 24. až 26. odůvodnění: „Mezi účastníky tak byla platně uzavřena kupní smlouva ve smyslu § 2079 a násl. o.z., jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k podvozku, tj. k věci určené jednotlivě. Převod vlastnického práva k podvozku byl v kupní smlouvě účastníky ujednán odlišně od zákonné úpravy obsažené v § 1099 o.z., podle které se vlastnické právo k věci určené jednotlivě převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem. K převodu vlastnického práva k podvozku tak mělo dojít za současného splnění dvou podmínek, a sice vyhotovením předávacího protokolu o předání podvozku a jeho faktickým předáním žalobkyni ze strany žalovaného. V řízení však bylo prokázáno, že k faktickému předání podvozku žalobkyni nikdy nedošlo, neboť ten zůstal u žalovaného pro účely následné realizace hasičské nástavby. Jeho faktické předání současně ani nebylo možné z důvodu jeho nepojízdnosti, což potvrdil svědek jméno FO, který přesně popsal stav podvozku ke dni 4. 2. 2022 a důvody, pro které nebylo možné podvozek uvést do provozu. Nadto bylo v řízení prokázáno, že podvozek byl od 11. 7. 2017 z provozu na pozemních komunikacích vyřazen. Předávací protokol pak byl vyhotoven pouze naoko, což ostatně plyne již z tvrzení žalobkyně, jakož i z výslechu svědka jméno FO, tj. s následkem zdánlivosti tohoto právního jednání z důvodu absence projevu vážné vůle účastníků ve smyslu § 552 o. z. K předání podvozku přitom nedošlo ani později k výzvě žalobkyně učiněné v reakci na rozepři s žalovaným a jeho odmítnutí účastnit se poptávkového řízení vyhlášeného žalobkyní na dodávku nástavby, neboť žalovaný podvozek odmítl vydat s odůvodněním, že podvozek již byl žalobkyni předán. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně se nikdy vlastníkem podvozku nestala a jeho předání žalobkyni v souladu s kupní smlouvou se následně stalo objektivně nemožným ve smyslu § 2006 o. z., neboť podvozek, který byl po uzavření kupní smlouvy, opatřen hasičskou nástavbou již neodpovídal předmětu koupě specifikovaného v kupní smlouvě, konkrétně v její příloze č. hodnota. V důsledku následné nesplnitelnosti dluhu (v podobě předání podvozku žalobkyni) proto kupní smlouva zanikla okamžikem, kdy nemožnost plnění nastala. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně již z kupní smlouvy plnila, tj. žalovanému zaplatila celou kupní cenu ve výši 1 980 000 Kč, což bylo mezi účastníky nesporné, vznikl jí v důsledku zániku smlouvy (právního důvodu poskytnutého plnění, který odpadl) nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. Žalobkyni proto náleží ve smyslu § 2999 odst. 2 o. z. náhrada ve výši úplaty, kterou žalovanému plnila. Žalobkyně přitom žalobou požadovala pouze její část ve výši 200 000 Kč. Soud tedy žalobě vyhověl v plném rozsahu včetně požadovaného příslušenství, jelikož žalovaný se nevrácením náhrady kupní ceny dostal do prodlení, čímž žalobkyni vznikl rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení.“ Odvolací soud uzavřel, že k předání podvozku vozidla došlo, zůstal však u žalovaného dle následné (konkludentně) uzavřené smlouvy o úschově, kdy poté vůz nevrátil, je tak povinen zaplatit požadovanou částku z titulu náhrady škody. Lze dospět k závěru o povinnosti nahradit škodu z důvodu porušení smlouvy o úschově (nevrácení předmětu úschovy), případně náhradě škody (objektivní) dle § 2944 o. z. (škoda na převzaté věci), dle nějž „každý, kdo od jiného převzal věc, která má být předmětem jeho závazku, nahradí její poškození, ztrátu nebo zničení, neprokáže-li, že by ke škodě došlo i jinak.“. Žalobkyně též uvádí, že ač podvozek zůstal u žalovaného, jež na něm zbudoval nástavbu, a jež popírá, že ho měl v držení, tak dle § 1074 a § 1075 o. z. platí, že nová věc vzniklá zpracováním movitých věcí několika vlastníků tak, že zpracované věci nelze uvést do předešlého stavu vůbec, či jen se značným nákladem či značnou ztrátou, náleží jako vlastníkovi tomu, kdo materiálem nebo prací nejvíc přispěl hodnotě výsledku, vlastník nové věci zaplatí tomu, kdo vlastnické právo pozbyl, hodnotu zpracované věci, kdo se na výsledku podílel prací, odměnu za práci. Vlastníku věci, kterou zpracovatel nezpracoval v novou věc v dobré víře, se ponechává na vůli, zda si přisvojí novou věc a nahradí druhému, co pozbyl, či zda mu věc za náhradu ponechá. Právo k volbě výhodnějšího řešení zanikne, nebude-li vykonáno do jednoho měsíce ode dne, kdy se vlastník o zpracování věcí dozvěděl. Žalobkyně vzhledem k chování žalovaného chce, aby si vozidlo ponechal, ale náleží jí finanční náhrada odpovídající ceně podvozku. Na věc lze nahlížet tak, že postavením nástavby na podvozek (tj. postavením hasičského automobilu), došlo ke zpracování věci dle §§ 1074, 1075 o. z. Dle obecného pravidla v § 1074 o. z. hodnota práce a věcí žalovaného je vyšší, měla by věc (obecně) připadnout žalovanému za náhradu. Žalovaný však byl stěží v dobré víře (věděl o přípravě zadávacího řízení, a tedy, že stavbou vozidla může být pověřen někdo jiný), mělo by se uplatnit § 1075 o. z. Žalobkyně vůz již nechce (vydání není ani možné, žalovaný tvrdí, že vůz nemá), má tak právo na finanční náhradu. Obecně platí, že právo na finanční náhradu má žalobce i jen tehdy, kdy se nemůže domoci vydání své movité věci (podvozku) od žalovaného tzv. reivindikační žalobou, protože žalovaný věc již nemá (což tvrdí). Dle ustálené judikatury v situaci, kdy nelze uložit povinnost k vydání věci vůči jiné osobě, protože ji osoba vydat nemůže (nemá ji), je třeba žalovat finanční náhradu (má povahu náhrady škody). Všechny možné varianty posouzení vedou k závěru, že žalobkyně má právo na plnění 1 980 000 Kč s úrokem z prodlení, když v částce 200 000 Kč své právo již uplatnila, žalobě bylo vyhověno soudem I. stupně i v odvolacím řízení, uplatňuje tak nyní zbytek práva, tj. 1 780 000 Kč.

2. Žalovaný uplatněný nárok neuznává, považuje jej za neoprávněný. Z žalobního návrhu vyplývá, že účastníci uzavřeli kupní smlouvu, předmětem této byl podvozek k dostavbě hasičského automobilu, k jeho formálnímu předání, dle tvrzení žalobkyně, došlo 4. 2. 2022, za žalobkyni vůz od žalovaného formálně převzal p. jméno FO. V návaznosti na uvedené žalovaný sporuje, přes skutkové a právní závěry soudů, co žalobkyně v žalobním návrhu tvrdí, že k předání vozidla došlo pouze formálně, údajně se nejednalo o předání spojené s tím, že žalobkyně zastoupená p. Anonymizováno. jméno FO, velitel Jednotky sboru dobrovolných hasičů obce adresa, vozidlo odvezla či s ním jakkoli jinak nakládala, neb mělo zůstat u žalovaného k následné realizaci hasičské nástavby. Žalovanému nezbývá než konstatovat, že toto tvrzení žalobkyně je nepravdivé, mezi smluvními stranami došlo k faktickému předání vozidla, o čemž byl sepsán předávací protokol potvrzený oběma smluvními stranami bez jakékoli poznámky o závadě (vozidlo zůstává v držení žalovaného k následné realizaci nástavby). Lze předpokládat, že pokud by žalobkyně vozidlo převzala pouze formálně, jak tvrdí, ponechala je u žalovaného, vyžadovala by o tom od žalovaného potvrzení, popř. by s ním uzavřela jiný smluvní vztah, z něhož by tvrzení žalobkyně vyplývalo. Není možné, aby p. jméno FO, jednající ve věci za žalobkyni, Obec adresa, podvozek s kabinou k dostavbě převzal jen formálně, bez dalšího ho nechal u žalovaného s tím, že se někdy možná udělá nástavba. Žalovaný zdůrazňuje, že vůz bylo plně funkční, po celkové opravě, jednalo se o kompletní funkční vůz, normálně startující a jezdící, jediné, co nebylo namontováno byla hasičská nástavba, která ale neměla absolutně žádný vliv na schopnost pohybu vozidla po vlastní ose. Na základě uvedené skutečnosti následně p. jméno FO dne 4. 2. 2022 vůz s pro žalovaného neznámým kolegou od žalovaného převzal po seznámení žalovaným s jeho obsluhou, po vlastní ose s vozidlem odjeli. Žalovaný opakuje, že vozidlo bylo žalobkyní osobně převzato 4. 2. 2022 včetně všech dokumentů k vozu, což bylo žalobkyní stvrzeno podpisem předávacího protokolu. V návaznosti na uvedené žalovaný dále podotýká, že na termínu převzetí vozidla se dohodl prostřednictvím e-mailu dne 1. 2. 2022 s tituly před jménem jméno FO, starostkou obce adresa, která termín převzetí i osobu p. Anonymizováno. jméno FO, zástupce žalobkyně oprávněného vůz za ni od žalovaného převzít, potvrdila. Další tvrzení žalobkyně, kterými odůvodňuje údajné ponechání daného vozu u žalovaného, jsou z pohledu žalovaného irelevantní, vzájemně si protiřečí. Žalobkyně tvrdí, že jednání o pořízení předmětného vozidla vedli zpočátku s žalovaným členové Jednotky sboru dobrovolných hasičů obce adresa, kteří sic měli za to, že by nástavbu mohl provádět žalovaný, nicméně i když žalobkyně poté od advokátní kanceláře zjistí, že na zhotovení nástavby k vozidlu bude třeba vyhlásit výběrové řízení, tedy nutnost zpracovat zadávací dokumentaci a specifikaci technických parametrů poptávané nástavby, přesto údajně nechá vůz u žalovaného aniž žádá jakékoli potvrzení či dokument, z nějž by toto vyplývalo. K tomu žalobkyně dále tvrdí, že dalším důvodem, pro který údajně nechala vůz u žalovaného, byla nemožnost jeho uskladnění. Dle tvrzení žalobkyně tato sic zakoupila předmětný vůz od žalovaného, ale neměl prostory pro jeho uskladnění, na voze měl poté odborný zhotovitel „postavit" vozidlo, vozidlo tak zůstalo i po zaplacení kupní ceny fyzicky u žalovaného, což údajně bylo dle dohody (konkludentní). K tomuto je otázkou, proč žalobkyně nechávala vůz u žalovaného, když jí bylo známo, že na výrobu nástavby musí vyhlásit výběrové řízení, kde žalovaný nemusel uspět, bude muset mj. uvést technické parametry vozu, na jejichž základě dojde následně k výrobě nástavby, ale též bude muset být schopna případným účastníkům výběrového řízení vozidlo ukázat a vítězi výběrového řízení je předat. Žalovaný zdůrazňuje, že nedisponuje žádnými prostorami, kde mohl vozidlo pro uskladnit, má k dispozici pouze stání pro jeden vůz, není možné, aby v rámci své pracovní činnosti toto blokoval uskladněním daného vozu. Co se týká tvrzení žalobkyně, že žalovaný zřejmě očekával vzhledem k omezenému počtu zhotovitelů schopných vozidlo na podvozku postavit, že sám či jím ovládané s. r. o. provede i vlastní zhotovení vozidla na podvozku, nezbývá než zdůraznit, že výrobu nástavby na daném vozidle, předaném žalobkyni, nikdy neprováděl, nikdy ji nerealizoval. Žalovaný s žalobkyní o možnosti zhotovení nástavby jednal, nastínil přibližnou cenu případného zhotovení nástavby, rozhodně však nemohl předpokládat, že zhotovení nástavby zrealizuje, uspěje ve výběrovém řízení, jež měla mimochodem žalobkyně v úmyslu, alespoň jak tvrdila žalovanému, vyhlásit v 1. ½ února 2022. Nepopírá, že měl o deklarovanou zakázku zájem, nicméně pouze přislíbil, že se vyhlášeného výběrového řízení zúčastní a pokusí se uspět. V návaznosti toto je tak nepravdivé tvrzení žalobkyně, že zatímco údajně připravovala zadání veřejné zakázky, žalovaný nástavbu na vozidle již stavěl. Jak již bylo uvedeno, žalovaný žádnou nástavbu pro žalobkyni nestavěl, nemohl předpokládat, že v chystaném výběrovém řízení uspěje, hlavně mu nebyla známa zadávací dokumentace. Co se týká tvrzení, že se svědek jméno FO jezdil průběžně dívat na stavěné vozidlo, při těchto návštěvách průběžně pořizoval fotografie, nezbývá než konstatovat, že tento svědek skutečně žalovaného několikrát navštívil, nicméně vždy pro upřesnění případné podoby nástavby za současné ukázky podobných hasičských vozů. Nikdy se ale nejednalo o kontrolu výroby nástavby vozidla, jelikož, jak již bylo uvedeno, žalovanému nebyla známa zadávací dokumentace výběrového řízení, což znamená, že ani nemohl vědět, zda se výběrového řízení zúčastní. Pokud tedy v této souvislosti žalobkyně tvrdí, že se svědek jméno FO jezdil na stavěné vozidlo průběžně dívat, fotograficky dokumentoval jeho stav, otázkou zůstává, co fotografoval, o předmětné vozidlo se v žádném případě nejednalo. V souvislosti s uvedeným žalovaný nezpochybňuje, že s p. jméno FO probírali různé technické parametry nástavby, její potenciální vybavení a technické možnosti s ohledem na její cenu, nicméně vždy se jednalo toliko o možné technické parametry, což prokazuje i žalobkyní zmíněná e-mailová komunikace mezi p. jméno FO a žalovaným. V souvislosti s uvedeným žalovaný podotýká, že 27. 7. 2022 oznámil prostřednictvím e-mailu tituly před jménem jméno FO, starostce obce adresa, že vzhledem k tomu, že dosud žalobkyně nevyhlásila výběrové řízení, nebude schopen pro zdražení cen materiálů, energií, růstu inflace schopen garantovat cenu nástavby původně odhadovanou. Dále ji upozornil, že dosud nikdo nesdělil technické parametry nástavby, přičemž jí nabídl uzavření dohody o odstoupení od dotčené kupní smlouvy s tím, že vrátí kupní cenu a žalobkyně žalovanému vozidlo. Jmenovaná v komunikaci poté vyjádřila nepochopení nad stanoviskem žalovaného, navrhla osobní schůzku, s níž žalovaný nesouhlasil, opětovně prostřednictvím e-mailu z 28. 7. 2022 navrhl odstoupení od dotčené kupní smlouvy. tituly před jménem jméno FO reagovala e-mailovou zprávou z 3. 8. 2022, oznámila žalovanému, že na dodání cisterny, nástavby, bude trvat, vyhlašuje poptávkové řízení. Následně, přípisem zaslaným žalovanému prostřednictvím e-mailu 4. 8. 2022, byl žalovaný vyzván k přihlášení se do výběrového řízení, podání nabídky na zhotovení nástavby. právnická osoba se však neúčastnil. Přípisem Jméno advokátky, advokátky, z 25. 8. 2022 byl vyzván k vydání podvozku cisternové automobilové stříkačky bez jakékoli specifikace žádaného podvozku. Z obsahu tohoto přípisu vyplývá, že právní zástupce žalobkyně nerozporuje výzvu k uzavření dohody o odstoupení od dotčené kupní smlouvy za předpokladu vzájemného vrácení plnění, nicméně s tímto návrhem nebylo souhlaseno. Žalovaný reagoval prostřednictvím e-mailu z 29. 8. 2023, Jméno advokátky oznámil, že vozidlo bylo 4. 2. 2023 s veškerými náležitostmi předáno žalobkyni, o tomto byl sepsán protokol, oboustranně smluvními stranami podepsán bez jakýchkoli závad či poznámek. Na základě uvedeného a vzhledem k tomu, že žalovaný předal vozidlo žalobkyni 4. 2. 2022 bez jakýchkoli výhrad, předání bylo potvrzeno smluvními stranami podpisem předávacího protokolu, převzetí vozidla z pohledu žalovaného vyplývá i z e-mailové komunikace smluvních stran, kde žalovaný vyzývá žalobkyni k uzavření dohody o odstoupení od kupní smlouvy v návaznosti na vrácení kupní ceny žalovaným proti vrácení předmětného vozidla žalovanému, kdy dále z jejího obsahu nevyplývá žádná výzva žalovanému k vydání předmětného vozidla, nechť je návrh v celém rozsahu zamítnut. Nadále navrhl řízen přerušit do konce řízení o obnově řízení ve věci sp. zn. 46 C 189/2023 nebo trestního řízení.

3. Skutková zjištění:

4. Ve věci byly provedeny důkazy, jimiž jsou kupní smlouva + příloha na čl. 14-19 spisu, předávací protokol na čl. 20 spisu, elektronická komunikace na čl. 21-22 spisu, výzva k vydání podvozku cisternové automobilové stříkačky + podací lístek na čl. 23 spisu, elektronická komunikace na čl. 24-26 spisu, výzva k úhradě dluhu + podací lístek na čl. 27, 28 spisu, elektronická komunikace na čl. 29 spisu, rozsudek na čl. 45-48, 49-52 + podstatný obsah spisu vedeného u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. spisová značka. Za situace, kdy shora uvedené důkazy byly provedeny ve věci vedené u Okresního soudu Praha-východ ve věci sp. zn. spisová značka, které bylo podrobeno přezkumu odvolacího soudu, který sic uzavřel jiné právní hodnocení, avšak na postupu soudu, který předcházel vydání rozhodnutí neshledal vad a přejal jeho skutkový děj, přičemž i nadále jsou předmětem věci shodná skutková tvrzení a označeny shodné důkazy, hodnotí soud skutkový závěr souladně se shora označenou věcí.

5. Je tak vzato za prokázané, že žalobkyně a žalovaný dne 26. 1. 2022 uzavřeli kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo zakoupení vozidla žalobkyní od žalovaného, a to konkrétně podvozku cisternové automobilové stříkačky za částku kupní ceny 1 980 000 Kč, která byla žalobkyní žalovanému uhrazena dne 7. 2. 2022. K formálnímu předání předmětu koupě došlo dne 4. 2. 2022 a to tak, že žalovaným a velitelem Jednotky sboru dobrovolných hasičů adresa jméno FO, který byl pověřen vystupovat a jednat, tedy činit právní jednání v dané věci za žalobkyni, byl podepsán předávací protokol. Ačkoliv byl podepsán shora uvedeného dne předávací protokol k faktickému předání podvozku nedošlo, tento byl deponován u žalovaného, který na něm započal realizovat nástavbu hasičského vozu. V průběhu realizace nástavby žalované by v kontaktu s jméno FO, s nímž o věci komunikoval a konzultoval průběh prací. Zároveň však bylo zjištěno, že ač může být bez vyhlášení výběrového řízení uzavřena kupní smlouva na dané vozidlo, nemůže bez vyhlášeného výběrového řízení být realizována nástavba vozidla, zde konkrétně nástavba hasičského vozu. Poptávkové řízení však nebylo žalobkyní vyhlášeno, tento stav trval i v době, kdy již na u něj umístěném vozidle počal nástavbu žalovaný realizovat. Žalovaný dne 6. 6. 2022 sdělil jméno FO, že z důvodu zdražení energií, materiálu, náhradních dílů bude nutným navýšení ceny za realizaci nástavby. Žalovaný adresoval žalobkyni e-mail, jehož obsahem byl návrh žalovaného, že strany odstoupí od kupní smlouvy, žalobkyně vrátí žalovanému podvozek vozidla a žalovaný žalobkyni vrátí částku kupní ceny, kterou za vozidlo obdržel. Žalobkyně s tímto návrhem nesouhlasila a nepřijala jej. Žalobkyně i nadále setrvala na tom, že žalovaný je povinen provést zhotovení nástavby hasičského vozu, přičemž vyhlásila poptávkové řízení, kterého se však žalovaný nezúčastnil. Žalobkyně žalovanému činila výzvy k vydání podvozku. Žalovaný jej však nevydal s dovoláním na listinu, jíž jest předávací protokol ze dne 4. 2. 2022, s tím, že dle této listiny již byl podvozek žalobkyní od žalovaného převzat.

6. Ke shora uvedeným skutkovým zjištěním je třeba uvést, že v odkázaném řízení byly prováděny důkazy k zjištění, zdali byl podvozek žalovaným žalobkyni vydán, přičemž bylo zjištěno, že tomu tak nebylo, není žádných dalších důkazů, z nichž by bylo možným zjistit, že k tomuto došlo. A také je třeba uvést, že závěr odvolacího soudu ve shora odkázané věci byl takový, že skutková zjištění soudu prvého stupně jsou správná a odpovídající provedeným důkazům. Odvolací soud v odkázané věci ve vztahu ke sporným skutečnostem učinil následující závěr. K uzavření předpokládané smlouvy o realizaci hasičské nástavby na podvozku, který byl předmětem kupní smlouvy, ovšem následně nedošlo, když žalovaný, ač k tomuto žalobkyní výslovně vyzván, se odmítl přihlásit do poptávkového řízení na tuto zakázku, naopak počal, opakovaně, žalobkyni navrhovat odstoupení od kupní smlouvy se vzájemným vrácením poskytnutých plnění, byť měl vědomí o zájmu žalobkyně na dokončení realizace hasičské nástavby pro její potřeby. Právě toto je nepřímou, ale významnou indicií nasvědčující, že žalovaný měl daný podvozek ve své dispozici, neb při pouhém nezájmu o vstup do dalšího smluvního vztahu s žalobkyní, jejímž předmětem měla být dodávka nástavby na podvozku, pokud by tento neměl ve svém držení (pokud by, jak tvrdil, při koupi žalobkyni i fakticky předal), lze předpokládat, že by žalobkyni pouze sdělil, že nadále již nemá o tuto zakázku zájem, ač o ní bylo v předchozí době jednáno, nebude ji realizovat. Na jeho straně by tak nebylo žádného důvodu, aby se snažil, což sám tvrdil a podává se toto i z e-mailové komunikace stran, o zrušení předchozí kupní smlouvy, nadto opakovaně, odstoupení od této. Pakliže se totiž žalovaný domáhal odstoupení od kupní smlouvy, získal by tak zpět vlastnictví k podvozku, který by byl již předán a který by musela žalobkyně vracet, ovšem oproti jeho povinnosti vrátit žalobkyni již zaplacenou kupní cenu. Pokud by však žalovaný podvozek již nedržel z důvodu jeho předání žalobkyni, neměl by důvod pouze kvůli svému nezájmu o další smluvní vztah se žalobkyní navrhovat jí odstoupení od kupní smlouvy, a tedy i jí vracet kupní cenu, kterou od této obdržel. Uvedený postup se nejeví při tvrzené skutkové verzi žalovaného pravděpodobný. Opakované návrhy žalovaného, jimiž se domáhal ukončení již splněné kupní smlouvy s předaným předmětem koupě, zaplacenou kupní cenou s povinností následného vzájemné vrácení poskytnutých plnění, podporují skutkovou verzi, že žalovaný na podvozku prováděl hasičskou nástavbu bez uzavření smlouvy účastníky sporu, kdy následně zvažoval jiné pro něj výhodnější řešení než stávající kupní smlouva a realizace nástavby pro žalobkyni s nutností poptávkového řízení vyhlášeného žalobkyní s nejistým výsledkem. Uvedené podporuje nedůvěryhodnost skutkových tvrzení žalovaného ve vztahu ke skutkovým tvrzením žalobkyně, k čemuž odvolací soud odkazuje důkazní řízení provedené soudem prvého stupně (zejména výpověď svědka jméno FO, z níž bylo zjištěno, že žalovaného několikrát navštívil, stav podvozku včetně jeho nástavby fotograficky dokumentoval), kdy dne 6. 6. 2022 žalovaný jméno FO oznámil, že pro zdražení energií, materiálu a náhradních dílů musí navýšit cenu výroby nástavby, následně počal komunikovat s žalobkyní pouze prostřednictvím e-mailu a navrhl sjednání dohody o odstoupení od kupní smlouvy, kdy by žalobkyně vrátila žalovanému podvozek a žalovaný žalobkyni kupní cenu, což tato odmítla, trvala na zhotovení hasičského vozu žalovaným a vyhlásila poptávkové řízení, do nějž se žalovaný nepřihlásil. Nebylo sic zjištěno, jak žalovaný s tímto podvozkem poté naložil, podstatným však je, že jej žalobkyni do jejího vlastnictví prodal, protokolárně předal, vzápětí jej převzal od této zpět do své úschovy (fakticky si ponechal danou věc u sebe) s předpokládanou vůlí obou stran sporu uzavřít další smlouvu a realizovat dle ní na daném podvozku nástavbu hasičského vozu, k jejímuž uzavření však již nedošlo. Byl-li tedy žalovaný za této situace poté vyzván jako schovatel k vrácení tohoto podvozku zpět, byl povinen jej žalobkyni, uschovateli, vrátit.

7. Tedy, pokud je v této souzené věci nadále k důkazu navrženo slyšení svědka jméno FO, svědka jméno FO, tak provedení slyšení jmenovaných svědků je nadbytečným, když skutková tvrzení stran, tedy žalobou uplatněný nárok a obrana žalovaného, jsou shodnými jako ve věci sp. zn. spisová značka, přičemž v této věci jmenovaní svědci byli slyšeni s jejich výpovědi byly hodnoceny jak soudem prvého stupně, tak soudem odvolacím a byly z nichž činěny skutkové závěry. Slyšení jmenovaných svědků soud hodnotí jako nadbytečné, neboť skutková zjištění byla z výpovědí jmenovaných svědků činěna již ve věci sp. zn. spisová značka, kdy skutek je zcela shodným, předmětem této věci je výhradně doplatek kupní ceny ze stejného titulu, stejné smlouvy při shodně tvrzeném skutkovém ději. Pakliže žalovaný uvádí, že se domáhá provedení kompletní dokumentové komunikace se zástupci žalobkyně, tak tato je taktéž součástí spisu sp. zn. spisová značka. Co se týká provedení důkazu znaleckým posudkem, tak samotný rozsah provedených prací žalovaným není předmětem sporu, nadto jde označení tohoto důkazu proti tvrzení žalovaného, který uvádí, že vůz nedržel, tudíž se takto jeví logickým, že na něm neprováděl ani žádné práce, technické úpravy. Co se týká námitky, že by se případně žalobkyně sama měla dopustit porušení zákona při zadání veřejné zakázky, tak toto není předmětem daného sporu a na povinnost žalovaného k plnění toto nemá vlivu. Elektronická komunikace na čl. 66-67 spisu není čtena k důkazu, když se jedná o reakci žalobce na dopis žalovaného na čl. 65 spisu, zde jsou rozhodnými ty skutečnosti, které prezentoval žalovaný.

8. Se shora uvedenými závěry korespondují i důkazy, které ve shora uvedeném řízení nebyly provedeny. A to dopis na čl. 65 spisu datovaného dne 21. 11. 2024 adresovaného žalovaným žalobkyni, který s odkazem na rozhodnutí Krajského soudu v Praze, který rozhodoval o odvolání proti rozsudku Okresního soudu Praha-východ ve věci sp. zn. spisová značka, uvedl, že dospěl k závěru, že nejlepším řešením bude uzavření smíru dle § 99 o. s. ř., není však jeho aktuálních schopnostech uhradit celou částku jednorázově, chtěl by poprosit, zdali je možné dohodnout např. na snížení částky příslušenství. Tímto hodlá docílit nenavyšování nákladů právního zastoupení žalobkyně a dalších poplatků, domnívá se, že smírné řešení sporu bude nejjednodušším řešením ze všech nabízených. Pokud by měl smír vejít v platnost, poprosil by o nastavení adekvátních splátek pohledávky. A dále výpis z běžného účtu vedeného u právnická osoba. ke jménu žalobkyně č. hodnota, z nějž byla dne 7. 2. 2022 odepsána částka ve výši 1 980 000 Kč k účtu č. č. účtu Anonymizováno jméno FO, výpis z účtu na čl. 74 spisu.

9. Ve vztahu k návrhu žalovaného na přerušení řízení soud z elektronického systému soudu připojil dle § 120, odst. 2 o. s. ř. k důkazu usnesení č. j. spisová značka ze dne 11. 3. 2025, z nějž se podává, že domáhal-li se žalovaný v označené věci přiznání osvobození od úhrady soudního poplatku z návrhu podaného soudu dne 6. 12. 2024 o obnovu řízení, tak osvobození nebylo žalovanému přiznáno, když návrh je hodnocen jako zřejmě bezúspěšné bránění práva, usnesení na čl. 73 spisu.

10. Skutkový závěr:

11. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli kupní smlouvu, žalobkyně jako kupující, žalovaný jako prodávající, předmětem byla koupě podvozku, žalobkyně zaplatila kupní cenu 1 980 000 Kč. Účastníci sporu dne 4. 2. 2022 sepsali a signovali předávací protokol. Předmět koupě byl však i po sepisu předávacího protokolu umístěn u žalovaného. Takto obě strany jednaly ve shodě s předpokladem, že následně jimi bude uzavřena smlouva, jejímž předmětem bude provedení nástavby hasičského vozu na daném podvozku žalovaným, kdy žalovaný již tuto nástavbu i počal provádět, aniž byla k tomuto stranami sporu uzavřena smlouva. Žalobkyně následně vypsala výběrové řízení na provedení předmětné nástavby a vyzvala žalovaného, nechť se do poptávkového řízení přihlásí, neboť již od počátku byl předpoklad, že tak učiní, respektive, že nástavbu provede žalovaný, k čemuž došlo v letních měsících roku 2022. Žalovaný sdělil, že z důvodu zdražení vstupních nákladů bude částka za provedení nástavby vyšší, navrhl odstoupení od smlouvy. Žalobkyně s tímto nesouhlasila, trvala na zhotovení nástavby hasičského vozu. Žalovaný se odmítl přihlásit do výběrového řízení na zhotovení nástavby hasičského vozu. Žalovaný následně odkázal na signovaný předávací protokol s tím, že vůz byl již předán žalobkyni, nedrží jej tedy. Od této doby žalovaný na uvedeném stanovisku setrvává. S odkazem na toto své stanovisko odmítá plnit částku kupní ceny.

12. Věc je po právní stránce hodnocena v režimu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, o. z.

13. Předmětem sporu je úhrada finanční částky ve výši 1 780 000 Kč s tím, že dne 26. 1. 2022 uzavřeli účastníci sporu kupní smlouvu, jíž se žalovaný, prodávající, zavázal dodat žalobkyni, kupujícímu, podvozek cisternové automobilové stříkačky, za sjednanou kupní cenu v celkové výši 1 980 000 Kč, jíž žalobkyně uhradila žalovanému dne 7. 2. 2022. Ve věci vedené Okresním soudem Praha-východ sp. zn. spisová značka již žalobkyně ze shora uvedené částky uplatnila, tedy pro totožný nárok, částku ve výši 200 000 Kč, kterážto byla žalovanému pravomocně uložena k plnění, předmětem sporu je tak zbylé plnění. Výše plnění, ani ta skutečnost, že účastníci uzavřeli označenou kupní smlouvu, nebylo v řízení sporným. Sporným však bylo, zdali na základě uzavřené kupní smlouvy žalobkyně od žalovaného obdržela protiplnění, když tvrdila, že nikoliv, žalovaný toto sporoval. V tomto řízení jsou oběma účastníky sporu uplatněna zcela shodná tvrzení jako ve shora označené věci. Soudem je tak vycházeno z právního hodnocení učiněného Krajským soudem v Praze, které v této věci rozhodoval jakožto soud odvolací, na které odkazuje a které níže uvádí.

14. Podle § 2402 věta první o. z. smlouvou o úschově se schovatel zavazuje převzít věc, aby ji pro uschovatele opatroval.

15. Ve shora odkázaném řízení (a ani v tomto řízení, není tvrzeno jinak), bylo uzavřeno, že protokolárním převzetím podvozku, který byl předmětem účastníky uzavřené kupní smlouvy, byl žalobkyní tento ponechán u žalovaného k zamýšlené realizaci hasičské nástavby s předpokladem budoucího uzavření písemné smlouvy, kdy byl předpoklad realizace poptávkového řízení. Takto zjištěný skutkový stav byl právně hodnocen jako konkludentně uzavřený inominátní vztah s hlavními prvky odpovídajícími smlouvě o úschově dle § 2402 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, o. z., byť takto nebyl stranami smlouvy jimi založený právní vztah hodnocen. Tedy mezi účastníky sporu došlo k protokolárnímu převzetí podvozku žalobkyní, s tím, že při zaplacení kupní ceny dochází též k přechodu vlastnického práva k dotčené věci na žalobkyni. Zároveň však byl tento podvozek nadále umístěn u žalovaného, s tím, že tento bude daný podvozek pro žalobkyni opatrovat, a to až do doby, nežli bude mezi stranami sporu uzavřena předpokládaná smlouva, jejímž předmětem mělo být zhotovení hasičské nástavby na tomto podvozku, která měla být realizována žalovaným, když to, že o tomto bylo stranami jednáno, připustil v rámci svých skutkových tvrzení i žalovaný. Žalovaný začal již před uzavřením této uvažované smlouvy s realizací nástavby.

16. Podle § 2404 o. z. není-li z okolností zřejmé, jak dlouho má být věc v úschově, může uschovatel kdykoli žádat vrácení věci a schovatel může věc kdykoli vrátit.

17. Podle § 2405 o. z. užije-li schovatel převzatou věc pro sebe, umožní-li jinému užití věci nebo dá-li ji do úschovy jinému bez svolení uschovatele nebo bez nezbytné potřeby, nahradí uschovateli veškerou škodu, a to i nahodilou. To neplatí, prokáže-li schovatel, že by škoda postihla věc i jinak.

18. Podle § 2944 o. z. každý, kdo od jiného převzal věc, která má být předmětem jeho závazku, nahradí její poškození, ztrátu nebo zničení, neprokáže-li, že by ke škodě došlo i jinak.

19. Žalovaný, jenž převzal od žalobkyně předmětný podvozek do své úschovy za shora popsaným účelem, byl tak povinen jej vrátit na její výzvu zpět. Neučinil-li tak, odpovídá žalobkyni za škodu, která jí v důsledku porušení této jeho povinnosti vznikla. Výše škody odpovídá výši žalobkyní uhrazené kupní ceny za předmětný podvozek, která činila 1 980 000 Kč. Na straně žalobkyně je právo domáhat se žalobním návrhem méně, nežli je výše nároku. Domáhala-li se tedy žalobkyně úhrady nejdříve v řízení vedeném u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. spisová značka částky 200 000 Kč, a nyní v tomto řízení se domáhá částky 1 780 000 Kč, není takovýto postup v rozporu s procesními předpisy. Nadále je tak žalovaný povinen uhradit žalobkyni zbylou částku škody, která je tvořena zbytkem žalobkyní uhrazené částky, která ve svém celku činila 1 980 000 Kč, po odečtení již soudem přiznané částky 200 000 Kč tak činí 1 780 000 Kč. Pro uvedenou částku byl tudíž nárok shledán důvodným, kdy právně je tento nárok hodnocen jako vzniklá škoda. Protože žalovaný se ocitl v prodlení je na straně žalobkyně dáno též na zákonný úrok z prodlení v návaznosti na výzvu žalobkyně zaslanou žalovanému k zaplacení tohoto nároku.

20. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., § 2. Protože žalovaný se ocitl v prodlení je na straně žalobkyně dáno též na zákonný úrok z prodlení v návaznosti na výzvu žalobkyně zaslanou žalovanému k zaplacení tohoto nároku 21. Lhůta k plnění byla určena dle § 160, odst. 1 o. s. ř. tři dny ode dne právní moci tohoto rozsudku, když z obsahu spisu se nepodává žádná skutečnost, která by odůvodňovala určení delší lhůty k plnění či plnění ve splátkách. Pro úplnost je třeba konstatovat, že pakliže v dopisu na čl. 65 spisu žalovaný uvádí, že není v jeho aktuálních schopnostech uhradit celou částku jednorázově, tak k tomuto v tomto řízení ničeho netvrdil (důkaz, jímž jest dopis na čl. 65 spisu předložila žalobkyně), ani neprokazoval. Nadto nelze odhlédnout ani od té skutečnosti, jak dlouho je spor mezi stranami veden, kdy rozhodnutí v této věci nemůže být pro žalovaného překvapivým.

22. Žalovaný namítl, že jsou vedena řízení, která mohou mít dopad na souzenou věc, navrhl, nechť z tohoto důvodu není ve věci jednáno. Dle obsahu podání žalovaného, k čemuž soud odkazuje ustanovení § 41, odst. 2 o. s. ř., se jedná o návrh na přerušení řízení s ohledem na jiné řízení vedená Okresním soudem Praha-východ a orgánem činným v trestním řízení. Co se týká řízení již vedeného u Okresního soudu Praha-východ, tak toto bylo pravomocně skončeno. Ani případné dovolání neodkládá právní moc napadeného rozhodnutí a jeho vykonatelnost, k čemuž je namístě odkázat Občanský soudní řád s komentářem, C. H. BECK, Praha 2009, Drápal, Bureš a kol., str. 1951, který výslovně uvádí, že podáním dovolání se neodkládá právní moc napadeného rozhodnutí a jeho vykonatelnost. Tedy řízení vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. spisová značka je pravomocně skončeno. Pakliže žalovaný podal návrh na obnovu tohoto řízení, tak i v tomto případě platí, že není-li o obnově řízení rozhodnuto, je věc pravomocně skončena. Nadto z elektronického systém soudu bylo zjištěno, že žádal-li žalovaný v řízení o obnovu řízení o osvobození od úhrady soudního poplatku z žaloby, nebylo jeho návrhu vyhověno, neboť návrh není hodnocen jako důvodný, kdy ta skutečnost, že se jedná o zjevně bezúspěšné uplatnění práva zakládá předpoklad pro zamítnutí návrhu na přiznání osvobození od úhrady soudního poplatku. Pakliže jsou zahájeny orgány činnými v trestním řízení úkony ve věci zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, jehož se mohla dopustit starostka žalobkyně, tak případné rozhodnutí v této věci nemůže mít dopad do občanskoprávních vztahů účastníků. Předpoklad pro postup dle § 109, odst. 2, písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění o. s. ř. tak není dán, proto bylo rozhodnuto, že návrh na přerušení řízení do pravomocného skončení odkázaných věcí se zamítá.

23. Ve vztahu k nákladům řízení bylo aplikováno ustanovení § 150 o. s. ř., kdy žalobkyně byla poučena soudem o tom, že k aplikaci tohoto zákonného ustanovení přistoupí.

24. Žalobkyně v návaznosti na toto poučení uvedla, že žalobkyně s motivací, aby nemusela zvyšovat náklady, i s vědomím výše soudního poplatku, podala žalobu pouze pro částečné plnění. Předpokládala, že se strany v průběhu sporu dohodnou na celém předmětu řízení, respektive celém obsahu jejich smluvního vztahu, k čemuž žalobkyně odkazuje i jednání odvolacího soudu, kde byl žalovaný veden odvolacím soudem k dohodě, bylo komunikováno i o tom, že by takto byl narovnán celý obsah smluvního vztahu účastníků. Jednání dokonce za tímto účelem bylo přerušeno, právní zástupce žalovaného telefonicky komunikoval s žalovaným, který však dohodu odmítl. Bylo komunikováno i tom, že by bylo dohodou ujednáno i o povinnosti žalovaného plnit náklady řízení. Starostka žalobkyně byla v rámci jí umožněné situace ochotna i prominout úroky z prodlení do výše 100 000 Kč, protože ve zbytku by muselo rozhodnout zastupitelstvo. Nadto celková částka nároku je tak vysoká, že nebylo možné ji uplatnit formou elektronického platebního rozkazu. Žalobkyně předpokládala, když věděla, že předmětem bude meritum věci, že racionalita na straně žalovaného bude do té míry uvědomělá, že žalovaný vyhodnotí, že je lepší uzavřít dohodu. Pro žalobkyni byla situace jasná, měla k dispozici elektronickou komunikaci, z níž se celá situace jednoznačně podávala. Pokud nedošlo k dohodě, bylo to pro chování žalovaného. Jak je zřejmé z komunikace následující po rozhodnutí soudu ve věci sp. zn. spisová značka, tak ani následně žalovaný nebyl stavu přistoupit k nějaké dohodě. Situace vyústila v to, že žalovaný nereaguje, není vůbec možné s ním o věci komunikovat.

25. I v návaznosti na vyjádření žalobkyně bylo soudem uzavřeno, že je dán předpoklad pro aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. Soudem je zohledněno, že žalobkyně pro totožný nárok vyvolala dvě řízení, ačkoliv jej mohla uplatnit v řízení jednom. Argument, že hodlala nejdříve zjistit a ověřit si, zdali bude se svým nárokem úspěšnou, neobstojí. Neboť buď si je žalobkyně svým nárokem jistá, respektive, je přesvědčena o jeho důvodnosti, a poté není důvodu, aby jej nevymáhala v jednom řízení, nebo tomu tak není, a v tomto případě se nejeví vůbec jako hospodárným řízení zahajovat. Institut civilního řízení soudního není koncipován, a nemůže sloužit, jako průzkum situace na straně žalobce a zjišťování, zdali mu nárok svědčí, či nikoliv. Žalobce již má žalobu podávat s řádnými tvrzeními podloženými důkazy, byť v řízení může nastat situace, že se prokáže, že skutek nastal jinak, či není zřejmým, jak se udál, což znamená, neúspěch žalobce ve věci, nicméně žalobce by měl žalobu podávat v přesvědčení, že jeho nárok je důvodným. V návaznosti na argumentaci žalobkyně přednesenou v rámci závěrečného návrhu, kdy právní zástupce žalobkyně reagoval na přednesené stanovisko soudu shora uvedené, je třeba konstatovat následující. Pokud se žalobkyně dovolává své snahy snížit náklady řízení, tak co se úkonů právního zástupce týká, tyto by byly učiněny zcela shodně jako kdyby byla podávána žaloba o celé plnění. Skutková tvrzení by byla třeba uvést zcela shodně, důkazy by byly navrženy taktéž shodné, pouze částka, o níž je veden spor, by nebyla uvedena 200 000 Kč, nýbrž 1 980 000 Kč. Pakliže právní zástupce žalobkyně uváděl, že měl záměr dosíci dohody s předpokladem racionálního uvažování žalovaného, tak s ohledem k obsahu vzájemné e-mailové komunikace je zřejmým, že postoj žalovaného byl již od počátku zcela odmítavý, nejednalo se o pouze dílčí neshodu, nesoulad stran, ohledně části jejich právního vztahu, když žalovaný zcela popíral základ skutku. A pokud by i v řízení, kde by byl uplatněn celý nárok žalobkyně, tato chtěla dospět k dohodě, tak ničeho nebránilo žalobkyni v rámci vzájemných jednání se dohodnout na nákladech v nižší částce, i na hodnotě úkonu pro částku 200 000 Kč, když, jak již bylo shora uvedeno, samotné úkony byly činěny zcela shodné ať již bylo v návrhu uvedeno 200 000 Kč či 1 980 000 Kč. Zde se jedná pouze o číselné vyčíslení částky za úkon, nikoliv o jiný obsah právní pomoci. Jediným rozdílem je tedy pouze částka soudního poplatku, kdy žalobkyně, pokud by byla ve věci plně úspěšnou, by měla nárok na jeho úhradu a zde je již pouze na žalovaném, pokud svým jednáním spor vyvolal, aby nesl ten následek, že částku vyššího soudního poplatku musí uhradit. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze u Okresního soudu Praha-východ. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.