22 C 137/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 57 055,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 57 055,60 Kč s úrokem ve výši 19,9 % ročně z částky 57 055,60 Kč od 16. 12. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 57 055,60 Kč od 16. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný úrok od 28. 8. 2008 do 15. 12. 2020 ve výši 12 066,78 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od 22. 1. 2020 do 15. 12. 2020 ve výši 4 465,97 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 15 786,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně podala soudu dne 17. 12. 2020 návrh, jímž se domáhala uložení povinnosti žalované uhradit 57 055,60 Kč s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními. Dne 28. 8. 2008 uzavřela žalobkyně se žalovanou Smlouvu o úvěru ke kreditní kartě reg. číslo Smlouva byla uzavřena doručením oznámení o poskytnutí úvěru ke kreditní kartě k předchozí žádosti žalované. Na základě žádosti žalované poskytla žalobkyně žalované úvěr, a to až do výše stanoveného úvěrového limitu. Nedílnou součástí smlouvy byly Podmínky pro kreditní karty anonymizována dvě slova. Žalovaná se dle čl. 5 Podmínek zavázala splácet žalobkyni poskytnuté (vyčerpané) peněžní prostředky spolu se smluvenými úroky v pravidelných měsíčních splátkách a též dle čl. 8 písm. f) Podmínek hradit poplatky související s poskytnutým úvěrem. Žalovaná byla oprávněna vrátit poskytnuté peněžní prostředky před dobou stanovenou ve smlouvě. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou pravidelných splátek, byla ze strany žalobkyně opakovaně vyzvána k úhradě splatných dlužných splátek včetně příslušenství a poplatků. Protože ani poté žalovaná dlužnou částku neuhradila, prohlásila žalobkyně dle čl. 9 1. písm. h) Podmínek všechny pohledávky související s poskytnutým úvěrem ke dni 21. 1. 2020 za splatné. Žalobce dále žádá úhradu úroku z prodlení ve výši stanovené obecně závaznými právními předpisy (zákonný úrok z prodlení) od data prodlení. Dlužná částka k 15. 12. 2020 činí 73 588,35 Kč, a to jistina 57 055,60 Kč, smluvní úrok 12 066,78 Kč, úrok z prodlení 4 465,97 Kč. Jelikož ani přes opakované výzvy žalovaná žalobkyni dlužnou částku neuhradila, předala žalobkyně věc právnímu zástupci. V zájmu mimosoudního řešení věci žalobkyně žalovanou prostřednictvím právního zástupce vyzvala k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 8. 12. 2020. Žalovaná přes tuto výzvu svou povinnost nesplnila a dlužná částka nebyla dosud uhrazena.

2. Žalovaná se k žalobě nikterak nevyjádřila. Nevyjádřila se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.

3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), věc projednal za předpokládaného souhlasu žalovaného i žalobkyně bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Žalovaná dne 26. 8. 2008 podala žádost o kreditní kartu a požádala o úvěr do výše úvěrového limitu 50 000 Kč (žádost o kreditní kartu na čl. 7, podmínky pro kreditní karty poštovní spořitelny na čl. 8)

6. Žalobkyně dne 28. 8. 2008 oznámila žalované, že jí bude na základě její žádosti poskytnut úvěr ke kreditní kartě a poskytnut dílčí úvěrový limit do výše 50 000 Kč s tím, že úvěr může být čerpán od 1. 9. 2008 do výše dílčího úvěrového limitu. Úroková sazba byla sjednána ve výši 19,20 % ročně, debetní úroková sazba ve výši 30 % a sazba úroků z prodlení ve výši 15 % ročně. (oznámení o poskytnutí úvěru ke kreditní kartě na čl. 9)

7. Dne 29. 8. 2019 žalobkyně zaslala žalované poslední výzvu k zaplacení dluhu. (výzva na čl. 14, dodejka na čl. 15 spisu)

8. Dopisem ze dne 23. 1. 2020 bylo žalované oznámeno zesplatnění úvěru ke dni 22. 1. 2020 z důvodu prodlení se splátkami. Současně byla vyzvána k úhradě dlužné částky. (dopis na čl. 10 /13/ spisu, dodejka na čl. 11 – 12 spisu)

9. Dopisem ze dne 8. 12. 2020 právní zástupce žalobkyně žalovanou vyzval k úhradě dluhu, s tím, že v případě neuhrazení bude přistoupeno k vymáhání předmětné pohledávky soudní cestou. Výzva byla žalovanému odeslána dne 8. 12. 2020 (výzva k úhradě dluhu – předžalobní upomínka na čl. 17 spisu, potvrzení o podání na čl. 19 spisu)

10. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

11. Žalovaná a žalobkyně uzavřely dne 28. 8. 2008 smlouvu o úvěru ke kreditní kartě reg. číslo, na základě které žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky do výše úvěrového limitu 50 000 Kč, a za tímto účelem otevřela pro klienta úvěrový účet. Úroková sazba činila 19,90 % ročně. Žalovaná se zavázala splácet žalobkyni poskytnuté (vyčerpané) peněžní prostředky spolu se smluvenými úroky v pravidelných měsíčních splátkách a též dle čl. 8 písm. f) podmínek pro kreditní karty hradit poplatky související s poskytnutým úvěrem. Žalované byla adresována výzva k úhradě dlužné částky dne 29. 8. 2019 a předžalobní upomínka žalobkyně dne 8. 12. 2020. Ke dni 22. 1. 2020 pak došlo ke zesplatnění úvěru.

12. Shora uvedené bylo zjištěno z listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaná žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporovala, žádné důkazy nepředložila.

13. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), a to v souladu s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“).

14. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

15. Podle § 658 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

16. Dle § 517 odst. 1,2 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

17. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce dle § 657 obč. zák., na základě které žalované vznikla povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku a sjednaný úrok. Žalovaná tuto svou povinnost nesplnila řádně a včas, došlo tak k zesplatnění celého dluhu ke dni 22. 1. 2020. Žalovaná je tak povinna uhradit jistinu úvěru ve výši 57 055,60 Kč a dále sjednané úroky z úvěru, když výše úroku z prodlení byla sjednána ve výši 19,90 %. Soud proto žalované uložil povinnost uhradit žalobkyni kapitalizovaný úrok za období od 28. 8. 2008 do 15. 12. 2020 ve výši 12 066,78 Kč a dále úrok ve výši 19,9 % ročně z částky 57 055,60 Kč od 16. 12. 2020 do zaplacení. Protože je žalovaná v prodlení s peněžitým plněním, soud přiznal žalobkyni též nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od 22. 1. 2020, tj. ode dne zesplatnění celého úvěru, do 15. 12. 2020 ve výši 4 465,97 Kč a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 57 055,60 Kč od 16. 12. 2020 do zaplacení. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak jest uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 15 786,60 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 2 283 Kč, z odměny za zastupování účastníka advokátem podle ustanovení § 7, 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 citované vyhlášky po 3 420 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění), z částky 300 Kč představující paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony právní služby podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. K tomu přistupuje náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně doložil osvědčení o registraci plátce DPH. O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.