22 C 148/2025

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl soudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o uložení povinnosti převést vlastnictví vozidla

I. Žalovaný je povinen zajistit zápis v registru silničních vozidel nového vlastníka vozidla značky: , Anonymizováno, , Anonymizováno, , SPZ , SPZ, , VIN , VIN kód, , a to do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Na náhradě nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku 2 300 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se na žalovaném domáhá, aby do 15 dnů od právní moci rozsudku přepsal v registru silničních vozidel na své jméno vozidlo značky , Anonymizováno, , Anonymizováno, , SPZ , SPZ, , VIN , VIN kód, s následujícími skutkovými tvrzeními. Dne , datum, žalobkyně jako prodávající uzavřela s žalovaným kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo motorové vozidlo značka , Anonymizováno, , Anonymizováno, , SPZ , SPZ, , VIN , VIN kód, . Vozidlo bylo žalovanému předáno, ten jej začal užívat a uzavřel tzv. povinné ručení na své jméno. Současně žalobkyně žalovanému udělila plnou moc k přepisu vozidla v registru vozidel. Kupující měl dle § 8, odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, povinnost přepsat vozidlo do 10 pracovních dnů. Žalovaný však vozidlo k okamžiku sepisu žaloby v registru vozidel na své jméno nepřepsal. Tímto žalobkyni vzniká právní nejistota i potenciální újma.

2. Žalovaná původně označila žalovaného jménem , adresa, , r. č. , RČ, , bytem , adresa, . Soudu se dle bydliště i rodného čísla jednoznačně podařilo žalovaného identifikovat v základních registrech jako osobu , Jméno žalovaného, , bytem , Adresa žalovaného, , rodné číslo , RČ, , datum narození , Datum narození žalovaného, . Protože žalovaného se soudu jednoznačně podařilo identifikovat, přičemž účastníky řízení v civilním řízení sporném označuje žalobkyně dle § 79, odst. 1 ve spojení s § 90 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), soud se žalované ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 6. 2009, sp. zn. III. ÚS 1424/07, dotázal, zda má být žalovaný správně označen jménem , Jméno žalovaného, . Žalobkyně v podání ze dne 14. 7. 2025 takto žalovaného označila.

3. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil.

4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. žalobkyně výslovně souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřil a soud tak dle § 101, odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Žalobkyně a žalovaný (označený údaji , adresa, , trvale bytem , adresa, , rodné číslo , hodnota, ) signovali dne , datum, kupní smlouvu o prodeji motorového vozidla tovární značky , Anonymizováno, , typ, model , Anonymizováno, , barva vozidla černá, rok výroby , Anonymizováno, , identifikační číslo vozidla (VIN) , Anonymizováno, , zdvihový objem motoru 1398, registrační značka , SPZ, (SPZ) , Anonymizováno, , číslo velkého technického průkazu , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , číslo ověření o registraci vozidla , Anonymizováno, , STK platná do 2026, počet ujetých kilometrů 209000, stav karoserie vozidla - původní, mírná koroze. Dle čl. VI. nahlášení změn v evidenci držitelů motorových vozidel zajistí kupující, a to na svůj náklad. (kupní smlouva na čl. 4-6, 12-14 spisu)

7. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

8. Žalobkyně a žalovaný (označený údaji , adresa, , trvale bytem , adresa, , rodné číslo , hodnota, ) signovali dne , datum, kupní smlouvu o prodeji motorového vozidla tovární značky , Anonymizováno, , typ, model , Anonymizováno, , barva vozidla černá, rok výroby , Anonymizováno, , identifikační číslo vozidla (VIN) , Anonymizováno, , zdvihový objem motoru 1398, registrační značka , SPZ, (SPZ) , Anonymizováno, , číslo velkého technického průkazu , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , číslo ověření o registraci vozidla , Anonymizováno, , STK platná do 2026, počet ujetých kilometrů 209000, stav karoserie vozidla - původní, mírná koroze. Dle čl. VI. nahlášení změn v evidenci držitelů motorových vozidel zajistí kupující na svůj náklad. Tedy, žalovaný se v předmětné smlouvě obligačně zavázal k povinnosti provést přepis vozidla v registru vozidel. Po skutkové stránce soud dospěl k závěru, že smlouva byla uzavřena s žalovaným s odkazem na jedinečný identifikátor, jímž je rodné číslo a uvedené bydliště, kdy řádné identifikaci žalovaného jakožto kupujícího nebrání, že jeho křesní jméno je psáno v české (nikoliv slovenské) transkripci a první písmeno příjmení je chybně uvedeno (V namísto L), nadto nejen s odkazem na odpovídající bydliště a jedinečné rodné číslo, ale rovněž v souvislosti s tím, že ke jménu , adresa, s uvedenými údaji není žádná osoba v základních registrech evidována.

9. Uvedený skutkový děj soud zjistil z listinných důkazů předložených žalobkyní, když žalovaný byl ve věci nečinný, na svoji obranu nepředložil soudu žádných důkazů, neučinil ani žádných skutkových tvrzení. Z obsahu spisu se nepodává žádná skutečnost, z níž by bylo namístě usuzovat na nedůvěryhodnost důkazů v řízení provedených.

10. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) a zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. p. p. v.“.

11. Podle § 578 o. z. chyby v psaní nebo v počtech nejsou právnímu jednání na újmu, je-li jeho význam nepochybný.

12. Podle § 1724, odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

13. Podle § 2079, odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

14. Podle § 8, odst. 1, písm. a) z. p. p. v. zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě převodu vlastnického práva na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele silničního vozidla, není-li totožný s dosavadním nebo novým vlastníkem. Podle odst. 2, písm. a) téhož paragrafu žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla nebo oznámení se podává do 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu.

15. Po právní stránce soud uzavřel, že účastníci řízení uzavřeli v souladu s § 2079, odst. 1 o. z. kupní smlouvu, jejímž předmětem je předmětné vozidlo. Zároveň se žalovaný výslovně v čl. VI zavázal, že „nahlášení změn v evidenci držitelů motorových vozidel zajistí kupující, a to na svůj náklad“. Veřejnoprávní předpis upravuje proces přepisu zápisu změny vlastníka silničního vozidla v registru vozidel v § 8 z. p. p. v. tak, že úkony ve správním řízení k tomu činí jak nový, tak dosavadní vlastník s tím, že sám § 8 v odst. 8 připouští zmocnění. I soudu je z úřední činnosti známo, že smluvní strany smluv o zcizení silničního vozidla zpravidla zmocňují jednu ze stran, aby sama učinila správní úkony k zápisu změny vlastníka v registru vozidel, čemuž odpovídá povinnost žalovaného v čl. VI kupní smlouvy v souzené věci. Tímto dochází k „odbřemenění“ prodávajícího (zde žalobkyně) od administrativy související s převodem vozidla. Jinak řečeno, obsahem čl. VI kupní smlouvy v souzené věci byla soukromoprávně sjednaná povinnost žalovaného, že obstará (i) za žalovanou záležitost, jíž je přepis vlastníka silničního vozidla v registru vozidel, kterýmžto smluvním ujednáním je žalovaný vázán ve smyslu § 1724, odst. 1 o. z. Ke skutkovému hodnocení, že žalovaný uzavřel předmětnou kupní smlouvu, byť ve jménu žalovaného byla uvedena chyba, soud po právní stránce odkazuje na § 578 o. z., podle kterého písařská chyba není závadou smlouvy, pokud je význam nepochybný, což bylo v nyní souzené věci naplněno ve spojení s dalšími údaji (rodné číslo a bydliště) v souvislosti s korespondujícími údaji v základních registrech.

16. V kontextu problematiky § 8 z. p. p. v. se lze setkat se žalobami určovacími vlastníka silničního vozidla: „je třeba poukázat na body 22 a násl. rozsudku sp. zn. 7 As 254/2016 Nejvyššího správního soudu, podle kterého lze připustit odstranění údajů v registru vozidel i na žádost osoby, která je jako vlastník v registru vozidel evidována, ale prokáže, že skutečným vlastníkem již není (…). Pro to je však třeba správnímu orgánu doložit pravomocný rozsudek civilního soudu o určení, že daná osoba vlastníkem vozidla není. Za takové situace, kdy judikatura správních soudů dovoluje odstranit údaje o vlastníkovi vozidla, nelze považovat důsledky napadeného ustanovení za překážku pro to, aby se dosavadní vlastník nemohl domoci odstranění evidovaných údajů o své osobě, nejsou-li v souladu se skutečností. (…) Závěrem je nutné apelovat na orgány veřejné moci, aby v souladu s výše uvedeným příslušné právní předpisy vykládaly ústavně konformně v tom smyslu, (…) umožnily dosavadnímu vlastníkovi na základě pravomocného rozsudku civilního soudu o určení, že není vlastníkem daného vozidla, odstranit údaj o vlastnictví daného vozidla z registru vozidel (…) Jedině tak lze zajistit, aby údaje o vlastníkovi vozidla v registru vozidel neodporovaly skutečnému stavu nebo aby se důsledky napadeného ustanovení jinak negativně nepromítly do jeho právní sféry.“ (nález Ústavního soudu ze dne 9. 11. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 114/20). Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyní formulovaný žalobní návrh není v tomto kontextu chybným, zda se nepokusila ve skutečnosti vyjádřit svým žalobním návrhem shora uvedené (k obsahovému hodnocení žalobcem formulovaného petitu srov. nález Ústavního soudu ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. II. ÚS 3137/09). K této otázce soud uzavřel, že tomu tak není, jelikož jazykové znění návrhu žalobkyně, která je v civilním sporném řízení „paní sporu“ a formuluje dle § 79, odst. 1 o. s. ř. to, čeho se domáhá, co je předmětem řízení, je nepochybné („žalovaný je povinen do 15 dnů od právní moci rozsudku přepsat vozidlo“) a zároveň jde o návrh po hmotněprávní stránce odpovídající smluvní povinnosti, kterou lze v občanskoprávním exekučním řízení vymáhat (srov. např. § 351 o. s. ř.). Jinak řečeno, žalobkyně se může odstranění své evidence, jakožto vlastníka předmětného vozidla, skutečně domáhat buďto určovací žalobou (kde pak může o přepis požádat sama), ale rovněž vymáháním na žalovaném splnění povinnosti k zajištění zápisu nového vlastníka vozidla („přepisu“) v registru vozidel. Po jazykové stránce, při vázanosti soudu obsahovým, nikoliv jazykovým vyjádřením petitu ve smyslu shora citovaného nálezu, však soud žalobkyní formulovaný návrh „přepsat v registru silničních vozidel na své jméno vozidlo značky: , Anonymizováno, , Anonymizováno, , SPZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, “ upřesnil. 1) Co do jazykového vyjádření ukládané povinnosti namísto „přepsat“ správnímu řízení, kde žalovaný je žadatelem, výsledku řízení nedocílí sám bez dalšího – správního orgánu, který zápis provede, odpovídající „zajistit zápis“. 2) Co do jazykového vyjádření zápisu změny vlastníka namísto „na své jméno“ v principu nálezu Ústavního soudu ze dne 9. 11. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 114/20, a možnosti příp. následného dalšího zcizení silničního vozidla žalovaným již mimo souvislost s nyní souzeným skutkem, což by mohlo mít dopad na vykonatelnost ukládané povinnosti, odpovídajícímu ve vztahu k žalované „výmazovému“ účinku zápisu „nového vlastníka vozidla“.

17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142, odst. 1 o. s. ř., dle nějž účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud tak přiznal v řízení zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 300 Kč, která odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 2 000 Kč a dále náhradě nákladů 300 Kč za podání návrhu ve věci samé dle § 1, odst. 3, písm. a), § 2, odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.

18. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160, odst. 1 o. s. ř., který stanoví, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Ve výroku I. soud určil pariční lhůtu v souladu s návrhem žalobkyně za situace, kdy lhůta 3 dnů by mohla být nepřiměřeně krátkou pro provedení správního úkonu v úředních dnech a hodinách správního orgánu (oproti prostému příkazu k provedení platby, předání hotovosti), nadto za situace, kdy sám § 8 z. p. p. v. stanoví lhůtu 10 dnů. Ve výroku II. soud určil lhůtu 3 dnů v souladu s výchozí lhůtou dle § 160, odst. 1 o. s. ř., když v případě platby soud neshledal důvod pro odchýlení se od lhůty 3 dnů.