22 C 152/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyní: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně obě zastoupeny advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované zastoupená jméno příjmení , narozeným dne datum bytem adresa 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa 3. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa 4. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa 5. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a), žalobkyně b), 1. žalované, 2. žalované, 3. žalované, 4. žalovaného, 5. žalovaného k nemovitostem, jimiž jsou pozemek parc. č. st. [anonymizováno], o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa], rodinný dům, pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra], zahrada, vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], Katastrální pracoviště Mělník, pro [katastrální uzemí], okres [okres], se zrušuje.

II. Výlučným vlastníkem nemovitostí, jimiž jsou pozemek parc. č. st. [anonymizováno], o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa], rodinný dům, pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra], zahrada, vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], Katastrální pracoviště Mělník, pro [katastrální uzemí], okres [okres] se stává 1. žalovaná. III. 1. žalovaná je povinna uhradit žalobkyni a) na úhradu vypořádacího podílu částku 687 500 Kč do 70 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. IV. 1. žalovaná je povinna uhradit žalobkyni b) na úhradu vypořádacího podílu částku 687 500 Kč do 70 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. V. 1. žalovaná je povinna uhradit 2. žalované na úhradu vypořádacího podílu částku 171 875 Kč do 70 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. VI. 1. žalovaná je povinna uhradit 3. žalované na úhradu vypořádacího podílu částku 171 875 Kč do 70 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. VII. 1. žalovaná je povinna uhradit 4. žalovanému na úhradu vypořádacího podílu částku 171 875 Kč do 70 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. VIII. 1. žalovaná je povinna uhradit 5. žalovanému na úhradu vypořádacího podílu částku 171 875 Kč do 70 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

IX. Ve vztahu mezi žalobkyní a), žalobkyní b), 1. žalovanou, 2. žalovanou, 3. žalovanou, 4. žalovaným, 5. žalovaným žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

X. Žalobkyně a) je povinna uhradit České republice na nákladech řízení státu částku 2 510 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku do dispozice Okresního soudu Praha – východ.

XI. Žalobkyně b) je povinna uhradit České republice na nákladech řízení státu částku 2 510 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku do dispozice Okresního soudu Praha – východ. XII. 1. žalovaná je povinna uhradit České republice na nákladech řízení státu částku 12 554 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku do dispozice Okresního soudu Praha – východ. XIII. 2. žalovaná je povinna uhradit České republice na nákladech řízení státu částku 628 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku do dispozice Okresního soudu Praha – východ. XIV. 3. žalovaná je povinna uhradit České republice na nákladech řízení státu částku 628 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku do dispozice Okresního soudu Praha – východ. XV. 4. žalovaný je povinen uhradit České republice na nákladech řízení státu částku 628 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku do dispozice Okresního soudu Praha – východ. XVI. 5. žalovaný je povinen uhradit České republice na nákladech řízení státu částku 628 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku do dispozice Okresního soudu Praha – východ.

1. Žalobkyně podaly soudu žalobní návrh, jímž se domáhají zrušení podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, kdy navrhují, aby soud rozhodl tak, že podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem, jimiž jsou pozemek parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je budova [adresa], pozemek parc. [číslo] vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí u [stát. instituce], katastrální pracoviště Mělník, pro [katastrální uzemí], okres [okres] se zrušuje, uvedené nemovitosti se přikazují do výlučného vlastnictví 1. žalované, která je povinna zaplatit ostatním účastníkům vypořádací podíl odpovídající výši jejich spoluvlastnických podílů do 3 dnů od právní moci rozsudku. V době podání návrhu byla jako 1. žalovaná označena [celé jméno původní účastnice], narozená dne [datum]. A to s následujícími skutkovými tvrzeními. Žalobkyně společně se všemi žalovanými jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. st. [anonymizováno], součástí je budova [adresa], pozemku parc. [číslo] vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [katastrální uzemí], okres [okres]. Žalobkyně a) je vlastníkem podílu o velikosti 1/8, žalobkyně b) je vlastníkem podílu o velikosti 1/8, 1. žalovaná je vlastníkem podílu o velikosti 5/8, 2. žalovaná je vlastníkem podílu o velikosti [číslo], 3. žalovaná je vlastníkem podílu o velikosti [číslo], 4. žalovaný je vlastníkem podílu o velikosti [číslo], 5. žalovaný je vlastníkem podílu o velikosti [číslo]. Žalobkyně s žalovanými jsou příbuzní, spoluvlastnictví k uvedeným nemovitostem nabyli děděním po svých předcích. S výjimkou 1. žalované, která se stala spoluvlastníkem z titulu manželství se zůstavitelem, která nadto společné nemovitosti obývá bezúplatně výlučně. Žalobkyně s 1. žalovanou komunikovaly dopisovou formou, že bylo by záhodno upravit majetkové vztahy tak, že 1. žalovaná se stane výlučným vlastníkem, ostatním spoluvlastníkům vyplatí vypořádací podíl, s čímž však nesouhlasila. Žalobkyně tedy přikročily k podání žaloby, kdy navrhují zrušení a vypořádání spoluvlastnických vztahů. Předpokládají, že 2. – 5. žalovaní se připojí. Žalobkyně nechaly v roce 2019 pořídit odborné posouzení tržní hodnoty společných nemovitostí. Ing. Ondřej Bouzek stanovil cenu nemovitostí částkou 3 700 000 Kč. Bude-li výše ceny mezi účastníky sporná, žalobkyně navrhují ustanovit znalce pro určení obvyklé ceny předmětných nemovitostí, ze zjištěné ceny se odvodí výše vypořádacího podílu.

2. Návrh byl adresován Okresnímu soudu v Mělníku, který usnesením č. j. 16 C 38/2021-24 ze dne 3. 2. 2021 rozhodl tak, že vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že po právní moci tohoto rozhodnutí bude spis postoupen Okresnímu soudu Praha – východ. 3. 2. žalovaná, 3. žalovaná, 4. žalovaný k návrhu uvedli následující. Žalobkyně se domáhají zrušit a vypořádat podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem pozemku s parc. č. st. [anonymizováno], o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, nedílnou součástí je stavba, budova s [adresa], [ulice a číslo], [obec], pozemku s parc. [číslo] o výměře [výměra], zahrada, oba pozemky v obci [obec] a zapsány v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] v [katastrální uzemí] na listu vlastnictví [číslo]. Navrhují je přikázat do výlučného vlastnictví 1. žalované k povinnosti zaplatit ostatním účastníkům, podílovým spoluvlastníkům, přiměřenou náhradu odpovídající výši spoluvlastnických podílů do tří dnů od právní moci rozsudku. Dále žalobkyně tvrdí, že všichni účastníci řízení jsou navzájem příbuzní, spoluvlastnictví nabyli z dědického titulu, vyjma 1. žalované [celé jméno původní účastnice], která se stala podílovým spoluvlastníkem z titulu manželství se zůstavitelem [jméno] [celé jméno žalovaného] a má nemovitosti užívat výlučně bezúplatně. Podíly na nemovitostech jsou uvedeny tak, že žalobkyně vlastní každá id. 1/8, 1. žalovaná 5/8, ostatní žalovaní jsou pak každý [číslo]. Žalobkyně v roce 2019 pořídily odborné posouzení tržní hodnoty nemovitostí, kdy Ing. Ondřej Bouzek stanovil cenu nemovitostí 3 700 000 Kč. Žalovaní souhlasí se zrušením podílového spoluvlastnictví. Nesporují skutečnosti tvrzené o vzájemných rodinných vztazích účastníků, velikosti spoluvlastnických podílů účastníků na nemovitostech. Dle informací žalovaných však došlo po podání žaloby k převodu spoluvlastnických podílů 1. žalované na další osoby, kdy spoluvlastnický podíl o velikosti 5/8 vlastní paní [celé jméno žalované], bytem [adresa žalované]. Vlastnické právo ke spoluvlastnickým podílům 1. žalované tedy bylo převedeno na jinou osobu, 1. žalovaná tudíž již není pasivně legitimována ve sporu. Žalovaní tak vyzývají žalobkyně k procesní změně žaloby záměně 1. žalované za aktuálního podílového spoluvlastníka spoluvlastnických podílů o velikosti 5/8. Dle § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, platí, že„ nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.“ Podle ustanovení § 1147 občanského zákoníku dále platí, že„ není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.“ Co se týká vypořádání podílového spoluvlastnictví, tak dohoda o vypořádání mezi účastníky dosud nebyla možná pro postoj 1. žalované [celé jméno původní účastnice], která vyplacení přiměřené náhrady ostatním odmítala pro svůj vysoký věk. Je možné, že po převodu spoluvlastnických podílů změní aktuální podílový spoluvlastník názor. Žalovaní se nebrání mimosoudnímu řešení tohoto sporu. K dalším způsobům vypořádání žalovaní uvádějí, že žádný z žalovaných nemá zájem o přikázání do výlučného vlastnictví. Souhlasí s tím, aby byly přikázány do výlučného vlastnictví majoritního spoluvlastníka, právnímu nástupci 1. žalované. K výši přiměřené náhrady podotýkají, že by měla být určena z ceny obvyklé v daném čase a místě. Odhad přiložený k žalobě považují za neaktuální, ceny nemovitostí od roku 2019, kdy bylo odborné posouzení provedeno, prudce vzrostly, předložené odborné posouzení neodpovídá současné ceně v daném místě a čase obvyklé. Navrhují ustanovit znalce pro zjištění aktuální obvyklé ceny. Pokud by zbývající účastnící nesouhlasili s tímto návrhem, jsou žalovaní pro smírné mimosoudní řešení sporu ochotni akceptovat jako přiměřenou náhradu za spoluvlastnické podíly částku 150 000 Kč pro každého z nich. Nebude-li mít aktuální majoritní spoluvlastník zájem o přikázání do výlučného vlastnictví oproti vyplacení přiměřené náhrady ostatním podílovým spoluvlastníkům, nezbyde než navrhnout nařízení prodeje nemovitostí ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku prodeje dle velikosti spoluvlastnických podílů. Žalovaní se nebrání ani mimosoudní dohodě, kdy budou nemovitosti prodány spoluvlastníky mimo dražbu a výtěžek rozdělen mezi spoluvlastníky. Ke shora uvedenému vyjádření se nadále připojil i 5. žalovaný.

4. Podáním na čl. 60 spisu 1. žalovaná [celé jméno původní účastnice] uvedla, že došlo k převodu spoluvlastnického podílu osobě příbuzné. Podáním na čl. 66 - 67 spisu navrhly žalobkyně postup dle § 107a o. s. ř., kdy uvedly, že po zahájení řízení došlo k právní skutečnosti, s níž je spojen přechod práv a povinností účastníka, o něž v řízení jde, nechť je rozhodnuto o vstupu do řízení [celé jméno žalované], na níž byl darovací smlouvou ze dne 13. 5. 2021, právní účinky 17. 5. 2021, převeden spoluvlastnictví podíl k nemovitosti 1. žalované, velikost podílu 5/8, k čemuž byl doložen výpis z katastru nemovitostí na čl. 68 – 69 spisu.

5. Usnesením Okresního soudu Praha – východ čj. 22 C 152/2021-71 ze dne 9. 11. 2021 bylo rozhodnuto tak, že místo 1. žalované do řízení vstupuje [celé jméno žalované]. Proti tomuto usnesení podala jmenovaná odvolání, kdy snesením čj. 22 C 152/2021-88 ze dne 21. 1. 2022 byla vyzvána k odstranění vad podání, odvolání, na což reagovala podáním na čl. 90 spisu. Krajský soud v Praze ve věci rozhodl usnesením čj. 27 Co 67/2022-95 ze dne 16. 3. 2022 tak, že usnesení soudu prvého stupně potvrdil. Účastníkem řízení tak na straně 1. žalované namísto [celé jméno původní účastnice] nadále stala [celé jméno žalované]. 6. 1. žalovaná [celé jméno žalované] učinila podání, které označila jako odvolání proti usnesení OS Praha – východ čj. 22 C 152/2022-71, kdy jeho obsahem je však vyjádření k návrhu, což konstatoval i odvolací soud. Zde uvádí, že usnesení o jejím vstupu do řízení, potažmo žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, jimiž jsou pozemek p. č. st. 245, součást je stavba [adresa], rodinný dům, pozemek p. [číslo] k. ú. [obec] u [obec], považuje za nedůvodnou. Je novým podílovým vlastníkem označených nemovitostí v podílu 5/8, od 9. 6. 2021 (řízení sp. zn. V [číslo]). Snažila se o vyřešení vlastnictví se zbylými podílovými spoluvlastníky. Učinila dvě nabídky na odkup nemovitosti (8. 9. 2021, 15. 10. 2021), neúspěšně. Prvý návrh na částku vycházel z údajů dědického řízení po zemřelém [jméno] [celé jméno žalovaného], druhý, navýšený, dle názoru žalované, vycházel z reálné tržní hodnoty dané nemovitosti, která je 60 let stará a neudržovaná. Ani jedna finanční nabídka nebyla přijata, podíloví spoluvlastníci reagovali nesouhlasně prostřednictvím svých právních zástupců. Usnesení o vstupu do řízení, žalobu tak považuje za nedůvodnou, neboť měla snahu dosáhnout dohody spravedlivé a splnitelné, což není v souladu s očekáváními spoluvlastníků, který podali žalobu proti [celé jméno původní účastnice], narozené [datum], 90 let, pratetu, trvale bytem [adresa původní účastnice], jež tuto nemovitost vybudovala svépomocí se zesnulým manželem [jméno] [celé jméno žalovaného], v níž žila nepřetržitě téměř 60 let. Žaloba je naprosto amorální, neetická, je projevem lidského hyenismu. Následně, v průběhu řízení, uvedla, že souhlasí s tím, aby nemovitosti byly přikázány do jejího vlastnictví oproti povinnosti plnit na vypořádací podíl, avšak s tím, že povinnost k úhradě vypořádacího podílu bude vázána datum zápisu 1. žalované jako vlastníka do katastru nemovitostí. K tomuto uvedla, že částku na vypořádací podíl bude plnit z hypotečního úvěru, počátek lhůty k plnění povinnosti jeho výplaty tak podmiňuje zápisem převzatých nemovitostí do katastru nemovitostí, když tato skutečnost je významnou pro jednání o uzavření smlouvy o úvěru. V návaznosti na dotaz, zdali je její vůlí vlastnit předmětné nemovitosti pouze při splnění této podmínky, pokud tomu tak nebude, zdali nemá zájem o převzetí nemovitostí do výlučného vlastnictví, 1. žalovaná uvedla, že má zájem o převzetí nemovitostí do výlučného vlastnictví.

7. Skutková zjištění:

8. Účastníci sporu jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. st. [anonymizováno], součástí je budova [adresa], pozemku parc. [číslo] vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí u [stát. instituce], katastrální pracoviště Mělník, pro [katastrální uzemí], okres [okres], a to tak, že žalobkyně a) je vlastníkem podílu o velikosti 1/8, žalobkyně b) je vlastníkem podílu o velikosti 1/8, 1. žalovaná je vlastníkem podílu o velikosti 5/8, 2. žalovaná je vlastníkem podílu o velikosti [číslo], 3. žalovaná je vlastníkem podílu o velikosti [číslo], 4. žalovaný je vlastníkem podílu o velikosti [číslo], 5. žalovaný je vlastníkem podílu o velikosti [číslo] 1. žalovaná se stala vlastníkem 5/8 předmětných nemovitostí na základě darovací smlouvy uzavřené dne 13. 5. 2021, právní účinky zápisu k okamžiku 17. 5. 2021, zápis proveden 9. 6. 2021, předchozím vlastníkem byla [celé jméno původní účastnice], [datum narození]. Tato skutečnost nebyla v řízení spornou, nadto se podává z listin, jimiž jsou výpis z katastru nemovitostí na čl. 11 – 12, 68 - 69 spisu, informace o pozemku na čl. 58, 59 spisu.

9. Právnímu předchůdci 1. žalované, [celé jméno původní účastnice] byl adresován dopis ze dne 13. 5. 2019„ Výzva k zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví“, dopis na čl. 14 – 15 spisu. Jeho obsahem bylo sdělení o převzetí právního zastoupení žalobkyň s tím, že tyto nemovité věci nikterak neužívají, jsou užívány toliko adresátkou, jíž není hrazena žádná finanční kompenzace za užívání věci. Žalobkyně tak nemají zájem o vlastnictví věci, navrhují zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, kdy dle odborného posouzení vypracovaného Ing. Ondřejem Bouzkem činí hodnota nemovitostí 3 700 000 Kč. Každé z žalobkyň by se tak mělo dostat vypořádacího podílu ve výši 462 500 Kč. Navrhly řešit věc mimosoudně a uzavřít dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. V reakci na uvedený dopis, výzvu ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, dopisem ze dne 22. 5. 2019 jmenovaná sdělila, že odmítá mimosoudní zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, celou záležitost ponechá na rozhodnutí soudu, dopis na čl. 7 spisu.

10. Žalobkyně a) zadala Odborné posouzení tržní hodnoty nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], které bylo vyhotoveno Ing. Ondřejem Bouzkem ke dni 2. 5. 2019, který uzavřel, že orientační odhad nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek] ke dni 28. 4. 2019, odborné posouzení tržní hodnoty na čl. 8 – 10 spisu. Uvedená listina nebyla pro rozhodnutí ve věci hodnocena. Mezi stranami byla hodnota nemovitostí spornou, kdy uvedené určení hodnoty nemovitosti není provedeno v režimu § 127a o. s. ř., nadto od doby provedení posouzení hodnoty nemovitostí došlo k uplynutí času. 11. 1. žalovaná [celé jméno žalované] adresovala právním zástupcům žalobkyň a) a b) a 2., 3., 4., 5. žalovaného dopisy datované 15. 10. 2021, dopis na čl. 75, 76 spisu, podací lístek na čl. 73, 74 spisu, s tím, že reaguje na e-mail, z nějž je zřejmé, že spoluvlastníci nesouhlasí s výší jí navrhované částky vypořádacího podílu. Není zřejmé, z jakých údajů ostatní spoluvlastníci vycházejí, nabídka byla činěna v souladu s částkou určenou v řízení o pozůstalosti. Žádná finanční nabídka na odkoupení podílu 1. žalované nebyla učiněna. Po podrobném seznámení se se stavem nemovitosti bylo zjištěno, že je ve velmi špatném technickém stavu (zatékání střechou, nefunkční odpad, nepřipojení na kanalizaci, shnilé střešní trámy, nedostatečná hydroizolace, což má za následek zaplavování sklepa, což není úplný výčet). Stav nemovitosti je jedinou motivací k dohodě s ostatním vlastníky na odkupu jejich podílů, aby došlo k sjednocení vlastnictví, budou provedeny základní práce k zachování nemovitosti. Je tak činěno navýšení částky na úhradu vypořádacího podílu, a to za 1/ 8 400 000 Kč, 1/ 32 100 000 Kč. Tuto nabídku učinila 1. žalované za situace, kdy v předchozí době dopisy ze dne 8. 9. 2021 adresovanými 2., 3., 4., 5. žalovaným a oběma žalobkyním učinila návrh na převzetí spoluvlastnických podílů ostatních spoluvlastníků, a to 1/8 za částku 325 000 Kč, 1/32 za částku 81 250 Kč, dopisy na čl. 77, 78, 79, 80, 81, 82 spisu.

12. Soudní znalec Ing. Dagmar Leebová ve znaleckém posudku [číslo] [číslo] ze dne 9. 1. 2023 učinil závěr, že dle učiněných zjištění, s přihlédnutím k místním specifickým podmínkám polohy nemovité věci, technickému stavu této s důrazem na porovnávací hodnotu, činí obvyklá cena částku 5 500 000 Kč, znalecký posudek na čl. 126 – 161 spisu. 13. [právnická osoba] učinila orientační nabídku hypotečního úvěru ke jménu 1. žalované, dle níž by výše úvěru činila částku 3 000 000 Kč, měsíční splátka 21 303 Kč, garantovaná úroková sazba 6,89 %, orientační nabídka hypotečního úvěru na čl. 115 spisu.

14. Skutkový závěr:

15. Účastníci sporu jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. st. [anonymizováno], součástí je budova [adresa], pozemku parc. [číslo] vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí], žalobkyně a) podíl o velikosti 1/8, žalobkyně b) podíl o velikosti 1/8, 1. žalovaná podíl o velikosti 5/8, 2. žalovaná podíl o velikosti [číslo], 3. žalovaná podíl o velikosti [číslo], 4. žalovaný podíl o velikosti [číslo], 5. žalovaný podíl o velikosti [číslo] 1. žalovaná se stala vlastníkem 5/8 předmětných nemovitostí na základě darovací smlouvy uzavřené dne 13. 5. 2021, právní účinky zápisu k okamžiku 17. 5. 2021, uzavřené s předchozím vlastníkem [celé jméno původní účastnice].

16. Právnímu předchůdci 1. žalované, [celé jméno původní účastnice] byl adresován dopis ze dne 13. 5. 2019„ Výzva k zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví“, s tím, že žalobkyně nemají zájem o vlastnictví věci, navrhují zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, dle odborného posouzení vypracovaného Ing. Ondřejem Bouzkem činí hodnota nemovitostí 3 700 000 Kč. Jmenovaná dopisem ze dne 22. 5. 2019 sdělila, že odmítá mimosoudní zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, celou záležitost ponechá na rozhodnutí soudu. Následně 1. žalovaná [celé jméno žalované] adresovala právním zástupcům žalobkyň a) a b) a 2., 3., 4., 5. žalovaného dopisy datované 15. 10. 2021, s tím, že nemovitost je ve velmi špatném technickém stavu, což je jedinou motivací k dohodě s ostatním vlastníky na odkupu jejich podílů, aby došlo k sjednocení vlastnictví, nabídnuta byla částka vypořádacího podílu za 1/ 8 400 000 Kč, 1/ 32 100 000 Kč. Tuto nabídku učinila 1. žalované za situace, kdy v předchozí době dopisy ze dne 8. 9. 2021 adresovanými 2., 3., 4., 5. žalovaným a oběma žalobkyním učinila návrh na převzetí spoluvlastnických podílů ostatních spoluvlastníků, 1/8 za částku 325 000 Kč, 1/32 za částku 81 250 Kč. Z uvedeného je tak zřejmým, že k dohodě, ani k přiblížení postojů spoluvlastníků nedošlo.

17. Ve vztahu k hodnotě nemovitosti byl mezi účastníky řízení spor, proto byl skutkový závěr ohledně hodnoty nemovitosti činěn ze znaleckého posudku soudního znalce Ing. Dagmar Leebové [číslo] [číslo], kdy za prokázané bylo vzato, že obvyklá cena nemovitostí činí částku 5 500 000 Kč.

18. Mezi účastníky řízení nebylo sporným, že jediným spoluvlastníkem, který má zájem o převzetí označených nemovitostí do vlastnictví je 1. žalovaná. Za prokázané bylo vzato, že na straně 1. žalované je dána bonita k úhradě vypořádacího podílu, když bylo prokázáno, že [právnická osoba] učinila nabídku hypotečního úvěru této pro částku 3 000 000 Kč.

19. Právní hodnocení věci:

20. Žalobci se domáhají rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Soud odkazuje na ustanovení § 1140 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., o. z. Dále odkazuje na Občanský zákoník s komentářem III, C. H. BECK, Praha 2014, str. 543 a násl. Právní úprava je koncipována tak, že spoluvlastník nemůže být ve spoluvlastnictví nucen setrvávat proti své vůli. Adekvaci ustanovení § 142, odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. zákon č. 89/2012 Sb. neupravuje. Nezrušit spoluvlastnictví tak v zásadě nelze. Korektiv zakotvený v ustanovení §§ 1154, 1155 o. z., odklad zrušení spoluvlastnictví, kdy o tomto soud nerozhoduje z úřední povinnosti, ale vždy k návrhu, uplatněn nebyl. Jiná tvrzení, která by byla relevantní pro případné zamítnutí návrhu, rozhodnutí v nevhodnou dobu, k újmě některého ze spoluvlastníků, nebyla uplatněna.

21. V souzené věci se z tvrzení účastníků podává, že nechtějí ve spoluvlastnictví setrvat, odklad spoluvlastnictví nebyl uplatněn. S odkazem na shora uvedený komentář soud dále konstatuje, že jsou v zásadě dvě formy likvidace spoluvlastnictví, a to zrušení podílového spoluvlastnictví a oddělení z podílového spoluvlastnictví, § 1140, odst. 2 o. z., kterýžto právní institut zákon č. 40/1964 Sb. Zásadním rozdílem uvedených právních institutů je ten, že v případě zrušení podílového spoluvlastnictví dochází k úplné a definitivní likvidaci dosavadního spoluvlastnického vztahu, v případě oddělení ze spoluvlastnictví dochází pouze ke změně v okruhu spoluvlastníků, přičemž samotné spoluvlastnictví zůstává zachováno. V daném případě dochází k úplné likvidaci spoluvlastnictví, soud tak věc hodnotí jako zrušení podílového spoluvlastnictví, nikoliv oddělení.

22. Dále je nutno uvést, že zákon č. 89/2012 Sb. shodně jako zákon č. 40/1964 Sb. stanoví taxativním způsobem způsoby vypořádání spoluvlastnictví soudem, a to primárně dělení věci, poté přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu, teprve není-li toto možné prodej věci ve veřejné dražbě, Občanský zákoník s komentářem III, C. H. BECK, Praha 2014, str.

578. Způsob vypořádání je tak zde dán zákonem, soud tudíž není žalobním žádáním vázán, § 153, odst. 2 o. s. ř.

23. Soud tedy v řízení posuzuje, zdali nemovitost, jež je předmětem sporu, je reálně dělitelnou, nelze-li ji reálně dělit, zájem o další vlastnictví nemovitostí, případně její využití jednotlivými spoluvlastníky, schopnost plnit na vypořádací podíl, hodnotu nemovitosti. Platí, že teprve v případě, kdy nemovitost nelze reálně dělit a žádný ze spoluvlastníků nemá vůli vlastnit předmětnou nemovitost či na jeho straně není zjištěna bonita, přichází rozhodnutí o prodeji ve veřejné dražbě, což zákon výslovně uvádí. Ke shora uvedenému soud odkazuje na ustanovení §§ 1142 a násl. o. z.

24. V souzené věci je mimo spor, že nemovitosti tvoří funkční celek a nelze je reálně dělit. Dále je mimo spor, že žalobkyně, 2. – 5. žalovaní nemají zájem o převzetí nemovitostí do vlastnictví, což znamená, že nedošlo-li by k přikázání 1. žalované, bylo by namístě rozhodnout o prodeji nemovitostí ve veřejné dražbě. 1. žalovaná má zájem o přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví. Za situace, kdy jiný ze spoluvlastníků zájem o přikázání nemovitostí do vlastnictví nemá, odpadá úvaha o případném dalším využití nemovitosti, důvodech pro přikázání některému ze spoluvlastníků, kteří mají zájem o vlastnictví nemovitosti. Jediným, co je třeba nadále posuzovat, je otázka bonity. V řízení bylo vzato za prokázané, že bankovní ústav je stavu s 1. žalovanou uzavřít smlouvu o úvěru pro částku 3 000 000 Kč, kterážto částka, s ohledem k výši spoluvlastnických podílů je dostačující pro úhradu vypořádacího podílu. Je tedy zcela reálným, že 1. žalovaná uzavře smlouvu o úvěru pro uvedenou částku a lze tudíž uzavřít, že na její straně jsou zajištěny finanční prostředky pro úhradu vypořádacího podílu. Tedy požadavek bonity na straně toho ze spoluvlastníků, kterému bude nemovitost přikázána do výlučného vlastnictví, je splněn a lze tak rozhodnout v režimu druhého ze způsobu vypořádání a přikázat nemovitost do výlučného vlastnictví 1. žalované. A to oproti povinnosti plnit na vypořádací podíl. K argumentaci žalované, že povinnost plnit na vypořádací podíl by měla být vázána na zápis jejího vlastnického práva do katastru nemovitostí, soud cituje rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydané ve věci sp. zn. 22 Cdo 367/2019 ze dne 27. 2. 2019, které uvádí:„ Rozhodnutí o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je konstitutivním rozhodnutím, jímž dochází ke vzniku, změně či zániku práva a jemu odpovídající povinnosti mezi účastníky řízení, proto je pro ně rozhodující nejen skutkový, ale i právní stav v době vyhlášení rozhodnutí (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 3. 2015, sp. zn. 22 Cdo 4258/2014 (dostupné na www.nsoud.cz), nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2016, sp. zn. IV. ÚS 2865/16 (dostupné na https://nalus.usoud.cz)).“ Z tohoto rozhodnutí je tedy zcela jednoznačně patrné, kdy dochází ke vzniku vlastnického práva, je-li o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rozhodnuto soudem. Ze znaleckého posudku ve věci vypracovaného byla zjištěna hodnota nemovitostí přikázaných do výlučného vlastnictví 1. žalované ve výši 5 500 000 Kč. Žalobkyně a) je vlastníkem podílu o velikosti 1/8, žalobkyně b) je vlastníkem podílu o velikosti 1/8, 1. žalovaná je vlastníkem podílu o velikosti 5/8, 2. žalovaná je vlastníkem podílu o velikosti 1/32, 3. žalovaná je vlastníkem podílu o velikosti 1/32, 4. žalovaný je vlastníkem podílu o velikosti 1/32, 5. žalovaný je vlastníkem podílu o velikosti 1/32. Na podíl 1. žalované připadá částka 3 437 500 Kč, tento však není předmětem rozhodnutí, respektive vypořádací podíl zde nebude vyplácen, neboť 1. žalované je nemovitost přikázána do výlučného vlastnictví. Na podíl žalobkyně a), 1/8, a žalobkyně b), 1/8, připadá částka vždy 687 500 Kč. Na podíl 2. žalované, 1/32, 3. žalované, 1/32, 4. žalovaného 1/32, 5. žalovaného, 1/32, připadá částka vždy ve výši 171 875 Kč. Součet částek 3 437 500 Kč připadající na podíl 1. žalované, 1 375 000 Kč připadající v součtu na podíly žalobkyně a) a žalobkyně b) (2 x 687 500 Kč) a 687 500 Kč připadající v součtu na podíly 2. žalované, 3. žalované, 4. žalovaného a 5. žalovaného (4 x 171 875 Kč) činí 5 500 000 Kč, tedy celkovou hodnotu vypořádávaných nemovitostí. 1. žalovaná je tedy povinna uhradit na vypořádacím podílu žalobkyně a) a žalobkyně b) vždy každé z nich částku 687 500 Kč, na vypořádacím podílu 2. žalované, 3. žalované, 4. žalovaného, 5. žalovaného vždy každému z nich částku 171 875 Kč. A to do 70 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160, odst. 1 o. s. ř., dle nějž ukládá-li soud povinnost k plnění, uloží povinnému účastníku ji plnit ve lhůtě tří dnů, lze však určit i lhůtu delší či plnění ve splátkách. Předpoklad pro plnění ve splátkách v dané věci není. 1. žalovaná má plnit z jí poskytnutého úvěru, který jí bude bankovním ústavem vyplacen v jedné částce, z níž může plnit jednorázově. Lhůta k plnění je určena s ohledem k výši částky, jíž má 1. žalovaná plnit, když se jedná o částku vyšší, jíž 1. žalovaná nemá k dispozici k okamžitému plnění. Zároveň je však nutné určit lhůtu k plnění vždy tak, aby se protistraně dostalo plnění v přiměřené lhůtě, kdy je třeba zohlednit nejenom právo toho účastníka, který má plnit, ale i toho, kterému má být plněno. Lhůta k plnění tedy byla určena tak, aby 1. žalovaná mohla vést jednání o uzavření smlouvy s bankovním ústavem, zároveň však, aby ostatním spoluvlastníkům byl jejich vypořádací podíl uhrazen v přiměřené lhůtě.

25. Ve vztahu k rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud rozhodl v intencích rozhodnutí Ústavního soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. I. ÚS 3202/20 ze dne 2. 11. 2021,„ Rozhodování o nákladech řízení v řízeních, které mají povahu iudicium duplex.“. V toto rozhodnutí Ústavní soud ČR uvádí:„ Vzhledem k takto výjimečnému postavení účastníků řízení není snadné rozhodnout o náhradě nákladů soudního řízení, neboť není zřejmé, která strana vlastně "vyhrála" a která "prohrála". Jinými slovy řečeno, v obdobných případech nelze bez dalšího aplikovat zásadu úspěchu ve věci. Tomuto specifickému rysu řízení pak odpovídá též roztříštěnost judikatury obecných soudů v obdobných věcech. Vzhledem k tomu, že z věcných důvodů není prakticky možné, aby se touto otázkou sjednocujícím způsobem zabýval Nejvyšší soud, přistoupil Ústavní soud ve věci sp. zn. I. ÚS 262/20 k zevrubné analýze této problematiky. Z té mimo jiné vyplývá, že "nemohou-li spoluvlastníci předem přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu a mají-li všichni shodné procesní postavení v řízení, v němž se jedná o rovném vlastnickém právu všech účastníků, jeví se zpravidla jako spravedlivé východisko pro rozhodnutí o nákladech řízení, aby každý ze spoluvlastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody; takové východisko odpovídá právu spoluvlastníků na ochranu vlastnictví zaručenému čl. 11 odst. 1 Listiny. Z odůvodnění ústavní stížností napadených rozsudků se však naopak podává, že soudy založily odůvodnění svých nákladových výroků na zásadě úspěchu ve věci, jejíž aplikace není tomuto typu řízení vlastní - v podrobnostech lze zcela odkázat na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 262/20. Chce-li obecný soud v řízeních, která mají charakter iudicium duplex, rozhodnout o nákladech řízení asymetricky, měl by přednést pro tento svůj postup přesvědčivé argumenty. Z odůvodnění ústavní stížností napadených rozsudků se takové důvody nepodávají, a proto přistoupil Ústavní soud k jejich částečné kasaci. Výše uvedené neznamená, že by obecné soudy nemohly v nákladových výrocích zohlednit průběh soudního řízení, nicméně musí tento svůj postup řádně odůvodnit. To se v projednávané věci nestalo, čímž došlo k zásahu do základního práva stěžovatelky na spravedlivý proces. Pro úplnost je však nutno uvést, že obecné soudy rozhodovaly o náhradě nákladů řízení před vyhlášení citovaného nálezu Ústavního soudu“. Z uvedeného rozhodnutí se tak podává, že ve věci, kterou lze hodnotit v režimu iudicium duplex, což je typicky řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví, nelze usuzovat na úspěch ve věci a je tak namístě rozhodnout, že každý z účastníků si ponese náklady, které v souvislosti s vedením sporu vynaložil. Tuto zásadu lze prolomit, avšak musí být zřejmé, z jakého důvodu takto soud věc hodnotí, musí být přesvědčivě odůvodněny závěry pro odchýlení od zásady rovnosti při rozhodnutí o nákladech řízení. V souzené věci se nepodává žádných konkrétních a do té míry pro spor zásadních skutečností, které by odchýlení se od zásady rovnosti nákladů řízení odůvodňovaly. Samotné podání žalobního návrhu žalobkyněmi, což je jejich právo dané zákonem, za takovouto skutečnost považovat nelze. Proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

26. Dle § 148 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků 27. Usnesením čj. 22 C 152/2021-122 ze dne 26. 10. 2022 byl ve věci ustanoven soudní znalec Ing. Dagmar Leebová. Usnesením čj. 22 C 152/2021-180 ze dne 13. 2. 2023 bylo jmenovanému soudnímu znalci přiznáno znalečné ve výši 20 086 Kč. Platební poukaz pro úhradu znalečného je na čl. 185 spisu. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 21. 2. 2023.

28. Protože řízení má charakter iudicium duplex, nelze zde usuzovat na úspěch některého z účastníků ve sporu. O povinnosti k úhradě nákladů řízení tak bylo rozhodnuto dle výše jednotlivých spoluvlastnických podílů.

29. Žalobkyně a) je vlastníkem podílu o velikosti 1/8, z částky 20 086 Kč tak na její povinnost k plnění nákladů státu připadá částka 2 510 Kč. Žalobkyně b) je vlastníkem podílu o velikosti 1/8, z částky 20 086 Kč tak na její povinnost k plnění nákladů státu připadá částka 2 510 Kč. 1. žalovaná je vlastníkem podílu o velikosti 5/8, z částky 20 086 Kč tak na její povinnost k plnění nákladů státu připadá částka 12 554 Kč 2. žalovaná je vlastníkem podílu o velikosti 1/32, z částky 20 086 Kč tak na její povinnost k plnění nákladů státu připadá částka 628 Kč 3. žalovaná je vlastníkem podílu o velikosti 1/32, z částky 20 086 Kč tak na její povinnost k plnění nákladů státu připadá částka 628 Kč 4. žalovaný je vlastníkem podílu o velikosti 1/32, z částky 20 086 Kč tak na jeho povinnost k plnění nákladů státu připadá částka 628 Kč 5. žalovaný je vlastníkem podílu o velikosti 1/32, z částky 20 086 Kč tak na jeho povinnost k plnění nákladů státu připadá částka 628 Kč Lhůta k plnění byla uložena dle § 160, odst. 3 o. s. ř. tři dny.