22 C 161/2020

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobkyně, vlastníka v poměru 1/8, a žalovaného, vlastníka v poměru 7/8, k nemovitým věcem, jimiž jsou pozemek parc. č. st. [anonymizováno], o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. e. [anonymizováno], rodinná rekreace, pozemek [číslo] zahrada, vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí], na listu vlastnictví [číslo].

II. Výlučným vlastníkem nemovitých věcí, jimiž jsou pozemek parc. č. st. [anonymizováno], o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. e. [anonymizováno], rodinná rekreace, pozemek [číslo] zahrada, vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí], na listu vlastnictví [číslo] se stává žalovaný.

III. Na úhradě vypořádacího podílu je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku 250 000 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Na náhradě nákladů státu je žalobkyně povinna České republice uhradit částku 1 464,50 Kč na účet Okresního soudu Praha – východ, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

VI. Na náhradě nákladů státu je žalovaný povinen České republice uhradit částku 1 464,50 Kč na účet Okresního soudu Praha – východ, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně je společností s ručením omezeným podnikající pod [právnická osoba] s. r. o., [IČO], sídlem [adresa žalobkyně]. Předmětem podnikání žalobkyně je pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, je obchodní společností zapsanou [datum] do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ostravě, sp. zn. C [číslo]. Žalobce a žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky pozemku par. č. st. [anonymizováno], o výměře [výměra] (zastavěná plocha a nádvoří), součástí je stavba č. e. [anonymizováno] (rodinná rekreace), vše v obci a [katastrální uzemí], list vlastnictví [číslo] katastr nemovitostí vedený [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalobkyně vlastní na předmětných nemovitých věcech spoluvlastnický podíl o velikosti 1/8, 1. žalovaná spoluvlastnický podíl o velikosti ½. 2. žalovaný spoluvlastnický o velikosti 3/8. Žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitých věcech usnesením o příklepu soudního exekutora, Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], č. j. [číslo jednací], 28. 7. 2017 1. žalovaná nabyla spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitých věcech usnesením [název soudu] [číslo jednací] D [číslo] ze dne [datum] o vypořádání společného jmění manželů a o dědictví. 2. žalovaný nabyl spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitých věcech usnesením o příklepu soudního exekutora, JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] 6, č. j. [číslo jednací], 25. 3. 2009 a kupní smlouvou ze dne 5. 6. 2017. I přes uvedený právní stav, nepopiratelné vlastnické právo žalobkyně k vydražené nemovité věci, je žalobkyni znemožňováno předmět vlastnictví užívat. Vydražená nemovitá věc je i nadále užívána výlučně 1. žalovanou. Žalobkyně považuje stav, kdy jí zůstává pouze holé vlastnictví za dlouhodobě neudržitelný, je přesvědčena, že ji dle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. nemůže nikdo nutit ve spoluvlastnictví setrvávat. Není reálným, aby bylo spoluvlastnictví zrušeno dohodou účastníků, nejvhodnějším způsobem vypořádání spoluvlastnictví je prodej předmětných nemovitých věcí v dražbě, iniciované výlučně účastníky, když žalobkyně a 2. žalovaný mají o získání předmětných nemovitých věcí do svého výlučného vlastnictví zájem a splňují i kritérium solventnosti.

2. Žalovaný k návrhu uvedl, že s ním souhlasí, má o vlastnictví předmětných nemovitostí zájem, je schopen uhradit vypořádací podíl. S 1. žalovanou je dlouhodobě ve shodě, již v předchozí době učinil nabídku na odkup spoluvlastnického podílu. Dne 13. 7. 2020 byla mezi žalovanými uzavřena smlouva kupní o převodu vlastnického práva k ½ pozemku [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, součást je stavba č. e. [anonymizováno], rodinná rekreace, pozemku [číslo] zahrada, KÚ [územní celek], KP [okres], k. ú. [obec], celkem je tak vlastníkem 7/8 nemovitostí. Je ochoten jednat o odkupu i pozemku [číslo] což by vedlo k účelnému využití věci, je otázkou, zdali žalobce hodlá vypořádat pouze pozemek [číslo] či pozemek [číslo] zapomněl k vypořádání navrhnout pouze z opomenutí.

3. Dne 15. 2. 2021 podala žalobkyně návrh na přerušení řízení, § 109, odst. 2, písm. c) o. s. ř., když je vedeno jiné řízení, neboť žalobkyně podala návrh na určení vlastnictví pro porušení předkupního práva, vedeno u [příjmení] [okres] pod sp. zn. [spisová značka]. Usnesením na čl. 133 spisu ze dne 18. 2. 2021 návrh na přerušení řízení zamítnut, kdy bylo žalobkyní podáno odvolání na čl. 140 spisu, Krajský soud v Praze rozhodl o odmítnutí tohoto podání.

4. Žalobkyně tedy podala dne 18. 5. 2020 žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, kdy účastníky řízení byli žalobkyně, 1. žalovaná [celé jméno původní účastnice] a 2. žalovaný [celé jméno žalovaného] 2. žalovaný sdělil nabytí spoluvlastnického podílu ½ od 1. žalované kupní smlouvou ze dne [datum], čl. 22 a násl. spisu. Na čl. 142 spisu žalobkyně učinila částečné zpětvzetí návrhu a návrh na částečné zastavení řízení proti žalované [celé jméno původní účastnice], když tato zcizila svůj spoluvlastnický podíl kupní smlouvou ze dne 13. 7. 2021 ve prospěch [celé jméno žalovaného] a vlastníky předmětné nemovitosti jsou tak jmenovaný v podílu 7/8, žalobkyně v podílu 1/8.

5. Usnesením na čl. 153 spisu ze dne 3. 5. 2021 vydaným Okresním soudem Praha – východ bylo zastaveno řízení mezi žalobkyní a 1. žalovanou [celé jméno původní účastnice] a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení.

6. Účastníky sporu jsou tak [právnická osoba] jako žalobce a [celé jméno žalovaného] jako žalovaný.

7. Dále bylo rozhodnuto o připuštění změny petitu tak, že předmětem rozhodnutí jsou pozemek [číslo] součást stavba če. [anonymizováno], pozemek [číslo] když omylem nebyl pozemek [číslo] uveden v petitorní části návrhu, ač návrh směřoval i vůči této položce.

8. Skutková zjištění:

9. Žalobkyně je právnickou osobou s datem zápisu do obchodního rejstříku dne [datum] s předmětem podnikání pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor bez poskytování jiných než základních služeb spojených s nájmem. (výpis z obchodního rejstříku na čl. 65 spisu)

10. Dle usnesení [exekutorský úřad], čj. [číslo jednací] ze dne 28. 7. 2017 vydražitel, žalobkyně, nabyl podíl 1/8 označených nemovitostí. (usnesení na čl. 73 – 75 spisu)

11. Dle usnesení soudního exekutora o udělení příklepu, [exekutorský úřad] [anonymizováno], čj. [anonymizováno] EX [číslo] ze dne 25. 3. 2009 se žalovaný stal vlastníkem podílu ¼ (2/8) předmětných nemovitostí, kdy jmenovaný exekutorský úřad podal [stát. instituce], [stát. instituce] uvedené rozhodnutí k záznamu o vlastnickém právu dle § 7 zákona č. 265/1992 Sb. Žalovaný učinil nejvyšší podání 1 448 000 Kč, lhůta k plnění byla 15 dnů. (předložení rozhodnutí k záznamu vlastnického práva, usnesení o příklepu na čl. 67 – 69 spisu)

12. Dne 5. 6. 2017 kupní smlouvou převedla [jméno] [celé jméno původní účastnice] [celé jméno žalovaného] podíl 1/8 uvedených nemovitostí. Žalovaný plnil kupní cenu ve výši 100 000 Kč, kdy část ve výši 30 000 Kč uhradil žalovaný při uzavření kupní smlouvy, část ve výši 70 000 do pěti pracovních dnů ode dne uzavření kupní smlouvy. (kupní smlouva ze dne 5. 6. 2017 na čl. 70 – 72 spisu) Uvedenou listinu soud hodnotí i ve vztahu k schopnosti žalovaného plnit na vypořádací podíl, kdy z uvedené listiny se podává, že částku kupní ceny plnil částečně před uzavřením kupní smlouvy, ve zbytku obratem po jejím uzavřen (do pěti pracovních dnů). Z uvedeného je tak zřejmým, že žalovaný má k dispozici finanční prostředky, které může uvolnit, úhradu nerealizoval z finančních prostředků získaných z jiných zdrojů (úvěr).

13. Ke dni 5. 11. 2018 vlastníky nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce] byli [celé jméno žalovaného] v poměru 3/8, [jméno] [příjmení] v poměru ½, žalobkyně v poměru 1/8. (výpis z katastru nemovitostí na čl. 66 spisu)

14. Usnesením [název soudu] čj. [číslo jednací] ze dne 18. 2. 2019 v řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení], se vlastníkem předmětných nemovitostí v podílu ½ stala [celé jméno původní účastnice], která kupní smlouvou ze dne 13. 7. 2020 tyto převedla [celé jméno žalovaného]. Žalovaný plnil kupní cenu v částce 350 000 Kč do třiceti dnů ode dne uzavření smlouvy. (usnesení na čl. 76 – 78 spisu, kupní smlouva ze dne 13. 7. 2020 na čl. 79 - 80 /24 – 27/ spisu) I tuto listinu soud hodnotí ve vztahu k bonitě žalovaného, když se i z této listiny podává, že žalovaný měl k dispozici finanční prostředky, které v krátké časové návaznosti na uzavření kupní ceny mohl užít na úhradu kupní ceny.

15. Ke dni 17. 7. 2020 vlastníky nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce] byli [celé jméno žalovaného] v podílu 3/8, [celé jméno původní účastnice] v podílu ½, žalobkyně v podílu 1/8. (výpis z katastru nemovitostí na čl. 101 - 104 spisu)

16. Vlastníky nemovitostí, pozemek parc. č. st. 528, o výměře 64 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. e. [anonymizováno], rodinná rekreace, pozemek [číslo] zahrada, vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] jsou žalobkyně v podílu 1/8, žalovaný [celé jméno žalovaného] v podílu 7/8. (seznam nemovitostí na LV na čl. 56 spisu, informace o pozemku na čl. 57 spisu, výpis z katastru nemovitostí na čl. 143 spisu)

17. Dle § 120, odst. 3 o. s. ř. s ohledem k tvrzením stran na čl. 146 spisu a při jednání soudu dne 2. 11. 2022 lze vzít za prokázané, že nemovitost nelze reálně dělit, žalobkyně nemá zájem o převzetí nemovitosti, tuto převezme do vlastnictví výlučného žalovaný [celé jméno žalovaného].

18. Sporným byl skutek ohledně hodnoty předmětných nemovitostí. Dle § 120, odst. 2 o. s. ř. byl usnesením OS Praha – východ na čl. 159 spisu, 4. 6. 2021 ustanoven soudní znalec [celé jméno znalkyně] Soudní znalec podal znalecký posudek [číslo] na čl. 165 – 183 spisu, bylo provedeno slyšení soudního znalce, kterému byl doručen znalecký posudek vypracovaný žalobkyní, kdy z výslechu soudního znalce bylo zjištěno následující. Znalecký posudek vypracovaný k zadání žalobkyně byl soudnímu znalkyni doručen. Zásadní rozdíl, kromě běhu času, je v tom, že tento znalecký posudek určoval cenu dle nabídek, nikoliv cenu dle sjednaných prodejů. K čemuž je třeba odkázat vyhlášku č. 151/97 Sb., která k 1. 1. 2021 doznala změn, kdy nadále je třeba cenu určovat dle sjednaných prodejů, nikoliv dle nabídky nemovitostí, které jsou k dispozici k prodeji. Soudní znalkyně cenu určila podle realizovaných prodejů tak, že ze systému, který má k dispozici, systém Ikarus, který vede realizované prodeje přibližně od roku 2014, zjistila, jaké prodeje nemovitostí v místě odpovídajících byly realizovány. Co se týká toho, že z kupních smluv případně nelze zjistit, jaká je dispozice nemovitosti uvnitř, její vnitřní stav, tak soudní znalkyně v tomto případě se vždy snaží nemovitosti ohledat zvenku a učinit si na základě takového ohledání přehled o tom, o jakou nemovitost se jedná. Předložený znalecký posudek ovšem vycházel pouze z nabídkových prodejů, což je zásadní rozdíl mezi těmito dvěma znaleckými posudky. Soudní znalkyně však postupovala dle právních norem v současné době platných. Přičíst je třeba také změnu, která je dána postupem času. Ceny nemovitostí výrazně rostly. Růst cen nemovitostí se zastavil přibližně v březnu, dubnu roku 2022 Soudní znalkyně provedla aktualizaci znaleckého posudku a přezkum realizovaných prodejů v současné době a uzavřela, že hodnota nemovitosti je v rozmezí 1 900 000 Kč až 2 000 000 Kč, toto je současná hodnota nemovitosti. V zásadě se tak dostává téměř k hodnotě, která byla určena ve znaleckém posudku, který jí byl předložen. Přihlédnout je také třeba k tomu, což bylo hodnoceno, při aktualizaci hodnoty nemovitosti, že nemovitost je poměrně zchátralá. Soudní znalkyně provedla ohledání nemovitosti, toto uvádí ve svém znaleckém posudku. Nemovitost za dobu od vypracování znaleckého posudku nepochybně opět zchátrala. Tedy je třeba hodnotit i její technický stav, který je spíše horší, než v době ohledání. K znaleckému posudku, který byl soudní znalkyni předložen, je třeba uvést, že soudní znalec, který jej vypracovával, nemovitost neviděl uvnitř, viděl ji pouze zvenku a hodnotí ji na základě závěrů, které učinila soudní znalkyně. Samotný výpočet, tak jak je proveden, je v pořádku, ovšem se zdůraznění toho, že nevychází z cen realizovaných prodejů. (výslech soudního znalce)

19. Okresním soudem Praha – východ rozhodováno ve věci sp. zn. [spisová značka] k návrhu žalobkyně na určení vlastnictví. Návrh byl zamítnut. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Praze, jakožto soud odvolací, odvolací řízení zastavil pro zpětvzetí odvolání. Žalobní návrh byl podán žalobkyní, když tvrdila, že uzavřením kupní smlouvy dne 13. 7. 2020 mezi žalovaným [celé jméno žalovaného] a původním žalovanou [celé jméno původní účastnice] došlo k porušení předkupního práva. (nabídka k uplatnění předkupního práva + plná moc na čl. 81 – 82 /46/ spisu, využití předkupního práva na čl. 83 /48/ spisu, potvrzení o složení částky do advokátní úschovy na čl. 84 /49/ spisu, elektronická korespondence na čl. 85, 86 /50, 51/ spisu, rozsudek Okresního soudu Praha – východ ve věci sp. zn. [spisová značka], rozhodnutí Krajského soudu v Praze o zastavení odvolacího řízení pro zpětvzetí odvolání) Uvedené soud hodnotí s tím, že nedošlo od podání žalobního návrhu ke změně okruhu účastníků, potažmo změně rozsahu spoluvlastnických podílů.

20. Pokud bylo v řízení prokázáno, že dne 27. 11. 2019 byla mezi [celé jméno původní účastnice], zástavcem, a žalovaným, zástavním věřitelem, uzavřena zástavní smlouvu pro zajištění plnění ze smlouvy o zápůjčce ze dne 29. 11. 2019 uzavřené mezi zástavcem a zástavním věřitelem pro částku 57 731 Kč, tak tato skutečnost pro rozhodnutí o vypořádání podílového spoluvlastnictví není rozhodnou. (zástavní smlouva k nemovitým věcem, informace o průběhu řízení na čl. 87 – 91, 97 - 98/92-96, 99 – 100/ spisu)

21. Žalobkyně předložila znalecký posudek vypracovaný k jejímu zadání s argumentací, že znalecký posudek ve věci vypracovaný nelze akceptovat pro běh času. K tomuto soud uvádí, že vědom si této skutečnosti uložil k ústnímu jednání volanému soudnímu znalci [celé jméno znalkyně], nechť v rámci svého slyšení učiní aktualizaci ceny. Znalecký posudek předložený žalobkyní soud hodnotí jako námitky proti ve věci již vypracovanému znaleckému posudku, byl tak předložen jmenovanému soudnímu znalci. Soud by přistoupil k provedení tohoto znaleckého posudku k důkazu pouze tehdy, jestliže soudní znalec ustanovený soudem by své závěry řádně neodůvodnil, jinak provedení dalšího důkazu znaleckým posudkem hodnoceno je nadbytečné. K tomuto soud konstatuje, že soudní znalec ve věci ustanovený soudem učinil aktualizaci ceny určené jím vypracovaným znaleckým posudkem, své závěry řádně odůvodnil.

22. Skutkový závěr:

23. Vlastníky nemovitostí, pozemek parc. č. st. [anonymizováno], o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. e. [anonymizováno], rodinná rekreace, pozemek [číslo] zahrada, vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] jsou žalobkyně v podílu 1/8, žalovaný v podílu 7/8. Skutkový děj je zde zcela najisto postaven z listinných důkazů provedených v řízení, z nichž není zřejmé ničeho, co by založilo úvahu o jejich nedůvěryhodnosti, nadto toto nebylo stranami ani uplatněno. Pokud žalobkyně podala s tvrzením, že uzavřením kupní smlouvy mezi žalovaným [celé jméno žalovaného] a původní žalovanou [celé jméno původní účastnice] dne 13. 7. 2020 došlo k porušení předkupního práva, žalobní návrh, jímž se domáhala určení vlastnictví, kdy řízení bylo vedeno u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn. [spisová značka], tak žaloba byla zamítnuta, řízení je pravomocně skončeno, nadále tak okruh účastníků a spoluvlastnické podíly jsou tak, jak jest shora uvedeno.

24. Mimo spor mezi účastníky řízení je, že nemovitost nelze reálně dělit, žalobkyně nemá zájem o převzetí nemovitosti, tuto převezme do vlastnictví výlučného vlastnictví žalovaný oproti povinnosti plnit na vypořádací podíl.

25. Hodnotu nemovitosti lze vzít za prokázanou v částce 2 000 000 Kč. Pokud soudní znalkyně ve věci ustanovená uvedla, že hodnotu nemovitosti uvádí v rozmezí 1 900 000 Kč – 2 000 000 Kč, přičemž žalovaný uvedl, že je připraven plnit na vypořádací podíl částku 250 000 Kč, tak lze uzavřít, že částka, z níž má být plněn vypořádací podíl, činí 2 000 000 Kč. Ve vztahu k schopnosti žalovaného plnit na vypořádací podíl, lze vzít za prokázané, že žalovaný uvedenou částkou disponuje, když z kupních smluv, které jsou součástí spisového materiálu, bylo zjištěno, že žalovaný vždy kupní cenu plnil bez užití cizích zdrojů, v bezprostřední časové návaznosti na uzavření kupní smlouvy, přičemž se jednalo o částky v hodnotě přiměřené hodnotě vypořádacího podílu.

26. Právní hodnocení:

27. Podle § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, o. z., nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

28. Ve vztahu k citovanému ustanovení soud odkazuje Občanský zákoník s komentářem III, C. H. BECK, Praha 2014, str. 543 a násl. Právní úprava je koncipována tak, že spoluvlastník nemůže být ve spoluvlastnictví nucen setrvávat proti své vůli. Adekvaci ustanovení § 142, odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. zákon č. 89/2012 Sb. neupravuje. Korektiv, pro který by případně soud zvažoval zamítnutí návrhu a nezrušení spoluvlastnictví, nebyl uplatněn ani se z obsahu spisu nepodává.

29. V souzené věci není sporným, že účastníci nechtějí ve spoluvlastnictví setrvat, odklad spoluvlastnictví, korekce zrušení spoluvlastnictví nebyl uplatněn. S odkazem na shora uvedený komentář soud dále konstatuje, že jsou v zásadě dvě formy likvidace spoluvlastnictví, a to zrušení podílového spoluvlastnictví a oddělení z podílového spoluvlastnictví, § 1140, odst. 2 o. z., kterýžto právní institut zákon č. 40/1964 Sb. Zásadním rozdílem uvedených právních institutů je ten, že v případě zrušení podílového spoluvlastnictví dochází k úplné a definitivní likvidaci dosavadního spoluvlastnického vztahu, v případě oddělení ze spoluvlastnictví dochází pouze ke změně v okruhu spoluvlastníků, přičemž samotné spoluvlastnictví zůstává zachováno. V daném případě má dojít k úplné likvidaci spoluvlastnictví, soud tak věc hodnotí jako zrušení podílového spoluvlastnictví, nikoliv oddělení.

30. Dále je nutno uvést, že zákon č. 89/2012 Sb. shodně jako zákon č. 40/1964 Sb. stanoví taxativním způsobem způsoby vypořádání spoluvlastnictví soudem, a to primárně rozdělení věci, poté přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu, teprve není-li toto možné prodej věci ve veřejné dražbě Občanský zákoník s komentářem III, C. H. BECK, Praha 2014, str.

578. Způsob vypořádání je tak zde dán zákonem, soud tudíž není žalobním žádáním vázán, § 153, odst. 2 o. s. ř.

31. Soud tedy ve věci primárně hodnotí, zdali nemovitost, jež je předmětem sporu, je reálně dělitelnou. V souzené věci v režimu § 120, odst. 3 o. s. ř., když předmětem sporu je stavba pro rodinou rekreaci a pozemky, které s touto tvoří funkční celek, soud uzavřel, že nemovité věci, které jsou předmětem sporu, nejsou dělitelnými. Dále bylo v režimu § 120, odst. 3 o. s. ř vzato za prokázané, že žalobce nemá vůli předmětné nemovitosti převzít do vlastnictví a využívat je, naopak žalovaný o převzetí nemovitostí do výlučného vlastnictví zájem má. Nadto je většinovým vlastníkem (7/8). Žalobkyně v žalobním žádání navrhla prodej nemovitosti, z čehož se taktéž podává, že nemá zájem o vlastnictví nemovitosti. Pokud žalovaný v řízení tvrdil, že má zájem o vlastnictví nemovitosti, tak toto je zřejmé i z té skutečnosti, že v průběhu řízení uzavřel kupní smlouvu s původní 1. žalovanou ve vztahu k jejímu spoluvlastnickému podílu. Nadále v průběhu řízení, při jednání soudu, strany sporu tak dle citovaného zákonného ustanovení učinili nesporným, že žalovaný má vůli převzít dané nemovitosti do výlučného spoluvlastnictví oproti povinnosti uhradit vypořádací podíl. To, že žalovaný je dostatečně bonitním, je zřejmé z té skutečnosti, že žalovaný uhradil částku kupní ceny původní 1. žalované ve výši 350 000 Kč, v předchozí době uhradil částku kupní ceny ve výši 100 000 Kč, přičemž vždy plnil v bezprostřední časové návaznosti na uzavření kupní smlouvy bez užití cizích finančních zdrojů (čerpán úvěru, zápůjčky). Nadále bude plněn vypořádací podíl připadající k 1/8 daných nemovitostí, tudíž částka, která je přiměřené hladině takto žalovaným již plněných částek. Hodnoceno je zde to, že žalovaný v případě obou kupních smluv hradil v zásadě v době uzavření smlouvy, kdy plnil částečně předem, částečně prostřednictvím úložky u advokáta, a to do 30 dnů a do 10 dnů. Žalovaný tedy na úhradu kupní ceny nečerpal úvěr, ze způsobu úhrady kupní ceny je zřejmé, že finanční prostředky měl k dispozici a bezprostředně v návaznosti na uzavření kupní smlouvy tyto mohl užít. To znamená, že kromě nesporného tvrzení stran ohledně převzetí nemovitostí do výlučného vlastnictví žalovaného oproti povinnosti plnit na jeho straně, je závěr o bonitě žalovaného činěn z listin, jimiž jsou kupní smlouvy pro převod spoluvlastnických podílů na daných nemovitostech.

32. Shora uvedené tedy v řízení nebylo sporným, bylo tak zjištěno, že reálné dělení nemovitostí ve věci nepřichází, žalobkyně nemá zájem o převzetí daných nemovitostí do výlučného vlastnictví, žalovaný má zájem o převzetí daných nemovitostí do výlučného vlastnictví oproti úhradě vypořádacího podílu, který je připraven plnit. Předpoklad pro rozhodnutí o nařízení prodeje nemovitosti ve veřejné dražbě se tak nepodává.

33. Sporným však v řízení bylo, v jaké výši má žalovaný plnit na vypořádací podíl žalobkyně, k čemuž dle § 120, odst. 2 o. s. ř. se k důkazu byl nařízen znalecký posudek z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí. Soudem bylo uzavřeno, že hodnota nemovitosti činí 2 000 000 Kč. Soudní znalec při svém slyšení při jednání soudu provedl aktualizaci znaleckého posudku ve vztahu k jeho písemnému vyhotovení, kdy uvedl, že současná hodnota nemovitosti je v rozmezí částek 1 900 000 Kč – 2 000 000 Kč. Žalovaný uvedl, že je připraven plnit hodnotu vypořádacího podílu v částce 250 000 Kč, což je částka připadající na spoluvlastnický podíl žalobkyně z celkové hodnoty nemovitosti 2 000 000 Kč, tedy hodnota nemovitosti byla určena v částce 2 000 000 Kč. Jak již bylo uvedeno, na vypořádací podíl ve vztahu ke spoluvlastnickému podílu žalobkyně připadá částka 250 000 Kč. Žalovanému, kterému nemovitost byla přikázána do výlučného vlastnictví, tak bylo uloženo uhradit žalobkyni částku 250 000 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160, odst. 1 o. s. ř., když z obsahu spisu se nepodává žádná skutečnost, která by zakládala úvahu o delší lhůtě k plnění či plnění ve splátkách. Hodnoceno zde bylo, že žalovaný kupní ceny dle jím uzavřených kupních smluv, viz shora, plnil vždy bezprostředně po uzavření kupní smlouvy, když zároveň bylo přihlédnuto k délce trvání sporu, kdy žalovaný, která má zájem o převzetí nemovitostí do výlučného vlastnictví tak měl dostatečný časový prostor si zajistit prostředky k plnění vypořádacího podílu.

34. Ve vztahu k rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud rozhodl v intencích rozhodnutí Ústavního soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. I. ÚS 3202/20 ze dne 2. 11. 2021,„ Rozhodování o nákladech řízení v řízeních, které mají povahu iudicium duplex.“. V toto rozhodnutí Ústavní soud ČR uvádí:„ Vzhledem k takto výjimečnému postavení účastníků řízení není snadné rozhodnout o náhradě nákladů soudního řízení, neboť není zřejmé, která strana vlastně "vyhrála" a která "prohrála". Jinými slovy řečeno, v obdobných případech nelze bez dalšího aplikovat zásadu úspěchu ve věci. Tomuto specifickému rysu řízení pak odpovídá též roztříštěnost judikatury obecných soudů v obdobných věcech. Vzhledem k tomu, že z věcných důvodů není prakticky možné, aby se touto otázkou sjednocujícím způsobem zabýval Nejvyšší soud, přistoupil Ústavní soud ve věci sp. zn. I. ÚS 262/20 k zevrubné analýze této problematiky. Z té mimo jiné vyplývá, že "nemohou-li spoluvlastníci předem přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu a mají-li všichni shodné procesní postavení v řízení, v němž se jedná o rovném vlastnickém právu všech účastníků, jeví se zpravidla jako spravedlivé východisko pro rozhodnutí o nákladech řízení, aby každý ze spoluvlastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody; takové východisko odpovídá právu spoluvlastníků na ochranu vlastnictví zaručenému čl. 11 odst. 1 Listiny. Z odůvodnění ústavní stížností napadených rozsudků se však naopak podává, že soudy založily odůvodnění svých nákladových výroků na zásadě úspěchu ve věci, jejíž aplikace není tomuto typu řízení vlastní - v podrobnostech lze zcela odkázat na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 262/20. Chce-li obecný soud v řízeních, která mají charakter iudicium duplex, rozhodnout o nákladech řízení asymetricky, měl by přednést pro tento svůj postup přesvědčivé argumenty. Z odůvodnění ústavní stížností napadených rozsudků se takové důvody nepodávají, a proto přistoupil Ústavní soud k jejich částečné kasaci. Výše uvedené neznamená, že by obecné soudy nemohly v nákladových výrocích zohlednit průběh soudního řízení, nicméně musí tento svůj postup řádně odůvodnit. To se v projednávané věci nestalo, čímž došlo k zásahu do základního práva stěžovatelky na spravedlivý proces. Pro úplnost je však nutno uvést, že obecné soudy rozhodovaly o náhradě nákladů řízení před vyhlášení citovaného nálezu Ústavního soudu“. Z uvedeného rozhodnutí se tak podává, že ve věci, kterou lze hodnotit v režimu iudicium duplex, což je typicky řízení o vypořádání společného jmění manželů, vypořádání podílového spoluvlastnictví, nelze usuzovat na úspěch ve věci a je tak namístě rozhodnout, že každý z účastníků si ponese náklady, které v souvislosti s vedením sporu vynaložil. Tuto zásadu lze prolomit, avšak musí být zřejmé, z jakého důvodu takto soud věc hodnotí, musí být přesvědčivě odůvodněny závěry pro odchýlení od zásady rovnosti při rozhodnutí o nákladech řízení. V souzené věci nebylo shledáno žádných konkrétních a do té míry pro spor zásadních skutečností, které by odchýlení se od zásady rovnosti nákladů řízení odůvodňovaly. Proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

35. Dle § 148, odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

36. V souzené věci Okresní soud Praha – východ č. j. 22 C 161/2020-159 ze dne 4. 6. 2022 usnesením ustanovil ve věci soudního znalce [celé jméno znalkyně], žalobkyně byla vyzvána k úhradě zálohy na vypracování znaleckého posudku ve výši 3 000 Kč. Dle záznamu o složení byla záloha složená žalobkyní zúčtována pod účetní doklad [číslo] položka rejstříku [číslo], [variabilní symbol]. Ve věci ustanovený soudní znalec podal znalecký posudek [číslo]. Usnesením OS Praha – východ č. j. 22 C 161/2020-185 ze dne 7. 12. 2021 bylo přiznáno ustanovenému soudnímu znalci znalečné ve výši 5 929 Kč za vypracovaný znalecký posudek. Soudní znalec se vzdal práva na znalečné za účast při jednání soudu. Dle platebního poukazu na čl. 196 spisu byla realizována výplata znalečného, kdy záloha ve výši 3 000 Kč složená žalobkyní byla použita na úhradu znalečného, přičemž se jedná o její náklad řízení. Z rozpočtových prostředků tak byla uhrazena částka ve výši 2 929 Kč. Rozhodnuto tak bylo, že žalobkyně, žalovaný jsou povinni uhradit České republice náklady řízení, které vynaložila, kdy povinnost k plnění byla uložena žalobkyni i žalovanému za užití zásad vymezených ve shora citovaném rozhodnutí Ústavního soudu ČR, tudíž žalobkyně i žalovaný jsou povinni uhradit částku ve výši 2 929: 2 = 1 464,50 Kč. Žalobkyně, žalovaný jsou povinni plnit do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí na účet Okresního soudu Praha – východ.