22 C 171/2025

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl soudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované pro 33 809 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 10 135 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 150,31 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 10 135 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, částku 2 802 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 709,30 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 2 802 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, částku 1 832 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 453,68 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 1 832 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni částku 9 170 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 431,06 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 7 661,56 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 1 865 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úrok 23,72 % ročně z částky 12 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, částku 3 718 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 624,78 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 498,10 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 2 394,94 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úrok 20,98 % ročně z částky 5 196,94 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, částku 6 152 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 065 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 502,81 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 215,74 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úrok 23,72 % ročně z částky 6 047,74 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhala uložení žalované povinnosti k úhradě částky 19 305 Kč a příslušenství (kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 581,37 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 7 661,56 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 12 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 %, úrok 23,72 % ročně z částky 12 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení) s následujícími tvrzeními. Společnost právnická osoba, IČO IČO, sídlem adresa, a žalovaná uzavřely dne datum Smlouvu o půjčce č. hodnota. V důsledku fúze sloučením se dne 30. 9. 2016 stala právním nástupcem společnosti právnická osoba, společnost právnická osoba, IČO IČO, sídlem adresa (od 18. 10. 2022 vedena pod obchodní firmou právnická osoba, sídlem adresa). Před uzavřením smlouvy posoudila právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalované) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Tuto skutečnost žalovaná stvrdila následujícím ujednáním: „Zákazník potvrzuje, že Úvěrující sám nebo prostřednictvím svého obchodního zástupce před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku, a to i na základě informací získaných od Zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých Zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ Žalovaná dále prohlásila, že věřiteli před uzavřením smlouvy poskytla úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a že má plnou způsobilost smlouvu uzavřít a je schopna splatit celou dlužnou částku dle podmínek smlouvy. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaná stvrdila svým podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právní předchůdkyně žalobkyně odeslány do obchodního informačního systému právní předchůdkyně žalobkyně, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Právní předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v kartě zákazníka. Žalovaná by se v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle § 211 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Nepochybně pak není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě, viz § 6 odst. 1 a § 7 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o principy, které zná již starší judikatura a ze kterých plyne, že není povinností jedné strany a priori nedůvěřovat straně druhé, nýbrž naopak, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 680 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč. Při uzavření smlouvy si žalovaná dále zvolila doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázala zaplatit právní předchůdkyni poplatek ve výši 290 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 365 Kč počínaje 8. 3. 2016, přičemž poslední splátka byla stanovena na 11. 4. 2017. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Již ze smluvních ujednání bylo žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 11. 4. 2017. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaná byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně mohla od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně měla současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Protože dlužná částka nebyla žalovanou ke dni 11. 4. 2017 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 12 000 Kč ode dne 12. 4. 2017 až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně. Protože žalovaná byla v okamžiku splatnosti poslední sjednané splátky v prodlení se zaplacením více než jedné ze splátek (a nikoliv pouze jedné nebo pouze poslední sjednané splátky), nebyly z její strany splněny podmínky pro prodloužení účinnosti smlouvy. Předmětná pohledávka, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 žalobkyni, a to s účinností ke dni 6. 12. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradila pouze částku 1 865 Kč, z toho na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 386,20 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 451,52 Kč na poplatek za životní pojištění 27,28 Kč. Poslední platba byla ze strany žalované uhrazena dne 19. 5. 2016. Ke dni postoupení 6. 12. 2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 19 305 Kč, skládající se z dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 293,80 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 348,48 Kč a dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 262,72 Kč. Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 19 305 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 7 305 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 7 661,56 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 581,37 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 7 661,56 Kč žalobkyně uvádí, že se jedná o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč od 12. 4. 2017 do data postoupení 6. 12. 2019. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 2 581,37 Kč žalobkyně uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč od 19. 4. 2017 do data postoupení 6. 12. 2019. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Dále se žalobkyně domáhala uložení žalované povinnosti k úhradě částky 6 520 Kč a příslušenství (kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 334,08 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 498,10 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 5 196,94 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 %, úrok 20,98 % ročně z částky 5 196,94 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení) s následujícími tvrzeními. Mezi společností právnická osoba, a žalovanou byla dne datum uzavřena Smlouva o půjčce č. hodnota. V důsledku fúze sloučením se stala právním nástupcem společnost právnická osoba, (právnická osoba). Před uzavřením smlouvy posoudila právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Tuto skutečnost potvrzuje žalovaná v ujednání: „Zákazník potvrzuje, že Úvěrující sám nebo prostřednictvím svého obchodního zástupce před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku, a to i na základě informací získaných od Zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých Zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“. Žalovaná dále prohlásila, že právní předchůdkyni žalobkyně před uzavřením smlouvy poskytla úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a že má plnou způsobilost smlouvu uzavřít a je schopna splatit celou dlužnou částku dle podmínek ve smlouvě. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaná stvrdila svým podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právní předchůdkyně žalobkyně odeslány do obchodního informačního systému, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Právní předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované. Žalovaná by se v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle § 211 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Nepochybně pak není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. Žalobkyně poukazuje na § 6 odst. 1 a § 7 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o principy, které zná již starší judikatura a ze kterých plyne, že není povinností jedné strany a priori nedůvěřovat straně druhé, nýbrž naopak, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 546 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 800 Kč. Při uzavření smlouvy si žalovaná dále zvolila doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázala zaplatit poplatek ve výši 172 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 43 týdenních splátkách po 226 Kč počínaje 18. 12. 2015, přičemž poslední splátka byla stanovena na 7. 10. 2016. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Již ze smluvních ujednání bylo žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 7. 10. 2016. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaná byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně mohla od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně měla současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni 7. 10. 2016 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 5 196,94 Kč ode dne 8. 10. 2016 až do zaplacení dále úrokem ve výši 20,98 % ročně. Protože žalovaná byla v okamžiku splatnosti poslední sjednané splátky v prodlení se zaplacením více než jedné ze splátek (a nikoliv pouze jedné nebo pouze poslední sjednané splátky), nebyly z její strany splněny podmínky pro prodloužení účinnosti smlouvy. Pohledávka vyplývající z předmětné smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 žalobkyni, a to s účinností ke dni 6. 12. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradila pouze částku 3 198 Kč, z toho na jistinu 803,06 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 546 Kč, na poplatek za administrativní činnost 1 200 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 592,34 Kč a na poplatek za životní pojištění 56,60 Kč. Poslední platba na pohledávku byla žalovanou uhrazena dne 19. 5. 2016. Ke dni postoupení 6. 12. 2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 6 520 Kč, skládající se z dlužné jistiny ve výši 5 196,94 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 0 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 0 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 207,66 Kč a dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 115,40 Kč. Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 6 520 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 5 196,94 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 1 323,06 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 498,10 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 334,08 Kč, úroků ve výši 20,98 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 196,94 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 196,94 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 3 498,10 Kč žalobkyně uvádí, že se jedná o úrok ve výši 20,98 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 5 196,94 Kč od 8. 10. 2016 do data postoupení 6. 12. 2019. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 1 334,08 Kč žalobkyně uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 5 196,94 Kč od 15. 10. 2016 do data postoupení 6. 12. 2019. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

3. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhala uložení žalované povinnosti k úhradě částky 7 984 Kč a příslušenství (kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 518,68 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 502,81 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 6 047,74 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 %, ůrok 23,72 % ročně z částky 6 047,74 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení) s následujícími tvrzeními. Mezi společností právnická osoba, a žalovanou byla dne datum uzavřena Smlouva o půjčce č. hodnota. V důsledku fúze sloučením se stala právní nástupkyní společnost právnická osoba (právnická osoba). Před uzavřením smlouvy posoudila právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Tuto skutečnost potvrzuje žalovaná ujednáním: „Zákazník potvrzuje, že Úvěrující sám nebo prostřednictvím svého obchodního zástupce před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku, a to i na základě informací získaných od Zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých Zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“. Žalovaná dále prohlásila, že před uzavřením smlouvy poskytla úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a že má plnou způsobilost smlouvu uzavřít a je schopna splatit celou dlužnou částku dle podmínek smlouvy. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaná stvrdila svým podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právní předchůdkyně žalobkyně odeslány do obchodního informačního systému, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Právní předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v kartě zákazníka. Žalovaná by se v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle § 211 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Nepochybně pak není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. Žalobkyně poukazuje na § 6 odst. 1 a § 7 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o principy, které zná již starší judikatura a ze kterých plyne, že není povinností jedné strany a priori nedůvěřovat straně druhé, nýbrž naopak, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 120 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Při uzavření smlouvy si žalovaná dále zvolila doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázala zaplatit poplatek ve výši 232 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 244 Kč počínaje 29. 9. 2015, přičemž poslední splátka byla stanovena na 1. 11. 2016. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Již ze smluvních ujednání bylo žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 1. 11. 2016. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaná byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně mohla od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně měla současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Protože dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni 1. 11. 2016 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 6 047,74 Kč ode dne 2. 11. 2016 až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně. Protože žalovaná byla v okamžiku splatnosti poslední sjednané splátky v prodlení se zaplacením více než jedné ze splátek (a nikoliv pouze jedné nebo pouze poslední sjednané splátky), nebyly splněny podmínky pro prodloužení účinnosti smlouvy. Předmětná pohledávka, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 žalobkyni, a to s účinností ke dni 6. 12. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradila pouze částku 6 168 Kč, z toho na jistinu 1 952,26 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 120 Kč, na poplatek za administrativní činnost 1 600 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 1 394,63 Kč a na poplatek za životní pojištění 101,11 Kč. Poslední platba na pohledávku byla žalovanou uhrazena dne 19. 5. 2016. Ke dni postoupení 6. 12. 2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 7 984 Kč, skládající se z dlužné jistiny ve výši 6 047,74 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 0 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 0 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 805,37 Kč a dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 130,89 Kč. Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 7 984 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 6 047,74 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 1 936,26 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4 502,81 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 518,68 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 047,74 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 047,74 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 4 502,81 Kč žalobkyně uvádí, že se jedná o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 6 047,74 Kč od 2. 11. 2016 do data postoupení 6. 12. 2019. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 1 518,68 Kč žalobkyně uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 6 047,74 Kč od 9. 11. 2016 do data postoupení 6. 12. 2019. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

4. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila. Nevyjádřila se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.

5. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalované bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

6. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu.

7. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:

8. Žalovaná a původní věřitelka dne datum signovaly listinu Karta zákazníka. Požadovaná výše půjčky 8 000 Kč. Totožnost žalované byla ověřena dle občanského průkazu. V žádosti žalovaná uvedla, že žije s rodiči, rok narození dětí 2012 a 2014, úvěrována u jiné společnosti není, u původní věřitelky ano, není majitelkou vozu, je v domácnosti, resp. na mateřské dovolené. Jako příjmy byla uvedena mzda 7 600 Kč, další příjmy 5 500 Kč, přídavky 1 000 Kč, jako výdaje pak nájem/inkaso 1 000 Kč, výdaje domácnosti 9 000 Kč, splátky/půjčky/alimenty 800 Kč, výdaje na telefon 200 Kč. Schváleno skóringem. Jako dokumenty k ověření je uveden občanský průkaz, SIPO, výměr státní podpory, sirotčí důchod, výměr MP. /karta zákazníka na čl. 26 spisu/ 9. Původní věřitelkou a žalovanou byla signována dne datum Smlouva o půjčce s tím, že původní věřitelka poskytuje žalované peněžní prostředky v částce 8 000 Kč. Sjednán byl „hotovostní režim“, kdy žalovaná potvrdila obdržení peněžních prostředků při podepsání smlouvy, a oproti tomu se zavázala splácet celkovou dlužnou částku v hotovostních 58 splátkách v částce 244 Kč. Sjednány byly následující poplatky: poplatek za administrativní činnost 1 600 Kč, úrok 1 120 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 3 200 Kč, celkem 5 920 Kč, a dále životní pojištění Anonymizováno Anonymizováno 232 Kč. Celková dlužná částka tak byla sjednána v částce 14 152 Kč skládající se z půjčky 8 000 Kč, poplatků 5 920 Kč a životního pojištění 232 Kč. /smlouva na čl. 30-31 spisu/ 10. Žalovaná a původní věřitelka dne datum signovaly listinu Karta zákazníka. Požadovaná výše půjčky 6 000 Kč. Totožnost žalované byla ověřena dle občanského průkazu. V žádosti žalovaná uvedla, že žije s rodiči, rok narození dětí 2012 a 2014, úvěrována u jiné společnosti není, u původní věřitelky ano, není majitelkou vozu, je v domácnosti, resp. pobírá rodičovský příspěvek. Jako příjmy byla uvedena mzda 4 800 Kč, další příjmy 12 300 Kč + 5 600 – sir., jako výdaje pak nájem/inkaso 1 000 Kč, výdaje domácnosti 11 000 Kč, splátky/půjčky/alimenty 1 800 Kč, výdaje na telefon 200 Kč. Schváleno skóringem. Jako dokumenty k ověření je uveden občanský průkaz, výplatní pásky, pracovní smlouva, výměr státní podpory, pracovní smlouva Anonymizováno (jméno FO). /karta zákazníka na čl. 27 spisu/ 11. Původní věřitelkou a žalovanou byla signována dne datum Smlouva o půjčce s tím, že původní věřitelka poskytuje žalované peněžní prostředky v částce 6 000 Kč. Sjednán byl „hotovostní režim“, kdy žalovaná potvrdila obdržení peněžních prostředků při podepsání smlouvy, a oproti tomu se zavázala splácet celkovou dlužnou částku v hotovostních 43 splátkách v částce 226 Kč. Sjednány byly následující poplatky: poplatek za administrativní činnost 1 200 Kč, úrok 546 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 1 800 Kč, celkem 3 546 Kč, a dále životní pojištění Anonymizováno Anonymizováno 172 Kč. Celková dlužná částka tak byla sjednána v částce 9 718 Kč skládající se z půjčky 6 000 Kč, poplatků 3 546 Kč a životního pojištění 172 Kč. /smlouva na čl. 32-33 spisu/ 12. Žalovaná a původní věřitelka dne datum signovaly listinu Karta zákazníka – hodnocení bonity/žádost o úvěr. Totožnost žalované byla ověřena dle občanského průkazu. V žádosti žalovaná uvedla, že je bez vzdělání/má základní vzdělání, je rozvedená, má 2 děti, žije s rodiči od 8/2015, úvěrována je již původní věřitelkou pro částku celkem 20 000 Kč, jinde úvěrována není, exekuce nejsou proti žalované vedeny. Uvedeno bylo zaměstnání u jméno FO adresa, IČO IČO jako prodavač-pokladní od 11/2015 (ověřeno telefonicky 1. 3. 2016). Jako příjmy byla uvedena čistá mzda 12 700 Kč, státní sociální dávky 10 400 Kč, jako výdaje pak nájem/inkaso 1 000 Kč, výdaje domácnosti (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) 10 000 Kč, splátky 2 800 Kč. Jako dokumenty k ověření finanční situace jsou uvedeny výplatní pásky, pracovní smlouva/ŽL, SIPO, sirotčí d. + mateřský pří. /karta zákazníka na čl. 28-29 spisu/ 13. Původní věřitelkou a žalovanou byla signována dne 1. 3. 2016 Smlouva o půjčce s tím, že původní věřitelka poskytuje žalované peněžní prostředky v částce 12 000 Kč. Sjednán byl „hotovostní režim“, kdy žalovaná potvrdila obdržení peněžních prostředků při podepsání smlouvy, a oproti tomu se zavázala splácet celkovou dlužnou částku v hotovostních 58 splátkách v částce 365 Kč. Sjednány byly následující poplatky: poplatek za administrativní činnost 2 400 Kč, úrok 1 680 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 4 800 Kč, celkem 8 880 Kč, a dále životní pojištění Anonymizováno Anonymizováno 290 Kč. Celková dlužná částka tak byla sjednána v částce 21 170 Kč skládající se z půjčky 12 000 Kč, poplatků 8 880 Kč a životního pojištění 290 Kč. /smlouva na čl. 34-35 spisu/ 14. Žalobkyně jako postupník a původní věřitelka jako postupitel uzavřely Smlouvu o postoupení pohledávek dne 6. 12. 2019. Původní věřitelka potvrdila, že žalobkyně zaplatila celou kupní cenu dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019. /smlouva o postoupení pohledávek na čl. 53-56 spisu, potvrzení na čl. 48 spisu/ 15. V seznamu postupovaných pohledávek je evidována pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. hodnota z 22. 9. 2015, č. hodnota z 11. 12. 2025, Anonymizováno z 1. 3. 2016. /seznam pohledávek na čl. 50-52 spisu/.

16. Původní věřitelka adresovala žalované dopis ze dne 6. 12. 2019, ve kterém oznámila, že pohledávku za žalovanou ze smlouvy č. hodnota, Anonymizováno a Anonymizováno postoupila žalobkyni. Dopisem z téhož dne adresovala žalované dopis „Informace o zpracování osobních údajů“. /oznámení o postoupení pohledávky, dopis „Informace o zpracování osobních údajů na čl. 36 spisu/ Dne 7. 1. 2020 žalobkyně podala k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalované. /podací lístek na čl. 37 spisu/ 17. Zástupce žalobkyně adresoval žalované dopis ze dne 27. 11. 2020 „Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě“. /výzva k plnění na čl. 39-40 spisu/ Dne 30. 11. 2020 zástupce žalobkyně podal k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalované. /podací lístek na čl. 38 spisu/ 18. Soud při lustraci věcí zjistil (a v režimu § 120, odst. 2 o. s. ř. tak konstatuje), že proti žalované je u zdejšího soudu vedeno 6 řízení, z toho 3 exekuční a 3 civilní, kdy ve většině věcí jde o věci, kde protistranou je úvěrová, nebo faktoringová společnost. /lustrace na čl. 59 spisu/ 19. K 21. 7. 2020 byla společnost právnická osoba (dříve Anonymizováno Anonymizováno, SE), IČO IČO, zapsána v obchodním rejstříku. Jakožto na nástupnickou společnost na tuto přešlo jmění zanikající společnosti právnická osoba, IČO IČO. /výpis z obchodního rejstříku na čl. 41-43 spisu/ 20. K 12. 12. 2022 byla společnost právnická osoba., IČO IČO žalobkyně, zapsána v obchodním rejstříku. /výpis z obchodního rejstříku na čl. 57 spisu/ 21. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

22. Původní věřitelkou a žalovanou (totožnost ověřena dle OP) byla signována dne datum Smlouva o půjčce s tím, že původní věřitelka poskytuje žalované peněžní prostředky v částce 8 000 Kč. Sjednán byl „hotovostní režim“, kdy žalovaná potvrdila obdržení peněžních prostředků při podepsání smlouvy, a oproti tomu se zavázala splácet celkovou dlužnou částku v hotovostních 58 splátkách v částce 244 Kč. Sjednány byly následující poplatky: poplatek za administrativní činnost 1 600 Kč, úrok 1 120 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 3 200 Kč, celkem 5 920 Kč, a dále životní pojištění Anonymizováno Anonymizováno 232 Kč. Celková dlužná částka tak byla sjednána v částce 14 152 Kč skládající se z půjčky 8 000 Kč, poplatků 5 920 Kč a životního pojištění 232 Kč. Zkoumání úvěruschopnosti zachycuje karta zákazníka signovaná účastníky téhož dne. V žádosti žalovaná uvedla, že žije s rodiči, rok narození dětí 2012 a 2014, úvěrována u jiné společnosti není, u původní věřitelky ano, není majitelkou vozu, je v domácnosti, resp. na mateřské dovolené. Jako příjmy byla uvedena mzda 7 600 Kč, další příjmy 5 500 Kč, přídavky 1 000 Kč, jako výdaje pak nájem/inkaso 1 000 Kč, výdaje domácnosti 9 000 Kč, splátky/půjčky/alimenty 800 Kč, výdaje na telefon 200 Kč. K ověření tvrzení byl použit občanský průkaz, SIPO, výměr státní podpory, sirotčí důchod a dokument označený jako „výměr MP“. Karta uvádí schválení skóringem. Původní věřitelkou a žalovanou (totožnost ověřena dle OP) byla signována dne datum Smlouva o půjčce s tím, že původní věřitelka poskytuje žalované peněžní prostředky v částce 6 000 Kč. Sjednán byl „hotovostní režim“, kdy žalovaná potvrdila obdržení peněžních prostředků při podepsání smlouvy, a oproti tomu se zavázala splácet celkovou dlužnou částku v hotovostních 43 splátkách v částce 226 Kč. Sjednány byly následující poplatky: poplatek za administrativní činnost 1 200 Kč, úrok 546 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 1 800 Kč, celkem 3 546 Kč, a dále životní pojištění Anonymizováno Anonymizováno 172 Kč. Celková dlužná částka tak byla sjednána v částce 9 718 Kč skládající se z půjčky 6 000 Kč, poplatků 3 546 Kč a životního pojištění 172 Kč. Zkoumání úvěruschopnosti zachycuje karta zákazníka signovaná účastníky téhož dne. V žádosti žalovaná uvedla, že žije s rodiči, rok narození dětí 2012 a 2014, úvěrována u jiné společnosti není, u původní věřitelky ano, není majitelkou vozu, je v domácnosti, resp. pobírá rodičovský příspěvek. Jako příjmy byla uvedena mzda 4 800 Kč, další příjmy 12 300 Kč + 5 600 – sir., jako výdaje pak nájem/inkaso 1 000 Kč, výdaje domácnosti 11 000 Kč, splátky/půjčky/alimenty 1 800 Kč, výdaje na telefon 200 Kč. K ověření tvrzení byl použit občanský průkaz, výplatní pásky, pracovní smlouva, výměr státní podpory, pracovní smlouva Anonymizováno (jméno FO). Karta uvádí schválení skóringem. Původní věřitelkou a žalovanou (totožnost ověřena dle OP) byla signována dne datum Smlouva o půjčce s tím, že původní věřitelka poskytuje žalované peněžní prostředky v částce 12 000 Kč. Sjednán byl „hotovostní režim“, kdy žalovaná potvrdila obdržení peněžních prostředků při podepsání smlouvy, a oproti tomu se zavázala splácet celkovou dlužnou částku v hotovostních 58 splátkách v částce 365 Kč. Sjednány byly následující poplatky: poplatek za administrativní činnost 2 400 Kč, úrok 1 680 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 4 800 Kč, celkem 8 880 Kč, a dále životní pojištění Anonymizováno Anonymizováno 290 Kč. Celková dlužná částka tak byla sjednána v částce 21 170 Kč skládající se z půjčky 12 000 Kč, poplatků 8 880 Kč a životního pojištění 290 Kč. Zkoumání úvěruschopnosti zachycuje karta zákazníka signovaná účastníky téhož dne. V žádosti žalovaná uvedla, že je bez vzdělání/má základní vzdělání, je rozvedená, má 2 děti, žije s rodiči od Anonymizováno/Anonymizováno, úvěrována je již původní věřitelkou pro částku celkem 20 000 Kč, jinde úvěrována není, exekuce nejsou proti žalované vedeny. Uvedeno bylo zaměstnání u jméno FO adresa, IČO IČO jako prodavač-pokladní od 11/2015 (ověřeno telefonicky 1. 3. 2016). Jako příjmy byla uvedena čistá mzda 12 700 Kč, státní sociální dávky 10 400 Kč, jako výdaje pak nájem/inkaso 1 000 Kč, výdaje domácnosti (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) 10 000 Kč, splátky 2 800 Kč. K ověření tvrzení byly použity výplatní pásky, pracovní smlouva/ŽL, SIPO, sirotčí d. + mateřský pří. Karta uvádí schválení skóringem. Původní věřitelka žalobkyni předmětné pohledávky za žalovanou postoupila na základě Smlouvy o postoupení pohledávek dne 6. 12. 2019, což bylo žalované oznámeno dopisem z téhož dne, podaném 7. 1. 2020. Předžalobní výzva z 27. 11. 2020 byla právním zástupcem žalobkyně podána dne 30. 11. 2020. Proti žalované je u zdejšího soudu vedeno 6 řízení, z toho 3 exekuční a 3 civilní, kdy ve většině věcí jde o věci, kde protistranou je úvěrová, nebo faktoringová společnost.

23. Shora uvedené bylo zjištěno z listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaná žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporovala, žádné důkazy nepředložila.

24. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), dle ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 145/2010 Sb.“).

25. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

26. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

27. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

28. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

29. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. platí, že věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

30. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

31. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

32. V případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc „zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.

33. V projednávané věci bylo zjištěno, že původní věřitelkou a žalovanou byly uzavřeny smlouvy, jimiž bylo sjednáno, že žalované bude v hotovosti poskytnuta finanční částka, tedy „zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaný poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, přičemž takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí půjčky. V dané věci lze uzavřít, že byly uzavřeny smlouvy o zápůjčce. Žalované byly finanční prostředky poskytnuty v hotovosti při uzavření smlouvy, smlouva o zápůjčce může být sjednána jako úplatná, předmětem smluvního vztahu nebyl závazek rezervovat finanční prostředky po celou dobu trvání smlouvy.

34. Soud má za prokázané, že pohledávka ze shora uvedených smluv byla původní věřitelkou žalobkyně postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu.

35. Dále bylo uzavřeno, že původní věřitelka nedostála své povinnosti stanovené v § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., neboť neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované, tj. neposoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Odborná péče je korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková. Při zkoumání úvěruschopnosti je nutno se zaměřit a zjistit nejenom příjmy klienta, ale i výdaje a jím uváděné a prokazované údaje porovnat i s příslušnými veřejně přístupnými statistickými údaji tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o příjmy a výdaje v místě obvyklé.

36. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitelka a žalovaná uzavřely v krátkém časovém sledu (odstup 3 měsíců) tři smlouvy o hotovostní zápůjčce, přičemž ani první z nyní žalovaných smluv není smlouvou první, již první hodnocení úvěruschopnosti uvádí, že žalovaná byla původní věřitelkou úvěrována. Půjčuje-li si žalovaná rychle za sebou opakovaně hotovost, nelze než usuzovat na její neschopnost hradit své závazky a vzrůst rizika pádu do tzv. dluhové pasti. Pro úplnost soud uvádí, že na správnost takového závěru poukazuje, že žalovaná je u zdejšího soudu žalovaná vícero úvěrovými/faktoringovými společnostmi, přičemž dluhy žalované u těchto společností jsou další skutečností, kterou měla původní věřitelka při řádném zkoumání úvěruschopnosti zjistit. Toto dlužnické chování a jeho rizikovost je již samo o sobě důvodem, který zakládá závěr o tom, že úvěruschopnost žalované není dána. Pokud se týká jednotlivých záznamů o ověřování úvěruschopnosti k jednotlivým zápůjčkám, soud poukazuje na skutečnost, že již zobecněný závěr je takový, že původní věřitelka měla dle tvrzení vždy řádně ověřit příjmy a výdaje žalované, navzdory tomu však v krátkém časovém období 3 zápůjček po 3 měsících tvrzené příjmy a výdaje žalované výrazně kolísají, aniž by toto bylo jakkoliv vysvětleno (s výjimkou nárůstu příjmů s ohledem na nové zaměstnání žalované). Tak výdaje oscilují mezi 10 800 Kč – 14 000 Kč (aniž by byl růst lineární), příjmy oscilují mezi 14 100 Kč – 23 100 Kč, přitom tvrzení příjmů a výdajů ani při jednom z ověřování úvěruschopnosti se neshodují. Konkrétně soud poukazuje zejména že u úvěru z 22. 9. 2015 je tvrzena mzda 7 600 Kč, aniž by žalovaná byla dle tvrzení zaměstnána, další příjmy 5 500 Kč nejsou jakkoliv konkretizovány, což platí rovněž pro významné výdaje domácnosti ve výši 9 000 Kč a totéž se opakuje u dalších příjmů 12 300 Kč u úvěru z 11. 12. 2015. Absence řádného zkoumání výdajů se znovu opakuje též u výdajů domácnosti 10 000 Kč u úvěru z 1. 3. 2016, kdy jedinou konkretizací tvrzení (nikoliv podkladů) je uvedení „telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení“, avšak zde jde pouze o předtištěné příklady uvedené ve formuláři původní věřitelky. S ohledem na shora uvedené soud konstatuje, že proces ověření úvěruschopnosti žalované byl při uzavírání třech předmětných smluv o zápůjčce proveden nedostatečně a úvěruschopnost žalované nebyla dána, pročež jsou uvedené smlouvy je ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. neplatné.

37. Žalovaná obdržela od původní věřitelky na základě neplatné smlouvy z datum v hotovosti částku 12 000 Kč. Na plnění z této smlouvy žalovaná uhradila 1 865 Kč, což nebylo v řízení sporováno. Za situace, kdy byla smlouva shledána neplatně sjednanou, je žalovaná povinna nadále k zaplacení poskytnuté jistiny snížené o realizované úhrady žalovaného jako bezdůvodného obohacení v režimu §§ 2991, 2993 o. z, tj. k zaplacení částky 12 000 Kč – 1 865 Kč = 10 135 Kč. Pakliže se žalobkyně domáhala úhrady částky 19 305 Kč, byla žalovaná zavázána k úhradě částky 10 135 Kč a pro částku 9 170 Kč (19 305 Kč – 10 135 Kč) byl žalobní návrh zamítnut. Dále byla žalovaná zavázána k zaplacení úroku z prodlení z částky 10 135 Kč od 19. 4. 2017 do 6. 12. 2019, když uvedeného dne již měla vědomí, že danou částku drží bez právního důvodu, ve výši 2 150,31 Kč a úrok z prodlení běžící od 7. 12. 2019 ve výši 8,05 % z částky 10 135 Kč. Žaloba s návrhem na zaplacení úroku z prodlení ve výši 2 581,37 Kč – 2 150,31 Kč = 431,06 Kč a úroku z prodlení běžícího z částky 1 865 Kč od 7. 12. 2019 byla jakožto nedůvodná zamítnuta. Dále jako nedůvodný byl návrh zamítnut v té části, v níž se žalobkyně domáhala smluvního úroku kapitalizovaného ve výši 7 661,56 Kč a dále běžícího ve výši 23,72 % ročně z částky 12 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, neboť ujednání o tomto úroku pramení z neplatné smlouvy. Pro úplnost soud uvádí, že o úroku z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

38. Žalovaná obdržela od původní věřitelky na základě neplatné smlouvy z datum v hotovosti částku 6 000 Kč. Na plnění z této smlouvy žalovaná uhradila 3 198 Kč, což nebylo v řízení sporováno. Za situace, kdy byla smlouva shledána neplatně sjednanou, je žalovaná povinna nadále k zaplacení poskytnuté jistiny snížené o realizované úhrady žalovaného jako bezdůvodného obohacení v režimu §§ 2991, 2993 o. z, tj. k zaplacení částky 6 000 Kč – 3 198 Kč = 2 802 Kč. Pakliže se žalobkyně domáhala úhrady částky 6 520 Kč, byla žalovaná zavázána k úhradě částky 2 802 Kč a pro částku 3 718 Kč (6 520 Kč – 2 802 Kč) byl žalobní návrh zamítnut. Dále byla žalovaná zavázána k zaplacení úroku z prodlení z částky 2 802 Kč od 15. 10. 2016 do 6. 12. 2019, když uvedeného dne již měla vědomí, že danou částku drží bez právního důvodu, ve výši 709,30 Kč a úrok z prodlení běžící od 7. 12. 2019 ve výši 8,05 % z částky 2 802 Kč. Žaloba s návrhem na zaplacení úroku z prodlení ve výši 1 334,08 Kč – 709,30 Kč = 624,78 Kč a úroku z prodlení běžícího z částky 2 394,94 Kč od 7. 12. 2019 byla jakožto nedůvodná zamítnuta. Dále jako nedůvodný byl návrh zamítnut v té části, v níž se žalobkyně domáhala smluvního úroku kapitalizovaného ve výši 3 498,10 Kč a dále běžícího ve výši 20,98 % ročně z částky 5 196,94 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, neboť ujednání o tomto úroku pramení z neplatné smlouvy. Pro úplnost soud uvádí, že o úroku z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

39. Žalovaná obdržela od původní věřitelky na základě neplatné smlouvy z datum v hotovosti částku 8 000 Kč. Na plnění z této smlouvy žalovaná uhradila 6 168 Kč, což nebylo v řízení sporováno. Za situace, kdy byla smlouva shledána neplatně sjednanou, je žalovaná povinna nadále k zaplacení poskytnuté jistiny snížené o realizované úhrady žalovaného jako bezdůvodného obohacení v režimu §§ 2991, 2993 o. z, tj. k zaplacení částky 8 000 Kč – 6 168 Kč = 1 832 Kč. Pakliže se žalobkyně domáhala úhrady částky 7 984 Kč, byla žalovaná zavázána k úhradě částky 1 832 Kč a pro částku 6 152 Kč (7 984 Kč – 1 832 Kč) byl žalobní návrh zamítnut. Dále byla žalovaná zavázána k zaplacení úroku z prodlení z částky 1 832 Kč od 9. 11. 2016 do 6. 12. 2019, když uvedeného dne již měla vědomí, že danou částku drží bez právního důvodu, ve výši 453,68 Kč a úrok z prodlení běžící od 7. 12. 2019 ve výši 8,05 % z částky 1 832 Kč. Žaloba s návrhem na zaplacení úroku z prodlení ve výši 1 518,68 Kč – 453,68 Kč = 1 065 Kč a úroku z prodlení běžícího z částky 4 215,74 Kč od 7. 12. 2019 byla jakožto nedůvodná zamítnuta. Dále jako nedůvodný byl návrh zamítnut v té části, v níž se žalobkyně domáhala smluvního úroku kapitalizovaného ve výši 4 502,81 Kč a dále běžícího ve výši 23,72 % ročně z částky 6 047,74 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, neboť ujednání o tomto úroku pramení z neplatné smlouvy. Pro úplnost soud uvádí, že o úroku z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

40. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly určení plnění ve splátkách či v delší lhůtě.

41. O náhradě nákladů rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky celkem 33 809 Kč (100 %), přičemž úspěšnou byla pro částku ve výši 14 769 Kč (43,68 % po zaokrouhlení), žalovaná byla úspěšnou pro částku 19 040 Kč (56,32 % po zaokrouhlení). Při hodnocení poměru úspěchu a neúspěchu obou účastníků řízení byla tak převážně úspěšnou žalovaná. Té však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.